Přejít k navigační liště

Zdroják » Různé » S čistým stolem…

S čistým stolem…

Články Různé

Blíží se Nový rok. Znamená to nejen přetečení kalendáře, ale i vlnu novoročních předsevzetí, které většina z nás stejně nedodrží, a ten zbytek si je ani nedá. Přesto bych tu měl jeden tip na takové vhodné předsevzetí – přinejmenším k úvaze, když nenajdete odvahu k realizaci.

Nálepky:

Dvacátého osmého prosince jsem vylezl na terasu s kovovou tyčí, kleštěma a letlampou…

Ne, nezbláznil jsem se – alespoň zatím. Celé to mělo velmi jasnou příčinu. Ale nejprve se  vraťme zpátky do doby, kdy magnetofonová kazeta byla královna domácích počítačů.

Za dobu, co jsem vlastnil a aktivně používal ZX Spectrum, později +128, jsem nastřádal asi šedesát magnetofonových kazet, plných různých her, programů, textů, vlastních i cizích. Všechno jsem to „nutně potřeboval“. Včetně naprosto pitomých her a nefunkčních pokusů – na pásce se moc dobře mazat nedalo, tak to tam prostě zůstávalo.

Pak jsem si pořídil Atari ST. Za dobu, co jsem ho měl, jsem nastřádal spoustu disket, plných různých programů, skladeb pro MIDI, experimentů, dokumentace…

Pak jsem si pořídil PC.

Sbírka disket zabírala někdy okolo roku 2000 krabici od bot, dvě krabice na diskety a několik desítek takových těch papírových krabiček na deset kusů. A k tomu jsem měl asi sedmnáct CD se zálohami své práce.

V roce 2002 jsem přemýšlel, jestli vůbec má cenu kupovat disketovou mechaniku. Tehdy jsem ji ještě koupil a do PC namontoval. Použil jsem ji asi desetkrát – vždy když jsem koupil nějaký obskurní hardware, ke kterému byly ovladače na disketě. Ale jen na čtení, už jsem na diskety nic neukládal. Byl jsem moderní člověk, ukládal jsem na CD a DVD.

V roce 2008 jsem koupil terabajtový externí disk (a v roce 2010 druhý). Od té doby jsem nevypálil jedinou zálohu na CD ani na DVD. Ale zůstala mi halda disků se zálohami pracovních verzí Bloguje.cz, dalších webů, všech možných textů, projektů a „projektů“, co jsem za těch let nastřádal.

Vždyť je přece potřeba mít zálohy. Kdo má zálohy, je rozumný člověk, moudrý hospodář, a tak dál. Jen počkejte, jak se vám budou hodit!

V prosinci 2011 jsem zredukoval svoje domácí výpočetní centrum a uvědomil si, že tu mám přesně nula disketových mechanik a jednu DVD/CD mechaniku. Používal jsem ji pravidelně jen na jednu jedinou věc: na instalaci her, když přišly v krabicové verzi. Za poslední půlrok přicházejí „krabice“ jen na XBox, svět PC her zcela ovládla digitální distribuce.

Otevřel jsem skříň a koukal na krabičky, spindly, krabice, pořadače a další odkladiště, plná cédéček a dývídýček. Od záloh z roku 1994 až po ovladače k nové grafické kartě, co byly už v době, kdy jsem tu kartu montoval, zastaralé a stejně jsem je stahoval z webu. O plackách z různých časopisů a knih nemluvě… Co s tím?

Myšlenka, co mě napadla jako první, byla: vzít, zazálohovat to zajímavé na externí disk, média zahodit. Podobně jako to dělám s CD z knížek: vezmu, vytvořím z něj zaZIPované ISO a uložím pro případné použití v budoucnu.

A jak jsem tak seděl u skříně a koukal na tu hromadu, u které mě čekalo probírání a rozhodování, jestli je to zajímavé a budu to chtít zálohovat, tak jsem si uvědomil smutnou věc: Naprostou většinu těch médií jsem od vypálení nikdy nepoužil. Nikdy jsem nehledal, kde mám vypálenou instalačku k Mirandě nebo Total Commanderu, protože v posledních letech ji mám rychleji staženou než nalezenou. Ubuntu 8? Fedora 10? Red Hat 6? Prastaré Slackware? Kdysi jsem si to stáhnul, půl dne to trvalo, a tak jsem to vypálil. Dnes to mám za dvacet minut. Všechno to je na webu… A ta CD ke knihám? Byly v mechanice vždycky jednou jedinkrát – kvůli vytvoření té zálohy. Pak už jsem na ně nesáhl. Ani na tu zálohu.

Vlastně většinu záloh jsem nakonec už nikdy nepoužil. Některé třeba po týdnu. Jednou. Když jsem si něco smazal. Ale pak už nikdy. A podle všeho je už ani nikdy nepoužiju. Vážně – soubory .CDR z roku 1995 s reklamami na lokální firmy? Zdrojový kód intranetu z roku 2003? Zdrojové kódy informačního systému pro strojírenskou společnost z roku 2002, napsané v JScriptu / ASP? Mikrokernelový OS, co jsem psal v roce 2003 po večerech? Archivy free webových šablon? Muziku pro Impulse Tracker? Vážně pochybuju, že bych něco z toho někdy potřeboval. Zálohy skriptů Bloguje z roku 2004? Nepoužiju. Ani ve snu. Ani v tom děsivém!

Překladač jazyka, co jsem si napsal v Borland Pascalu 7  na konci 90. let pro extender DOS32, už dnes taky nepoužiju. Ani z nostalgie. Nepřeložím ho, a když přeložím, nespustím. A když spustím, vytvoří mi kód, který bude pro extender, určený k dávno neexistujícímu systému. (Mimochodem, pamatujete, co byl EMM, jak se mapovala paměť VESA karty do 32bitového prostoru a k čemu byl Xmode?)

Seděl jsem u té haldy a přiznával sám sobě, že to fakt tak je a nic z těch záloh nepotřebuju a nikdy potřebovat nebudu (a ani jsem nikdy nepotřeboval). Média z roku raz dva sice záznam stále drží (to byla doba „zlatých“ cédéček), ale ten zbytek má různé chyby, něco nelze přečíst, něco ani mechanika nedetekuje, a zálohy z let 2006–2008 nepřečtu už vůbec. To proto, že mě v roce 2006 napadlo svoje zálohy šifrovat TrueCryptem, a ačkoli jsem si princip, podle kterých jsem hesla tvořil, poznamenal na papírek, tak dnes už bohužel nejsem s to je rekonstruovat. A to jsem ten papírek našel!

Mementem je pro mne harddisk s nápisem „Data – zálohy – práce – nemazat“, co jsem vytáhl ze starého PC, když odcházelo do věčných lovišť. Dodnes leží ve skříni přesně na tom místě, kam jsem ho před lety položil s tím, že „až koupím nový, budu muset všechno tohle nahrát zpátky“. Nikdy jsem to neudělal. Nikdy jsem jeho obsah neprotřídil, a místo rozdělení na „důležité – zachovat“ a „nepodstatné“ jsem si časem uvědomil, že vše postupně spadlo do kategorie 2.

Cha chá – – – ,“ smějete se. „To je proto, že jsi tvořil samé kraviny! To MOJE práce, ta je důležitá, tu jistě využiju, i za pár let! Jako když najde…“ Já se vám smát nebudu. Žil jsem s tímhle přesvědčením pětadvacet let, tak znám přesně vaše pocity. Důležitá práce, bude se možná jednou hodit… Není, a nebude, ale na to musí každý přijít sám.

A tak se stalo, že jsem stál na terase s kovovou tyčí, na ní jsem měl nastrkaná cédéčka a DVD jako pekař preclíky, letlampou jsem je tavil a kleštěma přiohýbal a otáčel a mačkal. Je to nejrychlejší způsob, jak je „znečitelnit“ – rychlejší než je lámat, stříhat, štípat, drtit nebo honit skartovačkou. Trošku teď připomínají slavný obraz Salvátora Dalího…

Hodiny Salvátora Dalího, průkopníka tavení plastů horkovzdušnou pistolí

A to předsevzetí? Doporučuju tohle: „realisticky zvážím, které zálohy budu potřebovat, a zbytek nemilosrdně zničím.“

Zničil jsem (a ekologicky roztřídil, samosebou) veškerá CD a DVD starší dvou let. Zlikvidoval jsem diskety. Probral jsem zálohy na externím disku. Ne proto, že bych měl málo místa, ale proto, že jsem si konečně přiznal, že zálohy starší půl roku, co jsem nepotřeboval dosud, nebudu potřebovat už nikdy, a navíc je za pár let ani nepřečtu.

Stejně jako ty kazety pro ZX Spectrum. Ty bych fakt rád zkusil, jestli půjdou přečíst, mám tušení, že tam bude pár perel. Ale víte, jaký problém je nalézt fungující mechaniku? Dobrý kazeťák je snad ještě hůř sehnatelný než osmipalcová disketovka…

Ať se vám v novém roce daří, a neutopte se v digitální nostalgii!

Komentáře

Subscribe
Upozornit na
guest
37 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
djax

„přetečení“ kalendáře nebo „přetočení“ kalendáře? :-)

Bilbo

Jelikoz je pan Maly programator, urcite myslel preteceni. Jinak diky za perfektni clanek i za cely Zdrojak! Je to nejlepsi web, na ktery chodim. PF 2012

Prvy

DAKUJEM PEKNE
Mam ten isty problem.
Ale zase, „co ak“?

Mam tam aj .602 (ci aku to malo koncovku – T602) subory – co sme si pisali (vtedy s frajerkou, dneska manzelkou) a nosili na disketach – al. hadzali do schranok – kabelove prenosy :P
Das disketu do kabely a prenesies :P :D
Su na „nejakom“ CDcku …

A moje Pascalove vytvory?
Moj screensaver v Pascale (kt. trebalo spustit ako .exe :P)
Proste toto je HRIECH vyhodit.
Ved je to iba 100KB, iba 50B!
A triedit to? To je vacsia strata casu ako proste COPY na nejaky HDD…

PS: 1.x v zivote pisem PRVY – ked uz nikto iny (vid cas), tak mi to nedalo.
Snad, kym to dopisem … :)

TrSek

Ak mate este naladu poslite mi ich. Najdu este vyuzitie tu http://www.trsek.com

Karel

Přesně tak to je. Došel jsem před pár lety k podobnému hrozivému zjištění. A pak mi ve firmě vysvětlili, že takhle to chodí prakticky se vším, a že na to již před více než stoletím vymysleli řešení. Pokud se podíváte pod pokličku někomu, kdo udržuje archivy písemností apod., najdete na šanonench a kartotékách nenápadný štítek. Na něm bude napsáno něco jako „skartační perioda“. Pokaždé, když něco dáváte do archivu, tak si stanovíte jak dlouho to má smysl držet, no a pak na to napíšete, kdy se s tím tedy chcete rozloučit, případně to jen přihodíte do příslušně označeného šuplíku. A pak už jen někdo jiný jednou za čas projde archivem s popelnicí a vše, kde nadešla doba skartace, vyhodí. A ani nepátrá po tom co to je, zda nějaké drahé know-how, faktury nebo výkazy práce. A jakou dobu skartace volit pro software? Pro „někdy by se to mohlo hodit“ 5 let, pro „tohle používáme“ 2 roky, pro „živé věci“ stačí i půl roku nebo méně. Protože u opravdu živých věcí generujete nové verze a archiv tak vlastně představuje jen zálohu. Výhoda je, že vyhazuji staré věci bez nutnosti se jimi probrat a znovu zvážit, co s nimi. Už za pár dní poletí jedna „krabice na časopisy“ do popelnice a já si už ani nevzpomenu, co se do ní za těch pár let nasbíralo. Předpokládám, že různé live distribuce, ovladače a CD z časopisů. Tak jsem nakoukl a je tam i PCI síťová karta :-)

Trebus

Někde jsem četl, že NASA takto přišla o dokumentaci k raketě Saturn 5. Skončila „platnost“ archivu a byl skartován.

joey

Přiznám se bez mučení, že mám programy staré deset let, které někde stále aktivně běží a čas od času (jednou za půl roku) si někdo vzpomene, že tam chce něco upravit. Proto mě tyto zálohy třeba vůbec netrápí, nevyhazuju je, netřídím – už před časem jsem přešel na zálohování ve formě snapshot celého disku (vhd) + whereisit katalog. Jednou za dva roky pořídím větší disky a přesunu data na větší, ty menší disky prodám/daruju.

Osobně mám spíš problém v tom, že jsem obrovský filmový a seriálový nadšenec, takže jsem velmi pilně zálohoval filmovým studiím a televizním společnostem jejich tvorbu (zdarma a rád), a to nejprve na CD, později na DVD. CDček jsem se už úspěšně zbavil, teď mám ještě kupu DVD, které kupodivu jednou za čas vytáhnu (u mnou notoricky známých seriálů můžu klidně pracovat, slouží mi jako dobrá kulisa při práci). I tady mě ale zaskočila doba a občas je rychlejší (nebo jednodušší) něco znova stáhnout než to hledat v krabici.

Srigi

Niekedy v Novembri (Listopad?) som sa rovnako zamyslal nad svojimi zalohami a stohami CD. Vtedy som so sefom mal zaujimavu diskusiu, z ktorej vyplinula pekna myslienka – ak si subor nepotreboval posledne tri roky, tak ho vymaz, je pre teba zbytocny.

A tak teraz rozmyslam nemilosrdne zmazat zalohy mojich C a C++ pokusov, zdrojaky k AVR MCU, 3DS Max projekty, asi 20k starych emailov, stare zdrojaky mojich webdev zaciatkov.

Za mlada som zbrklo prelietaval od jednej technologie k druhej, skusal vsemozne programy. Ale uz som sa ustabilizoval, zvolil cestu, zameral sa jeden/dva technologicke smery, ktore ma teraz zivia. Vsetko ostatne sa tak stalo „obsolete“. Keby som to nahodov potreboval, nastudujem si to Internetu znova, z cerstvejsich zdrojov (asi nema zmysel pytat si od pana Maleho zdrojaky toho mikrokerneloveho OS – od r.2003 sa vyvoj isto pohol a na Internete je toho aj tak na megatony).

Najnostalgickejsie pre mna bolo nedavne nahliadnutie do Amaterskeho radia, nejaky 93. rocnik. Zistil som, ze pomaly stracam schopnost „citat schemy“. Uz o par rokov si naletim na vlastny vtip – ukazujuc blokovu schemu televizora, laikom tvrdim, ze mam schemu atomovej elektrarne (schematicka znacka obrazovky napadne pripomina reaktor). Konci jedno obdobie mojho zivota. Je cas spravit ciaru a plne sa zamerat na to co som si zvolil (webdev).

fri

Chce to spisový plán – na míru, nebo nějaký už vymyšlený, s určitou množinou spisových značek. Text jako text, bude záležet na kvalitě provádění vlastní osobní spisové služby – jak si to roztřídíte, takové to bude. Třeba jednou za rok provést pořádání, za další rok to přepořádat. Zamyslet se, obnovit si svoji paměť. A ono vám z toho i po letech něco zbyde.

Ale jinak – badatele, kterého něco podrobně hodně zajímá, občas zajímá právě ten skart. Nejradši by to měl zachované skoro všechno:)

ch-in-A

…prostě do krabice, do sklepa a oni si to ňoučata až umřu přeberou ale do té doby pracky pryč od těch vzacných věcí! Běžte si hrát s něcim jinym!

Hlavně nic nevyhazovat, jednou to bude mít cenu.

Xjmeno363

podobným stavem jsem procházel před cca 3 lety. Bylo mi líto cokoliv vyhodit. Tak jsem sehnal 3 krabice. Pečlivě do nich zabalil mé 1. PC 486 z roku 1993. Své poslední PC někdy z roku 2005. K tomu všechny příručky, poznámky CD, diskety (včetně originálek 5,25″ s dune2…)

Obsah krabic jsem si vyfotil, abych do toho zbytečně za 10 let nelezl. Pečlivě utěsnil, přelepil, označil jak neklopit a ŠOUPL NA PŮDU.

Dnes se mi občas posteskne po mém C64 z dětství, který už nemám. Třeba se mi jednou posteskne po mám 486 a budu si chtít zahrát Legend of Kyrandia nebo doom1….
až budu mít svůj barák, tak si tam třeba udělám malou místnůstku a v ní jeden kout….

teď mám na stole jenom dva notebooky a spóóóóústu místa…

PS: fotky a pracovní složku stále pečlivě zálohuju na DVDka. Disky mají jednu nepříjemnou vlastnost – nástroj fdisk a jalové ruce… kolikrát já už odstřelil data na disku…

X

…a po dvou týdnech spáchal autor sebevraždu, protože jej navštívil finanční úřad a chtěl pět let staré dokumenty :-)

…jinak pěkné počtení :-)

Eskymák

jsem na tom úplně stejně. Zálohy jsem rovněž nikdy nepoužil a veškerá CD a DVD (kromě originálních her a dalšího SW) už jsem zlikvidoval, protože to jen člověk přendavá z místa na místo.

A co je na tom nejhorší, s tím jak se zvětšují HDD, přibývá i bordelu na nich, který schováváme protože že si chceme příště ušetřit čas s hledáním a stahováním (i když to dneska není problém). Cenově přijatelné je stále pouze zálohování na DVD/další disk.

Musím se přiznat že bych nechtěl zálohovat svých 300GB celkových dat a svém disku, když bych to probral a nechal si jen 10GB (z toho X GB hudby která se blbě shání) tak bych u toho strávil i tak více času než sháněním znovu a když bych to omezil na 1GB opravdu „důležitých“ (vlastní) dat tak bych stejně většinu z toho nikdy nepoužil.

Řešení? Nahrávat to na nějaký internetový úložiště – moje místo to zabírat nebude a když na to zapomenu, nic se nestane.

Srigi

Bolo by zaujimave vycislit, kolko som ja (vy) pocas svojej IT existencie vygeneroval dat (v GB). Som este v stave, ze mam takmer celu historiu (mam este vsetky zalohy). Velke cistenie je este predo mnou.

Druhe zaujimave cislo by bolo, keby sa mi cela ta existencia vymazala. Clovek po takej udalosti zacne z netu stahovat svoje minimalne nastroje a programy. Kolko by to bolo v pomere k tej stratenej historii? 1:100?

DreitTheDragon

Pár dní zpátky mi bylo vyčteno ať si svoji „sbírku“ protřídim, tak jsem se na to mrknul. Z celkem asi 5kg disků jsem zjistil že mi bohatě stačí tři – memtest, Debian i386, Debian amd64.
Teď řeším co s tím zbytkem. První verzi Need For Speed jsem si zálohoval (CD má přes 10 let a pořád jede), druhou (jestli najdu) chci zálohovat taky…..a pak to všechno nějak hezky zlikvidovat. Je pravda že o osobních informacích se nedá mluvit, ale i tak….napadá mě zkusit tohle: http://www.youtube.com/watch?v=uOaJVHl91wQ Co udělat s odpadem (desítky plastových koleček) jsem ještě nedomyslel, možná tak setrvačník pro nějakýho modeláře nebo hezký pyramidoidní dekorace :D Být jich víc, tak si z toho můžu udělat dekorativní strop :)

jet

Jak uz autor psal, postupem let se hromadi soubory s praci – od schemat v Orcad 386 pres faktury napsane v nejakem programu pro OS/2 pres dodaci listy napsane ve Star Office (pripona .sda) a programy napsane v Borland C.
Vsechny tyto veci mame na disku, pravidelne zalohujeme na pasky, ale kdyby prislo na lamani chleba, tak Orcadova schemata nicim neotevru, OS/2 uz nemam ani by se nikam nepodarilo nainstalovat, leda na nejaky muzealni kus se 100M harddiskem. Open office stare star officove soubory neotevre a program napsany v Borland C je sice C, ale pokud neco potrebujes prelozit pro DOS, gcc ti nepomuze.
Ale nic se nesmi smazat, protoze co kdyby to nahodou nekdy bylo potreba.

Ovsem zrovna vcera jsem musel spravit ctecku chip karet. Na epromce s firmwarem byl jeste stitek ‚nova verze, 1997‘. Nastesti mi s ni poslali i schema. Sice ho jeste mam na disku, ale je to Orcad. A na dalsi stesti – jeste stale mam na disku program pro DOS, ktery s ni komunikuje (ale zdrojak se uz mezitim radove pred 10 lety ztratil). Takze jsem to mohl spravit, vyzkouset, poslat zpatky a jenom se divim, ze to jeste stale pouzivaji.

xlfd

http://www.youtube.com/watch?v=837ydBIcKO4

Tak já doma stále používám „kazeťák“ na kazety a ještě stále funguje a něm mám gramorádio a protože to zatám funguje, tak jsem je ještě nevyměnil.

V autě mám taky rádio na klasické kazety.
To rádio už přežilo dvě auta.
Svou dráhu začalo ve Škodě 120 a teď je ve Fabii.

Ne vždy je potřeba všechno hned vyhodit, ale když člověk vyhodí část, tak ta, co k ní patří jde za ní.

skorbut

Dva roky dozadu som kupil na aukre za 300 ceskych chechtakov magnetofon tesla, ten velky co ma elektonicke ovladanie, tusim sa to vola SP 210, model co ma zabudovanu tlaciaren bt100. Lezalo to na povale, je to ako nove, funguje bezchybne, este to malo original samostatne zabalene suciastky ako tie din konektory a pod. Potom som kupil par lacnych original hier na ebay a veselo nahravam. A ked raz za cas kontrolujem aukro, tak vacsinou tam nejaky podobny model je takze silno odporucam :)

František Kučera

Ad „‚Cha chá – – – ,‘ smějete se. ‚To je proto, že jsi tvořil samé kraviny! To MOJE práce, ta je důležitá, tu jistě využiju, i za pár let! Jako když najde…‘ Já se vám smát nebudu. Žil jsem s tímhle přesvědčením pětadvacet let, tak znám přesně vaše pocity. Důležitá práce, bude se možná jednou hodit… Není, a nebude, ale na to musí každý přijít sám.“

Ta „důležitost“ vlastní práce je relativní, to nehodnotím, ale jsou dva důvody proč svoje (ani prastará) „díla“ nemažu:

1) Že by člověk po letech „recykloval“ nějaký starý software jako celek, je celkem nepravděpodobné, ale poměrně často se mi stává, že si řeknu: „tenhle problém už jsem přece jednou řešil…“ – a v takovou chvíli stačí kouknout do starých zdrojáků a nemusím to vymýšlet znova.

2) Je fajn se občas podívat na svoji starou práci/zdrojáky a zamyslet se, kam se člověk od té doby posunul, co dělá líp… nebo si prostě jen tak nostalgicky zavzpomínat. Je to podobné jako staré fotky – přestože většinu času jen leží na disku a dívám se na ně zřídka, nesmazal bych je.

Jinak co se týče těch instalaček atd. – souhlas. Naštěstí jsem si už v době vytáčeného spojení zvykl si tyhle soubory syslit jen na disku a nevypalovat, takže čistka se obejde bez letlampy a navíc se dá dělat průběžně. Dneska jsem to více méně odboural – drtivou většinu programů instaluji přes balíčkovací systém a těch pár ručně instalovaných věcí (Netbeans…) si nechávám jen v poslední verzi.

Snad jediným temným zákoutím na mém disku je složka „temp“:

$ du -s temp/
24G     temp/

Kdybych ji smazal, tak se asi nic nestane, ale nějak není důvod… je to jen pár giga :-)

AW

+1 ;-)

Filip Procházka

Před měsíce jsem se stěhoval do nového a udělal jsem přesně to stejné. Úplně všechno jsem vyhodil. Nechal jsem si jenom jedno RescueCD a jednu instačku Linuxu :)

Ale teď začínám být zpětně malinko paranoidní. Snažit se ty CDčka znečitelnit mě totiž vůbec nenapadlo.

DreitTheDragon

Proto jsem je ještě nevyhodil :) Sice nicmoc osobních informací tam asi nebude, ale jeden nikdy neví. Problém bude spíš kam s tím…

izidor

Ja jsem to resil v prubehu minuleho roku, vzal jsem kompletni archiv CD/DVD a roztridil jsem ho na vyhodit / nahrat na disk a vyhodit / nahrat na disk a zachovat a zbylo mi jich nakonec asi 20 a 100 GB dat na disku. Problem je co s tema mediama ted. Nejaky clanek, ktery by porovnal metody a naklady mozneho niceni medii ci disku, by se skutecne hodil.

Tisnovsky

Ahoj Martine, gratuluji k raznemu reseni. Ja jsem se k tomu jeste neodhodlal (takze mam cca jeden metr 3 1/2 palcovych disket a pravdepodobne ani jednu funkcni mechaniku:-)

Pred lety se mi stala zvlastni vec, ktera vec pekne ilustruje. Skladal jsem novy pocitac a pouzil jsem i nejake komponenty z pocitace stareho – grafickou kartu, pameti atd.

Stary, temer zcela zaplneny, 20GB disk zustal ve zbytcich toho puvodniho pocitace s tim, ze jsem si z neho zkopiroval jen necelych 10 megabajtu zdrojaku a clanku, jinak vubec nic, ani SW, ani zalohy webu, nic.

Od te doby tady u topeni ten zbytek stareho pocitace cca 5 let lezi (jsou na nem kvetinace:-) s tim, ze kdybych neco z puvodniho 20GB disku potreboval, mam to za 5 minut zkopirovany. Ovsem to se nestalo a jak tak vidim, tak ani nestane… :-)

Lukáš Ostrava!!!

Jsem rád, že nejsem sám! Nádherné je i naprosté souznění všech přispěvatelů do diskuze :-) Skvělý článek.

P.S. : S tím TrueCryptem se mi to stalo úplně stejně :-)))

Patrik Votoček

Já je mám v schované ve skříni (už znečitelněné) a připravené že až se budu stehovat tak je nalepím na zeď místo tapet. Jako takovou „retro-geeky“ výzdobu pracovny.

tux.martin

Ja vsechna stara CD/DVD likviduju v mikrovlnce – je to rychle a pohodlne :-)

Pavel483

Za posledních 10 let jsem se 3x stěhoval a pokaždé jsem zredukoval počet disket a CD/DVD (likvidoval jsem to vrtačkou).
Dneska už skladuju asi jen 4 GB zdrojáků a dokumentace k nim, něco je dokonce ještě přepsané z pásek a 8″ a 5 1/4″ disket – ještě i nějaké věci z 8 bitů, havo zdrojáků z Turbo/Borland Pascalu a C (i nějaký Fortran se tam najde, něco v assembleru, zčásti ještě z 80. let minulého století ;-)… Vím, že už to nikdy nepoužiju, zase je mi ale líto to smazat (toho vztekání u některých věcí), na disku a on-line úložišti to místo nežere. Ale je pravda, že kdyby se ty zálohy kvůli havárii ztratily, brečet nebudu.
Dneska už ani nevypaluju, vše je na discích a v případě potřeby to dám na flashku, média neshromažďuju.
Hezký nový rok

divney

byla po rozvodu postupná likvidace mého výstřižkového a výpiskového archivu z doby „papírové“. Než jsem znovu zakotvil po necelých dvou dekádách, plnil jsem při přesunech a stěhováni popelnice, na prahu antikvariátů pokoutně opouštěl krabice knížek a nakonec došlo i na paměťová média digitální. Nejen zmíněné kazety, diskety (pamatujete ještě 100MB ZIPky?), CD i DVD. Jen jsem nebyl tak vynalézavý. Vaše surrealistická skartace nemá chybu!

U harddisků mi několikrát vydatně sekundoval Osud. Dílo bylo asi před třemi lety samovolně dovršeno, když se několik let svědomitě, postupně pročišťovaný a uspořádaný archív, s vybranými výkresy a grafikou, včetně vypiplaných šablon, jednoho dne prostě vypařil. Asi 480 GB dat obsahovalo i půl roku roku zpracovávaný soubor pečlivě vyladěných, vyretušovaných fotek a panoramat z jarního týdne na Sardinii. Soubor se už nevešel na disk s fotografiemi a tak jsem ho pro sichr přetáhl na fungl nový 500 GB disk koupený právě pro bezpečné uložení zmíněného archivu. Vydržel asi týden …

Nad Vaším textem jsem se báječně bavil – ostatně jako vždy. Přeji Vám hodně štěstí v roce 2012 a doufám, že si i v příštím roce bezva počtu :-)

PvvS

Nejlepsi kazetak je origo spectrum 128 +2 :)). Ten mi jede furt.

Standa

Záloha pár set MB historických dat mě dnes prakticky nic nestojí. Stojí tak málo, že se mi ani nevyplatí taková data třídit.

Už několikrát jsem lezl do velmi fousatých záloh, které si prošly cestou od 8palcové diskety k 5palcové DD disketě, pak k 3,5palcové HD disketě, pak k CD, DVD-RAM až na HDD. Byl jsem velmi rád, že jsem zálohy měl.

Důvody přístupu ke starým zálohám byly různé:

– Finanční úřad si po 7 letech vzpomněl, že jsem špatně vypočetl platbu daně.

– Kniha, která byla před 10 lety volně ke stažení, je najednou k dispozici jen za těžké peníze.

– S radostí jsem shledal, že jsem si kompletní zdrojáky zaniklého projektu zazálohoval dříve, než vývojářský server odešel do věčných lovišť. (Byl jsem na celém světě zřejmě jediný, kdo tak učinil.)

– Hrabal jsem se inkrementálními zálohami, abych zodpověděl právníkovi na otázku, odkud se vzal jistý kus kódu.

– Jeden ze spoluautorů rozpracovaného díla odmítl jakoukoliv spolupráci. Bylo třeba se vrátit k původní verzi před prvním zásahem tohoto spoluautora.

– Zákazník chtěl po letech vydat přepracované vydání knihy, a svou kopii ztratil.

– Sběratel starého softwaru byl nadšen, že mám v záloze i zdroják.

Muf

Hmmm…
Občas vyhodím pouze věci, ke kterým nemám osobní vztah. Tak jsem třeba včera hodil do koše CD se starým VMWare serverem 1.0.6 pro Linux, protože jsem potřeboval jeho obal pro jiné médium. Dělám to tak poměrně často – na co kupovat nové obaly, když jich je doma spousta :-)
Nikdy bych ale nedokázal vyhodit věci na kterých jsem dělal nebo to co má (pro mě pochopitelně) nějaký příběh, váží se k tomu vzpomínky, jsou tam nějaké myšlenky. Takže naprosto samozřejmě udržuji a rozšiřuji archiv elektronické pošty – světe, div se, nejstarší zprávy ještě z FidoNetu jsou staré už vlastně 20 let…. Rád si, mám li tu správnou náladu, staré maily pročítám – leccos se oživí, na leccos si člověk vzpomene, vybaví si lidi se kterými třeba spolupracoval a dnes je jim bůhvíkde konec….
Stejně tak mám vše, co jsem kdy udělal třeba pro ZX-81 či ZX Spectrum apod… Pochopitelně přetažené na dnešní moderní média (zálohováno na CD v roce 1996, pravidelně kopírováno na novější). Kazet jsem si nechal z nostalgie jen pár, některé už nešly přečíst, další pomalu mizí kdesi ve víru času. Mrzí mě rozpad pásek ZX Microdrive – opravdu se některé doslova rozdrolily, zůstala neporušená jen kazetka s kolečky :-(. Mimochodem – dají se ještě někde sehnat použitelná média? Snad někde na Ebay…

Ne, nedokázal bych udělat nějaký radikální „úklidový“ krok. Je v tom značná část mého života, bylo by to stejně stupidní jako ničit staré fotky.

vlado

U mňa dvd disky so starými hrami poslúžili ako terče na strelbu zo vzduchovky :)

MilanK

vědí, že nejlepším přítelem je koš a teprve až poté archiv. (V době digitální samozřejmě koš vysypaný.)

A co smažu, tím se neplní archiv, takže nemusím mít hromady disků/dvd/cd/tr­ezorků na negativy.

David Grudl

Archívy z dob, kdy jsem dělal katalog pro kosmetickou firmu s fotkami krásných Slovenek a rozjížděl na Ukrajině porno chat, si i dnes rád projdu!

(Tedy dnes ne, ale jen co bude prolomení šifry Truecryptu triviální :-)

FHonza

… adresář na disku s názvem „stary disk“ ve kterem pak naleznete opet „stary disk“.

wellczech

to znánm :) zálohovat je jedna věc a obnovovat druhá

Pokaždé, když jsem potřeboval přeinstalovat systém, tak jsem nejprve zálohoval data, které jsem potřeboval i na novém systému. Jen obnova proběhla tak, že jsem zkopároval archiv na nový disk a podle potřeby do něj šahal a data třídil. Jenže před další reinstalaci jsem nevytřídil všechno, takže pro jistotu zálohovat i původní zálohu a ještě nová data. Když se to stalo už poněkolikáté, tak jsem měl asi 40GB záloh, z toho odhadem tak 10GB byly jedinečné soubory, ostatní byly kopie kopií kopií :)

A kdoví, kolik těch dat ve skutečnosti potřebuju…

Enum a statická analýza kódu

Mám jednu univerzální radu pro začínající programátorty. V učení sice neexistují rychlé zkratky, ovšem tuhle radu můžete snadno začít používat a zrychlit tak tempo učení. Tou tajemnou ingrediencí je statická analýza kódu. Ukážeme si to na příkladu enum.

Pocta C64

Za prvopočátek své programátorské kariéry vděčím počítači Commodore 64. Tehdy jsem genialitu návrhu nemohl docenit. Dnes dokážu lehce nahlédnout pod pokličku. Chtěl bych se o to s vámi podělit a vzdát mu hold.