Bylo by užitečné vnořování selektorů CSS?
Elika Etemadová nedávno rozebírala připomínky k CSS3, které vzešly ze strany webdesignerské komunity (jedná se o delší, ale rozhodně zajímavé čtení).
Eric Meyer si vybral připomínku týkající se vnořených bloků selektorů a rozbírá ji ve svém článku CSS3 Feedback: Selector Blocks. Je jisté, že by tato vlastnost ušetřila webdesignerům trochu psaní, ale je skutečně potřeba? Co si myslíte vy?
Martin Hassman
Martin Hassman založil a řadu let vedl magazín Zdroják, absolvoval VŠCHT Praha, pořádal řadu konferencí, pomáhal s rozšířením otevřených technologií, byl u založení projektů CZilla, Dáme roušky a dalších. Vymyslel a dva roky vedl dobrovolnický projekt Movapp pod Česko.Digital. Nyní pracuje jako produktový manažer v datové platformě Golemio.cz.
No to by bola bomba, co sa tyka poriadku ale aj bordelu, ktory by vnikol.
Ak to totiz pouzijem tak ako to chcel autor (link zo spravicky), je to super ale predstavte si, ze mate dlhodizny .css subor a hladajte co kde mate vnorene ;-)
Myslienka <div class="main" style="@import()..> nie je zla, dokonca by som povedal ze vinikajuca, ale to by som skor uz nechal pre CSS4 lebo nech uz konecne CCS3 je vonka! Lebo len sa o tom hovori, kde kto nieco implementuje, ale uz nech to je schvalene, a robme na CSS4, no nie?
Je zajímavé, že běžných programovacích jazycích to takto je odjakživa a žádný bordel v tom není…
Jasně, že by se hodilo. Poslední dobou rád používám něco jako
tedy „simuluju vnořování“ pomocí odsazení a zopakovaní rodičovského prvku. Přehlednosti určitě vnořování pomůže.
Osobně bych tomu dal ale prioritu č. 56 :-)
1. Jsem pro. Pokud se člověk rozhodne používat tuto metodu, zavazuje se jaksi k pořádkumilovnosti a strukturovanosti. Mohlo by to podle mě vést k lépe čitelným zdrojákům, pokud čtenář není autor. Vyhledání potřebné definice by mohlo být snažší (umístění předvídatelnější) (zvláště pokud by vývojové prostředí podalo pomocnou ruku například generování stromu odkazů).
2. [jak si to tak představuji…] Přílišná hloubka větvení by komplikovala případné změny ve struktuře. Přemýšlet do jaké úrovně přesunout tuto definici…? Tady se dobrý sluha stává zlým pánem. Z nějakého důvodu se mi nejvíc líbí představa jen velmi omezeného vnořování. Opakování rodičovského prvku nepovažuji za významnou práci*, zjednodušení kódu mi nepřijde tak podstatné, jak ho asi vidí Eric Meyer.
* – opakování rodičovského prvku mi přijde nejbolestnější, pokud na sadu dětinských :-) prvků aplikuji stejné definice. Což podle mě mnohem intuitivněji (a bez matoucího vnořování) může řešit syntaxe typu #father [h2|h3|h4] {font-weight:fat}
3. Riziko chyb. Člověk omylem zavře dvě závorky místo jedné, a už je oheň na střeše. Nevím, jak by se nejlépe odhalovaly takovéto chyby.
No posla mna je to dobra vec, ktora by sa mohla vyuzit v DHTML editoroch CMS systemov, pretoze teraz sa musi specialne napr pre tinyMCE robit specialny css subor zapustreny v niecom ako .mce…
Takto by bol jeden subor pre konretny box a vnoreny na stranke a vnoreny v dhtml editore, takze zmena jedneho = zmena na oboch miestach