Názory k článku
Vyhněte se nejobvyklejším chybám v HTML5

Některé novinky v HTML5 se mi líbí, ale mít padesát jednoúčelových tagů pro každou kokotinu mezi ně určitě nepatří.

Obalovači stejně jen zmodernizují své osvědčené XHTML konstrukce za HTML5:

<div id ="menu">
  <div id="leftmenu">
    <ul class="menu">
      <li>....</li>
      <li>....</li>
    </ul>
  </div>
</div>

Akorát teď tam začnou prát moderní SECTION a NAV.

Díky za článek.

Jo, článek dobrej. A HTML5? Ještě jsem na něj nepřešel, takže v něm chyby nedělám :-) Čekám, až se trochu "usadí"...

Paralely by tu byly. Třeba masové zavržení tagů B a I ("jsou staré a nemoderní") a jejich nekritické nahrazení 1:1 tagama STRONG a EM. Končilo to silými prohlášeními typu "Kurzíva se v (X)HTML zapíše jako EM... dřív se psala jako I, ale ten tag je zastaralý a v XHTML už ani není..." Nedělám si iluze, že totéž nenastane se section, article a pod.

Staré a nemoderní tagy B a I se v HTML5 vrací s novým sémantickým významem a význam u EM se posouvá (http://html5doctor.com/i-b-em-strong-element/). Řekl bych, že v tomhle se taky bude často chybovat.

Slovo „vrací“ není úplně přesné, protože <b> ani <i> nikdy zastaralé nebyly.

K čemu ty nové tagy vůbec jsou, když pořádně nikdo netuší, kde se mohou a kde nemohou použít?

Výsledek? Devadesát procent lidí je bude používat špatně a deset procent dobře (optimistický odhad). Jaký to potom bude mít přínos oproti nánosu DIVů?

A je snad chyba těch tagů, že s nimi hromada rádobykodérů neumí zacházet?

Ano máte pravdu = k ničemu.

Ovšem předpokládá se, že kodéři jsou odborníci v tom co dělají. A jako odborníci by měli věci rozumět, nemyslíte? V takovém případě bude vše OK.

Když u elementů <script> a <link> odstraníte atribut Type, projde vám taková stránka validátorem? Mně ne...

<section id="wrapper"> může být špatně, ale ostatní užití toho tagu bude v pořádku, pokud např. v <section id="main"> budou už jen nadpis a paragrafy? Vaše informace je pak poněkud zavádějící.

Jaký jiný, než sémantický, význam má <nav>, pokud jsou odkazy v menu stejně baleny do seznamu

To bych byl asi trochu debil, ne? Předpokládejme určitou úroveň inteligence =)

Odstranovat type je samozrejme pitomost, nebot script muze byt i jiny nez javascript, stejne tak stylovani nemusi byt jenom CSS a je slusnost uvest o co jde. Ze tomu nekdo nerozumi, nebo netusi ze se pouzivaji i jiny veci a ze prohlizec to prevazne skousne neznamena, ze to tak je dobre.

BTW: v tom clanku me nejvic pobavilo zhruba toto:

V příkladu výše bychom tedy napsali (v HTML):
<input type="email" name="email" required />

Coz je samozrejme chyba jako svin, nebot /> v HTML neni definovano a byt to tam nesmi, naopak to tam byt musi pro Xhtml.

K poslednímu odstavci:
1/ protože seznam říká pouze, že se jedná o seznam, neříká, že se jedná o menu
2/ protože v elementu nav nemusí být pouze seznam... element říká, že se jedná o menu, neříká, že v něm musí být seznam.

Je mi trochu smutno, když pročítám diskusi, která zde pod článkem vzniká. Článek má za cíl donutit ty, kteří opravdu použivají většinu elementů špatně k zamyšlení nad významem daného elementu a jeho správného použití.

Pro ty co nevědí k čemu ty elementy vlastně jsou (použití je věc druhá) doporučuji prostudovat specifikace, nebo seriál o HTML 5 zde na lupě.

Přidám zde informaci k zamyšlení:
Nové elementy v HTML 5 vznikly hlavně pro zjednodušení a upřesnění struktury dokumentu. Nás jako normální zdravé lidi to asi nějak nevytrhne, web uvidíme tak i tak pořád stejně - nicméně i pro nás je to výhoda. Ale nastává otázka co lidé s různým postižením (zrak, sluch a podobně). Ano jednotná struktura (konečně) umožní různým načítačům, braillským řádkům a podobným zařízením lépe pochopit strukturu (a stím i obsah) daného webu případně aplikace. Nehledě na různé vychytávky v browserech, které díky těmto elementům mohou poznat co je na webu hlavní obsah, který nadpis patří k tomu a tomu textu atd.

Lidi, proboha přemýšlejte...

Což o to, já se s tím srovnám celkem v pohodě, navíc z 90% nedělám obsahové weby. Ale je mi docela líto začátečníků, těm se z toho asi pěkně protočí panenky. U spousty webů to taky nakonec může mít přesně opačný dopad, než bylo původně zamýšleno.

Souhlas. Začátečníci to nebudou mít lehké, ale jak je vidět ani pokročilý si s tím v mnoha případech nevědí rady. Bohužel (konečně) už kodéři nemohou jenom slepě bušit kód jako cvičené opice, ale musejí u toho i přemýšlet...

Aha, oni doteď nemuseli? :)

Myslím to tak, že nemuseli přemýšlet na významem... Prakticky jenom u pár elementů. Ve většině případů převažoval div, span atd. Teď už musíš tušit čemu chceš dát jakej význam, jinak to budeš dělat špatně jako ti kterých se týká tento článek.

To je for ne: "doporučuji prostudovat specifikace, nebo seriál o HTML 5 zde na lupě"? Zde: http://zdrojak.root.cz/clanky/webdesigneruv-pruvodce-po-html5-nova-semantika/

<article> <header> <h1>Webdesignérův průvodce HTML5</h1> </header>

Chytrý článek o tom, jak začít používat HTML5.

<aside> <dl> <dt>HTML5</dt> <dd>značkovací jazyk, nástupce HTML 4</dd> </dl> </aside> </article>

je vidět vúuka, kterou vy v článku kritizujete. Co si má tedy čtenář vybrat?

Potiz je, ze vetsina masticu nevyuziva ani ty nastroje ktery ma. Uz sem videl i "profesionalni" weby, kde nebyly jiny tagy nez div. Kupodivu vetsina amateru umi stvorit daleko semanticky kvalitnejsi web nez spousta firem za velky prachy.

Když tak strašně vadí „zbytečné“ atributy, je škoda, že soudruzi nezařídili, aby se místo

<script src="js/scripts.js"></script>

psalo:

<script src="js/scripts.js"/>

To taky moc nechápu :-). Stejně tak nechápu, proč musí být u tagu <link> uveden atribut rel, pokud je z přípony jasné, že jde o styly - stejně ho k ničemu jinému než ke vkládaní stylů v podstatě nikdo nepoužívá.

Ten <link/> se používá k víc věcem (třeba RSS/Atom). Řídit se příponou je blbost – ta tam třeba nemusí být vůbec žádná (dynamicky generovaný soubor nebo hezká url), ale mohlo by záležet na MIME typu poslaném v HTTP hlavičkách. Je to trochu podobný problém jako (ne)uvádění velikosti obrázků v <img/> značce – rozměry jsou uvnitř souboru s obrázkem, takže na stránce je teoreticky není potřeba duplikovat – přesto je někdy dobré je i tam uvádět.

Myslel jsem to jednoduše tak, že v případě chybějícího rel se bude brát v potaz přípona. Jinak největší smysl by stejně dávalo vkládání stylů na způsob <style src="styl.css" />, stejně jako u skriptů.

Pripona je widlowsi nesmysl, o obsahu souboru nerika absolutne vubec nic.

HTML5 je v urcitejch vecech kompromis. Oni nemuzou zmenit standardy jen tak aby to v nekterejch prohlizecich prestalo fungovat... Ale treba to odstraneni povinnyho atributu type zadnymu prohlizeci neublizi, tak je kontraproduktivni mit ho ve specifikaci jako povinnej.

řekl bych že to bude z důvodu zpětné kompatibility :-)

Ono je občas místo udržování a záplatování překonaných pozůstatků lepší se na zpětnou kompatibilitu jednoduše vys*rat a místo kompromisů volit to nejlogičtější řešení. Rozdělení na HTML5 transitional/strict by nebylo od věci :-).

Bolo by to odveci. Prehliadače nikdy nerozlišovali verzie HTML; z toho dôvodu nemá zmysel niečo rozdeľovať. Ak by si chcel takéto rozlišovanie zaviesť, znamenalo by to pridávanie ďalších zobrazovacích módov do prehliadačov. A po tom asi fakt nikto netúži.

Ad „Existují tři platné způsoby, jak v HTML říct, že booleovský atribut má být použitý. (Druhá a třetí možnost je určena pro zápis v syntaxi XHTML.) required required="" required="requ­ired"“

Proč se potom všechno ostatní (včetně required="false") nepovažuje za „nepravdu“?

Hlavní je to, že je v elementu ten atribut uvedený, jeho hodnota není podstatná, ta je tam jenom "aby se neřeklo". Jinak si myslím, že používat booleovské hodnoty v podobných atributech by bylo podstatně logičtější, což bude asi důvod, proč je tam hodně lidí intuitivně píše.

Navíc by to bylo i praktičtější při používání různých šablon nebo generování – vložit někam true/false je jednodušší, než atribut vkládat nebo vůbec nevkládat.

Ale narážel jsem spíš na to, že v článku se píše o tom, že jsou tři platné způsoby – pak bych očekával, že všechny ostatní budou neplatné, resp. že budou vyhodnoceny jako false.

Byrokracie :-)

A prave tu je velky nesulad u atributu autocomplete - tato funkcia je vsade (vo vsetkych browseroch) implicitne zapnuta nad textinput-mi. Ak ju kcete vypnut, tak minimalne v gecko browseroch je platny zapis

<input type="text" autocomplete="of­f">

co yrochu odporuje tomu co sa tvrdi v clanku.

Protože tento atribut nedefinuje logickou hodnotu, ale jednu z hodnot výčtového typu

Ahoj, není tam "aby se neřeklo", ale aby se jednalo o platnou XHTML serializaci

Tady ale byla řeč o html5, kde ta hodnota opodstatnění nemá(až na kompatibilitu s xhtml) ;-). Navíc jsem měl na mysli to, že logika "je atribut = true / není atribut = "false" je nekonzistentní se zápisem ostatních atributů, což vede k nejasnostem.

samozřejmě, že hovořím o HTML5, kde v HTML serializaci zapíšete required, v XHMLT serializaci zapíšete required="requ­ired", HTML5 je název specifikace, pak rozhoduje, jakou serializací budete dokument psát.
a jak jsem psal výše, toto je naprosto konzistentní se všemi boolean atributy (z těch starých například selected, chcecked), nepleťte si boolean atribut (required) s boolean hodnotu (on/yes off/no)

jen dodám, tady nejde o "nějakou kompatibilitu", XHTML serializace je součástí jazyka HTML5

Asi přesnější by bylo říct, že XHTML serializace vůbec logické atributy nezná, jen je pomocí jednotné konvence imituje.

Boolean a enumerated atributy jsou definované bez ohledu na způsob serializace.

"a jak jsem psal výše, toto je naprosto konzistentní se všemi boolean atributy (z těch starých například selected, chcecked), nepleťte si boolean atribut (required) s boolean hodnotu (on/yes off/no)"

Ale já se přece proboha nebavím o jednom konkrétním atributu, ale i o způsobu zápisu všech ostatních, včetně selected, checked, ... Tou nekonzistencí jsem myslel to, že když se většina atributů zapisuje atribut="hodnota", tak nevidím důvod, proč by se těch pár nemohlo zapisovat taky jako atribut="true" nebo atribut="false". To je celý.

Takto ano, jsem Vás asi přesně nepochopil....
ono by to možná dávalo smysl, ale bohužel z historických důvodů....

předpokládám, že původní idea byla default missing value u boolean atributů bude false, potom není potřeba ji vůbec definovat, buď atribut je, nebo není... a pokud je, potom je true bez ohledu na hodnotu...

+ předpokládám, že autocomplete si vymysleli do MSIE nebo NN a ten druhý to zkopíroval.... zase historická zátěž...

Jde mi o to, že nějaký generátor obsahu, který jinak vyhovuje, mi generuje například <img src="..." /> nebo
. Co se stane když kolem budu mít stránku postavenou na HTML 5?

Díky, a ta se tedy přepíná, jak jsem vygooglil pouhou přítomností namespace v tagu <html> respektive <html xmlns="http:/­/www.w3.org/1999/xhtml­">. Je to vše?

http://wiki.whatwg.org/wiki/HTML_vs._XHTML

nie, nieje to chyba
bez ohladu na zvolenu serializaciu (ktoru v HTML5 vobec nieje potrebne definovat)
v HTML5 mozes pouzivat HTML aj XML syntax

1. Defines a single language called HTML5 which can be written in HTML syntax and in XML syntax.
http://dev.w3.org/html5/html4-differences/

Není to chyba; ve středu se o tom na těchto stránkách rozepíše Jirka Kosek, takže prosím: "stay tuned" ;)

Poslední příklad je kočkopes – používá zároveň syntaxi HTML a XHTML (která je v tomto případě v rozporu). Je to špatně i v původním článku.

Mohl byste upřesnit, kde je v kódu

<input type="email" name="email" required />

chyba?

Ukázka je v XML (což lze poznat podle />), kde musí mít atribut uvedenou hodnotu. Tu atribut required nemá.

Sekce je nadepsaná
V příkladu výše bychom tedy napsali (v HTML):
....

V HTML ale zase nemá smysl koncové lomítko.

v HTML5 je u void elementů povolené, daná ukázka je validní HTML5 v HTML serializaci

To jsem nevěděl, díky za rozšíření obzorů. Je to tedy jen zbytečně krkolomné :-).

Rádo se stalo.
Ano bohužel je... void elementy jsou vyjmenované a bohužel třeba nelogicky nelze zapsat <script src="" /> apod...
ale u pár elementů to jde...
http://www.w3.org/TR/html-markup/syntax.html#syntax-elements

opět IMHO historická zátěž a potřeba zpětné kompatibility

To co zde autor kritizuje (nadbytečnost header) je v jiném článku zda ne serveru doporučeno používat: http://zdrojak.root.cz/clanky/webdesigneruv-pruvodce-po-html5-nova-semantika/
<article>
<header>
<h1>Webdesignérův průvodce HTML5</h1>
</header>

Chytrý článek o tom, jak začít používat HTML5.
<aside>
<dl> <dt>HTML5</dt> <dd>značkovací jazyk, nástupce HTML 4</dd> </dl>
</aside>
</article>

Co si má tedy čtenář vybrat? Nechtělo by to spíš nějakou korekci vycházejících článku?

Článek ani dosavadní diskuse se nezabývá otázkou (ne)podpory HTML5 ve výstupních zařízeních, což je ovšem věc řádově důležitější než akademická debata o sémantice.

Také doufat v kvalifikaci kodéra se mi jeví bláhové. Denně vznikají kvanta webů, jejichž autoři jsou rádi, že jsou vůbec schopni jakýkoli kód napsat a neřeší ani sémantiku <b><big>nadpi­su</big></b>, natož desítek nových tagů v HTML5.

Tak bylo by poněkud zvláštní, pokud by se článek s názvem "Vyhněte se nejobvyklejším chybám v HTML5" věnoval podpoře HTML5...

Nevím, zda nezabývat se reálnou podporou je mezi kodéry HTML5 chyba nejobvyklejší, ale nejzávažnější je zcela jistě.