Píšeme (pro) web

Psaní textů pro weby či webové aplikace by správně neměla být starost vývojáře nebo programátora (natož grafika), ale copywritera. Jenže leckdy tvůrci webů copywritera v týmu nemají, a nezbývá jim, než se s psaním popasovat. V článku si připomeneme, na co by při tom neměli zapomínat…

Článek volně navazuje na článek „Jak propagovat webový projekt“ – v něm jsme si představili základní metody propagace webového projektu, jako je tisková zpráva. Tentokrát si povíme, jak psát texty na web, a začneme tam, kde výše odkázaný článek skončil – tedy u propagace.

Blogy, sítě, twitter, …

Dobrý den, rádi bychom u vás objednali blog na téma: Zateplení střech. Prosím o zaslání ceníku.

Tisková zpráva je grunt a nezbytnost, pokud chcete, aby si vás všimla média. Ale kromě ní samozřejmě můžete použít všechny ty modernější metody sebepropagace, jak jsou sepsané v mezititulku. K tomu jen pár rad:

Blog je subjektivní médium. Nikdo se nebude zlobit, když v blogu nějakého produktu, webu či projektu nalezne subjektivní zprávy, psané ich formou a obracející se přímo ke čtenáři-uživateli: „Udělali jsme novou funkci“, „Opravil jsem chybu“, „Zítra pro vás vydáme novou verzi“. Nebojte se psát tak, jako kdybyste stáli před skupinkou tří uživatelů a říkali jim to. Diskutujte se čtenáři. Nebojte se psát neformálně, i když jde o „oficiální médium“.

Vyhýbejte se na blogu floskulím, prázdným frázím a vyhýbejte se řečem, co tak rády produkují neinvenční PR oddělení: Společnost SkvěláWebováA­plikace uvádí na trh novou verzi svého produktu AmazingApp, která posiluje postavení produktu na trhu a umožňuje uživatelům lepší integraci a prožitek – do tváře byste to uživatelům takhle neřekli, tak jim to nepište na blogu! Můžete mít pravidelné aktualizace jak chcete a splňovat všech 67 pravidel pro úspěšný blog, ale pokud nebude mít šťávu a bude chutnat jak třikrát vypraná PR sláma, tak ho bude odebírat jen pár novinářů, takříkajíc z povinnosti (netvrdím, že ho budou číst!).

Na blog nepatří tiskové zprávy. Tisková zpráva je úplně jiný žánr, jak jsme si už řekli. Dejte je na webu do sekce „Tiskové zprávy / Press“. Ty jsou oficiální a pro novináře, aby se k vám přišli podívat. Blog je prostor pro neformálnější komunikaci se světem. Na blogu klidně na novou TZ upozorněte, ale nedávejte ji tam jako regulérní článek.

Někteří odborníci radí, že blog musí být pravidelně aktualizovaný. Já osobně jsem přesvědčen o tom, že než psát článek „z musu“ a jen proto, aby něco vyšlo, tak to radši žádný. Každopádně když se rozhodnete pro pravidelnost, tak mějte připravená témata, o nichž napíšete, když se zrovna nebude nic dít, a dbejte na to, ať není vidět, že to je vycpávka.

Uděláme stránku na Facebooku“ je, jak už jsme si řekli, mantra kdejakého marketéra, který si o FB přečetl v časopise a usoudil, že „stránka na Facebooku“ je synonymum pro „Budeme zahrnuti statisíci fanoušků“. Většinou následuje zklamání, protože pro Facebook platí víceméně stejná pravidla jako pro blog: Lidé ocení přirozenost, bezprostřednost, nápad… Pak prominou i velmi lehkou marketingovou masáž, na kterou jsou jinak velmi vnímaví.

Na našem firemním blogu musí být komentáře, aby bylo vidět, že s čtenáři komunikujeme, ale chceme, aby ty komentáře před tím, než budou publikované, zkontroloval někdo od nás. Prosíme tedy o jejich pravidelné zasílání v denních souhrnech, jejich vhodnost pro publikování potvrdíme do dvou dnů.

Pro všechna „nová média“ bez výjimky platí: Buďte zajímaví, buďte nápadití a vtipní, jinak jste pasé! Je na vás, čím chcete být zajímaví, ale počítejte s tím, že image založená na laciné kontroverzi vám přinese rychle silnou pozornost, ale za čas může být překážkou a koulí na noze.

Ještě jednu jazykovou připomínku si neodpustím: BLOG je celý web (nebo jeho část), který obsahuje nějaké článečky; ty jsou nazývány zápisky, blogposty nebo posty. „Napsal jsem dnešní blog“ je stejný nesmysl jako „napsal jsem dnešní zpravodajský server“. Nikoli, napsali jste článek, zápisek, blogpost…

Píšeme o webu

komentářích u minulého článku se objevil příklad služby, jejíž autor pravděpodobně nezvládl selfpromo.  Ne, selfpromo není sprosté slovo, není to ani sebechvála, co smrdí. Raději si pod tím slovem představte „popis svého vlastního produktu pro zbytek světa“. Sebelepší projekt je lidem k ničemu, pokud jim nedokážete srozumitelně vysvětlit, co vlastně poskytuje a jakým způsobem.

Diskuse ve fóru pěkně ilustruje chybu, které se autor dopustil. Když vytáhneme to nejpodstatnější: Návštěvník webu čte o tom, jak je služba unikátní a jedinečná, a přitom není schopen zjistit, v čem je ta unikátnost, protože to autor není schopen vysvětlit. To je hrubá chyba, nebo přinejlepším závažný nedostatek.

Váš web by měl obsahovat snadno dostupnou stránku „o projektu“, kde bude jeho krátké představení. Začněte představením jednou větou („XYZ je nástroj pro správu obsahu“). K tomu napište jeden odstavec, kde tohle překvapivé sdělení rozvedete, kde vyjmenujete unikátní vlastnosti, kde popíšete jedinečný koncept, který váš produkt odlišuje od konkurence… Ano, jeden odstavec vám musí stačit – pokud je vaše koncepce tak unikátní a skrytá v detailu, že vyžaduje celou stránku vysvětlování, tak je to pravděpodobně naprosto neužitečná samoúčelná ptákovina, kterou stejně nikdo neocení.

V předchozím odstavci jsem vybízel k sepsání unikátních vlastností a jedinečnosti konceptu. Ve vašem textu ale tato slova nemají co dělat! Vyhněte se hodnotícím výrazům, všem těm „jedinečným, ojedinělým, nejlepším, vedoucím, oblíbeným, oceňovaným, příjemným, spontánně přijímaným, legendárním a bezpochyby nejrozšířenějším“ vycpávkám. Právě ty totiž dělají ze selfpromo smradlavou sebechválu. Držte se co nejvíc sloves a podstatných jmen, přídavná použijte jen v případě nejvyšší nutnosti, druhý či dokonce třetí stupeň nepoužívejte vůbec!

Ve výše zmíněné diskusi napsal autor: (…) každý komu předvedu funkčnost na produkčních webech, vždy, ale opravdu vždy řekne: „wow, to je naprosto úžasné, něco takového jsem ještě neviděl, prohlížel jsem si ten web a měl jsem pocit, že to je zase jen další CMS, ale toto je něco naprosto unikátního“. To je velmi přesný popis celého problému: Návštěvník webu nedokáže zjistit tu unikátnost a objeví ji, až když na ni autor ukáže osobně prstem při demonstraci. Určitě by bylo na místě zjistit, co přesně lidi zaujalo, a popsat to několika větami. Nebo, jak navrhl další komentující, natočit video s demonstrací toho „wow“.

Píšeme na web

Víte jak se pozná web, kam texty psal dobrý copywriter? Prostě: Na dobře napsaném webu není copywriterova práce vidět. Je to web, kde vás na textu nic nezarazí, kde text přirozeně zapadá, nic z něj netrčí a „hovoří vaším jazykem“, takže si ani neuvědomujete, že text někdo psal. Špatné práce špatného copywritera si všimnete (pokud máte cit pro jazyk, tak určitě) – text drhne, hrká jak kára na rozbité dlažbě, a vy se při čtení zarážíte a říkáte si: Kdo to sakra psal?!

Smutným faktem je, že spousta ředitelů firem, zaměstnanců obchodních oddělení, grafiků a programátorů je přesvědčena o tom, že styl textu na webu je cosi nepodstatného, tudíž ho zvládne napsat každý, a když každý, tak tedy i oni. Výsledkem jsou – dámy prominou – kulervoucí texty. Dovolte malou ukázku:

Kotvení trezorů a sejfů se provádí z důvodu, aby nedošlo k odnesení celého trezoru a potom k následnému otevření případným nenechavcem.

Nábytkové trezory jsou lehce manipulatelné. Proto doporučujeme nábytkové trezory jako vhodnou volbou též pro klienta, který často mění místo svého pobytu. Pro svou menší váhu a dobrou skladnost se sním dá bezproblémově hýbat. Nábytkové trezory se hodí do bytů či domů, kde jste pouze v pronájmu a je zde reálná možnost případného stěhování.– obě ukázky z webu trezory.cz

Pokud vám ukázky připadají v pořádku a srozumitelné, tak se rozhodně nepouštějte do samostatného psaní pro web! Zaplaťte raději někomu, kdo zná alespoň elementární základy (viz Tvorba obsahu pro web od Petra Koubského). Mezi nejhorší hříchy webových textů patří:

Provádění, realizace, docházení a zajištění – mor českých webů. Provádíme realizace, zajišťujeme provedení, realizujeme zajištění provedení, dochází k zajištění provedení… Rozhodně textu prospěje, když tato slova nepoužijete a všechny výskyty přeformulujete. „…došlo k odnesení trezoru zlodějem“ lze přeci napsat jako „zloděj odnesl trezor“ – píšete web pro lidi, ne policejní protokol!

Vata – škrtejte! Příklad: Je opravdu nutné mít na stránce nápis Dobrý den, vítáme Vás na našem webu? „Na našem webu“? No a na jakém jiném? „Vítáme Vás“? To je dobré vědět, že nevítají někoho jiného… Pryč s tím, stačí „Vítejte“. Zůstává nám „Dobrý den, vítejte na webu“. Informační hodnota nulová. Vyhoďte to! V novinách taky není na první stránce titulek „Dobrý den, vítejte u četby novin“. Zdvořilosti si nechte až k objednávce!

Floskule jsou velmi nebezpečné pro nezkušené psavce – ti se často snaží napsat text „oficiálně“ a „honosně“, prosté věty se jim zdají málo formální a nedůstojné, takže snadno podlehnou lákadlu zkrášlovací fráze.

O tom, že by text měl být bez pravopisných chyb, překlepů a lapsů, snad ani není potřeba psát, to je samozřejmý požadavek. Ne, oblíbená výmluva „smysl sdělení je přeci jasný, i když tam jsou hrubky“ zde neplatí, tu si nechte do diskusních fór, kde vám na ně někdo možná skočí!

Zlaté pravidlo

Při psaní mějte na paměti zlatou poučku: Návštěvník vašeho webu odejde kdykoli jedním kliknutím. Nesnažte se tomu bránit, berte to jako fakt a snažte se spíš o to, aby návštěvník neměl důvod odcházet. A návštěvník odejde, když nedostane, co hledá, když je z webu zmatený, když má dojem, že ho někdo tahá za fusekli, odejde, když z něj budete dělat blbce a odejde, když vás nepochopí. Když už musíte psát texty na web sami, tak pište stručně, srozumitelně, správně, k věci a lidsky.

Začal programovat v roce 1984 s programovatelnou kalkulačkou. Pokračoval k BASICu, assembleru Z80, Forthu, Pascalu, Céčku, dalším assemblerům, před časem v PHP a teď by rád neprogramoval a radši se věnoval starým počítačům.

Věděli jste, že nám můžete zasílat zprávičky? (Jen pro přihlášené.)

Komentáře: 4

Přehled komentářů

keff Dobrý den, vítejte u četby novin
norbertlaposa poučení
none_ Re: poučení
Kibo Dobrý článek
Zdroj: https://www.zdrojak.cz/?p=3232