Přejít k navigační liště

Zdroják » Různé » KISS v praxi: polibek pro blog

KISS v praxi: polibek pro blog

Články Různé

Strategii KISS, tedy „udržovat při vývoji věci jednoduché a malé, jak to jen jde“, lze použít i v tak jednoduchých případech, jakým je osobní weblog. Nikde není psáno, že weblog rovná se nutně, vždy a nevyhnutelně WordPress (nebo podobný CMS), který je všechno jiné, jen ne „KISS“. Jak by tedy mohl vypadat „minimalistický weblog“?

Nedávno jsem se rozhodl publikovat některé své články, které si občas jen tak pro radost píšu. Ale nechtěl jsem použít WordPress ani jiný redakční systém, který je pro mé záměry jednoznačně overkill. Pro mne má strategie KISS jednoznačně své kouzlo.

„Vynalézání“ WordPressu

Jak vypadá blog, který se snaží být WordPressem?

Vnitřnosti

Určitě musí mít propracovanou databázi. Jen pro články to bude něco na tenhle způsob:

Kromě tabulek pro články, tagy, kategorie a propojení mezi nimi bude mít i tabulku pro uživatele (jméno, heslo, role atd.) a nesmí chybět tabulka s komentáři.

Složitost databáze se samozřejmě odrazí i v kódu – pro každou tabulku bude pravděpodobně vytvořený model, popřípadě obraz v ORM.

Administrace

V administraci se spravují články, přesouvají se mezi kategoriemi, přibírají tagy apod. Pro psaní článku bude k dispozici WYSIWYG s mnoha funkcemi, tagy se vybírají z roletky, případně se mohou přidat nové, stejně tak kategorie. Ke článku se dá nahrát obrázek, což znamená vytvoření nějaké správy multimédií…

Kromě správy článků se bude blogger starat i o uživatele a o komentáře, buď z administrace nebo přímo ve výpisu článků.

Fasáda

Takový „full-featured blog“ má propracovanou grafiku. Kde to jde, použije se AJAX. Textuchtivému čtenáři je nabídnuto nejen RSS článků, ale i RSS jednotlivých kategorií, RSS tagů, RSS komentářů u jednotlivých článků a RSS všech komentářů.

V záhlaví stránky jsou kategorie, nejlépe jako animované vysouvací menu (i se subkategoriemi) a vedle toho ještě odkaz na stránky „O mně“, „Kontakt“, „Archiv“.

V postranním panelu prší z tag cloudu, čtenáři je nabízeno deset posledních článků, patnáct nejnovějších komentářů, přihlašovací a vyhledávací formulář, seznam partnerských blogů, Twitter feed, Facebook „like“, počítadlo.

V patičce se zopakuje obsah menu a přidají se odkazy na další weby, copyrightová informace a informace o použitých technologiích. Kdo je obzvlášť nerd, doplní i informaci „Stránka byla vygenerována za 0.05254287541­5 sekundy“.

Na hlavní stránce blogu se zobrazuje deset upoutávek na články – titulek, perexy, datum publikace, autor, počet komentářů, název kategorie a tagy.

Zkrátka takový plnohodnotný blog. Když použiju citát z Manifestu miniaturního PHP:

TOHLE.
KURVA.
ANI.
OMYLEM.

Já si svůj blog udělám jinak, lépe. Budu se držet konceptů KISS a Mobile First.

Články

Potřebuji kategorie? Potřebuji tagy? Potřebuji u článku informace o autorovi? Potřebuji obrázek? Ne. Na mém blogu je důležitý obsah.

Potřebuji perex? K čemu? Na úvodní stránce mohu klidně zobrazit článek celý.

Databáze mého blogu vypadá takto:

Jedinou pro mne důležitou funkcí je vydávání článku v naplánovaný čas. Proto kolonka datetime.

Čtete správně, napsal jsem „databáze“. Tohle je opravdu celá databáze – jiných tabulek netřeba.

Komentáře

Komentáře jsou, když dovolíte, mor. Mívají mizivou hodnotu, zato se musí naprogramovat, zabírají místo v databázi, a hlavně se o ně někdo musí starat. Pokud se chce někdo ke článku vyjádřit, proč nepoužije Twitter? Nebo Facebook, Google+, svůj blog… Chce-li mi něco napsat, od toho je e-mail. A pokud nabízí V*1*A*G*R*U, tak má prostě smůlu.

Uživatelé

Databáze postrádá jakoukoli tabulku uživatelů. Mohu si to dovolit – jsem jediným autorem, není problém heslo ručně zahashovat a dát ho jako parametr do Dependecy containeru.

Administrace

Tím, že nemám komentáře, uživatele, tagy, kategorie ani jinou podobnou veteš, dělám v administraci jen to důležité – píšu a upravuju články.

Rozhodl jsem se udělat si věci přímo pro sebe. WYSIWYGy pro mne nefungují. Texy! je pro mé potřeby overkill, samotný text je na druhou stranu málo. Výsledkem je mix podle mých potřeb: Málo časté formátovací věci si napíšu jako HTML, častější (nadpis, tučný text a kurzívu) pomocí značek, které stejně používám. Tučný text je text ve hvězdičkách, kurzíva je ohraničena podtržítky, nadpis má před sebou mřížku a je na řádku sám. Přidal k tomu LaTeXové psaní pomlček – jeden spojovník (-) je spojovník. Dva jsou krátká pomlčka, tři dlouhá pomlčka. Pokud budu potřebovat v budoucnu něco přidat, je to velmi jednoduché – jeden regulární výraz.

Jak to vypadá?

Můj blog je určen ke čtení, ne k onanování nad úžasným designem nebo dokonalou technologií pod kapotou. Přiznám se – na začátku jsem vůbec neměl představu o vzhledu. Vzpomněl jsem však si na knížku Mobile First (Luke Wroblewski, A Book Apart) a řídil se jí. Do kódu jsem dal hlavičku (jednoduchý obrázek-odkaz) a nějaký článek – nadpis-odkaz, text a datum. Nastavil jsem hezké vzdušné písmo, nějaký padding. Šířka 100%, maximální šířka 600px, horizontálně vycentrovat box s textem. A světe div se – nevypadá to špatně. Na počítači i na telefonu.

A co menu? Patička?

Upřímně – k čemu? Jen to zabírá místo. Žádný archiv nepotřebuji, protože jednou za čas napíšu shrnutí se seznamem článků za uplynulé období. Kontaktní formulář je pro mne zbytečný. Kdo mi chce napsat, najde můj e-mail v odkazu v patičce každého článku. Nikde nenajdete odkaz na RSS. Je správně označeno v HTML kódu, a to stačí.

Závěr

Článek je možná trochu radikální, pojďme to zmírnit. Rozhodně netvrdím, že je tento přístup nejlepší pro každého, vždy a za všech okolností. Je to jedna z mnoha možností, jak nahlížet na obsahové weby. Ale věřím, že má svoje opodstatnění a že může být vhodnou inspirací.

Někdy se hodí použít „plný“ WordPress – instalace a nastavení je rychlé a za půl hodiny už vydáváte první články. Na druhou stranu jsou situace (a nemusí jít jen o osobní blog, ale třeba o firemní stránku), kdy opravdu vyhoví jednoduše a čistě napsaná miniaplikace (třebas „naklikaná“ v Djangu). Paradoxně je mnohdy těžší udržet aplikaci malou a jednoduchou, než podlehnout vábení a nacpat do ní řadu věcí, které vlastně nepotřebuju, ale uměl bych je napsat, a tak je tam napíšu…

Blog, o němž jsem mluvil, se jmenuje Zápissník Anαβ. Bude-li zájem, rád napíšu další článek, kde ukážu jednotlivé části kódu a vysvětlím, co všechno jsem seškrtal, smazal, zrušil a obětoval.

Komentáře

Subscribe
Upozornit na
guest
38 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Hrach

Jojo, keep it kurva simple a místo „cathegory“ budu dělat raděj s „category“

blizz

ja by som to zhrnul do 4roch slov: čím menej tým viac.

Martin Zeman

— Blog, o němž jsem mluvil, se jmenuje Zápissník Anαβ. Bude-li zájem, rád napíšu další článek, kde ukážu jednotlivé části kódu a vysvětlím, co všechno jsem seškrtal, smazal, zrušil a obětoval. —

Tak pokud nabídka platí, rád se něco přiučím :-)

NN

Na uvedený účel predsa stačí samotné HTML a primitívny script, ktorý tie statické články zobrazí v poradí ako boli hodené na server a zohľadní prípadnú požiadavku na dátum vydania pomocu adresárovej štruktúry filesystému. Načo takú ohavu ako framework a databáza? :-) KISS

Honza

Tenhle nápad se mi líbí :-)

BTW, víte o nějakém takovém skriptu, používáte sám takový? Osobně jsem na vážkách, jestli si něco takhle minimalistického sám napsat, nebo prostě používat Tumblr.

Ondra

Takových řešení existuje dokonce několik. Asi nejznámější je Jekyll (https://github.com/mojombo/jekyll/), ale zde (http://iwantmyname.com/blog/2011/02/list-static-website-generators.html) jich najdete celou spoustu.

Datastart

Ono se to da udelat uplne jednoduse i v obycejnem Excelu :-)

Vyzkouseno!!

A s trochou Visual Basicu se z toho clovek nakonec propracuje ke „skoro WordPressu“ :-)

jos

mno to by ale bylo jen KIS – simple nikoliv, stupid velmi

František Kučera

Taky si ten web můžeš vygenrovat a pak na serveru nepotřebuješ ani PHP, jsou to jen statické řešení.

gilhad

Já používám vlastní řešení spočívající v jednom brutálním Makefile jednom souboru s definicemi a pár souborech s bižuterií okolo (CSS a tak).

Celý ten silostroj funguje tak, že na disku vytvořím nějaké adresáře/soubory v nich, případně nějaké soubory upravím dle libosti, pak dám v hlavním adresáři příkaz make a co mi přistane v adresáři upload prostě přesunu na web (čili vlastně jen změnovky). (Samozřejmě můžu dát příkaz make all, pak se vygeneruje celá site znovu, ale nebývá to potřeba, protože si to samo (díky make) hlídá závislosti a tudíž zjistí, co je třeba udělat)

Celé to vzniklo jako hříčka, když už mě štvalo pořád psát většítka, menšítka a lomítka tam, kde to bylo zbytečné. Takhle vypadá _bold(tlusté písmo) a takto _i(písmo šikmé)

zápisek s datem a odkazem na vlastní text vypadá třeba takto:
_blog(_date(2012­.01.30) zase jsem něco něco napsal, _a(zbrane/strel­nice, je to uloženo tady))

atd atd… přitom za tím stojí pár maker v m4 a snadno se dodávají další, když nějaký postup budu opakovat častěji. Výhoda je, že do systému vidím, dá se přizpůsobit na míru a vyžaduje minimum práce pro publikování dalších keců. K dispozici jsou jak chytrá makra, tak přímo html, pokud jde o nějakou vychytávku, generuje si to samo navigaci adresářovou strukturou, generovaný obsah by byl statický, kdybych tam nechtěl pár vychytávek, jako označování nových, týden starých a vic než měsíc starých záznamů, nebo počitadlo přístupů (ano je to ještě z doby, kdy nebyly na webu všude zdarma)

Pokud by byl zájem, klidně pošlu zdrojáky pod GPL, upravit si je už musí každý sám (na pár místech hardcoded moje jméno či mail).

František Kučera

Hoď prosím někam zdrojáky – pro inspiraci :-) Napsal jsem si totiž něco podobného, akorát nad jinou technologií (odkaz v komentáři výše).

ondra melkes

Také se přimlovám o zveřejnění zdrojaků. Díky. Pro svoje generovátko jsem použil php, ale je to teda nic moc :) (asi tak hodinka dvě práce odpoledne)

gilhad

http://members.chello.cz/gilhad/MyWeb.tar.gz

Tady je jedna ze zaloh, co jsem nahodne nasel – AS IS – a zadna zaruka, ze vas pocitac nezesili a neznasilni vaseho krecka, nebo jak se to pise.

Ale melo by to (snad fungovat)

rozbalte do libovolneho adresare, obsah podadresare bin dejte nekam do cesty (typicky ~/bin), vlezte do adresare source a dejte
make clean
make

udela to dalsi dva podadresare upload (ten prijde na web) a src_upload (to je co se od posledne zmenilo – po make clean teda vse)

na web jeste prijde z adresare source toto: favicon.ico gilhad.css _php.inc

je to trochu bordel, ale kdisi mi to chodilo a da se od toho odpichnout dal.

na webu to chce php

wincle

Možná tenhle přístup neni nejlepší pro každého ale mě rozhodně sedí.

Tomas Rollo

Hm, a nestacil by na tohle Dropbox+Calepin+Dis­qus? Abych krome KISS principu uzil take DRY a nevymyslel znovu kolo…? :)
Viz http://calepin.co/

Jiří Landsman

Když už to má být tak děsně jednoduché a bez práce tak proč si to psát sám? Jako programátorské cvičení? ok. Ale jinak by bylo asi lepší šáhnout po Posterous nebo něčem podobnym a mám vystaráno ne?

. Paladin

v obecne rovine s clankem souhlasim, KISS se mi taky libi, ale treba v pripade blogu je dohnan podle mne moc daleho… seznam clanku podle mne na blog patri… priserne dlouha stranka se vsemy clanky… nevim no, podle mne to neni idealni uplne.

Ale o clanek rozebirajici konkretni kod bych taky mel zajem :) nebo to rovnou hodit na github ;)

František Kučera

Přijde mi, že si bereš z obou přístupů to horší:

– musel jsi trávit čas programováním, místo aby ses soustředil na tvorbu obsahu
– web prakticky nic neumí
– přesto je technologicky náročný

K čemu je tam databáze? Jelikož nejsou komentáře, jsi jediný autor, obsah se mění velmi zřídka (jednou za den, týden?), je databáze naprosto zbytečná závislost a složitost. Stejného výsledku se dá dosáhnout s články uloženými v souborech. Když už KISS, tak ho dělej pořádně – a nebudeš muset řešit, jestli běží databázový server, nebo si platit dražší tarif webhostingu.

A můžeme jít ještě dál: proč tam je skriptovací/pro­gramovací jazyk na straně serveru? Pro takhle jednoduchý web není potřeba – stránky můžou být statické vygenerované nějakým generátorem (ten si opět nemusíš programovat, stačí použít nějaký hotový). A opět je o jednu závislost méně – opět můžeš mít levnější webhosting, opět o jednu věc méně, která se může pokazit. Tento bod je trochu sporný, protože generátor musí někde běžet (pravděpodobně na tvém desktopu), takže je složitější, kdybys chtěl napsat článek např. z internetové kavárny – proto může mít smysl mít to skriptování na serveru – ale databáze s jednou tabulkou opravdu opodstatnění nemá.

Když to shrnu: článek popisuje polovičaté řešení a stejného výsledku by se dalo dosáhnout s jednoduššími technologiemi. Naopak se stejnými technologiemi (databáze + programování na straně serveru) se dá dosáhnout daleko lepšího výsledku a lepších funkcí.

P.S. totéž platí pro práci – napsat si vlastní řešení jsou minimálně hodiny, přesto to prakticky nic neumí. Nainstalovat si hotové řešení jsou řádově minuty a je do budoucna rozšiřitelné (zvládá vše od jednoduchého blogu nebo webové prezentace o pěti stránkách, až po složité weby nebo i webové aplikace). Psát si vlastní „jednoduchý redakční systém“ je tedy značně neekonomické. Smysl to má snad leda tehdy, když bereš takové programování jako mentální cvičení a odreagování – pak budiž, to beru.

Čelo

Já myslím, že „mentální cvičení“ je nejčastějším důvodem vzniku blogu na vlastní platformě.

František Kučera

Souhlas – jak se říká: každý si někdy psal vlastní redakční systém… – ale pak bych to tu neprezentoval jako KISS, jelikož je to naopak ukázka, jak dělat věci složitě. Jednodušší by bylo použít hotový systém: ať už generátor statických webů nebo Drupal, WordPress… nebo službu typu Posterous*. A když už si tedy psát vlastní, tak do toho alespoň netahat databázi.

*) sice tyhle služby nemám moc rád, ale jelikož ji lze provozovat na vlastní doméně, tak je to celkem OK (pokud není nějaká sviňárna ve smluvních podmínkách, ty jsem nečetl), protože člověk může snadno přejít jinam, aniž by se změnila URL jeho stránek, takže je celkem nezávislý na dodavateli služby.

Jiří Pavlíček

Rád čtu podobná zamyšlení a úvahy o minimalistice při řešení problémů. Vezměme si praktický příklad, MODx Evolution je velmi propracovaný PHP framework/redakční systém. Následující verze MODX Revolution pořádně nabobtnala a namísto provedení SQL dotazu vytvoří několik objektů a ty potom něco provedou. A výsledek? Velmi problematické nasazení na weby, která mají více než desítky stránek… I na výkonných serverech je potom doba načtení stránky prohlížečem nepoužitených několik sekund namísto potřebných stovek milisekund.

odhlasit

Problém s rychlostí načítání webu v MODx Revolution zrovna nemám, ikdyž stránky navštěvují pouze desítky lidí denně. Nicméně nahrávat na hosting nebo stahovat těch cca 7 tisíc souborů, které MODx Revo utvářejí, je přes klasické FTP celkem peklo. :)

Pepca

Tohle je přesně ukázka toho, jak to nedělat. Popisuješ, jak je Texy! overkill a v dalším odstavci se věnuješ jeho (mizerné) implementaci. V databázi máš příznak, že je článek publikovaný, ale kdybys tam místo boolu dal datetime s možností být null, tak bys mohl články publikovat i v budoucnosti, ale na složitosti by to nepřidalo. Když máš články v databázi, je triviální přidat jejich seznam, klidně rozskupinkovaný podle měsíců.

Článek není o KISS, ale o vlastní blbosti. Je to celkem normální chování u studentů, kteří si hrají a nepotřebují kvalitní výsledky. Od článku na Rootu bych čekal víc.

Kdybys opravdu chtěl něco ve stylu KISS, tak použiješ malé a hezké knihovny, například Texy!, a poskládáš to z nich.

KISS totiž není v tom, že si napíšeš všechno sám, ale v tom, že je dílo jednoduché a elegantní. Naneštěstí se ale nedá složitosti systému jen tak zbavit, lze ji jen rozdělit a jednotlivé části skrýt do knihoven.

Honza

Mimochodem, tahle diskuse je krásnou ukázkou toho, že komentáře nemusí být vždy „mor“, ale naopak mohou být užitečnější než článek sám.

Matěj Konečný

Jelikož by se jednotlivé odpovědi značně kryly, dovolím si odpovědět všem najednou jedním komentářem.

Myslím, že se příliš zaměřujete na technologickou stránku věci a nevšímáte si filozofické. Článkem jsem se nesnažil říci, že nemáte používat Texy! a už vůbec ne, že máte používat databázi, PHP nebo cokoli jiného. Chtěl jsem (a proto jsem vynechal veškerý kód) poukázat na jádro věci, že velká spousta věcí na stránkách není nutná a že to jde i bez ní. (Většinou je to i lepší. Když vyjde dobrá mobilní stránka, kde se kvůli místu plno věcí obětovalo, lidé se často ptají, proč není taková i stránka „desktopová“.) Dokonce nebylo cílem ani přesně vymezit, která část věcí to je, nerad bych, aby byl článek brán jako snaha o nějaké dogma. Já pouze nastínil, co jde vynechat. Pokud mi bude něco z toho opravdu chybět, tak to přidám, když zjistím, že je ještě něco zbytečné, odeberu.

@Hrach
Za upozornění na cat(h)egory děkuji, s tím svádím boj už dlouho.

Ad „Proč používáš databázi?“ / „Proč nepoužíváš filesystém / statický soubor / XYZ“
Protože nechci a nepotřebuju. Spojení Nette a MySQL bylo v tu chvíli to nejrychlejší a nejvíce mi vyhovovalo. Hosting mám jeden na více stránek, tzn. technologické zázemí je. Až mě bude číst tolik lidí, že databáze přestane stíhat, klidně mohu udělat blog jako statické stránky, strčit mezi to Memcache, odebrat se na papír nebo to udělat v Assembleru a NoSQL. Ale já to zatím nepotřebuji. Navíc je z pohledu publikování nejjednodušší kdekoliv něco naťukat do textarey a odeslat.

Ad „Proč si to píšeš sám?“
Vedle cvičení i proto, že pět šest hodin programování (a tudíž přesná znalost celého systému) je pro mě méně než tři hodiny hledání a zkoušení a potom další čtyři hodiny učení se se šablonami, upravování, aby mi to přesně sedělo a tak dále.
O DRY jsem tam záměrně nikde nic nepsal, i když si myslím, že bych mohl. Můj pohled na DRY není „Když jednou někdo něco podobného udělal, musíš to použít.“ Já pod pojmem DRY vidím spíše „Pokud existuje něco, co Ti přesně vyhovuje, použij to a nedělej to znovu.“ Mimochodem, použil jsem Nette, což je podle mě už dostatečná sušina. Porušením DRY by dle mého bylo psát si sám SQL dotazy, routy, přihlašování, šablony a tak.

Ad „Píšeš si vlastní Texy! a ještě špatně“
Vím, vím. Možná nakonec zjistím, že Texy! potřebuju a nahraju si ho na server. Z toho důvodu jsem se snažil být kompatibilní s jeho syntaxí. Pro vlastní řešení jsem ovšem měl důvod. Příliš možností může znamenat, že je budu příliš využívat. A to já nechci. Podíval jsem se na své dokumenty a zjistil, jaké formátování používám. Z toho jsem odstranil matematické a chemické věci, pak to seškrtal na polovinu a jsem spokojen.

Moc mě potěšilo, že má někdo zájem i o konkrétní ukázky kódu (ač nevím, nakolik to je či není zlomyslné :D). Pokusím se něco napsat a pokud mi to Martin Malý vydá, budete to mít. Ale upozorňuju, že Daniel Steigerwald by se asi otáčel v hrobě, kdyby tam byl, a vy budete mít co kritizovat.

Snad jsem odpověděl tak nějak na všechno.
Mrzí mne, že pointa článku nebyla tak úplně pochopena (respektive nebyla tak úplně pochopena diskutujícími).

Matěj

P.S. Pokud mi chcete něco osobně, preferuji e-mail.

František Kučera

Díky, s tímhle vysvětlením to už dává větší smysl.

Možná to chtělo jiný titulek článku – víc zdůraznit, že jde o přístup mobile first a nemotat do toho KISS – protože KISS princip beru hlavně jako jednoduchost na úrovni návrhu a kódu.

Tohle je dobré rozlišovat, protože program může být na této úrovni krásně jednoduchý a přehledný a přesto bude uživateli poskytovat spoustu funkcí (které uživatel potřebuje, ne nějaké blbosti samozřejmě).

A oproti tomu může být program s jednoduchým uživatelským rozhraním a s minimem funkcí (směrem k uživateli) a zároveň být vnitřně složitý, mít nepřehlednou strukturu a záviset na spoustě knihoven, obsahovat spoustu nevyužitého nebo zpraseného kódu – není to KISS, ale přesto to může být zakryté nějakou fasádou, takže uživateli se takový program bude jevit krásně přehledný a jednoduchý.

Matěj Konečný

To jsem rád, že se to vysvětlilo.

O té terminologii bych se přel. To samozřejmě neznamená, že pravdu musím mít já. Ale nejsem obeznámen se žádnou „oficiální“ definicí KISS. Pro mě jsou to pouze čtyři slůvka „Keep It Simple Stupid“ a za těch okolností si myslím, že se to může vztahovat i na uživatelské rozhraní a funkčnost.

Původně jsem měl v názvu článku a obecně celým článkem propleteno i mobile first, ale pak jsem to odstranil, protože si myslím, že by to bylo zavádějící. Pod článkem o mobile first bych čekal nějaké tipy, jak na dotykové ovládání, jak dělat menu, panely, čím nahradit hover stavy a tak podobně.

Radim Kalma
S.

Sorry, ale tohle mi přijde jako maximální egocentrismus.
Takový blog slouží jen pro onanií nad textem, který jsi umístil na síť.
Článek, který by u tebe někdo eventuálně přečetl a po nějaké době si řekl, aha, teď by se mi to mohlo hodit, ale má smůlu. To o co ti šlo, tedy o jednoduchost se stane peklem a ejhle; uživatel odejde nasraný, nebo hůř, frustrovaný.
S tím se Váže další věc, píšeš, že nepotřebuješ kategorie, že pro tebe je důležitější obsah, ale k čemu ti je obsah, který je nedohledatelný? …a jsme opět u onanie.

Jako koncept, který chce říct: hele, jde to dělat i jinak je to dobrý, ale reálně za mě nepoužitelný.

Čelo

Odkud čerpáte tvrzení, že by neexistence kategorií nějak výrazně snižuje dohledatelnost?

František Kučera

BTW: Nechceš dát do titulku stránky i název článku? V tomto případě by to bylo: „Podobenství o rybníku – Zápissník Analfabeta“.

Kareves

S tímto přístupem souhlasím. Sám jsem si osobní stránky naprogramoval podobným stylem.

Jeden index.php pro zobrazení, druhý soubor na editaci, víc nepotřebuju (mám FTP).

Výhody:

– maximální kontrola
– nenáročnost na server

Nevýhody:

– chronicky chybí ne zas tak uplně triviální fukce
– co bylo jednou blbě navrženo špatně se opravuje

No, ale pořád lepší si něco vyzkoušt a navrhnout podle sebe, než si dělat nervy například s Drupalem.

Akorát tu Texy je lepší převzít, každý prostě není regulární bůh. Já sám mám teď dost ošklivé soubory díky ,,str_replace wiki syntaxi“.

Kareves

Vtip je v tom, že rádoby komplexní řešení a aplikace nabízí na webu kdekdo. Ale pokud člověk schání něco primitivníního a jednoduchého, nezbývá mu než si to napsat sám.

učč

doufám že texy cachuješ

Enum a statická analýza kódu

Mám jednu univerzální radu pro začínající programátorty. V učení sice neexistují rychlé zkratky, ovšem tuhle radu můžete snadno začít používat a zrychlit tak tempo učení. Tou tajemnou ingrediencí je statická analýza kódu. Ukážeme si to na příkladu enum.

Pocta C64

Za prvopočátek své programátorské kariéry vděčím počítači Commodore 64. Tehdy jsem genialitu návrhu nemohl docenit. Dnes dokážu lehce nahlédnout pod pokličku. Chtěl bych se o to s vámi podělit a vzdát mu hold.