Komentáře k článku

Můj názor: Jiří Knesl o učení lidí

Už je to 10 let, co učím. Začalo to před lety, kdy jsem vedl kroužek dělání webů, pokračovalo školeními a dnes už jsou z toho i dlouhodobější akce. A za tu dobu jsem odpozoroval plno věcí. Ty nejdůležitější tu teď sepíšu a zkusím je dát do kontrastu se školstvím, které jsem měl čest potkávat.

Zpět na článek

8 komentářů k článku Můj názor: Jiří Knesl o učení lidí:

  1. vladimir.naprstek

    Znalosti a vzdělání
    Zaujal mne začátek bodu 6 (důležité jsou znalosti a nikoliv vzdělání). Myslím, že tady dochází k malému matení pojmů o tom, co je „znalost“ a co „vzdělání“. Podle celého článku soudím, že autor má o tento obor zájem a zkusím doporučit knihu nakladatelství Academia od Konrada Paula Liessmanna nazvaná „Teorie nevzdělanosti“ (http://www.academia.cz/teorie-nevzdelanosti.html).

    Dovolím si své vysvětlení, proč nesouhlasím s tímto výrokem. Znalost je „vědomost o nějaké jednotlivosti“, kdežto „vzdělání“ je souhrn „vědomostí“ propojených do celku pomocí vazeb. Takže vzdělání je důležitější než hromada informací.

    PS dle citované knihy informace je „rozdíl, který se v budoucnosti jako rozdíl projeví“. Hezké, že?

    1. Petr Fiala

      Re: Znalosti a vzdělání
      Z kontextu jsem jasne pochopil, ze autor pojmem ‚vzdelani‘ mysli papir, co clovek nakonec dostane. Nevidim v tom problem.

  2. Ondřej Žára

    Líbí! Tedy, bod tři...
    …si myslím, že nelze aplikovat paušálně (ta kontrastní část, „matematiku se s adekvátním pedagogem a dostatkem času naučí každý“). Párkrát jsem k učení také trochu přičichl a dle mého názoru lze takové konstatování aplikovat jen na dobrovolné kurzy (viz bod 8 o motivaci). V obecném školství se prostě najdou takové „povahy“, které ani za milion let do některých kapitol neproniknou na úroveň řekněme lepší než dvojka/trojka. I s geniálním pedagogem.

  3. Misaz

    tragická úroveň mi není až zas tak vzdálena
    Na úvod řeknu že jsem na ZŠ (9. ročník). U nás je problém spíše v neochotě učitelů vůbec učit. Takový (bohužel reálný) extrém (skutečně) je náš matikář, který když potřebujeme opakovat, tak nám řekne knížka, stran 3. obsah, zapne počítač a chatuje si na seznamce. Když jsem nadanější a ptám se ho na něco navíc, tak mi vždycky řekne „Michale, dočkej času, střední škola“ (nebo vysoká, záleží jak moc po něm chci). Tímto jeho výuka končí. Pak ale opravdu půlka třídy nedokáže vydělit 2 čísla (celá, bez desetinných míst) bez kalkulačky (ještě že je mohli na přijímačkách používat) a 95% si myslí že matematika jsou jen nudné vzorečky, které nikdy nepoužijí.

    1. Fuulll

      Re: tragická úroveň mi není až zas tak vzdálena
      Ta škola co popisuješ je absolutní extrém, který se jen tak nevidí. Mnoho základních škol které znám, ať už osobně, nebo z doslechu od svých známých, vyučuje kvalitně a možná až příliš mnoho. Některé obory člověk rozvijí dál, ale osobně jsem se už nikdy nesetkal s přírodopisem, chemií a velmi obsáhlou fyzikou, kterou jsme na základní škole měli. Naproti tomu na střední škole se člověk učí jen svůj obor, který si sám vybral a učitelé mu rádi pomohou se dále rozvíjet, pokud je nadanější, něž jeho spolužáci. Nakonec jen zmíním, že i další lidi, které znám, nikdy nepopisovali hodiny, tak jak je tu popisuješ ty. to ale neznamená že ti nevěřím, jen nechci, aby si lidi dělali negativní postoj ke školství.

    2. S.

      Re: tragická úroveň mi není až zas tak vzdálena
      Hele, to co popisuješ je fakt smutné, bohužel obdobné historky jsem už slyšel.
      Smutné na tom je i to, že těm dětem to často nevadí, naopak vítají „volnou hodinu“.
      Na druhou stranu, mamka je učitelka (2 stupeň ZŠ, čj, dějepis, mediálka + outdoorové aktivity zaměřené na posilování vztahu ve třídě) a naopak poskytuje děckám mnohem více svého volného času a ve výsledku je to tak, že kolegyně/kolegové na ni koukají prozíravě, bo je oblíbenější, ředitelka to nedocení, zástupkyně se na ní ráda vozí a rodiče to nechápou a zastávají názor: „Proč se proboha neučí normálně? Proč dělají tyhle ‚zbytečnosti‘?“ a samozřejmě žádné mimořádné prémie nebo nějaký bonus ke mzdě nemá.
      K proměně školství je nejprve potřeba proměnit přístup rodičů…

  4. jurass17

    A...
    Me by se zase libilo, kdyby se optimalizovalo to, co se ma ucit, na ZS, na SS, na VS. Kvantum informaci ktere se nam vtouka do hlavy, je prilis velke, ucinnost mi prijde mala.
    Predtsavuju si to treba takto: misto uceni se o el. mag. indukci (na SS… a proc ne i na ZS), ruzne vzorce pro civky s ruznymi jadry atd. mi prijde vhodnejsi, aby ucitel proste prinesl do hodiny na kolene postavenou krystalku a treba i transmiter a vysvetlil vse na tom. Myslim ze ucinnost by byla velmi velka.
    Misto toho, jak matikari uci matiku, rekneme integraly a derivace, by meli vic venovat pozornost jejich pouziti v praxi. Ze integral se v praxi implementuje jakozto suma a derivace jakozto rozdil dvou merenych vzorku, jsem se dozvedel az na VS a to jeste navic ne v matice, ale v analyze obrazu. Vsadil bych se, ze kazdy jeden matikar, ktery me od zakladni skoly az po VS ucil matiku by nevedel, co udela 1. derivace s cernobilou fotografii (s nadsazkou, na VS to mozna nekteri vi). Tedy: misto nekolika hodin, ktere matikar stravi ucenim integrau a derviaci, by mel radeji vzit cernobilou fotografii a nazorne ukazat studentum, co to ta derivace vlastne je.
    Mohl bych pokracovat analogicky.

Napsat komentář

Tato diskuse je již příliš stará, pravděpodobně již vám nikdo neodpoví. Pokud se chcete na něco zeptat, použijte diskusní server Devel.cz

Zdroj: https://www.zdrojak.cz/?p=11959