OT – připomnělo mi to: Popadl jsem nůši a letěl elegantní chůzí trampa do údolí. Bohužel jsem nezvolil šťastnou trasu. Z močálu mě vytáhli kvečeru přátelé z osady Naše Aljaška. Jejich údiv neznal mezí. „Jsi první člověk, který se z močálu zachránil,“ šeptali s úctou. Zezadu sice kdosi mumlal, že takovému blbci, který přehlédne trojitý ostnatý drát a světelná znamení s houkačkou, nepřísluší obdiv, ale šerif okřikl mluvku a pravil, že osada byla vždy proslulá dobrotou a slovanskou pohostinností. Šimek + Grossmann, Můj první tramp