Přejít k navigační liště

Zdroják » Webdesign » Zachování pozice scrollování pomocí overflow-anchor

Zachování pozice scrollování pomocí overflow-anchor

Články Webdesign

CSS vlastnost overflow-anchor umožňuje nastavit, jak si má prohlížeč pamatovat, kam bylo odscrollováno.

Text vyšel původně na webu autora.

Poměrně dlouhou dobu prohlížeče neřešily situace, kdy se na stránce stane něco, co způsobí odrolování někam pryč.

Typicky v těchto dvou případech:

  1. Změní se orientace z výšky na šířku nebo obráceně (zejména u mobilních zařízení).
  2. Před obsahem se donačte nějaký prvek se zprvu neznámými rozměry a stránka poskočí. Například video, obrázek nebo reklama.

Návštěvník prochází webem, a když nastane některý z výše uvedených případů, je ztracen, protože ve viewportu stránky (aktuálně viditelné oblasti) vidí najednou něco úplně jiného, než co tam bylo předtím.

Druhý případ s obsahem o neznámých rozměrech si povětšinou zkušený tvůrce webů dokáže ohlídat, viz text Poskakování stránky, proč vadí a jak se ho zbavit.

Řešit změnu orientace ale už nejde bez nějakého relativně komplikovaného počítání a scrollování v JavaScriptu.

Naštěstí oba případy začaly automaticky řešit přímo prohlížeče. Porovnejte si chování:

A prohlížeče Chrome 56+ (leden 2017) a Firefox 66+ (březen 2019) dokáží toto chování ovlivňovat relativně mladou CSS vlastností overflow-anchor.

CSS vlastnost overflow-anchor

Právě vlastnost overflow-anchror zapíná/vypíná toto chytré zapamatování odrolování. A nastavuje se pro elementy s posuvníkem (tedy pro celou stránku nebo pro elementy s overflow: auto a overflow: scroll).

Kromě globálních hodnot inheritinitial a unset existují 2 specifické hodnoty:

overflow-anchor: auto
Prohlížeč se sám snaží chovat chytře (výchozí chování, které budete pravděpodobně preferovat).
overflow-anchor: none
Zakáže automatické pokusy prohlížeče o lepší uživatelský zážitek. Hodí se jako pojistka u elementů, kde je nějaké vlastní javascriptové scrollování, pokud výchozí chování prohlížeče způsobuje problémy.

Ve většině případů nebudete muset nic měnit a necháte prohlížeč pracovat po svém. Pokud vám to nevyhovuje, můžete chytrost prohlížeče vypnout.

Odkazy

Komentáře

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů

Proč vám model napíše Python, i když jste si řekli o Rust

AI
Komentáře: 0
Výkonnostní propast mezi Pythonem a ostatními jazyky se za poslední rok a půl skoro zavřela. Dnešní modely zvládají Rust i Go srovnatelně dobře. Když jim ale volbu necháte, sáhnou stejně po Pythonu. A u knihoven je to ještě výraznější: mezi funkčně srovnatelnými balíčky je až 84procentní rozdíl v kvalitě generovaného kódu. Proč to tak je a co s tím.

WP2Shell: Kritická hrozba pro samotné jádro WordPressu. Útočníci mohou získat kontrolu nad webem

Zranitelnost ve WordPressu není žádná novinka. Kdo provozuje weby postavené na této platformě, ví, že bezpečnostní záplaty chodí prakticky pořád. O to větší pozornost by měla vzbudit chyba, u které nic z toho neplatí. A přesně takový je případ zranitelnosti, která dostala přezdívku wp2shell. potřeb. Zranitelný kontaktní formulář, děravý e-shopový plugin, opomenutá kontrola oprávnění v nějaké obskurní rozšiřující knihovně – to je denní chleba každého, kdo sleduje bezpečnostní feedy. Zpráva „nová chyba ve WordPress pluginu“ má tak nízkou informační hodnotu, že ji většina lidí přejde bez mrknutí oka.

Mýtus jedné aplikace: proč PWA nenahradí vývoj pro každou platformu

PWA mohou webu přidat ikonu na ploše, fungování bez připojení, notifikace a některé systémové funkce. Nejsou ale cestou k jednomu klientu pro všechny platformy. Vyplatí se tam, kde se lidé k webu vracejí a ocení okamžitý vstup z odkazu. Jakmile aplikace musí spolehlivě běžet na pozadí nebo fungovat stejně na každém zařízení, bývá vhodnější nativní řešení.