Přejít k navigační liště

Zdroják » Různé » Uniformita degeneruje myšlení

Uniformita degeneruje myšlení

Články Různé

Nelze vědět všechno o všem. Jsou lidé, kteří ví všechno o několika málo věcech. Jsou jiní lidé, kteří vědí něco málo o všem. Pokud jsou, jedni i druzí, rozumní, dokáží se navzájem doplňovat a vytěžit z téhle odlišnosti maximum výhod. Pokud nejsou rozumní, skončí v neplodných dohadech o tom, kdo je „lepší“.

Nálepky:

Na začátku tohoto článku byl dotaz v diskusi „Proč by člověk měl chtít používat neschémovou databázi? Proč by se měl dobrovolně zbavovat jistot, které mu schéma dává?“ Na tuhle otázku existuje mnoho odpovědí, které se od sebe liší podle toho, jestli se na věc díváme z hlediska technika, nebo z větší perspektivy, z hlediska vývoje technologií jako takového, z hlediska – nebojím se to slov napsat – filosofického.

Pro technika je odpověď jasná: Normy, schémata a šablony jsou záchytné body, když se jich člověk drží, nedělá zbytečné kopance; chaos není dobrý…

Z filosofického hlediska lze v téhle otázce pozorovat atavistický strach z chaosu. Strach, který je člověku vlastní. Člověk se chaosu bojí a tíhne k řádu, protože řád, to je bezpečí. Řádu se člověk s úlevou poddá, protože jej zbavuje nejistoty. Jenže příroda nemá řád, není deterministická, příroda je chaos; řád jí dáváme až v naší mysli.

Budeme-li hledat paralelu v dějinách, nemusíme chodit nijak daleko: mnozí nostalgicky vzpomínají na socialismus – ne proto, že „výrobní prostředky patřily lidu“ a „lid měl moc“, ale především proto, že socialismus dal životu řád. Pokud se člověk řádu poddal, věděl, jak dlouho bude chodit do práce, kolik si vydělá, co si za to koupí, kdy půjde do důchodu, kolik v té době bude platit za nájem, jakou bude mít penzi a co si za ni bude moci koupit – protože vše bylo jasně dané, téměř neměnné, stálé a předvídatelné. Konec reálného socialismu přinesl svobodu, tedy chaos a nejistotu. Pevný řád zmizel, a s ním i jistoty. „Svoboda? Vždyť je to bordel!“ říkají někteří. Mají větší pravdu, než si myslí: Svoboda je totiž vždy „bordel“. (To netvrdím jen já, ale např. filosof Václav Bělohradský, takže chcete-li polemizovat, můžete rovnou s ním.)

Jenže co s filosofickým pohledem na technologickém webu? Koho z vývojářů zajímá, že jejich averze k neschémovým databázím (a cloudům a dalším „chaotickým“ věcem) je z velké části základní vlastnost lidské mysli (a většina v této rovině vedené argumentace je pouhá zpětná racionalizace přirozeného strachu z chaosu)? Koho z vývojářů uklidní, že podobné pocity zažívali fyzikové u kvantové mechaniky? Mělo by vývojáře zajímat, že jsou ve stejné situaci jako teologové, kteří dali upálit Giordana Bruna? (Bruno nebyl, v rozporu s obecným míněním, upálen za to, že snad hlásal geocentrickou soustavu, ale proto, že hlásal mnohost světů – zbavil tak vesmír středu a řádu.)

Mělo by něco z toho vývojáře zajímat? Po pravdě řečeno – mělo, protože bez úkroku stranou, bez patřičné dávky nadhledu a bez zasazení do souvislostí jsou některé ryze IT otázky nerozhodnutelné (viz analogicky Gödel a jeho věty o nerozhodnutel­nosti v rámci systému). Trošku překvapuje pohrdání, až averze, které někteří komentující projevují vůči netechnickým oborům či humanitním vědám. Upřímně: ne že by člověk při pohledu na některé obory, co se pod humanitní vědy řadí, nekroutil hlavou v jednom velkém údivu, ale rozhodně nelze kvůli takovým excesům zařadit vše humanitní mezi tlamocviky a zavrhnout to en bloc coby neužitečnost.

Myšlenkový inbreeding

Inbreeding, příbuzenské křížení, je technika, při níž se mezi sebou záměrně zkříží příbuzní jedinci (takový řízený incest). Cílem této manipulace je posílit určité požadované rysy. Nebezpečné je to, že se zároveň s požadovanými vlastnostmi zesilují i vlastnosti nežádoucí – například dědičné vlohy k chorobám. Při dlouhodobém inbreedingu je pak výsledkem degenerace.

Myšlenkovým inbreedingem můžeme analogicky nazvat prostředí, kde se potkávají výhradně lidé jedné specializace, úzce zaměření odborníci se znalostmi sice hlubokými, ale nikoli širokými. Ano, posílí se tím pozitivní rys „odbornosti“, a takový tým je ve výsledku vysoce odborný. Zároveň se ale posilují i negativní rysy: tým je naprosto odtržený od reality, je zahleděný sám do sebe a do svého oboru, a bez impulsů zvenčí myšlenkově degeneruje.

Příloha: Jak se daří v IT lidem se vzděláním z jiných oborů. Přečtěte si, jak se k IT dostali vystudovaní filosofové, kuchaři, strojaři či rehabilitační sestry, a jak se jim v tomto oboru daří. Je jim předchozí vzdělání k něčemu?

Stejně jako jsou nejzdravější psi kříženci různých plemen, tak i týmy, složené z lidí různých specializací, jsou myšlenkově nejplodnější. Nejzajímavější myšlenky vznikají totiž právě tam, kde se potkávají „cizí kmeny“ – lidé s jiným rozhledem, s jiným myšlením, s jiným světonázorem – a v jejich vzájemné spolupráci. A neplatí to jen pro týmy, ale i pro jednotlivce – je dobré být špičkový odborník v jedné problematice, ale pokud máte přehled i o jiných oborech, třeba i velmi vzdálených, posune to vaše schopnosti mnohem dál než úzce zaměřené znalosti. Žít a pracovat pouze ve společnosti lidí se shodným světonázorem a shodnou odborností vede k myšlenkové rigiditě a leckdy až ke sterilitě.

Filosof ajťákem?

Na paralelu s inbreedingem mě přivedl Karel Minařík, kterého znáte i ze Zdrojáku. Karel vystudoval právě filosofii, ale dnes vyvíjí webové aplikace a propaguje nové postupy a metody. Diskutovali jsme spolu o té otázce ze začátku článku a dostali jsme se výše naznačenou cestou úvah k otázce, zda je při vývoji webů či programování vůbec výhodou mít znalosti i z jiných oblastí, zda je to ku prospěchu věci nebo zda je to handicap.

Karel zmínil například problém, s nímž se setkává při práci s lidmi, co jsou velmi odborně zdatní programátoři, ovšem bez širšího rozhledu: začnou problém hned napasovávat do schémat, relací, návrhových vzorů, které znají a v nichž jsou si jisti. Doslova psal: vstávají mi občas vlasy hrůzou na hlavě, když vidím, jak se „programátor inžinýr“ snaží rozplést problém silou nebo napasováním na nějakou poučku či návrhový vzor a bezhlavě „programuje“, aniž by pořádně věděl, co to vlastně dělá, a rozplývá se u toho nad tím, jak krásně využil Dependecy Injection.

Připomíná to historku, připisovanou velkému fyzikovi Ernestu Rutherfordovi – objevil pozdě večer v laboratoři mladého asistenta a ptal se ho, co tam dělá. Asistent odpověděl, že pracuje. Rutherford se ho ptal: „A co děláte přes den?“ – „Taky pracuji…“ – „A o víkendech?“ – „Pracuji i o víkendech, pane profesore…“ odpověděl asistent a očekával pochvalu. Místo pochvaly ho však Rutherford zpražil: „Poslyšte, a přemýšlíte vy někdy?“

Nejen filosof…

A abychom jen planě neteoretizovali, tak jsme se zeptali lidí, co pracují v IT jako programátoři či webdesignéři, a přitom vystudovali jiný obor, jestli to, že nestudovali přímo obor, kterým se živí, vnímají jako plus nebo jako handicap, třeba při diskusích s kolegy, kteří mají formální vzdělání z IT.

Odpovědí se sešlo mnoho (a všem respondentům děkuji). Sešly se odpovědi od strojařů, kuchařů, filosofů, učitelů, ekonomů, historiků či botaniků.  Byly poměrně zajímavé a podnětné, leckdy s velmi zajímavými příběhy, jak se lidé od svého původního oboru dostali k IT, a proto jsme je všechny zveřejnili na jedné stránce coby takovou „přílohu“ dnešního článku. (Viz Jak se daří v IT lidem se vzděláním z jiných oborů.)

Co z odpovědí vyplynulo? Naprostá většina si svůj „cizí původ“ pochvaluje. Někteří vidí velkou výhodu v tom, že mají širší rozhled a dokáží např. líp porozumět přáním zákazníků nebo principům fungování systému. Další zmiňují jako velkou výhodu to, že je setkávání s vystudovanými IT odborníky nutí na sobě pracovat, samovzdělávat se, aby jim stačili… Několikrát padlo i to, že je někdy výhodou „neznat školní poučky“, obzvlášť ve chvílích, kdy je potřeba problém uchopit z netradičního úhlu. (Zde jako by rezonoval bonmot „neříkejte, že něco nejde udělat, protože se vždycky najde nějaký blbec, co neví, že to nejde – a udělá to!“).

Na druhou stranu se respondenti shodli, že neznalost teoretických základů vede k tomu, že občas „vymýšlejí kolo“ tam, kde by šlo použít známé a osvědčené řešení – kdyby ho znali.

Petr Koubský, publicista, zakladatel Softwarových novin, podotýká: Všichni se dneska celkem shodnou, že smyslem VŠ není nalít studentům do hlavy informace. Je zvykem říkat, že VŠ naučí člověka kriticky myslet, což by bylo skvělé, kdyby to byla pravda, leč není. Já myslím, že jediná podstatná výhoda, kterou absolvent VŠ má proti neabsolventovi, spočívá v tomhle: když studuješ, chtě nechtě občas musíš nahlédnout i do problematiky, kterou by sis dobrovolně nevybral. Uděláš to se skřípajícími zuby, jen kvůli tomu zápočtu… a proti tvé vůli ti to rozšíří obzor. Samostudent studuje jen to, co chce a bezprostředně potřebuje, oficiální student občas i to, co nechce – což se může stát výhodou. Poznáš větší kus krajiny.

Jako v pohádce

Jak už padlo v perexu: jsou lidé, kteří mají znalosti hluboké, a jsou lidé, kteří mají znalosti široké. Jedno bez druhého vede k extrémům: k povrchnosti, nebo naopak k fachidiotismu. Ideální stav je ten, kdy se takoví lidé dokáží rozumně domluvit. Kdy místo trumfování v tom, kdo je lepší a kdo je „blbec“, dokážou symbioticky využít svých výhod.

Ostatně základ takového přístupu máme už z dětství – pamatujete na pohádku o Dlouhém, Širokém a Bystrozrakém? Princovi pomohli, když své schopnosti spojili a navzájem se doplňovali.

Proto kde můžeme, snažme se bavit a potkávat s lidmi z jiných „myšlenkových kmenů“. Snažme se s nimi dorozumět a snažme se využít jejich schopností v těch oblastech, které sami nezvládáme. Posune nás to nakonec mnohem dál než sebehlubší studium našeho vlastního oboru.

Jak to máte vy s dalšími obory?

Komentáře

Subscribe
Upozornit na
guest
26 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Pavel

Když jQuery přibralo do svého jádra funkce .live(), mnoho natěšených programátorů ji začalo okamžitě používat, aniž by se do větší hloubky zabývali tím, jak tato funkce vlastně funguje a o kolik dokáže v některých případech zpomalit vykonávání. Článek na serveru interval.cz s názvem jQuery a prehnaná delegácia udalostí se snaží vysvětlit rozdíl mezi různými technikami delegování a popisuje jejich dopad na kód.

http://zdrojak.root.cz/zpravicky/jquery-a-prehnana-delegace-udalosti/

tiso

A načo je dobré kopírovať do komentára obsah správičky?

wake

…, pracuju v IT a snažím se proniknout i do jiných oborů, ačkoli to bezprostředně nevyužiju.

Oldřich Vetešník

Hehe, tahle možnost mi tu taky chybí :).
Začal jsem znovu chodit do školy, abych si zkusil i něco jiného.
Děkuji opět za pěkný článek.

tik

Zrovna ten příklad s neschémovými databázemi mi nepřipadá moc trefný. Prostě každá technologie se hodí na něco jiného a má nějaké svoje limity. Výběr technologie by si měl vývojář zdůvodnit technickými argumenty a ne manažerským „je to trend“ nebo „konkurence to tak má“. Tohle je exaktní věc, která se až na okrajové případy dá rozhodnout jasně. Jediný „měkký“ faktor jsou právě zkušenosti vývojářů a jak je psáno v článku tak často selže. Rozhled do jiných oblastí bych si nechal spíš na jiné problémy než je výběr vhodné technologie. Technologie neurčuje filosofii systému, ale ulehčuje technickou práci vývojářům.

ch-in-A

i oblast IT muze mit svoji „filozofickou“ rovinu, netreba se hned poustet do humanitarnich sfer :).
Kdo cetl knizku Umeni programovani v UNIXu, tak ji tam jiste zaznamenal

http://www.catb.org/~esr/writings/taoup/
http://www.neoluxor.cz/knihy/odborna/pc-literatura/umeni-programovani-v-unixu-d3t161434

Satai

Drobna oprava: G. Bruno nehlasal geocentrickou soustavu, popiral ji. Ale jak byl spravne receno, s jeho upalenim to souviselo spis neprimo.

Radek

Souhlasím. Můžeme filosofovat o tom, kolik je možných světů a jakých, ale nesmíme se dostat do konfliktu s realitou. Tedy od doby, kdy máme dalekohledy a vesmírné sondy, nemůžeme dost dobře stavět na tom, že Slunce obíhá kolem Země. Stejně tak stavět na tom, že konzistenci dat netřeba kontrolovat, protože naše aplikace do databáze přece nic špatného nedává, můžeme jen do doby, kdy zjistíme, že jsme se při psaní překlepli a nepřišlo se na to. A tedy že po roce běhu aplikace máme v databázi tisíce záhadných položek, u kterých nevíme k čemu patří, ale že asi někde chybí :-)

j.

A kdyz uz jsme u toho, tak i Slunce obiha kolem Zeme, zalezi jenom, jakou vztaznou soustavu i zvolime. Pripadne muzeme dospet i k zaveru, ze Slunce i Zeme jsou nehybne, jenom zeme rotuje a tancuje kolem sve osi. (pro rejpaly – vsimnete si ze jsem nikde nepouzil slovicko „inercialni“ ;-))

Tisnovsky

Zajimavy je si taky zkusit zodpovedet otazku, jestli Mesic obiha kolem Zeme nebo primo kolem Slunce :-)

j.

No najit takove soustavy, ve kterych to plati, se da celkem snadno. Jenom obeh slunce kolem mesice bude takovy dost kostrbaty, zadna hezka elipsa…

pek

Příloha „Jak se daří v IT lidem…“ je moc pěkná. Pro mě nejlepší část článku.

.

Piš si ty blbosti do blogu, sakra!

j.

Autor prave vyhodil spoustu casu sveho i lidi, kteri clanek docetli v nadeji, ze obsahuje i jinou pointu nez „diverzita je dobra“. Ne ze by to nebyla pravda, ale v dnesni dobe to je jedna za zakladnich stokrat prezvykanych poucek, a neni potreba o tom dokola psat. Obzvlast, kdyz ten clanek neobsahuje zadnou novou myslenku, zadny pruzkum nebo zadny novy uhel pohledu…

mrj

Alespon to primelo trochu k zamysleni. Diky za clanek…

pathfinder

ve skutečnosti nevíme o přírodě potažmo kosmu mnoho – nejen řád, i chaos je pouze v naší mysli.
S úctou Lumír.

kolemjdoucí

Těch možností odpovědi je mnohem více, anketa bohužel předpokládá, že článek čte (či bude hlasovat) jen ten, kdo pracuje v IT. Já v IT nepracuji, ale kus studia IT mi pomáhá v jiných oborech (u mne konkrétně schopnost algoritmizace, schopnost najít právě ten řád v jinak chaotických věcech a ušetřit si tak práci). A další varianty odpovědi by se určitě našly.

Jinak článek jsem si přečetl se zájmem. Pravda, není nijak objevný, přesto je užitečný, protože na potřebu diverzity se zapomíná příliš často, a to ve všech oborech. Všude jsou lidé, kteří si neváží poznání z jiných oborů, ale pak se v lepším případě hrozně nadřou, v horším dělají nebetyčné kraviny.

anonymous

proste to neslo precist. ale posledni odstavec jako v pohadce +1 Insightful

blizzboz

Neviem čo je NoSQL ani ma to pravdu-povediac netrápi. som zvyknutý na prácu s dátami pomocou SQL, XPath pípadne LINQ, skôr by ma zaujímalo kedy už konečne skončia relačné databázy, ktoré sú už dnes za zenitom a nahradia ich plnohodnotné ODBMS…? Obchádzať to cez RDBMS + ORM neni moc čisté riešenie.

fotooBA

Su oblasti, kde je na skodu veci zamestanat nehomogennu skupinu ludi.

Napr. pri systemovom programovani je to doslova na skodu.

Naopak pri aplikacno programovani moze diverzita clenov timu pomoct.

František Kučera

Co se týče prospěšnosti spojování zdánlivě nesouvisejících oborů – souhlas – on je to ostatně i důvod, proč jsou na universitách volitelné předměty a vedlejší specializace – umožňují člověku studovat i věci z jiných fakult a oborů. Znalost ještě dalšího oboru mimo IT je velmi důležitá – a to i v případě, že by to byl jiný obor, než ten, pro který člověk vyvíjí.

Mám ale výhrady k začátku článku – to tahání politiky a filosofie do programování je trochu nešťastné. Je to srovnávání nesrovnatelného. Ony ty různé teorie řádu a státu se týkají úplně jiného řádu, než který je uvnitř našich programů. Trochu to souvisí s F.A. Hayekem – kosmos a taxis…

Jedna věc je řád ve státě, kde jsou vztahy mezi mnoha více či méně svrchovanými subjekty (tam je vhodný spontánní řád), a druhá věc je řád uvnitř jednoho subjektu nebo jeho organizace – např. to, jak si seřadím knížky ve své knihovničce nebo jestli budu dávat jídlo do komory a čistící prostředky do kumbálu nebo jestli oboje naházím bez ladu a skladu do jedné místnosti.

Ad „Jenže příroda nemá řád, není deterministická, příroda je chaos;“

Nesmí se zapomínat na to, že smyslem informačních systémů není kopírovat realitu (přírodu, chaos) 1:1 do počítače, ale naopak jde o to, dát tomu nějaký pevnější řád – a to i za cenu jistých omezení a zjednodušení (která předem známe a jsme s nimi smířeni). Takový informační systém není přesným odrazem reality, ale přesto (nebo právě proto) je užitečný.

Ohledně databází bez schématu odkážu jeden svůj starší komentář: bez schématu.

Jistě, někdo může namítnout, že v databázi, kde má miliony a miliardy záznamů si nemůže dovolit mít schéma, protože případná změna struktury databáze by trvala déle, než je přijatelné. V takovém případě se možná uchýlíme k bezschémové databázi – ale ne proto, že bychom vzývali chaos a chtěli ho mít ve svém programu, ale proto, že jiné řešení není technicky možné.

Tím se dostáváme zase na začátek: je nemorální mluvit jiným lidem do jejich životů a klást jim zbytečná* omezení (byť to pro panovníka/diktátora může být výhodné), ale je zcela normální a rozumné udržovat si pořádek u sebe doma (potažmo ve svém programu). Tam člověk většinou volí ten řád místo chaosu – ať už z důvodů hygienických nebo kvůli dlouhodobé výhodnosti – je sice krátkodobě pohodlné házet věci po zemi a neuklízet, ale nakonec člověk zjistí, že žije na smetišti a stejně to pak musí všechno uklidit nebo se odstěhovat (kompletně přepsat program).

*) nad rámec omezení, která jsou potřeba pro soužití lidí – svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého.

jehovista

protoze bez toho nebudu nikdy dobrym programatorem? Hrr do me :)

poohDA

Stejně se dá říct, že příroda je řád. Za chaos to pokládáme, protože ten řád neumíme odhalit. Pohybují se míčky v osudí sportky chaoticky nebo podle řádu?

Radovan

Chaos je jediný řád, který ve Vesmíru je, náhoda neexistuje. ;-)

volani.webnode.cz

Toto je, né náhodou pořádně neřádně chaotický příspěvek :)
Určitě ho psal nějaký pořádný neřád :D

Co je pro jednoho chaos je pro druhého složitý řád.
Někdo umí s nepořádkem lépe pracovat (měnit ho) tak že v něm každý(nebo alespoň hodně lidí) vidí řád trochu jinak – možná je toto čemu se nadává umění :)
Když v nějakém díle není žádný chaos a všechno je jasné každému stejně (což nikdy není, ani ideální kýč neexistuje), tak je to ukázkový příklad kýče :P)

PS: když dlouho a dostatečně pozorujete nějaký neměnný nepořádek a znáte ho, je to stále nepořádek?
Je řád totéž co schopnost kontrolovat a ovládat?
Když si myslím že něco ovládám, neovládá spíše ono mně tou iluzí že to ovládám já? :D

PS: občas mi trošku hrábne a mám podobné výšplechty, na chocholouška to zatím snad není.. ještě se chovám relativně v rámci norem a řádů (nebo to tak alespoň většinou působí :D)

Mintaka

Další možnost, která mi v anketě chybí.

Jinak pěkný článek.

Přínos z jiných oborů beru jako velký klad. Ne každý zaměstnavatel to dovede ocenit a ne každý to dovede prodat.

„Biodiverzitou“ jsem občas hájil svou bytost, když jsem někoho pěkně „s*r*a*l“, ale nezřídka vás někteří lidé nemohou vystát, protože jim děláte až příliš pravdivé zrcadlo.

Kromě hraní s ICT se občas pokouším debugovat ten nejlepší HW/SW, který tu na matičce Zemi máme. Je to fuška, ale stojí to zato.

Enum a statická analýza kódu

Mám jednu univerzální radu pro začínající programátorty. V učení sice neexistují rychlé zkratky, ovšem tuhle radu můžete snadno začít používat a zrychlit tak tempo učení. Tou tajemnou ingrediencí je statická analýza kódu. Ukážeme si to na příkladu enum.

Pocta C64

Za prvopočátek své programátorské kariéry vděčím počítači Commodore 64. Tehdy jsem genialitu návrhu nemohl docenit. Dnes dokážu lehce nahlédnout pod pokličku. Chtěl bych se o to s vámi podělit a vzdát mu hold.