Vlákno názorů k článku
Uživatelé nejsou programátoři!

Počítač je složité zařízení, které vyžaduje určitou úroveň znalostí pro jeho obsluhu. Nechci tu příliš machrovat s příměry, ale i nůž se musíte naučit ovládat o automobilu nemluvě. Počítač je záležitost řádově složitější než nůž i automobil, proto i příprava uživatele počítače a množství znalostí je řádově větší. Mnoho lidí není sto zvládnout ovládání automobilu a mnohem více lidí nikdy nezvládne obsluhovat počítač. Není na tom nic divného. Jediné, co je divné, že se lidé snaží vlastnit věc, kterou neumí ovládat.

Zpracování potravy v lidském těle (např.) je taky docela složitá záležitost řekl bych… a stejně vám stačí otevřít pusu a nasypat obsah, tělo už si s tím poradí :-D V mozku se děje jistě spousta důležitých věcí, ale jako uživatel jenom zadám příkaz k otevření pusy – a že je to docela intuitivní :-D Koordinace pohybu taky není zrovna jednoduchá a přitom i to nejmenší dítko to zvládne samo.
Takže – ano, mnoho lidí není sto zvládnout ovládání automobilu, ale otázka je. Jsou primitivní lidé, nebo nástroje?

Tak to vam zavidim, mym detem trvalo docela dlouho, nez se naucily aspon chodit. Fakt jsem ochoten odprisahnout, ze neslo o hodiny, dny, dokonce i radu tydnu po narozeni jim stale ta chuze jeste nesla. Ostatne ani to mluveni ne :)

Já věděl, že tam tu chůzi nemám dávat :-D Přecejenom tam hraje roli trochu víc faktorů. Kdyby tu byl nějaký odborník na biologii, tak by možná dokázal dát nějaký trochu trefnější příklad. Spíš jsem chtěl poukázat na to, jak by to asi vypadalo, kdyby se Bůh (pro jasnost příkladu) rozhodl, že někteří např. nebudou moct dýchat, dokud nebudou dostatečně způsobilí. Dýchání, tlukot srdce, to jsou (možná) taky zajímavé příklady. Zaprvé se o to ani vědomě nemusíte starat i když jsou to životně důležité funkce a zadruhé když vám začne docházet vzduch, tak nemusíte spěchat pro návod, co máte dělat. Tady to naráží samozřejmě i na další věc, že je to záležitost celého prostředí (tzn. hardware apod.), které se spolu prolínají. Ale pořád je to věc návrhu a přizpůsobení. Řekl bych, že lidské tělo je docela použitelný nástroj.

A možná Bůh ani není vhodný příklad. Spíš si myslím, že se postupně zkoušelo to co funguje a co nefunguje (dodnes viditelné slepé střevo), a přizpůsobovalo se to tak, aby to co nejlépe vyhovovalo aktuálním potřebám (i v případě, že byl nějaký původní návrh, první verze). Dnešní tělo je výsledek mnoha a mnoha let práce. A dost pravděpodobně to neskončilo. Stejně jako vývoj sw nikdy neskončí. Je to o neustálém přizpůsobování. Docela vtipný příklad je i to, že přes všechnu rozdílnost mají všichni lidé např. dvě nohy (tři nohy jsou považovány za defekt) a celkem jim to, řekl bych, vyhovuje.