Uniformita degeneruje myšlení

Nelze vědět všechno o všem. Jsou lidé, kteří ví všechno o několika málo věcech. Jsou jiní lidé, kteří vědí něco málo o všem. Pokud jsou, jedni i druzí, rozumní, dokáží se navzájem doplňovat a vytěžit z téhle odlišnosti maximum výhod. Pokud nejsou rozumní, skončí v neplodných dohadech o tom, kdo je „lepší“.

Na začátku tohoto článku byl dotaz v diskusi „Proč by člověk měl chtít používat neschémovou databázi? Proč by se měl dobrovolně zbavovat jistot, které mu schéma dává?“ Na tuhle otázku existuje mnoho odpovědí, které se od sebe liší podle toho, jestli se na věc díváme z hlediska technika, nebo z větší perspektivy, z hlediska vývoje technologií jako takového, z hlediska – nebojím se to slov napsat – filosofického.

Pro technika je odpověď jasná: Normy, schémata a šablony jsou záchytné body, když se jich člověk drží, nedělá zbytečné kopance; chaos není dobrý…

Z filosofického hlediska lze v téhle otázce pozorovat atavistický strach z chaosu. Strach, který je člověku vlastní. Člověk se chaosu bojí a tíhne k řádu, protože řád, to je bezpečí. Řádu se člověk s úlevou poddá, protože jej zbavuje nejistoty. Jenže příroda nemá řád, není deterministická, příroda je chaos; řád jí dáváme až v naší mysli.

Budeme-li hledat paralelu v dějinách, nemusíme chodit nijak daleko: mnozí nostalgicky vzpomínají na socialismus – ne proto, že „výrobní prostředky patřily lidu“ a „lid měl moc“, ale především proto, že socialismus dal životu řád. Pokud se člověk řádu poddal, věděl, jak dlouho bude chodit do práce, kolik si vydělá, co si za to koupí, kdy půjde do důchodu, kolik v té době bude platit za nájem, jakou bude mít penzi a co si za ni bude moci koupit – protože vše bylo jasně dané, téměř neměnné, stálé a předvídatelné. Konec reálného socialismu přinesl svobodu, tedy chaos a nejistotu. Pevný řád zmizel, a s ním i jistoty. „Svoboda? Vždyť je to bordel!“ říkají někteří. Mají větší pravdu, než si myslí: Svoboda je totiž vždy „bordel“. (To netvrdím jen já, ale např. filosof Václav Bělohradský, takže chcete-li polemizovat, můžete rovnou s ním.)

Jenže co s filosofickým pohledem na technologickém webu? Koho z vývojářů zajímá, že jejich averze k neschémovým databázím (a cloudům a dalším „chaotickým“ věcem) je z velké části základní vlastnost lidské mysli (a většina v této rovině vedené argumentace je pouhá zpětná racionalizace přirozeného strachu z chaosu)? Koho z vývojářů uklidní, že podobné pocity zažívali fyzikové u kvantové mechaniky? Mělo by vývojáře zajímat, že jsou ve stejné situaci jako teologové, kteří dali upálit Giordana Bruna? (Bruno nebyl, v rozporu s obecným míněním, upálen za to, že snad hlásal geocentrickou soustavu, ale proto, že hlásal mnohost světů – zbavil tak vesmír středu a řádu.)

Mělo by něco z toho vývojáře zajímat? Po pravdě řečeno – mělo, protože bez úkroku stranou, bez patřičné dávky nadhledu a bez zasazení do souvislostí jsou některé ryze IT otázky nerozhodnutelné (viz analogicky Gödel a jeho věty o nerozhodnutel­nosti v rámci systému). Trošku překvapuje pohrdání, až averze, které někteří komentující projevují vůči netechnickým oborům či humanitním vědám. Upřímně: ne že by člověk při pohledu na některé obory, co se pod humanitní vědy řadí, nekroutil hlavou v jednom velkém údivu, ale rozhodně nelze kvůli takovým excesům zařadit vše humanitní mezi tlamocviky a zavrhnout to en bloc coby neužitečnost.

Myšlenkový inbreeding

Inbreeding, příbuzenské křížení, je technika, při níž se mezi sebou záměrně zkříží příbuzní jedinci (takový řízený incest). Cílem této manipulace je posílit určité požadované rysy. Nebezpečné je to, že se zároveň s požadovanými vlastnostmi zesilují i vlastnosti nežádoucí – například dědičné vlohy k chorobám. Při dlouhodobém inbreedingu je pak výsledkem degenerace.

Myšlenkovým inbreedingem můžeme analogicky nazvat prostředí, kde se potkávají výhradně lidé jedné specializace, úzce zaměření odborníci se znalostmi sice hlubokými, ale nikoli širokými. Ano, posílí se tím pozitivní rys „odbornosti“, a takový tým je ve výsledku vysoce odborný. Zároveň se ale posilují i negativní rysy: tým je naprosto odtržený od reality, je zahleděný sám do sebe a do svého oboru, a bez impulsů zvenčí myšlenkově degeneruje.

Příloha: Jak se daří v IT lidem se vzděláním z jiných oborů. Přečtěte si, jak se k IT dostali vystudovaní filosofové, kuchaři, strojaři či rehabilitační sestry, a jak se jim v tomto oboru daří. Je jim předchozí vzdělání k něčemu?

Stejně jako jsou nejzdravější psi kříženci různých plemen, tak i týmy, složené z lidí různých specializací, jsou myšlenkově nejplodnější. Nejzajímavější myšlenky vznikají totiž právě tam, kde se potkávají „cizí kmeny“ – lidé s jiným rozhledem, s jiným myšlením, s jiným světonázorem – a v jejich vzájemné spolupráci. A neplatí to jen pro týmy, ale i pro jednotlivce – je dobré být špičkový odborník v jedné problematice, ale pokud máte přehled i o jiných oborech, třeba i velmi vzdálených, posune to vaše schopnosti mnohem dál než úzce zaměřené znalosti. Žít a pracovat pouze ve společnosti lidí se shodným světonázorem a shodnou odborností vede k myšlenkové rigiditě a leckdy až ke sterilitě.

Filosof ajťákem?

Na paralelu s inbreedingem mě přivedl Karel Minařík, kterého znáte i ze Zdrojáku. Karel vystudoval právě filosofii, ale dnes vyvíjí webové aplikace a propaguje nové postupy a metody. Diskutovali jsme spolu o té otázce ze začátku článku a dostali jsme se výše naznačenou cestou úvah k otázce, zda je při vývoji webů či programování vůbec výhodou mít znalosti i z jiných oblastí, zda je to ku prospěchu věci nebo zda je to handicap.

Karel zmínil například problém, s nímž se setkává při práci s lidmi, co jsou velmi odborně zdatní programátoři, ovšem bez širšího rozhledu: začnou problém hned napasovávat do schémat, relací, návrhových vzorů, které znají a v nichž jsou si jisti. Doslova psal: vstávají mi občas vlasy hrůzou na hlavě, když vidím, jak se „programátor inžinýr“ snaží rozplést problém silou nebo napasováním na nějakou poučku či návrhový vzor a bezhlavě „programuje“, aniž by pořádně věděl, co to vlastně dělá, a rozplývá se u toho nad tím, jak krásně využil Dependecy Injection.

Připomíná to historku, připisovanou velkému fyzikovi Ernestu Rutherfordovi – objevil pozdě večer v laboratoři mladého asistenta a ptal se ho, co tam dělá. Asistent odpověděl, že pracuje. Rutherford se ho ptal: „A co děláte přes den?“ – „Taky pracuji…“ – „A o víkendech?“ – „Pracuji i o víkendech, pane profesore…“ odpověděl asistent a očekával pochvalu. Místo pochvaly ho však Rutherford zpražil: „Poslyšte, a přemýšlíte vy někdy?“

Nejen filosof…

A abychom jen planě neteoretizovali, tak jsme se zeptali lidí, co pracují v IT jako programátoři či webdesignéři, a přitom vystudovali jiný obor, jestli to, že nestudovali přímo obor, kterým se živí, vnímají jako plus nebo jako handicap, třeba při diskusích s kolegy, kteří mají formální vzdělání z IT.

Odpovědí se sešlo mnoho (a všem respondentům děkuji). Sešly se odpovědi od strojařů, kuchařů, filosofů, učitelů, ekonomů, historiků či botaniků.  Byly poměrně zajímavé a podnětné, leckdy s velmi zajímavými příběhy, jak se lidé od svého původního oboru dostali k IT, a proto jsme je všechny zveřejnili na jedné stránce coby takovou „přílohu“ dnešního článku. (Viz Jak se daří v IT lidem se vzděláním z jiných oborů.)

Co z odpovědí vyplynulo? Naprostá většina si svůj „cizí původ“ pochvaluje. Někteří vidí velkou výhodu v tom, že mají širší rozhled a dokáží např. líp porozumět přáním zákazníků nebo principům fungování systému. Další zmiňují jako velkou výhodu to, že je setkávání s vystudovanými IT odborníky nutí na sobě pracovat, samovzdělávat se, aby jim stačili… Několikrát padlo i to, že je někdy výhodou „neznat školní poučky“, obzvlášť ve chvílích, kdy je potřeba problém uchopit z netradičního úhlu. (Zde jako by rezonoval bonmot „neříkejte, že něco nejde udělat, protože se vždycky najde nějaký blbec, co neví, že to nejde – a udělá to!“).

Na druhou stranu se respondenti shodli, že neznalost teoretických základů vede k tomu, že občas „vymýšlejí kolo“ tam, kde by šlo použít známé a osvědčené řešení – kdyby ho znali.

Petr Koubský, publicista, zakladatel Softwarových novin, podotýká: Všichni se dneska celkem shodnou, že smyslem VŠ není nalít studentům do hlavy informace. Je zvykem říkat, že VŠ naučí člověka kriticky myslet, což by bylo skvělé, kdyby to byla pravda, leč není. Já myslím, že jediná podstatná výhoda, kterou absolvent VŠ má proti neabsolventovi, spočívá v tomhle: když studuješ, chtě nechtě občas musíš nahlédnout i do problematiky, kterou by sis dobrovolně nevybral. Uděláš to se skřípajícími zuby, jen kvůli tomu zápočtu… a proti tvé vůli ti to rozšíří obzor. Samostudent studuje jen to, co chce a bezprostředně potřebuje, oficiální student občas i to, co nechce – což se může stát výhodou. Poznáš větší kus krajiny.

Jako v pohádce

Jak už padlo v perexu: jsou lidé, kteří mají znalosti hluboké, a jsou lidé, kteří mají znalosti široké. Jedno bez druhého vede k extrémům: k povrchnosti, nebo naopak k fachidiotismu. Ideální stav je ten, kdy se takoví lidé dokáží rozumně domluvit. Kdy místo trumfování v tom, kdo je lepší a kdo je „blbec“, dokážou symbioticky využít svých výhod.

Ostatně základ takového přístupu máme už z dětství – pamatujete na pohádku o Dlouhém, Širokém a Bystrozrakém? Princovi pomohli, když své schopnosti spojili a navzájem se doplňovali.

Proto kde můžeme, snažme se bavit a potkávat s lidmi z jiných „myšlenkových kmenů“. Snažme se s nimi dorozumět a snažme se využít jejich schopností v těch oblastech, které sami nezvládáme. Posune nás to nakonec mnohem dál než sebehlubší studium našeho vlastního oboru.

Jak to máte vy s dalšími obory?

Začal programovat v roce 1984 s programovatelnou kalkulačkou. Pokračoval k BASICu, assembleru Z80, Forthu, Pascalu, Céčku, dalším assemblerům, před časem v PHP a teď by rád neprogramoval a radši se věnoval starým počítačům.

Komentáře: 26

Přehled komentářů

Pavel Jaká přehnaná delegácia, příroda miluje chaos!
tiso Re: Jaká přehnaná delegácia, příroda miluje chaos!
wake Nevystudoval jsem nic, ...
vetesnik Re: Nevystudoval jsem nic, ...
tik Re: Uniformita degeneruje myšlení
ch-in-A i oblast IT muze mit svoji "filozofickou" rovinu
Satai G. Bruno
Radek Filosofujme o filosofických otázkách
j. Re: Filosofujme o filosofických otázkách
Tisnovsky Re: Filosofujme o filosofických otázkách
j. Re: Filosofujme o filosofických otázkách
pek Příloh článku
. Re: Uniformita degeneruje myšlení
j. Objevne...
mrj Re: Uniformita degeneruje myšlení
pathfinder Rád bych doplnil:
kolemjdoucí chybějící možnost v anketě
anonymous tl;dr metafyzicky zvasty
blizzboz Re: tl;dr metafyzicky zvasty
fotooBA Diverzita ano, ale inak ako v clanku
František Kučera Re: Uniformita degeneruje myšlení
jehovista To mam studovat multikulti pavedy
poohDA je příroda řád nebo chaos?
Radovan Re: je příroda řád nebo chaos?
volani.webnode.cz Re: je příroda řád nebo chaos?
Mintaka Vystudoval jsem něco jiného, pak i IT.
Zdroj: https://www.zdrojak.cz/?p=3446