HTML5 mezi našimi čtenáři

Před několika dny jsme uspořádali bleskovou anketu, v níž jsme se ptali na to, jakou verzi HTML používáte a jak se stavíte k novinkám, s nimiž přichází HTML5. Dnes si shrneme a okomentujeme výsledky této ankety. Jak jsou na tom naši čtenáři s používáním HTML5 a dalších technologických novinek?

V anketě, kterou jsme vyhlásili v úterý, se sešlo 621 odpovědí. Respondentům děkujeme za jejich čas a za vyplnění. Pojďme se teď podívat na to, co prozradily výsledky.

Jaká verze HTML vede?

První otázka naší ankety směřovala k tomu, jakou verzi HTML ve své praxi používáte. A protože je HTML „zpětně kompatibilní“, ptali jsme se na doctype – tedy ti, kteří definují doctype podle vzoru HTML5 a přitom nevyužívají technologické novinky. Z hlediska specifikace tak vytvářejí validní HTML5.

Používané verze HTML podle doctype (v procentech)
Verze Převážně Zřídka Nikdy
Nevalidní / bez verze 6 26 68
HTML3.2 2 4 94
HTML4.01 25 37 38
XHTML 53 27 20
HTML5 31 32 37

Pozitivní zpráva je, že dvě třetiny vývojářů nepoužívají nevalidní HTML, bez doctype a dalších náležitostí. HTML3 je naprosto pasé. U HTML4 uvedla čtvrtina vývojářů, že jej používají „převážně“, 37 procent „zřídka“, téměř stejné množství „nikdy“. U HTML5 je počet vývojářů, které ho nikdy nepoužívají, stejný jako u HTML4, ovšem rovnováha mezi „převážně“ a „zřídka“ se posunula ve směru „převážně“ – všechny tři odpovědi jsou téměř rovnoměrně rozložené.

Naprostým vítězem je XML serializace HTML4 – tedy verze označovaná jako XHTML. Polovina vývojářů jej používá „převážně“, zatímco „nikdy“ pouhá pětina. XHTML tedy vychází jako široce akceptovaná varianta a jako pravděpodobně nejpoužívanější verze značkovacího jazyka.

Degradace? Jen s grácií!

Velmi příjemné zjištění je, že přístup „ať si nainstalují to, co mám já!“ je v menšině. Pětina vývojářů ladí ve starém prohlížeči a novinky ignoruje, pětina ladí ve starém prohlížeči a pak přidává nové funkce. O něco menší množství (17 procent) naopak používá veškeré novinky a ignoruje uživatele starších prohlížečů. Téměř polovina vyznává přístup „Graceful degradation“ – tedy návrh s novinkami v moderních prohlížečích s tím, že pro starší prohlížeče je použité náhradní řešení, které není tak pohodlné či „hezké“, ale je funkční.

Používaný webdesignérský přístup k novinkám (v procentech)
Graceful degradation (použiju všechny novinky, pro starší prohlížeče má web omezené možnosti) 44%
Progresive enhancement (odladím web pro starý prohlížeč, pak přidávám vylepšení pro nové prohlížeče 20%
Ladím na starém prohlížeči, aby web fungoval většině klientů 20%
Ladím na novém prohlížeči, uživatelé starých prohlížečů mají smůlu 17%

Novinky sledujeme!

Tři pětiny respondentů uvedly, že sledují novinky v oboru a zkouší je v praxi – i když někteří z nich nemohou tyto novinky použít v praxi. Čtvrtina pak sleduje novinky v této oblasti příležitostně. Negativně se staví k HTML5 pouhá procenta respondentů – 11 procent hodlá HTML5 „řešit“ až v budoucnu, až bude fungovat většině uživatelů.

Přehled o novinkách
Sleduju novinky, zkouším je a používám 34%
Sleduju novinky a zkouším si je, ale v praxi je zatím neuplatním 27%
Občas mě něco zaujme, ale nesleduju vývoj systematičtěji 24%
Rád bych sledoval, ale nemám na to čas, musím dělat weby 3%
HTML5 považuju za buzzword, který nemá smysl vůbec řešit 1%
HTML5 budu řešit za pár let, až bude fungovat většině uživatelů 11%

Multimédia netáhnou…

V části věnované jednotlivým technologiím z rodiny HTML5 jsme se ptali na to, jak respondenti tyto technologie používají – opět bylo na výběr z možností Často, Zřídka a Nikdy.

Video a audio patří mezi často vzpomínané novinky v HTML5, hovoří se o „flash killeru“ v této oblasti, ovšem podle odpovědí respondentů multimédia nijak moc netáhnou. 70 procent respondentů uvedlo, že video nepoužívá nikdy (u audia 75 procent), 23, resp. 20 procent uvedlo, že je používá „zřídka“. Často tyto elementy používají pouze jednotky procent respondentů.

Používané technologické novinky z rodiny HTML5 (v procentech)
Technologie Často Zřídka Nikdy
Video 7 23 70
Audio 5 20 75
Canvas 9 25 67
SVG 8 29 64
WebForms 19 30 51
Sémantické tagy 21 23 56
Mikroformáty 14 26 61
Fonty 24 29 48
CSS stínování 43 26 31
CSS kulaté rohy 51 25 24
AppCache, WebStorage 6 22 72
Web Workers 2 8 90
Web Sockets 3 8 90

Pro zajímavost si uveďme statistiku používaných prohlížečů za březen 2011 (podle W3Counter):

Prohlížeč Březen 2011
Internet Explorer 8  25.96
Firefox 3.6  23.46
Google Chrome 15.60
Internet Explorer 7 9.07
Safari 5 5.15
Firefox 4.0 3.47
Internet Explorer 6 3.23
Firefox 3.5 2.07
Opera 11 1.23

(Zdroj: Prohlížeče.info)

Zhruba lze tedy říct, že nové technologie nebudou fungovat zhruba třetině uživatelů (cca 38% pro IE). Uživatelé prohlížečů s WebKitem a Firefoxu už tvoří téměř polovinu. Lze tedy předpokládat, že většina uživatelů používá prohlížeče, které umí s novými technologiemi pracovat. V ČR je rozložení podobné (viz statistika prohlížečů na TopListu). S touto informací poněkud kontrastuje dvoutřetinové „Nikdy“, které respondenti uvedli u většiny moderních webových technologií.

Novinky v CSS lákají nejvíc

Podobné rozložení odpovědí jako u multimédií bylo u SVG či Canvasu – u nich nebyly odpovědi „nikdy“ tak rezolutní. Další novinky, jako WebForms, mikroformáty nebo sémantické tagy, používá často okolo pětiny respondentů. Naopak naprosto „vyhořely“ JavaScriptové technologie – Web Workers, offline aplikace apod.

Výjimkou z trendu byly tři technologie z CSS, na které jme se ptali – stínování, kulaté rohy a fonty. Stínování i zakulacení rohů používá polovina respondentů často, čtvrtina občas. U fontů polovina respondentů uvedla, že je používá alespoň někdy.

Pozor! Z výše uvedených čísel nelze usuzovat na reálnou znalost těchto technologií mezi vývojáři – jistě je velké procento tvůrců webů, kteří by například video rádi používali, jen pro něj nemají využití ve webech, které dělají. Tvůrce, který se zaměřuje např na firemní stránky, využije rozhodne častěji novinky v CSS než multimédia, geolokaci nebo další JS API.

Jako jednorázová sonda nemá podobná čtenářská anketa velkou vypovídací hodnotu. Budeme ji proto pravidelně opakovat, protože mnohem důležitější než momentální hodnota „obliby“ jsou trendy a vývoj. Na shledanou za několik měsíců.

Začal programovat v roce 1984 s programovatelnou kalkulačkou. Pokračoval k BASICu, assembleru Z80, Forthu, Pascalu, Céčku, dalším assemblerům, před časem v PHP a teď by rád neprogramoval a radši se věnoval starým počítačům.

Věděli jste, že nám můžete zasílat zprávičky? (Jen pro přihlášené.)

Komentáře: 24

Přehled komentářů

martin opera 20 procent?
Martin Malý Re: opera 20 procent?
martin Re: opera 20 procent?
Michal Re: opera 20 procent?
juraj XHTML
manakmichal Re: XHTML
srigi Re: XHTML
David Grudl Re: XHTML
Jiří Kosek Re: XHTML
fx Re: XHTML
Pepan HTML5
Twiguard Re: HTML5
Martin Soušek Re: HTML5
Čelo Re: HTML5
juraj Re: HTML5
manakmichal Re: HTML5
František Kučera Re: HTML5
František Kučera Re: HTML5
maryo Re: HTML5 mezi našimi čtenáři
mrj Re: HTML5 mezi našimi čtenáři
juraj Re: HTML5 mezi našimi čtenáři
asdasd Re: HTML5 mezi našimi čtenáři
František Kučera SVG a XHTML
Martin Malý Re: SVG a XHTML
Zdroj: https://www.zdrojak.cz/?p=3473