Jakub Vrána o práci ve Facebooku: těším se na chytré lidi

Mikrofon

Facebook je jedním z největších celosvětových hráčů na webu. Milovaný, proklínaný, kontroverzní i vzývaný… Práce u takové společnosti je pro mnohé vývojáře snem – podílet se na něčem tak výrazném a známém. Zeptali jsme se Jakuba Vrány, jak vnímá pracovní nabídku, kterou od Facebooku dostal (a přijal).

Jakubem Vránou jsme si nepovídali o penězích ani o tom, jak tuhle nabídku vlastně dostal a jak probíhaly pohovory – vše popsal na svém blogu v zápisku Jak mě zaměstnali ve Facebooku. Spíš mě zajímalo, jak se na takovou práci těší, co si od ní slibuje a jestli se nebojí být „pěšákem v týmu“ jednoho z nejvýraznějších webových hráčů dneška.

Martin Malý, Zdroják: Jakube, v první řadě gratuluju,…

Jakub Vrána: … díky!

MM: …a rovnou se zeptám: K čemu ti vlastně gratuluju? Co je pro tebe osobně na celé té nabídce nejdůležitější? Ta samotná programátorská výzva, nebo osobní výzva – odjet do velkého světa a prosadit se v obrovské konkurenci, nebo je to třeba i věc určité prestiže?

JV: Asi od každého něco. Nejvíc mě láká práce – budu dělat s novými technologiemi, se zajímavými lidmi. Pak taky to, že budu dělat na něčem, co používá tolik uživatelů, i to je pro mě lákavé. Co se týče vstupu do velkého světa, tak to beru spíš jako negativní. Sám jsem o tom hodně přemýšlel, jestli tam mám jít nebo ne, a právě ze stěhování a věcí kolem přesunu nejsem úplně nadšený. Ale určitě to bude taky zajímavá zkušenost.

MM: Tys v USA už byl, takže určitě aspoň trošku tušíš, do jaké země jdeš, dovedeš si představit, jací lidé tě tam čekají, jaká atmosféra…

JV: To hrálo taky roli při rozhodování, právě atmosféra, co jsem v USA zažil, mi byla sympatická.  

MM: Na jak dlouho se chystáš odjet? Máš „smlouvu na dobu určitou“ s možným prodloužením, nebo jak to vlastně je?

JV: Smlouvu mám „dokud obě strany budou chtít“. Pracovní vízum je na tři roky, pak se dá prodloužit na šest, a pak by díky němu se snad dá snáz získat i trvalé. Takže jedna hranice jsou tři roky, druhá šest let. Náš plán je jet tam alespoň na rok – a pak se uvidí!

Záleží na tom, jak se nám tam bude líbit – pravda je, že tady v ČR vedu takový poměrně činorodý život, mám tu známé, kamarády, určité postavení, renomé, a tam budu neznámý řadový pěšák, co bude jen programovat. Na druhou stranu budu mít víc volného času, víc klidu, víc času na rodinu, na koníčky… ale možná mě to začne nudit. Může se mi stát, že vyhořím, že mě programování přestane bavit.

MM: Ale zase budeš v tu chvíli v USA, kde je mnohem snazší se sebrat a začít dělat něco jiného. Aspoň já měl ten pocit: „Pojďme něco udělat…“

JV: Jasně, to tam je.

MM: Jedeš do USA s celou rodinou. Jak to vzala třeba tvoje žena? Bylo to dlouhé rozhodování?

JV: Já jsem zvolil „negativní psychologii“. Když mi z Facebooku napsali, tak jsem jí to řekl spíš jako takovou zábavnou historku. Mně pořád někdo volá nebo píše, nabízí mi práci a já všechny posílám do háje, takže jsem to ženě podal stejně – jako že mi napsali z Facebooku, a že jim odpovím, že asi nemám zájem. Jí to ale začalo hlodat v hlavě, občas jsme na to zavedli řeč, no a po měsíci jsme došli k tomu, že by to bylo zajímavé. Dlouho trvalo, než se pro to taky nadchla, ale teď už bych řekl, že nadšená je.

Pro mou ženu to bude v USA asi horší než pro mne. Já mám jednak jistou práci, jednak, právě díky té práci, budu mít skoro okamžitě známé, třeba několik desítek lidí, s kterými se budu moct bavit, a ona tam bude v tomhle ohledu trochu jako kůl v plotě.

MM: Jako taková ta opuštěná manželka z amerických seriálů… Nechme ale teď rodinu stranou, zpátky k tobě a tvojí práci. Vždycky jsi mi připadal jako poměrně výrazný solitér, jako člověk, co má rád plnou kontrolu nad tím, co dělá. I tvoje nástroje, cos pro PHP udělal, jsou sice open source, ale vedeš je poměrně tvrdou rukou. Nelekáš se toho, že budeš pěšákem, že budeš „kódovacím nádeníkem“?

JV: Hele, ani moc ne. Já se na to ptal, když jsem se byl podívat ve Facebooku. Tam jsem měl takového průvodce, a toho jsem se ptal právě na takovéhle věci. On mi říkal docela i překvapivou věc, že tam třeba spousta projektů nemá žádné „produkťáky“. Tam není někdo, kdo říká: Tady bude takováhle funkce, tady taková, a vy to nakódujte! Ale když už tam jsou, tak to jsou často lidi vzešlí z „inženýrských pozic“.

Průvodce mi říkal, že když chceš něco prosadit, tak máš šanci, i jako jednotlivec – pokud o tom přesvědčíš ostatní. Musíš si to před nimi obhájit, vysvětlit proč myslíš, že to bude úspěšné, proč chceš, aby to tak bylo – myslím si, že svobody v tomhle ohledu bude dost, záleží jen na tom, jak se člověk dokáže sám prosadit.

MM: Takhle jak to popisuješ, tak to vypadá, jako bys měl opravdu příležitost přijít s nápadem, co pak budou reálně používat ty stamiliony lidí…

JV: Já doufám, že ze začátku budu jen to kolečko v soukolí. Budu se tam seznamovat s jejich technologiemi a doufám, že někdo přijde a řekne mi: „hele, potřebujeme udělat tohle, tak si to ulož do HBase, udělej tam takovouhle strukturu dat, takhle to rozděl na servery“ – že mi nadiktuje zadání a já se na tom naučím pracovat s jejich technologiemi. Tedy že to nebudu muset vymýšlet od začátku, že nejdřív budu dělat jen to, co mi řeknou, abych dělal, ale časem se to, doufám, obrátí.

MM: Mluvíš o HBase, o mnoha serverech, milionech uživatelů – bude tě vůbec ještě bavit dělat Adminer nebo NotORM? To jsou ve srovnání s tím vlastně malinkaté projekty pro malinkaté servery… Budeš mít vůbec ještě motivaci to udržovat?

JV: Asi i jo. Já jsem o tom sám přemýšlel, a připadá mi, že třeba zrovna NotORM je docela dobře nasaditelné i v rozměrech Facebooku. Kdyby se mi podařilo někde v nějaké části Facebooku použít NotORM, tak bych si odškrtl: „Mise splněna“. Nebo aspoň tu myšlenku NotORM. Z toho, co jsem slyšel na konferencích, vím, že oni používají něco, co funguje jako NotORM – tedy vzít si data z databáze, pracovat s nimi přímo, bez nějakých JOINů…

MM: Ono to vlastně v takovýhle objemech asi dost dobře jinak nejde…

JV: Přesně. Takže třeba tohle kdyby se mi podařilo využít, nebo nějak rozvíjet, tak bych byl spokojený. Co se Admineru týče, tak i to je možnost – ve Facebooku mají i normální databázové servery, a mají jich tisíce, takže si dovedu představit, že třeba Adminer tam budu využívat na nějaké svoje vyvíjení, na svém počítači, a pak třeba udělám nějaké rozšíření, co ti dovolí pracovat s tisícem serverů najednou, nebo něco takového. Takže prostor tam bude, a motivace doufám taky.

MM: Zmiňoval ses, že budeš pokračovat v psaní „PHP triků“. Budeš je ještě vůbec psát česky?

JV: No, o tom jsem přemýšlel, a asi spíš ne.

MM: Rozumím – být na tvém místě, asi bych taky psal „programátorské zápisky“, ale anglicky – pro větší publikum a hlavně kvůli procvičení.

JV: Přesně. Asi to nechám na stejné doméně, už tam pár článků v angličtině mám, ale asi budu psát anglicky. Já jsem zjistil, že mně se anglicky hůř vyjadřují myšlenky. Nedokážu je tak dobře zformulovat. Třeba když přemýšlím, tak přemýšlím v češtině. Takže si to zkusím anglicky, ale když mě to třeba nebude bavit, tak budu psát v češtině. Ale chtěl bych psát anglicky.

MM: Teď zase něco technického: Už víš něco bližšího o tom, s čím ve Facebooku pracují? Třeba jakou verzi PHP používají, jaké nástroje mají? Co bude pro tebe nové a co naopak „obnošená vesta“?

JV: Něco vím, oni některé technické detaily zveřejňují na konferencích a tak, takže co používají, to se celkem ví. Jako verzovací systém mají třeba SVN, někdo Git. Ohledně PHP – oni tam hodně, prakticky všude, používají ten svůj HipHop, a ten je snad na verzi 5.2 – nevím přesně, možná to je 5.3.

MM: A zkoušel sis doma experimentovat s HipHopem?

JV: Ne, HipHop jsem si ještě nezkoušel. Teď si trochu hraju s HBase, ale HipHop jsem ještě nepoužíval.

MM: Spousta programátorů má nějaká „technologická přání“ – „jo, s touhle technologií bych chtěl jednou dělat, na to se těším…“ Co ty? Máš už teď nějaký tajný tip, něco, na co se těšíš, až s tím budeš moct pracovat, až si budeš moct na nějakou unikátní technologii „sáhnout“?

JV: Nic moc extra, ale na co se těším a čemu se asi určitě nevyhnu, je práce s clustery databází, co tam mají. Vůbec, ta myšlenka, že když si chci někam sáhnout pro data, tak nejdřív musíš vědět, na který server – na to se těším, až si to zkusím. Vůbec na vše, co se alternativních úložišť týče – bezschémových databází, NoSQL – se těším. To jsem si chtěl vždycky vyzkoušet. Všichni o tom mluví, mně to připadá docela zajímavé, ale pořád pro to nemám použití.

Já sám myslím schémově, všechno co navrhuju, tak navrhuju do schémat, protože mi to na to sedí, stroj to stíhá bez problémů – v těch objemech, se kterými pracuju… Takže se těším na to, že uvidím „use case“, kde tahle alternativa opravdu má smysl.

MM: Když se podíváš na Facebook jako uživatel, vidíš tam něco, co bys chtěl navrhnout, udělat, prosadit, nějakou novou funkci třeba?

JV: Teď jsem se koukal na Facebook, oni tam mají novinku, nějaké Facebook Questions, tak třeba to mi připadá jako docela maličký projekt, kde by se dala vylepšit spousta věcí, a na kterým by bylo roztomilé začít. Ale chtěl bych dělat na něčem, co je vidět navenek, co vidí uživatelé.

Facebook se tím chlubí, třeba na konferencích mají plakáty, a tam jsou fotky lidí, a u nich jsou popisky, třeba: Tenhle člověk vymyslel tlačítko LIKE. U dalšího je: A tento člověk zařídil, že se vám stránka načítá 0,3 sekundy. A pak tam mají: A tady ten člověk to po něm musel třikrát přepsat, protože to bylo celé blbě. Takže – chtěl bych být někde…

MM: … na plakátu!

JV: … spíš někde u nějaké funkce, co lidi opravdu použijí.

MM: Na co se nejvíc v téhle práci těšíš? Na firemní kulturu, na nové lidi, na práci jako takovou? Nemyslím po odborné stránce, ale čistě lidsky?

JV: Těším se na chytré lidi. Na to, jak si s nimi budu moci povídat třeba o algoritmech nebo o takových věcech. Protože já ve svém okolí zas tolik takových lidí nemám – tedy ne že bych neznal chytré lidi, ale myslím lidi se zájmem pro takovéhle teoretické věci. Mí známí spíš programují pro profit, pro určitý cíl, ne pro radost z algoritmizace.

Příklad: Existuje Google Code Jam, což je taková minisoutěž, kde se vlastně řeší jen algoritmy jednoduchých úloh, a já se nemám o tom s kým bavit. Takže se těším, že takových lidí by tam mohlo být hodně.

MM: Jednu obecnější: Co bylo podle tebe pro úspěch Facebooku klíčové? Čím podle tebe na začátku zaujal, proč se o něj vůbec začali zajímat?

JV: Ta pozdější fáze, tedy „proč je tak úspěšný teď“, je docela jednoduchá: prostě na Facebooku jsou všichni, a když tam jsou tví kámoši, tak tam jdeš taky a už tam zůstaneš, nemáš tendence se stěhovat někam jinam. Takže teď už je to efekt „větší hromady“. Proč se stal úspěšný na začátku, to těžko říct.

MM: Myslíš, že by to mohlo být právě tou firemní kulturou, neformální atmosférou startupu, kde na začátku nešlo o vydělávání peněz…

JV: Podle mě tohle lidi, co jsou na Facebooku, nezajímá. Ti zákulisí neznají. Spíš jde o to, že to na začátku bylo jednoduché a dobře použitelné a lidem to tak stačilo. Nevím proč odešli z Líbka a Spolužáků, to fakt ne, ale asi to je tím, že je Facebook o krapítek lepší.

MM: Na konec si přihřeju trošku polívčičku a zeptám se – myslíš, že si najdeš po nějakém čase pár chvil na to, abys čtenářům Zdrojáku popsal své zkušenosti a postřehy ze zámoří? Třeba srovnal to, jak vypadá vůbec práce v takovéhle firmě, jak se liší od českých vývojářských společností a tak?

JV: Ale ano, napíšu. Nevím, jestli to bude na článek, jestli to nebude spíš trošku jako blogpost, ale… když ho vydáš na Zdrojáku, tak se mi ten honorář bude určitě hodit. ;)

MM: Chápu, těžké začátky v cizí zemi, každý dolar dobrý! Ale vážně – čtenáři si určitě rádi přečtou zkušenosti prvního Čecha ve Facebooku… počkej, jsi tam první?

JV: A víš že ani nevím? Vím o dvou Slovácích, ale o Čechovi ne. Možná už tam nějací jsou na reklamu a tak, ale o programátorovi nevím. Nemůžu to vyloučit – možná tam někdo je, jen třeba není takový exhibicionista jako já.

MM: Díky za rozhovor a přeju ti – a snad mohu i za čtenáře – hodně úspěchů a ať se ti za velkou louží daří!

JV: Taky díky!

Foto: Vladimír Kocourek, archív Jakuba Vrány

Začal programovat v roce 1984 s programovatelnou kalkulačkou. Pokračoval k BASICu, assembleru Z80, Forthu, Pascalu, Céčku, dalším assemblerům, před časem v PHP a teď by rád neprogramoval a radši se věnoval starým počítačům.

Věděli jste, že nám můžete zasílat zprávičky? (Jen pro přihlášené.)

Komentáře: 32

Přehled komentářů

Michal L. Tak šťastnou cestu!
marek Re: Tak šťastnou cestu!
s super rozhovor
6killer Re: super rozhovor
s Re: super rozhovor
mata Re: super rozhovor
Hmmm Re: super rozhovor
Pepa Re: super rozhovor
s Re: super rozhovor
Pepa Re: super rozhovor
srigi congratz
xdrm pěkně mu zpívali, když ptáčka lapali
Jiří Kuneš gratuluji, ale nečekal jsem, že je Jakub tak dětsky naivní
Jakub Vrána Re: gratuluji, ale nečekal jsem, že je Jakub tak dětsky naivní
tak Re: gratuluji, ale nečekal jsem, že je Jakub tak dětsky naivní
David Hynek Re: gratuluji, ale nečekal jsem, že je Jakub tak dětsky naivní
Bedňa Re: gratuluji, ale nečekal jsem, že je Jakub tak dětsky naivní
ac Lol "chytré lidi", mě teda zatím facebook přijde jako něco co se moc nepovedlo...
tik Re: Lol "chytré lidi", mě teda zatím facebook přijde jako něco co se moc nepovedlo...
ic Firemní tajemství?
Jakub Vrána Re: Firemní tajemství?
Oldis Re: Jakub Vrána o práci ve Facebooku: těším se na chytré lidi
. Re: Jakub Vrána o práci ve Facebooku: těším se na chytré lidi
mata gratulace
x hnnnnnnnn
Ifco Slovak
Naith Garatulace a poznámka
RDa Re: Garatulace a poznámka
keff Re: Garatulace a poznámka
retert mam li to prirovnat
jontes Čech
JanJanuska Gratulácia
Zdroj: https://www.zdrojak.cz/?p=3489