Trojfázový obchodní model

Na trojfázovém obchodním modelu (též „plánu“) zakládá mnoho firem své internetové aktivity. Tento model se velmi dobře ukazuje na příkladu, který byl zdokumentován v jednom dílu seriálu South Park. Na úvod tedy trošku teorie:

Kradení slipů je velkej byznys…

Když v seriálu South Park (sezóna 2, díl 17, Gnomes) Tweek říká klukům, že mu skřítkové kradou slipy, nikdo mu nevěří, protože Tweek je známý neurotik a cvok. Ovšem nakonec je zahlédnou i ostatní. Na otázku, proč kradou spodní prádlo, skřítek odpoví, že je to velkej byznys, a vysvětlí jim, jak to celé funguje:

Stan:

A co děláte s tím prádlem, co ukradnete?

Trpaslík:

V první fázi ho shromáždíme. První fáze: Nahromadění!

Stan:

A co druhá fáze?

Skřítek:

(mlčí. Nakonec zavolá na ostatní:) Hele, co fáze 2?

Skřítek 2:

V první fázi ho shromáždíme!

Skřítek:

Jo, jo, ale co druhá fáze?

Skřítek 2:

(mlčí. Pak rozpačitě) No, třetí fáze je zisk. Jasný?

Stan:

Mně teda ne!

Skřítek 2:

První fáze: Nahromadění. Pak je druhá fáze, a třetí fáze je zisk!

Eric:

Jo, to je jasný!

Jasný? Jestli ne, tak ilustrace:

Doufám, že všem nám je v této chvíli jasné, o jak neprůstřelný plán se jedná. O jeho popularitě svědčí i následující příklady – vždy si shrneme situaci a ukážeme si, jak byl aplikován Trojfázový model.

1. Propagujeme blog

Rybáři si založili magazín o muškaření. Chtějí jej zpropagovat, a došli k tomu, že nejlepší způsob propagace bude aplikace na Facebooku. Proč, jaká, kdy – to nevědí, jen vědí, že „mít aplikaci na FB pomůže k propagaci“ (a sáhněte si do svědomí vy všichni, co takovéhle věci píšete a zaséváte do těch nebohých hlaviček zmatek, protože tu pasáž s „nutnou analýzou potřeb“ dáváte až na konec!) Bez přesné představy o tom, co vlastně chtějí tím vším získat, a hlavně jak jim k tomu FB aplikace pomůže. Chtějí čtenáře, fajn. Ale proč? Chtějí nové čtenáře? Rozšířit povědomí o své práci? Získat kontakty? Nové členy? Na koho cílí? Co tím chtějí sdělit? Proč chtějí aplikaci? Co si od toho slibují? (Těch otázek je samosebou mnohem víc). Na ty otázky nemusí odpovídat, když použijí Trojfázový model:

Fáze 1: Aplikace na Facebook. Pak je druhá fáze, no a fáze 3 je zisk!

2. Děláme virál

Slovo „virální“ napáchalo obrovské škody. Dvaceti firmám to vyšlo, a dvacet tisíc firem s tím pohořelo. Jenže v médiích se píše o „success stories“, o těch dvaceti, kterým to díky kombinaci příznivých okolností, výborného nápadu a rozmyšleného zpracování vyšlo… O těch tisících, co opsali realizaci a prodělali na tom, protože nepochopili podstatu nápadu a neměli to štěstí, se už nikde nepíše. Nikde nečtete rozhovor s marketingovým ředitelem, který by řekl, že „zkusili virál“, ale neuspěli s ním, protože to byla překombinovaná nezajímavá blbost. Takže další a další ředitelé a vedoucí dostávají smrtící nápad: „Uděláme na to virální kampaň! Uděláme virální video!“

První fáze: Video. Pak je druhá fáze, a třetí fáze: zisk!

V mnoha případech se tím ještě chlubí: Udělali jsme virální video, už ho vidělo 1129 lidí! – A šíří se nějak jinak, posílají si lidi odkazy? – Ne, chodí hlavně z naší homepage! V takovém případě by bylo lepší rovnou, podle vzoru Albánského viru, rozeslat Albánský virál:

3. Nasazujeme SEO

Díky neúnavné práci mnoha drobných dělníků SEO už dnes každý zedník ví, že SEO je to, co z jeho webu „Zedník Jan – Ostrava – Zednické práce – Provádíme sádrokarton“ udělá web solidního realizátora stavebních prací. A jen a především díky práci těchto drobných SEO optimalizátorů všichni vědí, že to je něco, co se na web přidá, a ten web to pak má, a když to má, tak ho vyhledávač dá nahoru, což vždy znamená, že to začne vydělávat. Nějak takto:

V první fázi uděláme SEO. Pak je druhá fáze. Třetí fáze je zisk, jasný?

4. Zakládáme Twitter

Rozumíte, mít Twitter v roce 2011, to je něco jako mít web v roce 1999. To jste prostě MUSELI, víte? Ono to dobře vypadá. Když jste se setkali s kolegou manažerem ve fialovém sáčku, tak jste ho srazili k zemi sdělením „no, já teď rozjíždím byznys na internetu“ – a bylo!

Dnes si pořídíte Twitter. Že nevíte, co to je a k čemu? To vás u Trojfázového modelu nemusí zajímat. Stačí vědět, že Twitter je komunikační kanál a je to dobré pro marketing.

Mluvil jsem před nedávnem s marketingovým ředitelem nejmenované firmy, který mi povídal: „Ano, a všechny tyhle internetové aktivity intenzivně komunikujeme. Dokonce jsme si založili i Twitter!“ – „Twitter?“ – „No jasně, to je výborný komunikační kanál, marketingově skvěle použitelný!“ – „A jak ho používáte?“ – „Dáváme tam odkazy na naše tiskové zprávy!“ – „No a odpovídáte tam nějak lidem, když třeba o vás něco napíšou?“ – „Ne, tam nám nikdo nepíše…“

První fáze je účet na Twitteru. Pak následuje druhá fáze, a třetí fáze je zisk!

Výhody Trojfázového modelu

Jsou zřejmé. Tam, kde se ostatní pachtí s odpověďmi na nejrůznější otázky, jako:

• Když tedy přivedeme lidi na web, jaký zisk z nich budeme mít? Jak to uděláme?
• Co je pro nás vůbec zisk?
• Proč Facebook?
• Proč by se lidi měli stát našimi fanoušky?
• Co jim dáme navíc?
• Co děláme, pro koho to děláme, proč to děláme a proč takto?
• Proč chceme dělat zrovna virál?
• K čemu nám bude konkrétně tento způsob propagace?
• Jak to celé bude fungovat?
• Proč by to mělo fungovat?
• …?

tam vám s Trojfázovým obchodním modelem stačí říct, co bude fáze 1. Použijte libovolný buzzword. Pak to zadáte agentuře, která je srozuměna s tím, že chcete použít Trojfázový model, a nebude se vás tedy ptát na zbytečné detaily. Místo protivných otázek se můžete plně oddat těšení na fázi 3, tedy na ten profit.

Výsledky

Když porovnáme výše uvedené příklady nasazení trojfázového obchodního modelu, zjistíme, že naprosto nejlíp se s tímto přístupem mají Spoďároví skřítkové. Těm totiž na konci zůstanou aspoň ty spoďáry, které budou moct pod cenou prodat.