Průzkum mezi uživateli screenreaderů: typický uživatel neexistuje

Výsledky rozsáhlého průzkumu mezi uživateli screenreaderů přinesly nejen potvrzení řady zažitých postupů při tvorbě přístupného webu, ale i zjištění, že na řadu otázek z oblasti přístupnosti neexistuje jednoznačná odpověď.

Společnost WebAIM požádala v prosinci 2008 uživatele screenreaderů o vyplnění dotazníku, jehož cílem bylo zjistit, jakým způsobem tito uživatelé s webem pracují a jaké postupy či funkce opravdu používají k získávání informací z webových stránek. Průzkumu, který probíhal od prosince 2008 do ledna 2009, se zúčastnilo 1121 respondentů a 30. ledna 2009 byly zveřejněny první výsledky. Protože se jedná o poměrně ojedinělý počin už jen co do počtu respondentů, rád bych vás seznámil s odpověďmi na jednotlivé otázky.

Nejprve však několik komentářů k průzkumu jako takovému. Respondenti nebyli cíleně vybráni, jedná se o náhodný vzorek, který nereprezentuje všechny uživatele screenreaderů (naprosto minimální bylo například zastoupení uživatelů screenreaderu Hal). Některé výsledky také nelze brát úplně doslova. Řada otázek byla technického charakteru a autoři průzkumu si jsou vědomi, že mnoho respondentů nemusí být technicky natolik zdatných, aby na ně dokázali fundovaně odpovědět. Odpovědi také ovlivnily zkušenosti respondentů s prací s webem, který je v obecné rovině stále vnímán spíše jako nepřístupný.

A jak to tedy celé dopadlo?

Drtivá většina respondentů byli uživatelé, kteří screenreader používají kvůli kompenzaci svého těžkého postižení zraku, 80 % z nich bylo úplně nevidomých. Zajímavé je zastoupení jednotlivých screenreaderů, se 74 % dominuje JAWS, Windows-Eyes používá 23 % respondentů, NVDA 8 % a 6 % Voice Over. Většina respondentů používá aktuální verzi screenreaderu (pro ČR není tento údaj relevantní, lokalizované verze jsou oproti verzi originální vydávány se zpožděním). Většina uživatelů si také upravuje nastavení svého screenreaderu (mění výřečnost, instaluje skripty atpod.). Respondenti se také většinou považovali za zkušené uživatele jak screenreaderů, tak počítačů – což je celkem pochopitelné, i dle našich zkušeností z výuky vyplývá, že do webové džungle se vydávají spíše zkušení uživatelé než začátečníci.

Titulní stránka, odkazy pro snadný přechod, nadpisy

Graf s hlasováním o navigaci podle nadpisů

Při první návštěvě nové, neznámé titulní stránky webu, si ji 46 % respondentů začne pročítat, 35 % použije navigaci nebo si projde odkazy na stránce, 13 % použije vyhledávání a 3 % hledají mapů webu.

Odkazy pro přechod na konkrétní část stránky vždy či často používá 44 % respondentů. Ti také výrazně preferují označení odkazů tak, aby popisovaly cíl, na který odkazy vedou. Lepší než „přeskočit navigaci“ (6 % respondentů) je označení „přejít na (hlavní) obsah“ (50 % respondentů).

Klávesové zkratky používá vždy či často 38 % uživatelů, ale jednotlivé odpovědi byly rozloženy tak, že na základě nich nelze učinit žádné závěry. Zajímavá (a celkem pochopitelná) je větší obliba klávesových zkratek u začátečníků než u pokročilých uživatelů. Ti totiž zpravidla pro pohyb na jednotlivé prvky stránky používají funkce screenreaderu, které jsou nezávislé na tom, na které stránce se nacházejí (klávesové zkratky se mohou lišit web od webu).

Navigace pomocí nadpisů je vždy či často používána 76 % respondentů. Odpovědi na tuto otázku opět potvrdily naprosto zásadní roli nadpisů z hlediska přístupnosti. Četnost používání nadpisů roste se zkušeností uživatele.

Vyhledávání, mapa webu, textová verze webu

Graf s hlasováním o používání čistě textové verze

Vyhledávání v rámci webu vždy či často používá 51 % respondentů. K formuláři pro vyhledávání přistupují nejčastěji přesunem na první formulářový prvek na stránce (36 %) či přesunem na první editační pole na stránce (26 %). Zkušení uživatelé více než dvakrát častěji než začátečníci používají pro přesun na vyhledávací formulář funkce pro přesun na formulář či editační pole. Začátečníci naopak třikrát častěji používají manuální metody (procházení stránky, tabulátor, vyhledání slova hledat) než uživatelé pokročilí.

U odpovědí na používání mapy webu 53 % respondentů používá mapu webu zřídka či vůbec, 26 % občas. Obecně lze tedy říci, že ačkoliv může být mapa webu užitečná, uživatelé screenreaderů ji běžně nepoužívají.

Textovou verzi webu přibližně stejný počet uživatelů používá, jako nepoužívá. Z těchto výsledků je opět obtížné vyvodit nějaký obecný závěr. Pokud je ale verze označena jako pro uživatele screenreaderů, je využívána mnohem více (38 % oproti 24 % u textové verze).

Odpovědi na obtížnost pop-up oken opět byly rozloženy rovnoměrně (skupina těch, kteří je nepovažují za nějaký vážný problém byla přibližně stejná jako skupina, pro které problémem jsou), za problematická je považují především méně zkušení uživatelé screenreaderů.

Web 2.0

Graf s hlasováním o tom, co je to Web 2.0

Přístupnost Webu 2.0. Většina respondentů nevěděla, jak přístupné jsou tyto technologie, resp. je velmi pravděpodobné, že nepochopili otázku. Uživatelé Firefoxu poskytli příznivější odpovědi, což mohlo být způsobeno například podporou ARIA ve Firefoxu. Uživatelé, kteří používají screenreadery k testování, nebo nemají žádné postižení, si dvakrát častěji než uživatelé screenreaderů či uživatelé s postižením myslí, že tyto aplikace jsou málo či vůbec přístupné. Což může znamenat, že tyto aplikace jsou ve skutečnosti více přístupné než si myslí první skupina, nebo – alternativně – uživatelé screenreaderů mají nedostatečné znalosti o nepřístupnosti těchto technologií.

Grafika

Další tři otázky byly věnovány grafickým prvkům. U obrázků, které slouží jako dekorativní (dokreslují náladu stránky), 59 % respondentů požaduje, aby screenreadery o tomto obrázku informovaly, pro 31 % uživatelů informace o tomto obrázku není nutná, 10 % je to jedno. Na základě těchto odpovědí je opět těžké udělat nějaké obecné závěry. Zjistili jsme ale rozdíl mezi skupinami respondentů. 66 % těch, kteří používají screenreadery k testování, odpovědělo, že obrázek by měl být ignorován. Ze skupiny těch, kteří vždy používají screenreader kvůli svému postižení, si to myslí jen 28 %. Podobně, tyto obrázky by ignorovalo 65 % respondentů bez postižení oproti 29 % s postižením.

Graf s hlasováním o používání obrázků

Alternativní textový obrázek fotografie Bílého domu by 80 % respondentů preferovalo v podobě „fotografie Bílého domu“, 12 % by přivítalo alternativní textový popisek „Bílý dům“, 8 % je to jedno. Z výsledků je zřejmé, že drtivá většina uživatelů přivítá identifikaci fotografií jako takových. Bez zajímavosti také není, že respondenti bez postižení více než třikrát více preferovali kratší alternativní textový popisek než respondenti s postižením. Tendence používat kratší popisek se také mírně zvyšovala s dovedností pracovat se screenreaderem – což je opačný trend oproti požadavkům na popisky dekorativních obrázků. Odpovědi na tuto otázku se vztahují pouze k fotografiím – nevyplývá z nich, že by uživatelé preferovali, aby byl popsán každý obrázek. Také to neznamená, že by alt „obrázek mého domu“ byl preferován před alt popiskem „můj dům“.

Odpovědi na otázku, jaký alternativní popisek by mělo mít logo, které je na začátku stránky a slouží jako odkaz na titulní stranu, opět byly rovnoměrně rozloženy a na základě nich tudíž nelze vyslovit nějaké doporučení, jaký alternativní popisek logu přiřadit.

Opakující se odkazy, Flash, rámce, PDF

Opakující se odkazy (více, zde, detaily atp.) shledává obtížnými takřka stejný počet respondentů jako těch, kteří je za problém nepovažují.

Flash považuje za obtížný 71,5 % respondentů, snadným jej shledává pouze 14,2 % respondentů. Jedná se o jeden z nejvíce vypovídajících výsledků průzkumu.

Rámce považuje na snadné 58 % respondentů, u PDF dokumentů jsou pak obě skupiny (ti, kteří je považují za obtížné a ti, kteří je považují za snadné) zastoupeny přibližně stejně.

Závěr

Pravděpodobně nejvýznamnější závěr z tohoto výzkumu je ten, že neexistuje typický uživatel screenreaderu. Tvůrci webů často vnímají přístupnost pro screenreadery jako kompatibilitu s některým ze screenreaderů (JAWS, Window Eyes). Výzkum ale opět zdůraznil skutečnost, že přístupnost pro screenreadery se týká především skutečných lidí – a lidé mají různé schopnosti a priority, které je třeba brát v potaz.

Výsledky průzkumu ukázaly, že tvorba webů podle metodik a standardů přístupnosti, používání technologií, které podporují ve vysoké míře přístupnost a nabídnutí možnosti volby uživatelům, jsou velmi důležité.

Široký rozptyl odpovědí respondentů však v mnoha případech znesnadnil poskytnutí obecných doporučení. Z výzkumu také vyplývá, že některé věci, jako například relativně bezvýznamné rozdíly mezi alternativními texty u loga (Acme Corporation logo vs Acme Corporation homepage vs Acme Corporation logo with link to homepage) nebo znění odkazů pro přeskočení na konkrétní část stránky (skip to content vs skip to main content) ve skutečnosti nemají na přístupnost z hlediska screenreaderů prakticky žádný vliv. Na druhou stranu výzkum ukázal velkou oblibu používání nadpisů a problémy s obsahem ve Flashi.

Obrázky použité v článku byly převzaty z výsledné zprávy průzkumu na serveru WebAIM.

Testujete vaše weby ve screenreaderech?

Radek vystudoval informatiku na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1998 se věnuje speciální informatice pro lidi s těžkým postižením zraku.

Věděli jste, že nám můžete zasílat zprávičky? (Jen pro přihlášené.)

Zatím nebyl přidán žádný komentář, buďte první!

Přidat komentář
Zdroj: https://www.zdrojak.cz/?p=2947