Články v rubrice Přístupnost

Asistivní technologie dnes umí napravit celou řadu nedostatků autorů webových stránek. Je toto chování ku prospěchu věci a nemůže vést k laxnímu přístupu ke tvorbě stránek? Ukážeme si, v čem jsou silné stránky tohoto řešení, a současně se seznámíme s jeho riziky.

Znát skutečné požadavky na přístupnost uživatelů s handicapem je velmi důležité. Autoři metodik přístupnosti i tvůrci webů mohou podle nich tvořit weby tak, aby co možná nejlépe vyhovovaly aktuálním potřebám uživatelů s handicapem. Proto WebAim.org už potřetí provedl průzkum mezi uživateli screenreaderů. Pojďme se společně podívat, jaké výsledky přinesl.

Úspěšnost implementace přístupnosti jde ruku v ruce s jednoduchostí a srozumitelností požadavků, které jsou na tvůrce webů kladeny. Dnes se podíváme na zbývajících osm jednoduchých požadavků na přístupnost, které patří mezi ty nejdůležitější, a na které byste se měli snažit myslet pokaždé, když tvoříte webovou stránku.

Úspěšnost implementace přístupnosti jde ruku v ruce s jednoduchostí a srozumitelností požadavků, které jsou na tvůrce webů kladeny. Pojďme se proto spolu dnes podívat na patnáct jednoduchých požadavků na přístupnost, které patří mezi ty nejdůležitější, a na které byste se měli snažit myslet pokaždé, když tvoříte webovou stránku.

Přístupná, snadno nalezitelná a pochopitelná navigace je jedním ze základních předpokladů k tomu, aby se na webové prezentaci zorientoval každý návštěvník, který na ni zavítá. Pojďme si prakticky ukázat, jak vytvořit navigaci, se kterou si bez problémů poradí i uživatelé asistivních technologií.

Myslet si, že všichni uživatelé vnímají vaši stránku stejně, by byl velký omyl – natož myslet si, že ji vnímají stejně jako vy. Na to, jak ji vnímají, má vliv mnoho faktorů, a tím nejvýraznějším jsou různá zdravotní omezení. Udělat web přístupný pro nevidomé už většina designérů umí – ale co jiná omezení?

Dnešním dílem náš seriál o WCAG 2.0 ukončíme. Podíváme se na čtvrtý a poslední princip této metodiky, který je věnován robustnosti a kompatibilitě obsahu s asistivními technologiemi či jinými přístupovými prostředky na straně klienta.

V dnešním dílu seriálu o WCAG 2.0 dokončíme povídání o třetím principu, který je zaměřen na srozumitelnost webové stránky. Podíváme se na třetí pravidlo tohoto principu, které se zabývá vším, co souvisí s pomocí uživatelům při zadávání dat.

V dnešním dílu seriálu o WCAG 2.0 začneme povídání o třetím principu, který je zaměřen na srozumitelnost webové stránky. Podíváme se na první a druhé pravidlo tohoto principu, která se zabývají vším, co souvisí s čitelností textového obsahu a intuitivním ovládáním.

V dnešním dílu seriálu o WCAG 2.0 dokončíme povídání o druhém principu, který je zaměřen na ovladatelnost webové stránky. Podíváme se na čtvrté pravidlo tohoto principu, které se zabývá vším, co souvisí se snadnou navigací.

V dnešním díle seriálu o WCAG 2.0 budeme pokračovat v povídání o druhém principu, který se zabývá ovladatelností webové stránky. Podíváme se, jak a proč poskytnout uživateli dostatek času na práci a také, jak jej nevystavovat zdravotním potížím způsobeným záblesky či jinými rychlými změnami na stránce.

Dnešním dílem se začneme věnovat druhému principu metodiky WCAG 2.0, který je věnován ovladatelnosti webové stránky. První pravidlo tohoto principu, na které se dnes podíváme, se zabývá přístupností z klávesnice, která je pro řadu uživatelů z hlediska přístupnosti naprosto stěžejní.

Dnes se podíváme na poslední pravidlo prvního principu metodiky WCAG 2.0. Pravidlo 1.4 se věnuje rozlišitelnosti a jeho smyslem je usnadnit uživatelům slyšet a a vidět obsah webové stránky a odlišit popředí od pozadí.

V dnešním díle našeho seriálu o WCAG 2.0 se podíváme na to, jakým způsobem tvořit obsah, který lze prezentovat více způsoby, aniž by přitom došlo ke ztrátě informací či narušení jeho struktury.

Dnešní díl bude věnován jednomu z nejsložitějších a nejnáročnějších aspektů přístupnosti – definování alternativ k multimediálním prvkům na webových stránkách. Navážeme na minulý díl a budeme pokračovat v popisu požadavků prvního principu WCAG 2.0, kterým je Vnímatelnost.

V prvním díle našeho seriálu jsme se seznámili s novinkami, které přináší metodika WCAG 2.0. Jednou z velkých změn je odklon od technických aspektů k principům přístupnosti. V dnešním díle se proto podíváme na první princip – Vnímatelnost.

Doporučení Web Content Accessibility Guidelines 2.0 představuje v současnosti nejpropracovanější materiál k přístupnosti, který je veřejně k dispozici. Protože WCAG 2.0 přináší v mnoha ohledech revoluční pohled na přístupnost, pojďme se spolu podívat na to, v čem je WCAG 2.0 nový a jaké jsou jeho požadavky.

Společnost WebAim po devíti měsících zopakovala průzkum mezi uživateli screenreaderů. Jeho výsledky přinesly nejen potvrzení řady zažitých postupů při tvorbě přístupného webu, ale i řadu nových zjištění z oblasti přístupnosti pro tuto skupinu návštěvníků webu.

V dnešním pokračování seriálu o práci s dokumenty ve formátu XML v jazyce PHP se podíváme na dotazovací jazyk XPath. Na rozdíl od předcházejících metod zpracování XML v XPath neurčujeme, jak se má s informacemi naložit, ale specifikujeme, jaká data chceme.

Dnešní díl seriálu o přístupnosti RIA bude věnován problematice přístupnosti interaktivních prvků na stránkách. Podíváme se, jaké problémy s přístupností s sebou přináší, seznámíme se s tím, jak při jejich zpřístupnění pomáhá WAI-ARIA a vyzkoušíme si, jak si s nimi v reálu poradí screenreader JAWS ve verzi 10.

Dnešní díl seriálu o přístupnosti RIA bude věnován problematice dynamických změn obsahu stránek, které mohou představovat pro screenreadery značný oříšek. Seznámíme se s tím, jak při jejich zpřístupnění pomáhá WAI-ARIA, a vyzkoušíme si, jak si s nimi nakonec v reálu poradí screenreader JAWS ve verzi 10.

Pomohla naše stávající legislativa zlepšit přístupnost webových stránek? Mohou nevidomí používat aplikace jako Google Docs nebo Gmail? Jak se přístupnost vyvíjí? Objevují se dnes stejné problémy jako před lety? Jak dobrá je WCAG 2.0? Na to odpovídá Radek Pavlíček, odborník na přístupnost webů.

Jak používají nevidomí uživatelé počítač? Je pro ně obtížné naučit se s ním zacházet? Co v jejich životě znamená Internet? Tvoří si vlastní webové stránky? Na to jsme se zeptali odborníka, který s nevidomými uživateli pracuje již řadu let a mnohé z nich naučil s počítačem zacházet.

ARIA neboli Accessible Rich Internet Applications přináší řešení řady problémů spojených s přístupností webových aplikací. Dnes se soustředíme na dvě oblasti, které WAI-ARIA pokrývá, na strukturování dokumentu a přístupnost z klávesnice.

Asistivní technologie, nové verze prohlížečů a pracovní skupina WAI u W3C pomalu boří další bariéru na webu. I dynamické webové aplikace už v poměrně blízké budoucnosti mohou být bez problémů přístupné např. pro uživatele screenreaderů. Pojďme se podívat, jaké jsou hlavní překážky RIA aplikací a jak může handicapovaným uživatelům pomoci nová specifikace WAI-ARIA a její použití na webu.

Přístupnost webových stránek bývá často zužována do roviny technické, respektive na soulad s některou z metodik přístupnosti. V dnešním článku si ukážeme, že toto zúžení přístupnosti není vhodné, jelikož existuje celá řada dalších aspektů zásadně ovlivňujících přístupnost webu.

V dnešním díle se zaměříme na chyby, se kterými se na webových stránkách nejčastěji setkávají nevidomí uživatelé. Patří mezi ně žádné či nedostatečné strukturování obsahu webu pomocí nadpisů, nepřístupnost odkazů a ovládacích prvků z klávesnice, CAPTCHA a nepřístupné formuláře.

Výsledky rozsáhlého průzkumu mezi uživateli screenreaderů přinesly nejen potvrzení řady zažitých postupů při tvorbě přístupného webu, ale i zjištění, že na řadu otázek z oblasti přístupnosti neexistuje jednoznačná odpověď.

Dnes se budeme věnovat chybám přístupnosti, které dělají problém návštěvníkům se střední či těžkou slabozrakostí. Jedná se o nedostatečný barevný kontrast, nezvýraznění prvku s focusem, závislost na barevném schématu a nedodržování zvyklostí při návrhu layoutu. Napovíme, jak těmto problémům můžete předejít.

JavaScript byl dlouhá léta považován ze nepřístupnou technologii. Jeho přítomnost na webové stránce byla řadou expertů chápána za cosi špatného. Dnes je situace jiná a JavaScript nemusí nutně znamenat problém v přístupnosti. Navíc tento fakt brzy oficiálně posvětí i W3C.