Přejít k navigační liště

Zdroják » Různé » Uživatelé nejsou programátoři!

Uživatelé nejsou programátoři!

Články Různé

Leckdy slýcháme od programátorů stížnosti na to, jak jsou uživatelé neschopní naučit se tu či onu trivialitu a že pokud tohle nezvládnou, tak by raději neměli k počítači ani lézt! Časem se z těch historek stane folklór. Co se ale stane z programátorů, co zastávají tenhle přístup? Správně – nezaměstnaní!

Před časem jsme tu na Zdrojáku měli zprávičku o drobnosti, která při zadávání hesla upozornila na zapnutý CAPS LOCK. Z mého pohledu jde o prkotinu, která ale může někomu pomoci. Místo příležitosti k nervóznímu hledání chyby mu prostě ukážeme, že by mohla být příčina tady. Netušil jsem, že by tohle někomu mohlo připadat jako principiálně špatná věc! Správné by prý bylo naučit uživatele, aby psali bez překlepů a aby si CAPS LOCK zkontrolovali, když jim vyběhne (naprosto jednoznačná) hláška „Špatné heslo“.

Zkoušel jsem si představit, jak by podobný přístup vypadal aplikovaný na jiné životní situace. Představil jsem si, jak jdu na úřad, podám úřednici vyplněný formulář, a ona mi ho vrátí se slovy: „Špatné jméno!“ A to je všechno. Víc nic. Hádej, hadači, zjisti si co bylo špatně a oprav to, lamo! Vyděšený sedám do auta, jedu domů, a najednou mě zastaví policajt: „Dál nesmíte jet!“ – „Proč, co se děje?“ – „Dál nesmíte jet!“ – „Udělal jsem nějaký přestupek, nebo je něco v nepořádku s autem?“ – „Dál nesmíte jet!“ – „Je tam něco zavřeného? Něco se stalo?“ – „Dál nesmíte jet!“ – „Mám jet jinudy?“ – „Dál nesmíte jet!“ Vyděšený se rozhlížím po autě, hýbu páčkami, a najednou se ozve: „V pořádku, můžete pokračovat!“ Zdeptaný odjíždím a za mými zády povídá policista kolegovi: „No viděls to, takový BFD?! Ani neví, že má svítit!

Připadá vám to absurdní? Schválně se do té diskuse začtěte…

Dovolte mi odbočku do minulosti. Na konci 80. let vycházela v tehdejší ČSSR různá nadšenecká periodika (Mikrobáze, Zpravodaje KVT) věnovaná malým domácím počítačům. Forma byla většinou spartánská a obsah, řekněme, čistě odborný (čti: rozuměli mu jen ti od počítačů). Tedy, jestli se dobře pamatuju, byly tam výpisy zdrojových kódů, zajímavé POKE, články o tom, jak ve strojáku udělat to či ono (zhruba něco takového). Tehdy byl majitel malého domácího počítače většinou i fanoušek do programování, do mikroelektroniky či do počítačů. Musel být, jinak mu byl počítač skoro k ničemu.

Mnoho mužů (a chlapců) v té době obhajovalo koupi vysněného Spectra (Atari, Commodoru, …) před svými manželkami (a matkami) tím, že „do něj dají kuchařské recepty…“ V naprosté většině domácností se ve Spectru kuchařský recept nikdy neobjevil, a i kdyby se objevil, tak stejně manželka či matka rychleji zalistovala v sešitku, než by lovila něco v počítači. Tehdejší počítače totiž neměly běžnému uživateli co nabídnout. Byla to, při vší úctě k práci na nich odvedené, hračka pro geeky s téměř nulovou uživatelskou atraktivitou. Počítače používali ti samí, co je vytvářeli, a s programy pracovali většinou zase programátoři, nebo lidé, co alespoň nějaké povědomí o programování mě­li.

Dobrý den, to je Radiožurnál? Já tu poslouchám rádio, takový to z Terna za dvě stovky, a zdá se mi, že hraje potichu. Co mám dělat?
Vezměte pájku a k odporu R26 připájejte paralelně varikap, nebo zkuste přemostit kapacitu na SENSE vstupu na koncáku.

Tehdy platilo, že se lidé dělí do 10 skupin: Jedni umí dvojkovou soustavu (a ti pracují s počítači), a druzí ji neumí (a ty ke klávesnicím nepouštíme). Slovo „programátor“ a „uživatel počítače“ bylo často totéž. Jenže pak se počítače rozšířily, přišli opravdoví uživatelé a ukázalo se, že uživatel je, bude a chce být totální lama. Uživatel není programátor, a dokonce ani správce sítě. Nikdy nebude, a ani nemá být.

Pokud chce uživatel přečíst maily, nepotřebuje vědět, jak funguje SMTP ani jak se pošta dostane do jeho zařízení, zajímá ho jediné: Přečtu si na něm maily, nebo ne? A pokud ne, zahodí ho a použije jiné. Nebude hledat někoho, kdo by mu to nějak doprogramoval, a už vůbec nebude nic doprogramovávat sám. A víte proč? Protože si jinde koupí přístroj, kde bude jediné tlačítko: „Přečíst maily“. Nic víc totiž nechce.

Můžete proti tomu protestovat, můžete s tím nesouhlasit, můžete mě nazvat různými hanlivými slovy, ale to je tak všechno, co s tím můžete dělat. Doba, kdy se lidé přizpůsobovali počítačům, skončila před patnácti lety (bajvoko), od té doby se počítače přizpůsobují lidem. Zároveň s tím skončila doba, kdy byl ajťák vyvoleným jedincem, který pozdvihoval prostý lid k blahodiní počítačů a k odehnání dotěrů používal mantru „tonejde, tomunerozumíte, tosedělátakhle“. 

Dnes se musí ajťáci naučit žít s tím, že už nerozhodují o tom, co a jak mají počítače dělat. O tom rozhodují jiní – totiž právě ty lamy a mudlové. Vývojář je tu od toho, aby jejich rozmary, byť by se mu jevily sebeblbější, splnil! Nějaké „to se vždycky dělá takhle“ přestává fungovat a čím dál častěji uslyší vývojář: „to mě nezajímá, uděláte to tak, jak chci já“. Ostatně – uživatel platí, uživatel poroučí!

Doby vyvolených odborníků pominuly, stejně jako pominuly časy tištěných magazínů s výpisem zdrojových kódů. A pomalu se budou muset i vývojáři SW naučit, že nedělají sui generis umělecké dílo, co budou používat jiní odborníci, ale že dělají spotřební zboží – stejně jako se to naučili návrháři aut, praček, televizí a telefonů.


Tady mi vypadl popisek, to ozubené kolo mělo být jako že logo firmy. Ale už ho přidělávat nebudu, namísto toho to napíšu sem pod obrázek a uvidíme, kolik programátorů, schopných žehrat na to, že „lidi nečtou“, si to tu přečte. (doplněno v 15:08)

Ilustrace vytvořeny v Balsamiq Mockups

Komentáře

Subscribe
Upozornit na
guest
310 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
pomgoe

Navrhuji bota, který by do každé diskuze napsal komentář první.

tomvec

trotle…

KapitánRUM

Nech ho, on je jen BFU co si sedl k počítači kolegy programátora…..

František Kučera

Navrhuješ? Tak to budeš asi takový ten rádoby analytik, který chce akorát mlít pantem a pracovat za něj mají ostatní. Co kdyby sis ho naprogramoval?
P.S. radši to nedělej, protože pak si redakce naprogramuje bota, který ty tvoje příspěvky bude mazat, škoda práce.

houmer

Nebo by hol napsat první a poslední a zamknout diskusi.

anonym

Byl by to zajímavý sociologický experiment.

ja

na slashdotu to tak kdysi bylo:)

jehovista

pobavil jsem se :D

Mard

Vy myslíte že to byla ironie? Není spíš pravděpodobnější že to autor bohužel myslí vážně? Já chápu že blbější část populace odmítá pochopit rozdíl mezi volty a ampéry a to že kabel scart je úplně jiný než anténní, ale pokud se má ta chytřejší část přizpůsobit té blbější, tak je celkový výsledek pro celou množinu lidí méně efektivní, než když se ti blbější snaží dohnat ty chytřejší. To platí od nepaměti – v přírodě vítězí princip silnějšího a schopnějšího. Když je několik kusů ze stáda pomalejších, tak obvykle mají smůlu, přece nepoběží celé stádo pomaleji, aby měli vyrovnané šance před predátory.
Takže z hlediska přínosu pro lidstvo jako celek, mi připadá autorův pohled pochybný. Je to takový komunistický náhled, že všichni máme stejné žaludky a proto ti co mají větší apetit mají smůlu.

Šimon Kvíčala

Dva drobné postřehy:
A/ Pokud budeme srovnávat práci vývojáře SW a jiné obory je třeba dívat se zcela samostatně na problematiku komerčních produktů a zakázkového vývoje. Zakázkový vývoj lze poté těžko srovnávat s masovou produkcí spotřebního zboží.
B/ V případě výrobků, které mohou uživatele potenciálně ohrozit, či ohrozit ostatní je v civilizovaných zemích zvykem, že pro jejich pořízení je třeba vykonat nějaké zkoušky či prověření – ať již jde o řízení automobilu, vlastnění střelné zbraně, provoz lodi… Je velkou otázkou, zda do této oblasti nepatří i obsluha PC. V tomto směru již byly i pokusy učinit kroky ve formě např. ECDL.
Na závěr si dovolím příběh ze své vlastní praxe, který je starý pouze několik týdnů, kdy zákazník, který si přál ve své webové prezentaci mít uzavřenou oblast pouze pro vybrané uživatele zároveň odmítl jakoukoli formu jejich ověření, z důvodu, že by zákazníky věc zdržovala, nebo museli něco instalovat na svůj PC. A na dotaz, jakým způsobem chce tedy vybrané zákazníky rozlišit odpověděl cituji „Vždyť je to přece počítač a tak musí poznat, že je to náš zákazník“ (zřejmě po hmatu … :-) ).

Jenda

„Je velkou otázkou, zda do této oblasti nepatří i obsluha PC.“
Podle mého názoru obsluha ne (pokud není na důležitém místě v nemocnici a podobných provozech), ale správa už ano – odfláknutí správy většinou způsobí zařazení do botnetu a následné spamování a nejen anonymní DDOS útoky na důležitá zařízení a firmy.

Mard

Pane Malý, z textu vyplývá, že by UI mělo být snadno pochopitelné, jednoduché, mělo by hlásit vše možné či nemožné atd. Tj. pokud bych já upřednostnil rychlé a efektivní rozhraní, tak nemohu, protože programátor tam dá rozhraní pro pitomce. Je to cesta Microsoftu – poměrně dokonale přizpůsobuje svoje sofistikované produktu blbců, kteří je chtějí ovládat. Produkty samy opravují chyby, samy se domýšlejí jak to vlastně uživatel myslel, atd. Mě tato snaha o pomoc neuvěřitelně štve. Pokaždé, když jsem na nějakém cizí PC a chytrý pomocník mi opraví dvě velká počáteční písmena, či po tečce napíše další písmeno velké, tak mohu vyskočit z kůže. Zkrátka situace u produktů MS je dnes taková, že člověk nejdříve musí skoro vše zakázat a pak může pracovat a na závěr zase vše povolit, aby BFU mohl používat takto skvělý nástroj. Mě zkrátka rozčiluje, je když se mi menu přeskupuje podle toho, jak často které položky používám. Je jasné že poloopice používající takovýto produkt, která si položky menu nepamatuje a vždy si je čte od shora dolu, tak je spokojená, na rozdíl ode mne, který se musím této poloopici svým chováním přizpůsobit.

qiRz T

Mezi General error a situací s Caps Lockem je dost velký rozdíl. Ona hláška, že heslo je špatně, je opravdu zcela jasná – že A je něco jiného než a, se učí už na základní škole. Oproti tomu k jasnovidectví (pro ten Genereal error) se člověk jentak nedostane. To upozornění by se dalo přirovnat třeba k tomu, že by se mi v autě pokaždé, když mi chcípne motor, rozsvítil nápis s dotazem, jestli náhodou nemám prázdnou nádrž. Jako příměr to sice kulhá, ale snad je jasné, co se snažím sdělit.

hrki

myslim ze autor skor narazal na to ze dnes je proste co sa webov tyka pri stale vacsej konkurencii v kazdej oblasti uz viacmenej nutnost robit weby tak aby uzivatel nikde nezostal strateny. a to znamena v dnesnej dobe prisposobit sa hlavne BFU. majitela napr eshopu nezaujima to ze uzivatel by mal vediet nakupit v standardnom eshope. jeho zaujima to ci uzivatel ktory pride sa stane zakaznikom alebo nie. a rozumne napovedy a smerovanie ludi resp. pomoc pri dakom probleme tomu vyrazne napomaha. ma zmysel napriklad vytvorit vlastnu 404 page kde date navstevnikovi napriklad moznost vratit sa na predchadzajucu podstranku alebo mu ponuknete dalsie vysvetlenie a moznosti. uzivatel co skonci na takej podstranke vzdy skor zostane na webe a teda napriklad pokracuje v nakupe, ako taky ktory uvidi len 404 vypis z prehliadaca.
mimochodom uplne zle porovnavate „inteligentne spravanie“ ala produkty od MS a „inteligentne napovedy“ ktore popisuje autor. hlavny rozdiel je ze dane napovedy nemaju obtazovat a snazit sa o eliminovanie uzivatelovych krokov a chyb ale maju len jednoducho informovat v pripade chyby uzivatela co moze byt zle, popripade jemne naznacit na co si ma dat pozor predtym ako vykona nejaku akciu.

avo

A ja práveže opica nie som, pretože keď mi aplikácia ponúkne ‚často používane funkcie‘ na dostupnom mieste, nebránim sa ich používať z tohto miesta (prispôsobím sa – mám z toho výhody).
Naopak opica si pre mňa ty, pretože keď položku „kompiluj jadro“ nenájdeš na svojom obvyklom mieste, teda 4. zhora v menu Tools, začneš sa pravdepodobne (podľa tvojej reakcie) rozčulovať, zbesilo rozhadzovať rukami a trieskať do stola (.. a lúpať banány) a neviem čo ešte.
Ale pre tebe je to jasné: keď klikám tlačice z kolonky „často používané funkcie“, tak to robím preto, lebo si neviem zapamätať, kde v menu sú a som poloopica. Vďaka pán inžinier doktor aspektov HMI a ergonómie kandidát vied.

aa

>>Když je několik kusů ze stáda pomalejších, tak obvykle mají smůlu, přece nepoběží celé stádo pomaleji, aby měli vyrovnané šance před predátory.
No ono není ani praktické když několik málo silných kusů běží rychleji, protože pak se stane, že bude sám proti hladové smečce predátorů. To se pak ta síla rychle vytratí. I když výsledek je stejný – přežije ten průměr shluknutý do stáda.

Mard

Implikace že rychlejší běží směrem k predátorům je chybná. Navíc rychlejší mnohem snáze zpomalí, aby byl součástí stáda, než aby pomalý zrychlil na rychlost stáda.

mat

a kde jsi ty debile prisel na to, ze rozdil mezi ampery a volty zna chytrejsi polovina populce? Znamena to, ze smradlavy uhrovity ajtacek nebo matfyzacek jsou elitou? Je spickovy pravnik, ktery netusi jak zapojit DVD blbejsi nez podprumerny ajtak? Vyvetrej si, zaonanuj, zahrej nejakou hru a jdi spat …

Jenda

Na začátek útržek rozhovoru elektrikáře s jiným člověkem, který se zjevně pokoušel doma dělat elektroinstalaci (opravdu proběhl, byl jsem u toho):
A: „Ale pozor, ten vypínač je jenom do pěti ampér.“
B: „A kolik ampér je v zásuvce?“
Mně nevadí, že pan B nechápe rozdíl mezi volty a ampéry, mně vadí, že se snaží dělat (nebezpečnou) věc, na kterou evidentně nemá znalosti.
Stejně tak by ten, kdo neumí a nechce se naučit pravidla silničního provozu, neměl vyjíždět na silnici a ten, kdo neví, co je to IP adresa, by neměl spravovat počítač.

Pavel2

Tohle není věc znalostí ani zkušeností, ale inteligence. Vzdělanej blb je pořád blb.

Jarda

no, zrovna pravniky bych v tomto kontextu radeji vynechal ;-)

Mard

:-) Tohle mne rozesmálo! Děkuji Vám!
Jinak co se příspěvku týče, tak jádrem problému je horda nevzdělanců, co chtějí dělat komplikovanou práci dobře, nikoliv lidé sice vzdělaní, ale v jiném oboru. Inteligentní právník, buď ví jaký je rozdíl mezi ampérem a voltem, nebo to rychle pochopí. Ale blb to nepochopí a požaduje aby se jeho schopnostem přizpůsobili ostatní.

hrki

lenze vacsina ludi je nie ani blbych ale lenivych sa daco nove ucit. (nevravim vsetci, vravim vacsina). stav je dnes taky ze internet je dnes pre mnozstvo subjektov obrovskou prilezitostou k zarobku koli velkemu poctu uzivatelov (vacsinou BFU). ked raz chce niekto generovat v takom prostredi zisk musi sa prisposobit. pokial chcete robit web pre it profikov a nezaujimaju vas bfu tak pravdepodobne inteligentne napovedy nepotrebujete, resp. vyslovene ich chciet nebudete aby ste pretriedili ludi a dostali sa k vam len ty ktorych tam chcete. ale vzdy je riziko ze niekto prave nieco vediet nebude a pomoc sa takemu cloveku vzdy zide, nech uz je dimenzovana na it profika ktory ju hlada v manualoch alebo je tvorena ako napoveda pre bfu.

keff

Inteligentní právník si rychle spočítá, že zaplatit elektrikáře ho vyjde levněji, než svůj čas plýtvat na nastudování tolika věcí, aby si mohl elektřinu v bytě zapojit bezpečně sám. Říká se tomu specializace, a odlišuje nás to od opic.

talpa

od opic nas odlisuje i to ze kdyz zmacknu jedno tlacitko (CAPS LOCK) PISU VELKEJMA a kdyz ho opetovne zmacknu pisu malejma :)
vecne prizpusobovani se idiotum, kterym dam na plochu zastupce pac si neotevrou ani Dokumenty nikam nevede. Pokud ridim auto taky se naucim predpisy a nevymlouvam se ze jako pravnik to znat nemuzu preci, tak sejmu starenku a servu automechanika ze mu nedal na blatniky polstare :)
horsi nesvar je ze programatori nemysli na uzivatelskou privetivost a prace s jejich softwarem je nemozne tezka a neulehcuje praci. To je ale uplne jina kapitola, pro srovnani jak kdyz radici paku date na strechu :) Za to uz bych automechanika asi serval :)

cip

NEMŮŽU SI ODPUSTIT REAKCI NA VAŠE POZNÁMKY BLB,HORDA NEVZDĚLANCŮ ATD. MAM TAKY VŠ.. ALE NIC MNĚ NEOPRAVNUJE NADÁVAT NĚKOMU KDO JÍ NEMÁ NEBO JE Z JINÉHO OBORU.
ALE ASI JSTE NĚCO JAKO … RASA… S MODROU KRVÍ :-))

radonx

Jasně, nelze generalizovat, alespoň v jednom mi známém případě ;-) je právník současně ajťák. Právničinu vystudoval v době, kdy o PC nebyla zmínka a elektrotechnika a posléze informatika byla jeho koníčkem (včetně programování od 8biťáků). Dnes se živí obojím.

cavo

Je. na pravo chodili a chodia hlavne tupi ludia, pretoze tam nie je seriozna matematika.

grepe

ovsem… tu asi slo o to, ze ked je niekolko kusov prilis rychlych tak ich nejaka selma skor samotne ulovi, nez ich stado dozenie ;-)

Smokie

Lenze autor ma uplnu pravdu. To poznam z praxe. Je to presne tak ako to stoji v tomto clanku.

Madi

Skvělý názor!!! Nevšiml jste si náhodou, že lidská společnost se od světa zvířat liší úzkou specializací práce a tím, ve spolupráci úzce specializovaných jedinců je tak mnohonásobně efektivnější než ta zvířecí (stádo)…? A třeba ta druhá polovina, která není schopná rozpoznat volty od ampérů, toto zase, na rozdíl od Vás,skvěle chápe a je tak tedy efektivnější … Do které poloviny patříte Vy? Do té blbé nebo do té chytré???
Znám mnoho lidí, kteří nejsou schopní zapojit SCART kabel do DVD, ale zase dovedou rozeznat např. rozdíl mezi konkludentním souhlasem a výslovným nebo mezi rybou a parybou … :-)

radonx

Jistě, specializace je nutnou daní za rozvětvenost znalostí, jejichž použití v praxi znalosti větví dále. Je jen otázkou, kdy nastane stav, že se efektivita specializace stane chaosem sama o sobě, nebo kdy události způsobí výpadek specialistů natolik závažný, že návazní specialisté budou v troubě, výsledkem čehož bude opět chaos. Cesta úzké specializace přes svou občasnou efektivitu vztaženou k dílčímu prvku systému tak může vést do pekel. V zájmu přežití lidstva v mimořádných situacích bych zavedl povinnost mít alespoň dvě specializace z poměrně odlišných oborů, což by jedince vedlo automaticky k „překlenovacímu“ sytémovému náhledu. Ale abych nebyl tak OT, tak v kontextu shora uvedeného, jakož i diskutovaného článku bych uvedl, že dobrá nápověda (či manuál) má nesporný didaktický význam, jež se ukáže zejména tam, kde je půda připravena.

Jenda

Co dělá to ozubené kolečko pod popiskem „Heslo“?
Jinak abychom se vrátili k tématu, kterým to začalo – já osobně jsem zjistil, že jsem Caps Lock vlastně nikdy úmyslně nepoužil, tak jsem ho zrušil a namapoval na něj české uvozovky „ a “.

David Grudl

By mě zajímalo, jak dlouho se ještě bratři Lockové (Caps, Num a starý dobrý Scroll) včetně Pause na klávesnicích udrží. IT je kouzelně konzervativní.


Jinak Arthure super článek a ilustrace se ti obzvlášť povedly! Nechceš mě namalovat?

Jenda

Schválně, jestli tu někdy někdo v posledních pěti letech použil scrolllock.
Smysl numlocku mi také uniká, nějak nechápu, proč bych měl šipky + PgUp/Down, End a Home psát na numerickém bloku, když je mám ještě jednou o pět centimetrů vlevo…

Tomáš

Já třeba. Ta klávesa je (ke svému původním určení) tak nepoužívaná (možná že i nefunkční), že se hodí na použití k něčemu jinému.
Na Linuxu jí přepínám klávesnici a možná se dá použít jako modifikátor (i když to je nepraktické). Na Windows jsem to nastavil jako horkou klávesu pro VirtualBox (aby mi VB pustil myš). Na Macu ta klávesa už není.
K tomu NumLocku: nedá se náhodou numerickou klávesnicí ovládat šipečku od myši? Výborné jako záchrana, když myš prostě není, případně když se musí něco nastavit přesně na pixel, tak je to z klávesnice i rychlejší.

Jenda

Aha, asi jsme se nepochopili. Ptal jsem se, kdo ji používá k původnímu účelu.
Já na klávesnici nepřepínám, mám trvale českou. I na programování, nedělá mi problém na ní napsat znaky jako {}`;$&@![]'“­|^_#<>.

Mordae

Mno, je fakt ze je tak daleko, ze radeji udelam ctrl+s, ale ucel neztratilo…

aaa

Na klavesnici od Apple uz nie je ani Insert

Dan7

V tabulkovych procesorech to obvykle prepina rezim, kdy se pri pousouvani sipkami posouva oznacene policko a rezim, kdy oznacene policko je na miste a jezdi pod tim cela tabulka. Nekdy je to uzitecne, ale s puvodnim smyslem te klavesy to nic spolecneho nema.

SB

Vždycky jsem si myslel, že je to právě původní význam klávesy. Jaký je dle Vás tedy ten původní???

Franta.

Já to používám při kompilaci v konzoli, aby mi neulítla chybová hláška když nejsem v gui terminálu (scroll lock zastavuje scrollování textu – nebo zná někdo původnější funkci?)
Ale ta klávesa je k ničemu, protože gui user neví k čemu je, a ten kdo jí potřebuje si tu funkci umí namapovat na jinou klávesu.

druhé Já pana Houby

Původní PC-XT a PC-AT klávesnice neměly samostatné kurzorové šipky, Home, End atd.

andrejk

v lotus notes to robi lockovanie scrollovania dokumentu, takze stlacate sipky a on ten dokument jazdi vpravo vlavo hore dole.
velmi matuce a podla mna uplne zbytocne.
vzdy som to spustil iba ak omylom a potom som chvilu nadaval a hladal pricinu sialeneho spravania sa aplikacie.

ja

co takle puvodni vyznam klavesy, zamceni a odemceni scrollovani. nebo posouvani (napriklad ploch ve fvwm)

mipam

Scroll Lock je pro mne naprosto důležitá věc. Na FreeBSD je to pomocník při listování dlouhých výpisů, které vypisuje systém na první konzoli – rychlejší než less /var/log/messages – popřípadě prohledávat další logy – když vím, že error, který hledám je o pár řádek nahoře, kam už monitor nedosáhne.

Vždy jsem se pobavím, když slyším přesvědčené lidi mluvit o tom, co je potřebné co není, co je konzervativní a co není… takoví jsou už holt lidé.

Ale co mě na některých klávesnících (plus nastavení systému) vyděsí jsou tlačítka pro vypnutí a nebo spánek – to se mi potí ruce – zvláště když se dané tlačítka nacházejí těsně nad šipkami :))))

Apropos, proč tu nejsou srozumitelné klikátka na HTML tagy?! Proč musí BFU psát br a jiné HTML tagy (ví vůbec BFU co jsou to ty tagy, ví on vůbec, pro pána, co je to to HTML?)?

Takže kdo to bude propuštěn, jak je hezky ilustrováno?

KapitánRUM

Jaké klávesy je možné odstranit?
Teorie: Všechno co nepoužívá BFU je zbytečné.
– tilda pryč
– tab pryč
– Capslock pryč
– Widlo tlačítka pryč
– celá sada F1 až F12, kterou stejně většina sekretářek nezná
– Printscreen
– Scroll lock
– Pause
– Home, End sekretářky moc nepoužívají
– Page Up, Page Down bylo nahrazeno kolečkem
– Numlock
– ESC k čemu takové sekretářce je? Tedy pokud ještě nepoužívá nějaký FAND.
A při aplikování STEJNÉ logiky by bylo možné odstranit (nejlépe postavit mimo zákon) všechny verze Linuxu, Unixu(AIX a spol), Solaris a všech operačních systémů mimo Windows, protože ve skutečnosti je majorita uživatelů nepotřebuje.
Vzhledem k současné pozici firmy Microsoft bych je prohlásil světovým lídrem v oblasti IT, tak ať Microsoft každých pět let vyhlásí co je a co není dobré :-D
Alespoň by byla sranda :-D

KapitánRUM

Alternativně, by bylo možné udělat různé verze klávesnic. A velice se osvědčil systém, kdy lidé platí Michalovi Davidovi peníze za DVD media, na která si chtějí vypálit fotky z dovolené a zálohy svých dokumentů.
Takže klávesnice:
HOME Starter – bez všech výše uvedených tlačítek
Home – navíc s tlačítky ESC a Home, End, Pg.up, Pg.dwn.
HOME Premium – navíc řada F1
HOME Ultimate – kompletně jako dnes
Stanovení poplatků OSA(není snad nikdo jiný potřebnější):
Home Starter – 50,– Kč / měsíc / kus
Home – 100,– Kč / měsíc / kus
Home Premium – 200,– Kč / měsíc / kus
Home Ultimate – 2000,– / měsíc / kus (kdo bude mít doma tuto klávesnici, bude prostě elitář, jako dneska ten co má Ferari nebo třeba Škoda Fabia s přítlačným křídlem)

phi

a co notebooky, hoši ?

cc

já za ni byl vděčný, nějak mi moje levná klávesnice nežere stisk více šipek najednou (tuhne a bere jen jednu, stisknutou první, avšak na numerické se tento problém neděje)

MMlosh

já. a dokonce k původnímu účelu (tak rok zpátky poškodil se filesystém a do konzole pršely chyby tak rychle, že nešly číst)
a občas se najde program, který při spuštění v konzoli vypisuje logy po řádcích místo aby původní řádek vždycky smazal..
no a když bych si tohle chtěl na lacinějším monitoru přečíst, tak to pauzu prostě potřebuje
naneštěstí tu klávesu používají k KVM switche… a taky Stepmania ve verzi 3.9 šel ještě přemapovat na nějakou neškodnou funkci, ale ve vývojové 4ce to bude chtít upravit zdroják zdáse

Tinkerlatko

Používám!…na screenshoty okna, protože VirtualBox mi nechtěl brát Alt+Print screen :D

ja

protoze to uplne vpravo jsou sipky, to mirne vlevo je nanic a je to tam zbytecne a zabira to misto a cisla sou v horni rade, proto

Yarda

A kdy někoho napadne přidat klávesu Any Key, když se občas musí pressnout.

Pepa

tak třeba na Macu tyhle nesmyslný klávesy nejsou. takže prosím negeneralizovat ;-)

KapitánRUM

Nepracuješ náhodou pro APPLE??
http://www.videacesky.cz/parodie/the-onion-novy-notebook-bez-klavesnice-od-applu
Já osobně CAPSLOCK používám, konkrétně na zápisy některých komentářů.
Programátoři co neumějí psát deseti prsty stejně skončí v programátorském pekle! To je jako kdybys v Java používal příkaz GOTO nebo používal PythlOUN na seriózní práci.

phr

Programuju asi 25 let a deseti dodnes neumím. Při programování se totiž přemýšlí a ne zběsile mlátí do klávesnice. Naučte se mládenci psát efektivní kód, který se dá navíc použít víckrát a ušetříte si spoustu práce a programy budou menší při stejné funkcionalitě.
Jinak autor článku má svatou pravdu. Tady jde o přežití – nespokojený zákazník uteče ke konkurenčnímu projektu.

KapitánRUM

Už jsi druhý co mě za těch deset prstů kamenuje.
Prý na Ctrl+C a Ctrl-V FAKT není potřeba deset prstů, ba naopak komplikují práci :-D

phr

Nekamenuju, jenom nechápu v čem je při programování psaní deseti výhodou.

Pavel

Třeba pro napsání manuálu?

František Kučera

Tohle nemá být argument pro to, aby programátor neuměl všemi deseti, ale jen taková poznámka: manuály (pro uživatele) by neměl psát programátor, ale dokumentarista, resp. někdo jiný než programátor, někdo, kdo tu aplikaci nezná zevnitř a vidí ji víc očima uživatele.

phr

Na psaní manuálu je programátora škoda. A i při psaní manuálu je dobré přemýšlet, aby ten manuál k něčemu vypadal.

KapitánRUM

Ano, na světě existují POUZE programátoři, proto bude vhodné CAPSLOCK odstranit :-D :-D protože když to nepotřebuje programátor, tak to nepotřebuje nikdo :-D :-D :-D
No tak to je gól :-D :-D :-D
Hele kluci, neděláte vy pro SAP? :-D :-D

Hans

Když umíš všemi deseti (samozřejmě poslepu), tak se soustředíš na obrazovku a klávesnice tě nezajímá.

KapitánRUM

Jojo, můžeš se tak víc soustředit na samotný problém a nemusíš přemýšlet kde ulovíš písmenko X nebo třeba M :-P
Ale programátorů, lovců písmenek s heslem ,,keď ťa najděm tak ťa jebněm“ je dost, to je pravda a řada z nich se to naučí celkem rychle. Poznají se podle dvakrát tak silných ukazováčků co mají ostatní lidé s mozolem na konci :-D často i podle divokého výrazu ve tváři, když jim to hledání písmenek jde zrovna docela dobře :-D

hulo

Toto mi prosím viackrát nerob, skoro som sa zašiel od smiechu :)

Peto_MiG

Priznám sa, že Caps používam vtedy, keď sa mi nedarí napísať nejaký obskurný diakritický symbol veľkým písmenom. Nestáva sa to často, ale také ô alebo ä by som nevedel napísať, keby neboli priamo na klávesnici :-) Vie niekto, ako sa píšu znaky s dvoma bodkami? (nad a, e, o, u..)

Jenda

Napíšu přehlásku ¨ (keysymbol dead_diaeresis, to dead znamená, že se znak nevytiskne hned, ale „podrží se“ a zkombinuje se se znakem následujícím) a pak písmeno – třeba ä nebo Ä (se shiftem). Ale českou často používanou diakritiku (ěščřžýáíé) normálně se shiftem – shift+ě (klávesa 11) = Ě (keysym Ecaron). Ale není to tak ve výchozím nastavení klávesové mapy (v X.org), musel jsem si to nastavit xmodmapem.

Pavel

Nevím, jak to máte na Slovensku, ale na české klávesnici je vokáň na pravý-Alt+3, dvojbodka na pravý-Alt+%: Ô, Ä.

Pavel2

Já to mam nad pravým shiftem: öÖ üÜ

Pavel2

Pokud potřebujete psát velkýma písmenama něco s diakritikou, je to bez CL dost vopruz.

Jenda

Zároveň jsem si namapoval horní řadu s čísly tak, aby se shiftem psala velká diakritická písmenka – např. Shift+„6“ = Ž. Velmi návykové. Čísla jsem stejně psal vždy na numerickém bloku. Akorát teď ještě budu muset nějak vyřešit, aby to fungovalo podobně i na integrované klávesnici v notebooku, která numblok nemá…

blizzboz

ja ho mám prelepený lepiacou páskou

Oldřich Vetešník

:D tohle nemá chybu!

keff

Tady se tomu páni programátoři vysmějí, ale já jsem prarodičům pořídil tohle http://www.fifon.cz/pomucky-pro-seniory/dalkove-ovladani-321rc/ místo 2 ovladačů plných knoflíků (jeden od TV, druhý od set-top boxu). Nepřejte si někdy vysvětlovat telefonicky důchodcům jak si vrátí zpátky obraz na externí vstup z STB když omylem zmáčknou ‚1‘ na špatném z ovladačů – ten jednoduchý se zaplatí po pár ušetřených hovorech :).
Teď ten jednoduchý přepíná hlasitost na TV, kanály na STB, a on/off vypíná televizi (STB běží stále). A je po problémech :).

Martin

Lepsi je capslock vyndat sroubovak nebo SW zakazat.
A nejlepsi je namapovat na nej tab, ale to neslape pro kombinace klaves.

Pavel

na tom něco bude, nejzaprášenější klávesy mám caps lock, scroll lock, pause :)

Funtomcz

No jako ze to obvykle nedelam tak jsem si precetl autoruv dodatek „pod carou“ ze to ozubene kolecko je logo firmy u ktereho mu vypadl popisek a nebude jej tam uz dodelavat ;-)

Jenda

Jo, už jsem si to taky přečetl v diskuzi.
V době psaní komentáře s dotazem ještě nebylo 15:08, tak jsem to překvapivě přečíst nemohl, i kdybych četl ;-).

.

Ehm.

sd

i kdyz ponekud zdlouhavym zpusobem objasneni binarne-schizofrennich generacnich rozdilu. +1.

birkoff

Opět jsem se náramně pobavil a utvrdil v tom, že pan Malý je Malý s velkým M. Díky Arthure, jsem rád, že jsem také budějčák :)

Oldřich Vetešník

Krása. Bohužel je to tak. Nakonec všichni rozumní programátoři zdeptaně odejdou a řemesla se chytnou právě BFU: http://technologie.etrend.sk/it-biznis/google-urobi-programatora-z-hocikoho.html.

I když teď si říkám, že třeba vlastně my jsme pro starší generaci taky BFU – vždyť kdo z nás píše ve strojovém kódu?

Další generace bude prstíkem jezdit po monitoru v nějakém WYSIWYAW (What You See Is What You Actually Want) ve funkci Vedoucí vývojového oddělení.

Oldřich Vetešník

To byla jen glosa. :)

Pavel

> vždyť kdo z nás píše ve strojovém kódu?
ten, kdo to potřebuje a pro koho je to efektivní

Mem

„Tehdy platilo, že je 10 skupin lidí“
„dvě skupin lidí“? Zdá se vám, že to je česky?
Co takhle „Lidé se dělí do 10 skupin“ (deseti i dvou, případně libovolné jiné číslo dle zvolené báze)

čtenář

Lidé dělí do 10 skupin: jedni umí trojkovou soustavu, druzí ji neumí. A ti třetí si myslí, že je to vtip o dvojkové soustavě.

TomNodoby

lidé se dělí do dvou skupin- na ty, kteří umí dvojkovou soustavu a na ty, kteří mají pravidelně sex

kvak

+1
Já umím dvojkovou soustavu. :-D

Jenda

Já to znám: na ty, kteří provozují pohlavní styk a na ty, kteří umí s Linuxem :-).

estonto

Nějak si nemohu vybavit, kde dělají ty auta, televize, pračky a telefony podle rozmarů klientů. Rozhodně ale s auty vyrobenými stylem „to mě nezajímá, uděláte to tak, jak chci já“ na silnících nebudu chtít jezdit.
Pravdou prostě je, že vývojáři (myslím ty opravdu profesionální, nikoli středoškoláka, co si spíchl weby podle tutoriálů) jsou na danou oblast odborníky, a dílo odpovídající jejich představě zpravidla uspěje lépe.

David Grudl

> tvůrci si uvědomují, že to zboží budou používat obyčejní lidé
Zkoušel si někdy používat domácí kino? ;-)

Pavel

nebo Windows Mobile 6 :D

expee

Rozhodně ale s auty vyrobenými stylem „to mě nezajímá, uděláte to tak, jak chci já“ na silnících nebudu chtít jezdit.

Vzpomínám si na jeden díl Simpsonsů, kde Homer našel svého bratra, výrobce automobilů :-)

podlesh

No tak zrovna v oblasti automobilů už nějaký čas platí přesně to co bylo napsáno v článku. Chápu, možná máte auto u kterého nedostatek benzínu zjistíte tak že prostě nejede. Nebo to je vybitá baterie. Nebo možná už dožila svíčka. Každopádně se pořádně podíváte do motoru a uvidíte.
No, já jsem docela rád že mám auto pro debily.

Jan Tichý

Spíš bych řekl, že u automobilů jsme tak v půlce cesty, některá auta jsou na tom lépe a některá hůře. Pořád ještě u většiny aut mám zbytečný klíček a musím vědět, jak s ním otočit, abych to nastartoval, ale abych to zároveň nedržel otočené moc dlouho, protože to autu nedělá dobře. Stále ještě musím u většiny zdejších aut umět používat spojku a řadicí páku, které jsou zcela zbytečné – stačí jen zadat dopředu/dozadu a rychleji/pomaleji. U drtivé většiny aut se musím složitě učit nacouvávat mezi dvě auta, když chci mezi ně zaparkovat, i když by to auto mohlo umět samo nebo mi při tom aspoň zásadně pomoci. Třeba i blbé nastavení topení/foukání/kli­matizace je často zbytečně složité – několik oddělených čudlíků či točítek, kde musím vychytávat jejich právě teď vhodnou kombinaci podle toho, jestli je zrovna teplo nebo zima, jestli to fouká moc nebo málo, jestli se mi mlží okénka nebo zrovna zamrzávají – přitom já chci zadat tak maximálně teplotu a vše ostatní by mělo zajistit auto samo. Už vůbec nekomentuju základní chyby v použitelnosti, jakože rychloměr nemám často přímo před sebou, ale trošku na boku, takže si před ním stíním rukou nebo volantem, že tlačítka pro mlhovky jsou často schované někde dole u kolene. Že když je vybitá baterie nebo když dožila svíčka, že se mi zobrazí nic neříkající ikonka, namísto co by mi auto smysluplně lidskou řečí vypsalo, co mu vlastně je a co s tím mám dělat. Že když se v autě střídají dva lidé, tak si musí vždý znovu přenastavovat veškeré nastavení židle a zrcátek a jen výjimečně si to auta umí pamatovat a přenastavit automaticky. A tak dále a tak dále. Prostě je to na dobré cestě a některé luxusnější vozy už spoustu z toho začínají řešit, ale stále jsme ještě na půli cesty.

stm

…tak jezdi amerikou, tam umela auto pokecat o svych problemech uz v osmdesatych letech…

Martin

Automaticka prevodovka radi podle otacek motoru.
Ja radim podle toho, co vidim pred sebou na silnici, a co vim, ze budu chtit na dalsich desitkach metru udelat.

karf

Uživatel: „Chci tam uložit článek a nejde to“.
Vývjoář: „Jak to? A co to přesně dělá?“
Uživatel: „Nefunguje to.“
Vývojář: „Hlásí to nějakou chybu, nebo se to tváří, že se to normálně uložilo?“
Uživatel: „No prostě to nefunguje.“
(…víc nic. Hádej, hadači, zjisti si co bylo špatně a oprav to, lamo!)

Michal Kára

Vždyť jemu to jasné je – zavolat vývojáři :-D Správná otázka je „Jak mohl člověk, co se ani nedokáž pořádně vyjádřit, opustit základní školu?“ ;-)

Michal Kára

Pokud mají někteří lidé při práci s počítačem takový strach, že je ochromuje, je to klinická diagnóza. Mám za to, že je to zejména problém psychologicko – pedagodický, ergonomie aplikací se na tom podílí a může to ovlivnit jen malou měrou (krom některých vyloženě odstrašujících příkladů).
Asi takhle: Souhlasím s vámi v tom směru, že počítače / programy by měli vyžadovat co nejméně speciálních znalostí a dovedností a že jejich ergonomie není vždy ideální. Ale dovednosti typu „přečíst si napsaný text“ nebo „popsat alespoň trochu srozumitelně, co se děje“ nejsou nijak spojeny s počítači a ergonomie není tak všemocná, jak se snažíte tvrdit.
Vraťme se k příkladu, co začal vlákno: Došlo k nějaké chybě, počítač chybu srozumitelně oznámil, avšak uživatel nebyl schopen se podle ní zachovat ani ji popsat. Jak může design / ergonomie / psychologie na straně programu ovlivnit tuhle situaci? Podle mně nijak.
A to nemluvím o tom, že aplikace „pro blbce“ u většiny inteligentních lidí vyvolávají velkou frustraci, protože se chovají stylem „já vím, cos tím myslel“. Takže v lepším případě jim neustále vysvětlujete, že chcete, aby udělali _přesně_ co říkáte, v tom horším jim to ani vysvětlit nejde.

Michal Kára

Safra: pedagodický ⇒ pedagogický, měli ⇒ měly

Praclovek

Člověče, nepřeháníte to trochu?
K tomu, aby uživatel do telefonu dokázal sdělit, co program hlásí, stačí úplně prostá SCHOPNOST ČÍST. Pokud má s tímto problém, pak je vývojář zcela bezmocný.
Anebo by mělo být naším cílem, aby aplikace uměli ovládat i lidé negramotní?
Já vám řeknu co za tím je – uživatel číst pochopitelně zpravidla umí – je za tím specifická forma hypertrofované arogantní lenosti některých lidí a mnohdy i škodolibá radost, jak to tomu hnusnému (protože se vyzná v nepochopitelných věcech) ajťákovi nandal.
Více jak 20 let zkušeností – nemusíte mě učit znát psychologii některých uživatelů.

Arogant

Arogance některých IT je opravdu nezměrná…

Praclovek

Pokud se ohradím proti chování některých uživatelů, je to arogance? To je zajímavé. Mám k tomu mlčet jako puťka a dělat, že problém neexistuje, abych nebyl arogantní? Budete pak spokojen?
Nikdy jsem po uživatelích nechtěl, aby byli IT odborníky a vždy jsem pro ně dělal maximum. To o čem se tady bavímeje ale trochu z jiného soudku – obyčejná slušnost je zde na místě, protože ajťák je také jenom člověk s omezeným časem a nikoliv něčí otrok či fackovací panák.

Pavel

Nezlobte se na mě, ale podle mých zkušeností na vyřešení 90% problémů, které mají uživatelé s počítačí, stačí je donutit si přečíst chybovou hlášku – a pak už si dokáží problém vyřešit sami. To, že lidi všechny chybové hlášky automaticky odklikají a nečtou je, to bohužel žádný design ani ergonomie nevyřeší.

Pepa

bohužel tady bojuješ s větrnými mlýny…

x14

Může být milion důvodů, proč lidi nečtou dialogy a na něco v nich odpovídají a pak se diví a nadávají. Koukám ale, že některým je jasné, kde je problém – přístup musí změnit programátor.

x14

Nemůžu než protestovat proti takovéto paušalizaci. Každá mince má dvě strany. Pro každou činnost je třeba nějaké sumy znalostí, pokud ji uživatel nemá, tak je to problém, ale jak to má zařídit programátor? Jo vlastně – zařídit to nemusí, ale jinak dostane padáka. :-) :-)
Já podobné věci řeším už roky (a doufám, že tahle debata není ryze akademická) a snaha odstraňovat zbytečné dotazy na uživatele je permanentní, ale co udělat s člověkem, který mi řve do telefonu, že těch varovných dialogů mělo být více a měly blikat červeně? Zakázat celou funkčnost? (Jo, tak to nakonec dopadlo a pro profíky byl přidán do registrů klíč, který tuto funkci zpětně povoluje. Nicméně, z jejich pohledu jsme to UI zkriplili.) Ono udělat aplikaci, kterou může obsloužit i cvičená opice, znamená, že ta aplikace nebude poskytovat žádnou svobodu. Řešením je udělat více verzí aplikace (nebo UI), ať si každý vybere. Ale zkuste někdo navrhnout „opičí UI“ třeba pro ‚autocad‘ nebo ‚photoshop‘. Všechno má své limity.

honza.skypala

Tento příspěvek typicky vystihuje jednu z největších chyb. Programátor je často pasován do role brouka pytlíka, který musí zvládnout současně navrhnout aplikaci pro uživatele (UI), navrhnout vnitřní fungování aplikace, aplikaci nakódovat, uživatele zaškolit, a pak ještě provozovat support. Chápu, že v malých firmách a na malých projektech to asi jinak nejde, ale 95% lidí nezvládne kvalitně dvě z těchto činností a my po něm chceme pět. Pak se nelze divit, že to někde nefunguje, typicky pak to kriticky nefunguje na návrhu UI a na uživatelském supportu.

x14

Částečně souhlas (u nás programátor rozhodně běžně nedělá support, natož školení), ale já spíš vidím problém v zaměření naší aplikace – je určena pro široké masy od začátečníků až pro profesionály. To se kolikrát prostě nedá navrhnout přiměřené UI.

x14

Jo, to přesně děláme :-) Máme asi 5 funkčních verzí. Ale jak vysvětlit* zákazníkům, že profi verzi nepotřebují – oni se přece vyznají, tak si přece nepořídí nějakou „ořezanou“ verzi :-). I na tom je krásně vidět, jak komplikovaný je to problém. V každém případě je třeba ho stále řešit a mít zpětnou vazbu. Stejně tak, jak teď hájím programátora, tak taky říkám, že východisko, že „chyba je mezi klávesnicí a židlí“ je cesta do pekel.
* my to zase tak moc vysvětlovat nechceme, profi je nejdražší.. :-)

Mirek_

Není to spíš nějaká urban legend? Pokud vím, tak složení není vůbec totéž (pokud ± neznamená, že jsou to obojí coly ;-) ) Lidi spíš nadávají, že Light, která se stále prodává, nechutná jak normální Coca Cola, je to něco jiného. Tak pro ty je tu Zero, kde je složení „původní“, ale se sladidly. Samozřejmě název byl nepochybně zvolen dobře a úderně (zajímavý kontrast k Pepsi Max), ale s ženskými to mít moc nebude.

honza.skypala

Znám několik aplikací, které takové případy řeší tím, že obsahují dvě verze GUI, jednu pro začátečníky (v té se spouští defaultně) a druhou pro pokročilé (do té lze přepnout). Je to sice trochu více práce pro programátory, ale z hlediska UI to pro tyto situace považuji za poměrně dobré řešení.

x14

Ha, tak to vnímám jako pozitivní obrat. Pokud je to podáno takto, tak nemám co namítnout.

František Kučera

„Možná přijdete na to, jak je donutit, aby udělali to, co po nich chcete. ;) Třeba mají lidi ten formát spojený s nezajímavým balastem (kolik programů vyběhne s ALERTem kvůli kdejaké kravině?!), a tak to ani nečtou?“
Jasně, přesně tak to funguje. Člověk časem otupí, resp. vytvoří si v hlavě filtr. Příklad: u každého elektrického zařízení jsou v manuálu obrovské vykřičníky a nápisy typu: „netrkejte prsty do zásuvky“ nebo „nenechávejte přístroj na dešti“. To je přece jasné, že mě elektřina může zabít, ne? Nebo že když mi do přístroje naprší, zkratuje se a přestane fungovat. Proto jsem si zvykl tyhle vykřičníky a červené nápisy ignorovat – píší se tam samé neužitečné banality. Ty jsou tak kvůli pár blbcům (nebo jejich právníkům?).
Tenhle přístup vede k devalvaci symbolů a slov. Když kdejakou blbost uvozujeme výstražným trojúhelníkem a deseti vykřičníky, jak pak označíme něco skutečně důležitého nebo nebezpečného? Třemi trojúhelníky a dvaceti vykřičníky?
Podobně je to s reklamou – zvykl jsem si, že mě akorát otravuje a nutí mi něco, co nepotřebuji, tak ji filtruji – co nezvládne AdBlock, zvládne filtr v mojí hlavě.
Ale zpět k těm vykřičníkům. Trochu podobné je to s tím CAPS LOCKem v přihlašovacím formuláři.* Proč nestačí, že uživateli svítí LEDka na klávesnici? Proč je potřeba mu to nacpat přímo před nos hned vedle formuláře? Protože lidi otupěli, nevnímají, co jim jejich počítač sděluje. Za chvíli přestanou vnímat ani ten výstražný trojúhelník u formuláře – prostě si zvyknou, že je všude a že je na nic. Vytvoří si v hlavě filtr. Když už tedy signalizovat zapnutý CAPS LOCK, tak nějak střídmě, nenápadně, nedělat z toho „zprávu dne s palcovými titulky“.
Když na uživatele přestanou platit ikony s červeným vykřičníkem, bude se muset sáhnout k něčemu výraznějšímu – co kdyby aplikace přehrála nějaký zvuk, který nejde vypnout. A co potom, co až si uživatel zvykne i na tohle? Jak ho upozornit na něco důležitého?
Pěkná knížka je Duše moderního člověka od Junga. Krátká citace** (doporučuji přečíst celé):
„Tyto dojmy a spousta dalších podobných maličkostí mě přivedly k poznání, že v Americe veřejný život apeluje na inteligenci, zatímco v Evropě je přistřižen podle hlouposti. Amerika vyžaduje a podporuje inteligenci, zatímco Evropa se ohlíží, zda hlupáci stačí držet krok.“
Souhlasím s tím, že aplikace by měly být uživatelsky přívětivé a že autoři aplikací by si měli uvědomovat, že je píší pro uživatele a ne pro programátory. Na druhou stranu autoři aplikací (a nejen oni) jsou tak trochu „inženýry lidských duší“, měli by si uvědomovat, že ovlivňují vývoj lidstva – jestli povedou uživatele k hlouposti a zaostávání, nebo jestli se je budou snažit nějakou nenásilnou formou vzdělávat. Teď nemyslím nějak ideologicky, ale co se týče počítačových schopností. Podobné je to s paternalistickým státem – když bude vodit lidi za ručičku a neustále je chránit, občané si na to zvyknou a budou zaostávat – a za chvíli si bez pomoci státu neporadí s ničím…
Neříkám, že je dobré hodit uživatele neplavce do hluboké vody, aby se utopil, ale jde o ten trend, kterým bychom se měli ubírat – podle mého by to mělo být směrem ke zvyšování znalostí a schopností – ne směrem k zaostávání lidí a devalvaci symbolů a vyjadřovacích prostředků.
*) je to na hraně – v první řadě člověk nemá klávesy mačkat náhodně, ale vědomě, takže si ten CAPS LOCK jen tak nezapne. V druhé řadě si má všimnout svítící kontrolky na klávesnici, od toho tam je. Ve třetí řadě si má všimnout, že když píše uživatelské jméno, že je velkými písmeny. Dávat tam ještě zvláštní výstrahu, že je zapnutý CAPS LOCK, je sice možné, nejsem nějak zásadně proti, ale je to trochu nadbytečné – před tím měl tři příležitosti si všimnout, že ho má zapnutý. Co je podle mého důležitější je chybová hláška – souhlas s článkem – „Chyba !!!“ je špatně, „Zkontrolujte jméno a heslo“ je lepší, sem se taky hodí přidat další rady – např. ať si uživatel zkontroluje rozložení klávesnice, hlavně jde o Y/Z, což je méně očividné než CAPS LOCK… případně přidat radu, ať si uživatel zkusí napsat „problematické“ znaky z hesla do políčka pro jméno, kde jsou vidět.
**) bohužel Amerika od té doby značně zdegenerovala a dnes už tam blbci mají snad hlavní slovo.
P.S. uff, příště to radši dám do blogu.

Petr Staníček

Tak u tohohle komentáře mě to trklo, už chápu motivaci všech těch rozhořčených programtárů kolem. Oni nechtějí mít maximum spokojených uživatelů, kteří rádi používají jejich program. Oni je touží vychovávat!

František Kučera

Obávám se, že u většiny špatně použitelných aplikací je to pouhá neschopnost jejich tvůrce – záměr vypadá jinak.

radonx

Špatně. Tady nejde o touhu vychovávat. Bude-li někdo k produktu (programu) přistupovat nekvalifikovaně, nelze jej učinit maximálně spokojeným, kdyby se měl zcela respektovat jeho přístup, protože v určitých parametrech program dosáhně takového stupně odchylky od běžně požadovaného stupně očekávaných parametrů, že se stane alespoň z jednoho hlediska nepoužitelným. Zabudování prvků didaktiky a spokojenost zákazníků se nevylučují – didaktické prvky pomáhají minimálně překonat nejistotu v použití programů, přičemž výsledných efektů může být celá řada – ponechávám vaší představivosti. Protože Vás znám (samo že z internetu), dost se divím, že to z Vás vypadlo (ale to může být také tou čepicí, třeba brání přístupu memů z okolí :-) ).

Jan

Ohledně toho Caps Locku mám vlastní zkušenost, která se nepodobá té výše popsané. Skoro by se dalo říct, že s tím programátor vůbec nepočítá.
Takže: mám bezdrátovou klávesnici a vzhledem k úspoře baterií nemá žádné indikátory. Když někdy omylem zmáčknu Caps Lock (občas se to stane nevědomě), tak si toho všimnu až za nějakou chvíli. No a když se někam přihlašuju s předvyplněným jménem/loginem, tak už rovnou píšu hvězdičky nebo kolečka a vlastně nevidím co tam mám blbě.
To jen tak pro příklad, když někdo přepokládá nepravděpodobnost jisté situace a při tom k tomu může dojít snadno.

Pavel

já mám třeba půlku klávesnice bez popisků, takže jen hádám, co mačkám. A taky by to měl programátor předvídat? Ne, je to pouze můj hendikep, který buďto přejdu, protože k tomu mám nějaký důvod, nebo si koupím jinou, lepší klávesnici (popsanou, s kontrolkou caps lock)

František Kučera

Mně se zase nedávno stalo, že uživatel volal, že aplikace nejde, nic víc, prostě nejde. A čím to bylo? Počítač byl vypnutý, proto se na obrazovce nic neukazovalo (bez legrace, skutečně). Podle některých by možná programátor měl i s takovou situací počítat, nějak ji ošetřit a vyjít uživateli vstříc…

Jenda

Eh, tak to se mi ještě nestalo. To je webová aplikace, nebo něco, co se spouští rovnou po startu počítače?

gilhad

Tak tohle uz jsem taky resil (telefonat samozrejme zacinal klasickou frazi „Ten vas program je uplne na nic, uz zase nefuguje!“). Dotycna dama nezapla pocitac, na klavesnici napsala jmeno programu (ano, jeste stary dobry DOS) a ono prekvapive nic. Proste jsme to zase udelali blbe.
Stejne tak jako ze „program uz zase nefunguje“ v jinem pripade znamenalo, ze ackoli dotycna dama poctive zavrela okenko s varovanim, ze tiskarna neni zapnuta, tak se na vypnute tiskarne stejne nic nevytisklo. Ani kdyz dala ten tisk 5× po sobe a 5× po sobe zavrela varovne okenko, ze tiskarna neni zapnuta.
Proste jsme to naprogramovali blbe.

keff

No vidíte, kdybyste tam byl s dotyčnou, tak byste při každém dalším jejím pokusu zvýšil hlasitost vašeho upozornění, nebo jí to zkusil říct jinak. Dělá tohle váš program? :)

gilhad

prvne bych ji donutil ZAPNOUT pocitac.
Pokud dotycna vazne neni schopna precist a pochopit vetu: „Tisk se nezdařil, zkontrolujte, zda je zapnutá tiskárna“ a aniz by se pokusila o cokoli s tiskarnou, tak vola ze program nefunguje a ona nevi proc, na vyptavani jak nefunguje z ni nakonec vypacim, ze netiskne a hazi tam nejake okenko, ktere ona bez cteni zavre a ono to stejne netiskne, pak neni chyba v programu, ale v uzivateli.
Pokud bych tam byl s ni a rekl ji „Zkontrolujte zda je zapnuta tiskarna“ a ona si jen ucpala usi aby me neslysela, tak bych ji asi dal par facek, jenze na to program zkratka zarizeny neni. (No, nedal, jen bych trisknul dvermi, nebo sel k jejimu vedoucimu nahlasit, ze zamerne sabotuje praci za kterou je placena).
– U mzdove ucetni, ktera ma v popisu pozice „praci na PC“ bych vazne cekal, ze bude alespon gramotna.
– Proskolena, ze pokud vyskoci nejake okenko, tak ho ma precist a ridit se tim, co v nem je napsane dotycna byla.
– Program vyhazoval okenka jen kdyz doslo k udalosti, ktera nesla lepe osetrit (vetsinou k chybe, nebo jednoznacne spatnemu zadani – kazde okenko obsahovalo popis problemu a/nebo doporucene reseni)
– kontrolni vzorek asi padesati dalsich mzdovych ucetni s tim zadne problemy nemel
– program hradil zamestnavatel, nikoli dotycna osoba a v zadani nebylo, ze ma byt odolny proti sabotazim. Naopak v zadani bylo, ze na nem bude pracovat proskolena obsluha a pristup k nemu byl jen pro mzdove ucetni (s pozadavkem na SS a praci na PC)
Zaver – samozrejme by slo program prepsat tak, aby kazde jednoznacne upozorneni pocitalo s variantou, ze ho uzivatel zamerne ignoruje, obsahovalo desitky postupne se stupnujich variant (s blikanim, houkanim, videoinstruktazi s protagonisty Ruzove Ordinace a pribalenou cvicenou opici, ktera nakonec kdyz selze vse ostatni fyzicky donuti obsluhu precist co je napsano na obrazovce a zaridit se podle toho), pak by ale ten program stal 100× tolik, nebyl by vcas nasazen (mozna ani dodnes) a vyzadoval by radove silnejsi HW, nez jaky byl v zadani ⇒ nikdo by ho nezaplatil, protoze by opravnene namital, ze cena za nej je naprosto neprimerena ve srovnani s konkurencnimi produkty a ze nema cas cekat nekolik let na nasazeni SW, aby mohl vyplatit mzdy na pristi mesic.
Ono to sice je k nevire, ale programy tohoto razeni jsou obvykle psany z komercnich duvodu a nikoli jako cviceni, jak prinutit obsluhu plnit zadane ukoly na ktere byla vyskolena a za jejichz plneni je placena, pokud tato obsluha zamerne ignoruje jak skoleni, tak to, co na vlastni oci vidi.
BTW: Automobil take neni povazovan za vadny, kdyz se rozsviti kontrolka stavu paliva a po uplnem vyprazdneni nadrze prestane jet. A neni povazovan za vadny ani kdyz obsluha prohlasi, ze ji tam neco sviti, ale ona se rozhodla to zamerne ignorovat a ani se nepodiva, zda to je ci neni kontrolka benzinu ackoli specialne na to byla pri prebirani vozu upozornena.

Martin

Naprosty souhlas. A do blogu to dejte, je to toho hodno.

DeathWalker

X krat sa mi stalo ze som musel riesit problemy uzivatela s aplikaciou, a ako vravite tak som sa zamyslel ci su hlasky zrozumitelne, staci si sadnut a divat sa. Drviva vecsina uzivatelov, ak zbada dialogove okno, absolutne ho nezaujima text a moze byt akokolvek zrozumitelny, ihned klika na OK alebo YES alebo ANO :) Ked si takto odklikne par dialogovych okien, tak je je logicke ze si aplikaciu nastavi tak ze sa chova podivne a ziadnu podrobnu hlasku o tom neda, ved preco aj uzivatel si to pomocou reakcii na dialogove okna nastavil.

Takychto uzivatelov som videl uz dost (viac nez by som chcel :D). Jednoducho mnoho uzivatelov bezhlavo klika a klika, len nech uz je to hotovo… vlastne preco tu aplikaciu nenaprogramovat tak aby to ten pocitac urobil sam kym si uzivatel da niekde vonku kavicku, vsak :)

karf

Jasně. Já nijak nezpochybňuju vyznění článku. Z pohledu obchodník-zákazník je jasné, že v tu chvíli obchodník uplatní pravidlo „náš zákazník, náš pán“. Při vnímání komunikace stylem odborník-laik (člověk-člověk) musí být na obou stranách určitá vztřícnost a empatie, aby mohla být komunikace efektivní. To platí pro komunikaci přímou i prostřednictvím GUI. Jsou to dvě strany téže mince, každý člověk se v různých situacích ocitá na jedné i druhé straně. Nikdy to není tak, že by jedna strana měla pravdu a druhá ne.

fri

Mám nějaké ty nápady a připomínky „z druhé strany“, které ukážu na obecném příkladu vysvětlení používání programu (který je konkrétní ve svém ostrém nasazení, ale jméno produktu nechám stranou :-), který slouží pro spisovou službu a s tím dnes propojenou práci s datovými schránkami.
1) Jelikož dnes máme tu moderní techniku, napadá mě, že by se daly pokrokově využít prostředky jako je video a audio pro pořízení záznamu konkrétního použití programu, který má tolik nastavení, že je obyčejný uživatel ani nechce znát, jelikož o ně mu vůbec nejde. Už několikrát jsem si následně vyčítal, že jsem si na školení radši nevzal diktafon, když už si nepořizuju žádné zápisky, a čtení svým způsobem staršího manuálu mě neba. 80 % učení je stejně opakování, tak si myslím, že nahrávka školitelova hlasu by mi pomohla.
2) Dost mě zaujalo, že rozhraní je narvané velkým množstvím zkratek. ty zkratky kladou další nároky na pozornost a vlastně jsem si začal po čase klást otázku, proč?
To, co se tu zmiňovalo jako problém, jako např. chybové hlášky, je, jak říká pan prezident úsměvné, protože hlášení o chybách není zrovna to, na co bych se při ovládání programu těšil. Chci pokud možno jednoduché prostředí.
I tak jasnou zkratku jako je PSČ bych raději viděl rozepsanou, že tu je ale pozkracováno velké množství halších textů umístěných přímo na tlačítkách mě společně s tím, že i když by mě jinak nenapadlo diskutovat o tom, jak je rozhraní navrženo – to je prostě věc toho, kdo to udělal, tak tady mi hlavou jdou myšlenky, jestli by to fakt nešlo nějak promyslet, aby to celé nevypadalo jako jeden veliký formulář, protože se tu uživatel skutečně setká s velkým množstvím údajů, ať už je musí ručně vyplňovat nebo se snaží věc obejít tím, že zadá automatické předplňování, aby se jednoduše nesetkával s formulacemi, které vypadají, že by se daly uhladit.
Ale uživatel jako takový si zvykne. Pro někoho jde prostě o to, aby měl na začátku napsán na kusu papíru postup, jak se věci ujmout, aby ji vyřídil když ne za pět minut, jako s předchozím softem, alespoň za deset, a netrvalo mu to s novým půl hodiny. On totiž takový program ve vší své dokonalosti umožňuje řešit věc rychle, ale to není přesně to, jak by se „odpověď“ na „žádost“ vyřizovat měla. :-) Naučit se, že „Nové podání vyřizujícího dokumentu“ – neboli postaru lidsky odpověď na žádost (na podání), je to čtvrté tlačítko zleva není žádný problém.
Důležité, jak to vypadá, například je, že program umožňuje potvrdit vyplnění údajů o adresátovi, který má datovou schránku, kterou je podle zákona nutné zjistit, i se špatnou adresou – v databázi může být tahle věc zadána k tomu samému subjektu klidně několikrát (ovšem je tu nějaká ta možnost ověření, jestli se daný záznam pojí k existující datové schránce, to ano, jen to, jako vždy chce věc vychytat v pravý okamžik), a po tomto potvrzení už věc nejde zrovna snadno měnit, z čehož můžou vyvstat další komplikace, jež jsem už vytěsnil z paměti, protože se staly hlavním číslem programu mé mysli na půl dne. Ten hlavní problém totiž může být i mimo programátorovy možnosti, může být „ekonomický“ – určité subjekty dnes mají povnnost mít datovou schránku, jiné nikoli. Protože ta sranda něco stojí, větší podnik, který má jedno ústředí a několik organizačních jednotek, si zřídí jednu, a pak je potřeba pochopit, co a kam se posílá -že to jde na ústředí, které má ovšem jinou adresu než žadatel, a jaký v tom mají nastaven režim, aby nakonec „psaní“ došlo adresátovi. Pro jistotu vám pak doporučuju se ubezpečit, že to „elektronické psaní“ došlo, protože dnes je nová doba. :-D

alfi_

> Vývojář si v takové chvíli musí sednout a přemýšlet: „Co se mohlo stát?“

vývojář se v takové chvíli podívá do logu – a pokud na to při vývoji aplikace myslel – najde tam, co přesně uživatel dělá (u webové aplikace stačí access log), co mu to vrací a pokud je to něco nestandardního-nečekaného, má tam popsanou i příčinu nebo přesnou chybovou hlášku (error log) :-)

a nebo tam občas nenajde vůbec nic – a uživatel to nejspíš zkouší na úplně jiném webu :-)

gilhad

Klasika je:
„Ono mi to nefunguje.“
„A jak se to pozna?“
„Ono mi to tam hodi nejake okynko a nic to nedela“
„A co je napsane v tom okynku?“
„To nevim, ja ho vzdycky hned zavru“

ja

nesmysl, vyvojar v takove situaci precte log a vidi, kdyz nema log tak prinde za luserem a rekne ukaz co delas a zase vidi … zadny premysleni se nekona

lojza

u: „něco mi to píše a nevím co mám dělat“
v: „a co vám to píše?“
u: „…“
v: „no vidíte, tak udělejte co vám to píše“
u: „jééé, ono už to funguje“

Christof

Jo, to jsem sám zažil :)
– Píše to, že mám zadat jméno a heslo. Co mám dělat?
– Zadejte jméno a heslo.
– Super, už to funguje.

Christof

Zablokoval ho dialog Firefoxu s textem „zadejte uživatelské jméno a heslo“ a dvěma textboxy :)

Oldřich Vetešník

Jestli to byl normální alert();, tak se nedivím, když to někomu vyskočí uprostřed obrazovky a po odkliknutní to nic nedělá, tak je to pro vystrašenýho uživatele takový lehce k ničemu. To už radši reload a pěkně vyčervenit formulářový pole a doprava napsat červeně Zadejdte uživatelské jméno, Zadejte heslo atp. Pokud je formulář někde dole, tak klidně nějakej ten slideTo().

Jsou to drobnosti, ale ve výsledku to může bejt docela rozdíl…

Christof

obyčejná http autentizace

Oldřich Vetešník

:D tak to jo, to bude asi chyba někde mezi klávesnicí a židlí…

jira

Podívejte běžný uživatel o http autentizaci nikdy neslyšel. Pokud se někdy někam přihlašoval (webmail apod) bylo to v rámci html stránky a věděl proč a kam se hlásí.
Pokud v nějakém programu na něj vyskočí dialogové okno aniž ho očekával, teď navíc třeba ještě v angličtině, kterou neovládá, tak prostě netuší oč jde a raději se zeptá.
Hodně lidí (většina?) se naučí ty různé firemní programy používat systémem pevně daných kroků: musím kliknout sem, vyskočí okno, zadám adresu zákazníka, kliknu na „Potvrdit“ atd.
Teď když se vyskytne nějaká neznámá, tak jsou zmateni, nebo se prostě bojí aby něco nepokazili apod.

František Kučera

Ale vždyť ta HTTP autentizace má právě výhodu v tom, že je to standardní formulář vykreslovaný prohlížečem, je vždycky stejný, je v jazyce, jaký má uživatel na desktopu (a pokud má prohlížeč v angličtině, tak se opravdu nemůže zlobit, že i toto okno na něj bude „mluvit“ anglicky) atd.

ON.

Odhadoval bych, že pro ne-IT lidi (tj. většinu) zrovna na HTTP autentizaci není nic standardního. Pro ně je standardní mít někde vpravo nahoře odkaz „přihlásit“, přihlašovací formulář přímo ve stránce, vzhledem i jazykem odpovídající zbytku webu..

František Kučera

Tak znovu a snad srozumitelněji: prohlížeč patří uživateli, je to jeho domácké prostředí, stejně jako jeho klávesnice, jeho myš, jeho operační systém… webová aplikace je něco cizího, jednou je modrá, jindy červená, každá* je jiná, jednou je ten dialog vlevo, jednou vpravo, někdy je tam „Přihlášení“ jindy „Log In“ jindy „Sign In“ někdy po něm chce uživatelské jméno někdy přihlašovací jméno, tlačítko je jednou hranaté šedivé, jindy kulaté s obrázkem… Kdežto dialog vykreslovaný prohlížečem je vždycky uprostřed obrazovky, je šedivý nebo prostě stejně barevný, se stejnou ikonou a nadpisem, na uživatele se obrací standardizovanou hláškou jako je např. „Server http://zdrojak.root.cz požaduje vaše uživatelské jméno a heslo s komentářem: „Přihlášení na Zdroják““.
Nechci, aby to vypadalo, že obecně propaguji HTTP autentizaci – většinou taky používám tu formulářovou, ale z jiných důvodů než je tento – standardní vzhled považuji za výhodu.
*) většinou uživatel používá jeden (nebo jedné se blížící počet) prohlížečů, ale větší množství webů a webových aplikací.

jira

Ano, v zasade mate pravdu. Jenze ackoliv je HTTP autentizace standardni ve smyslu , ze dialogove okno vypada stale stejne, tak je nestandardni ve smyslu uzivatelske zkusenosti. Vetsina web aplikaci ji nepouziva.

Takovy byl asi i konkretni pripad, o kterem mluvime. Uzivatel bud takovy dialog jeste nikdy nevidel, nebo ho neocekaval na danem miste (nebo oboji).

V kazdem pripade nebyl v systemu proskolen.

Navic ten dialog stylem pripomina nejakou systemovou hlasku.

Jenda

„Navic ten dialog stylem pripomina nejakou systemovou hlasku.“
A ty se odklikávají bez přečtení, že jo. Z vlastní zkušenosti – Linux ve škole, k němu připojené 4 terminály. Při vypínání (konec provozní doby školy…) několik minut předem na všech terminálech vyskočí okýnko upozorňující na tuto skutečnost. Bavili jsme se se spolužákem pozorováním, jak ho *úplně všichni* odkliknou během jedné sekundy (za tu dobu nemají šanci postřehnout, co tam bylo napsáno) a za chviličku se diví „mě to odhlásilo a pak to zhaslo?!“.
Řešením je naučit uživatele přečíst si, co jim počítač píše. Velmi často to totiž vyřeší problém nebo zabrání problémům v budoucnu… Programátor tam to vyskakovací okýnko s upozorněním asi nedával jen tak pro srandu…

Timy

*Úplně všichni* ho bezmyšlenkovitě odkliknou? Pak je to *naprosto jistě* špatné řešení :-).

Jenda

A jak to mám vyřešit? (respektive jak jsem to měl vyřešit, v té škole se již nevyskytuji) To mám zůstat ve škole do zavíračky, všechny obejít, zaklepat jim na rameno a říct „za pět minut se to vypne“? To se mi nechce, počítač může vypínat cron.

Franta.

Pokud to neumíte vyřešit, tak na té pozici nemáte co dělat.
Když programátor vidí, že to uživatel odklikl bez přečtení, tak by si měl říct „a sakra, on si to nepřečetl a vypne se mu to a zase bude oheň na střeše. Jsem to ale moula, tohle mě mohlo napadnout“ a ne si opodál mumlat „ježiš to je ale vůl“ a plácat se smíchy do kolen.
To totiž neznamená, že programátor vyzrál na uživatele a převezl ho, ale že selhal, což je myšlenka celého článku.

František Kučera

„Vyzrát“ se na to dá třeba tak, že to okno nepůjde zavřít – až po X vteřinách to bude možné. Jenže k čemu to povede? Právě k té devalvaci (jak jsem tu někde výše/níže psal). Uživatele utvrdíš v tom, že okna může klidně zavírat bez přečtení – uživatel si zvykne* „vždyť když je to důležitý dialog, tak nejde zavřít – ty ostatní ani nemusím číst, jsou nepodstatné“. Je to přesně ten přístup, který vede k hloupnutí a zaostávání lidí. Naopak když si ten uživatel párkrát „nabije kokos“ (vypne se mu počítač s rozdělanou prací – přestože na to byl upozorněn), bude si příště dávat větší pozor, uvědomí si, že v těch dialogových oknech nejsou blbosti, ale docela podstatné věci, které stojí za to číst. A ano, myslím si, že by programy měly být aspoň trochu výchovné – přinejmenším by neměly podporovat uživatele v jejich ignoranci.
*) takže budou muset zareagovat autoři všech ostatních aplikací a vybavit i svoje dialogy „ochranou proti debilitě“. A až tohle všechny dialogy budou mít, uživatelé si zase zvyknou je odklikávat, a tak se zase bude muset vymyslet něco důraznějšího – třeba nějaké hlasité zatroubení, nebo malý elektrický šok, který dá uživateli elektroda nainstalovaná v židli. A tak dále… spirála se bude roztáčet víc a víc. Tenhle trend je prostě špatně a není dobré se touhle cestou vydávat. Je to jako kdybys na někoho pořád zvyšoval hlas, on si časem zvykne a přijde mu to normální. Nemá to cenu. Standardní dialogy mají docela dobré rozlišení: modré i – informační hláška, žlutý trojúhelník – varování, červený vykřičník – vážný problém nebo chyba. Programátoři by měli umět tyhle dialogy používat a necpat všude červenou – stejně tak uživatelé se musí naučit tyhle hlášky číst. V kritických případech jde do dialogu ještě přidat políčko, kam uživatel musí opsat „ANO“ (např. při formátování disku). Ale víc prostě už nic. Když na uživatele nezabírá ani tohle a to „ANO“ tam opíše aniž by ten dialog četl a věděl, co to udělá, tak je to bez pardonu debil a opravdu u toho počítače nemá co dělat. Je škoda času programátora, aby pro takovéhle lidi vymýšlel nějaká protiopatření.

Jenda

Byl jsem student, který se zhostil opravy infostánků. Ano, neměl jsem tam co dělat.
A jak bys to tedy vyřešil ty?

jira

Uzivatele meli absolvovat instruktaz o pravidlech pouziti site. V jejim ramci by byli seznameni i s tim zpusobem ukonceni provozu.
Takze ten dialog by byl jiz jen pripomenutim.

pylma

Nekdy mam pocit, ze ho tam daval pro srandu. Ale vetsinou se jen nezamyslel, v jakem kontextu ta chyba na uzivatele vyskoci a jestli hlaska „Nepovedlo se pripojeni“ bude opravdu stacit i bez informace, k cemu to pripojeni vlastne bylo a proc se tam aplikace pokousela pripojit.

keff

Pokud uživatel pracuje s webovou aplikací, 100% veškeré funkčnosti se po celý den odehrává <b>UVNITŘ</b> okna prohlížeče – všechny textboxy, všechny zadání údajů. Okno HTTP autentizace se otevírá <b>MIMO</b> okno prohlížeče. Jak má dojít uživateli, že to okno mimo prohlížeč nějak souvisí s webovou aplikací v browseru, zvlášť když díky blokování popup oken nikdy žádné okno mimo prohlížeč neviděl?
Ale dost házení perel vepřům, přečtěte si výborné poznámky o ‚Learning from Lusers‘ na http://www.zuschlogin.com/?cat=7 (a hlavně toho moudrého pána nenaštvěte svými komentáři natolik aby ty perly vepřům přestal házet, to bych si neodpoustil že jsem sem ten link dal).

František Kučera

„Jak má dojít uživateli, že to okno mimo prohlížeč nějak souvisí s webovou aplikací v browseru“
Předně to okno není mimo prohlížeč, ale je součástí prohlížeče. Navíc např. ve Firefoxu to okno zablokuje všechno ostatní v prohlížeči a uživatel má jen dvě možnosti: buď se přihlásí k aplikaci, nebo klikne na „Zrušit“. To mi přijde dostatečně blbuvzdorné.
Souvislost dialogu s aplikací mu má dojít tak, že:
– V okně se píše něco jako: „Server http://NÁZEV_SERVERU_NEBO_APLIKACE požaduje vaše uživatelské jméno a heslo s komentářem: „NÁZEV APLIKACE NEBO NĚJAKÝ VÝSTIŽNÝ POPIS““
– okno se zobrazilo právě ve chvíli, kdy uživatel klikl na odkaz „Přihlásit se“ v aplikaci, nebo zadal URL aplikace (pokud celá vyžaduje přihlášení).
Znovu opakuji, že HTTP autentizaci nepovažuji za jedinou správnou možnost a často dokonce ani za možnost nejlepší – přesto jí ale některé klady nelze upřít. Je to taky dobrý systematický přístup. Klíčové slovo: znovupoužitel­nost. Jestliže nějakou činnost/funkci­onalitu vyžadují téměř všechny aplikace, je dobré ji nějak vytěsnit mimo aplikaci a vyřešit obecně. Příkladem budiž komponenta pro zadávání hesla – místo aby se použilo obecné textové políčko, jehož obsah je vidět, a každá aplikace si k němu přidávala nějaký skript, který bude zadaný text odchytávat a vypisovat místo něj hvězdičky – máme znovupoužitelnou komponentu, která tohle řeší místo aplikace. Totéž platí třeba pro tu signalizaci zapnutého caps locku – řešit to na úrovni aplikace je nesystematické a dá se to považovat jen za dočasný hack – správné řešení je, aby to řešil systém (prohlížeč, GUI knihovna, desktopové prostředí…) a nemusel se pak takovou věcí zabývat programátor každé aplikace znovu a znovu (a díky tomu se mohl soustředit na užitečnější věci, které jsou specifické pro danou aplikaci).

imploder

Pokud nedokáže vyplnit jméno a heslo, které zná, co potom bude takový „umělec“ dělat až bude potřebovat vyplnit nějaký formulář na poště nebo na úřadě? Ty jsou mnohem složitější a na CapsLock (nebo jiné speciality – špatné proškrtnutí, zarovnání atd.) neupozorní, města samy nenašeptávají atd.. Člověk, co není úředník, to typicky zvládne vyplnit a nechodí se ptát k okýnku na triviality typu „tady se píše vyplňte jméno a datum narození, co mám dělat?“. Každého občas něco zmate nebo něco nepochopí, „obyčejní lidi“ podle mně jsou většinou docela chápaví a schopní, ne nějací negramotní retardi („umělci“). Pokud někdo zná jméno a heslo, ale nechápe úkol „zadejte jméno a heslo“, je to jeho chyba.

imploder

Jasně, lepší je udělat to výrazně, s diakritikou, ikonkou atd., než nějak humpolácky a napůl anglicky – jako v článku. Na co vlastně je tam na konci to ozubené kolo?

phr

Vidíte, a já se potkal i s úředníky, kteří formulář vyplní sami, jenom se člověka ptají bod po bodu. Vědí totiž, že jim to ušetří práci, čas a nervy a navíc získají u klienta kladné body. Od té doby co existuje vzdálená správa to jde i v IT a řeknu vám, hlavně za ty ušetřené nervy to opravdu stojí. Tím nechci říct, že by člověk měl dělat zákazníkům obsluhu, tu se oni nakonec naučí. Ale například něco nakonfigurovat je často rychlejší osobně, než to sáhodlouze vysvětlovat.

Ťunťa

Vyplňoval jste někdy složenku na poště? O své inteligenci vím své, úspěšné studium toho je důkazem, ale složenka je prostě složenka. A moc nepomůže, když se půjdu na něco zeptat k okénku a nepříjemná paní pošťačka se na mě bude koukat jako na debila, jak to, že takovouhle jednoduchost nezvládnu?!
Takže by programátoři mohli zkusit nechovat se jako tyhle „baby děsné“ a zkusit vyjít vstříc. S tím vyplňováním papírů…většina lidí z toho není tak nervózní, protože když něco zkazí, tak papír zmuchlá a začne vyplňovat jiný. Ale u počítače takhle jistý být nemůže. Znám to z vlastní zkušenosti od mamky: „co to teď udělá?“, „vážně to udělá tohle?“, „ale teď to vypadá jinak!“. A to vážně není žádný „neschopný blbeček“, ale velice inteligentní bytost s obrovským rozhledem. Zkuste taky mít trošku rozhled (i na věci mimo programování) a hlavně nadhled:-)

Pavel2

Nesmysl. Rozhled nemá s inteligencí nic společného. Proč si tolik lidí plete inteligenci a znalosti?
Ovšem není pochyb o tom, že hláška „chyba!“ je pěkná prasárna.

lojza

Proč volal? Protože BFU vychází z toho, že počítač je složitý a že mu nerozumí. A tedy pokud se objeví problém, nemá šanci ho vyřešit. Proto jakmile to neudělá přesně to co čeká, tak ani nečte co mu to píše a pokud omylem ano, tak se nesnaží to pochopit. A rovnou volá o pomoc, protože volat telefonem nebo poslat email umí a najít kontakt bývá přímočaré a k nečekanému chování nedochází. A když mu autorita zopakuje to co si mohl přečíst, tak je spokojen, protože mu pokyn předal někdo kdo tomu rozumí.

pantaril

Autor tvrdi, ze pred patnacti lety mohly pocitace ovladat pouze programatori. S tim nemuzu souhlasit, ja jsem v pohode pouzival skolni pocitace pmd-85 jako male dite chodici do druhe tridy zakladni skoly, stacil jeden prikaz na nahrati programu z magneticke pasky a spusteni. A zadny programtor jsem tehdy nebyl (s pocitacem jsem se setkal poprve).
Dalsi poznamku mam k otazce u obrazku: Proc by se nemohl uzivatel prihlasovat svym jmenem (Jan Novy)? – Jak budete resit situaci, kdy ma vice uzivatelu stejne jmeno? (Zrovna Jan Novy bude asi hodne bezne).
Jinak s tim, ze chyba by mela rikat, co dela uzivatel spatne se neda nez souhlasit.

tiso

„Autor tvrdi, ze pred patnacti lety mohly pocitace ovladat pouze programatori.“
Kde presne toto tvrdí? V článku som to nenašiel.

pantaril

Mel jsem na mysli tuto pasaz:
„Tehdejší počítače totiž neměly běžnému uživateli co nabídnout. Byla to, při vší úctě k práci na nich odvedené, hračka pro geeky s téměř nulovou uživatelskou atraktivitou. Počítače používali ti samí, co je vytvářeli, a s programy pracovali většinou zase programátoři, nebo lidé, co alespoň nějaké povědomí o programování měli.“
A s tema 15 lety jsem se sekl, hovori o konci osmdesatych let coz je uz pres dvacet let.

Mard

Pane, vy si hrajete na to že rozumíte logice, ale bohužel není tomu tak!
Věta:
„Počítače používali ti samí, co je vytvářeli, a s programy pracovali většinou zase programátoři, nebo lidé, co alespoň nějaké povědomí o programování měli.“
znamená, že s programy pracovali buď programátoři, nebo ti, kteří nebyli programátory – tak museli mít povědomí o programování. Tedy možnost že by program používal člověk, který o programování nic neví, je vaším tvrzením vyloučena. Pokud to ovšem nechápete, tak je mi zřejmé, proč je vám názor „Ten přihlašovací dialog je složitý“ tak sympatický! :-(

Naith

Tak to je legrace, právě se tady objevil jeden uživatel, který nepochopil, jak jste danou větu myslel. Místo toho, aby jste se zamyslel nad tím, proč se čtenář choval tak, jak se choval a text upravil (přesně dle vlastních rad), tak jste mu vmetl do obličeje že nerozumí psanému textu. :-D

Naith

Minulý měsíc měl můj dlouholetý zákazník nejspíše splín a stěžoval si, že programátoři pořád něco vymýšlejí a jsou asi úplně mimo. Měl jsem mu taky odpovědět Vašim stylem, že sice umí obchodovat, ale nerozumí počítačům a takto ho poslat do míst kam slunce nesvítí?
Člověk si musí uvědomit, pro koho to děla a tomu svou činnost přizpůsobit ;-)

Mard

Checht, to mne pobavilo, že jste ho dostal vlastní zbraní a on se brání jako „pitomej“ programátor :-) :-)

Mard

Pane Malý, vy opravdu máte problém s matematikou!
Pokud řeším množinu uživatelů, která se dělí na dvě další, tak z hlediska logiky je jedno zda je jedna o hodně větší než druhé či nikoliv. Pro Vás opakuji: <b>z hlediska logiky</b>!
Vaše chybné tvrzení: „s programy pracovali většinou zase programátoři, nebo lidé, co alespoň nějaké povědomí o programování měli“ znamená že:
a) buď s programy pracovali programátoři (a je jedno že jich byla většina nebo kdyby jich byla menšina)
b) ti ostatní (pro vás menšina, aby jste to pochopil!), kteří alespoň nějaké povědomí o programování měli.
Z toho vyplývá, že nikdo jiný než programy nepoužíval, žádný nepoučený člověk, což je lež! Takže buď lžete z neznalosti, se záměrem nebo z neschopnosti formulovat psaný text. A je jedno která z těchto možností se ve vašem textu objevuje většinou. :-)

Pavel

To je bohužel ta nejednoznačnost přirozeného jazyka. Jestli to chápete jako:
„Počítače používali ti samí, co je vytvářeli, a s programy pracovali {většinou zase programátoři}, nebo lidé, co alespoň nějaké povědomí o programování měli.“
nebo
„Počítače používali ti samí, co je vytvářeli, a s programy pracovali většinou {zase programátoři, nebo lidé, co alespoň nějaké povědomí o programování měli}.“

kert

Bohužel? Ale ne. Ať už to chápete spíš jako a) nebo jako b), tak hlavně musíte chápat, co chtěl autor vyjádřit, jakým směrem se v textu ubírá, musíte s ním konstruktivně spolupracovat, jít k němu blíž. I o tom je tento článek, jak mají někteří lidé tvořící IS určité problémy s mezilidskou blízkostí, a tak prskají, reptají, berou na pomoc logiku, kdykoliv se je někdo snaží postrčit blíž k uživateli. ;-)

Pavel

To mi připomíná onen starý vtip:
Manželka pošla programátora na nákup s pokyny: „Kup chleba, a kdyby měli rohlíky, kup jich deset.“ Programátor dojde do obchodu, a protože měli rohlíky, koupil deset chlebů.

ThomixCZ

Je sice pekne aby administrace nejakeho systemu byla co nejednodusi pro koncoveho uzivatele ale k cemu to vede? Kdyz nenaucime uzivatele pouzivat zdravy rozum vede to k degeneraci. Brzo tu budou opice co budou mackat jen jedno tlacitko pro vlozeni clanku. Pokud prodam nejaky system s administraci patri k tomu i zauceni majtele aby nemusel hned tapat co a jak. Tohle ovsem plati jen pro soukrome projekty. U prace se musi premyslet a to plati i pro obycejneho uzivatele!!!!

Tom Nodoby

napsáno takto vlastně nic, ba naopak, při pohledu z druhé strany je ale všem asi jasné, že to dává minimální možnosti pro nějaký významnější budoucí pokrok
z toho důvodu je jasné, že nelze vždy čekat na dobu, kdy zmíněný problém zvládnou všichni, třeba kdyby se v minulosti čekalo, až všichni pochopí princip spalovacího motoru, tak dneska asi stále jezdíme na koních

Mawox

Rozhodně není třeba, aby všichni chápali princip spalovacího motoru. Je třeba, aby všichni zvládli řídít auto. Pro řízení auta není třeba rozumět motoru a konstruktér by to po řidiči rozhodně neměl vyžadovat.

Ilona

Je ale rozdíl nějak „zvádnout“ řídit auto a řídit ho dobře – k tomu už je nějaká základní znalost motoru potřeba.
Připomnělo mi to diskuzi o odpojení plynu při současném stisknutí pedálu brzdy. Těm, co se stává, že omylem šlapou na oba pedály současně to může zachránit život. Pro řidiče používající meziplyn je to nepochopitelné okleštění UX :)

Raven

Na tom není špatného nic. Ale na druhou stranu všechnz szstémy, které cvičená opice obsluhovat zvládla a já je viděl mne nutily se jako cvičená opice chovat. Dám příklad ze zahradní techniky: před dvaceti lety bylo normální, že si záruční opravu sekačky udělal člověk doma v dílně. Je do dnes možné? Daní za to, že sekačku může používat i cvičená opice je to, že s každým drobnějším problémem, který by technicky schopnější jedinci klidně zvládli odstranit za půl hodiny (hodinu, pokud počítám cestu pro náhradní díl) vezete sekačku do servisu, kde je čtrnáct dní.
Cílem by mělo být snažit se cvičenou opici jemně posunout dál, ne srazit všechny na její úroveň.
Mimochodem, moje zkušenost říká, že složitější je občas snáze pochopitelné, pokud si dáte tu práci vysvětlovat.

Mard

Pokud automobil zvládne používat i cvičená opice, tak jen stoupne počet nehod na silnici! To že celosvětově stoupá počet nakažených počítačů není dáno tím, že by zabezpečení mělo klesající kvalitu, ale stoupajícím počtem blbců (na úrovni cvičené opice), kteří ovládají „jednoduché programy“ na jim dostupné úrovni.

Clock

Kdyz nabootuju Debian Lenny nekdy jde zvuk a jindy ne. Nahodne.
Linux je pry pripraveny pro bezne lidi. Mam tam to defaultni Gnome. Jsem zvedav co by s tim bezny clovek delal.
Vypada ze to je tim ze se nekdy nadetekuje jako prvni zvukovka mikrofon ve webkamere a nekdy zvukovka na desce. Pak to „hraje do webkamery“

Brbla80

Ač tento problém nemám (pst, mám Ubuntu), chápu, že Vás to hněte – prosím, zkuste chybu nahlásit. Může se stát, že to opraví určitě to ocení větší skupina lidí, kterým se toto děje (a jen nesebrali odvahu problém ohlásit).

Clock

TO mi pride jako dobry napad, tak to asi udelam.

Clock

Mam teorii ze pocitace zajimaji lidi ktere lide nezajimaji, nebot maji problem s mezilidskou komunikaci. To byvaji ti tzv. insecure attached – anxious-preoccupied nebo dismissive/fearful avoidant, viz wikipedia.
Takovi lide maji nevyresene vlastni emocni potreby a zaobiraji se proto stale jimi. Secure lide naopak dbaji na potreby ostatnich.
Proto si myslim ze programatori maji problem prizpusobit svoje programy potrebam ostatni – protoze se prilis soustredi na svoje vlastni potreby.

Tomáš

Občas si říkám, jak by vypadal třeba sporák, kdyby ho dělal programátor.
Místo čtyř točítek na čtyři plotýnky by měl jen dvě.
Jedním točítkem by se volila plotýnka a druhým by se volila teplota na předem zvolené plotýnce.
Účel by to jistě splnilo, ale používat by se to asi nedalo.

tikytak

Tohle mi připadá trošku demagogické.
Jak asi vypadá projekt když se autor takto zamýšlí již nad přihlašovacím dialogem?
Já za sebe mohu například připomenout situaci, kdy mi „manažeři“ dali za úkol naprogramovat e-shop (z ničeho, žádné template, jen ASP.NET) a měl jsem na to tři týdny, přičemž dva týdny jsem měl dovču (takže pět dní). Kdybych se zamýšlel nad každou takovou kravinou byl bych právě jen u toho login dialogu.
Nakonec se budem zamýšlet nad tím, proč je menu „File“ první zleva.
Prostě existuje suma znalostí, které by si každý měl osvojit a hlavně měl by vycházet z podobného a aplikovat na nový stav … tedy myslet. Ale to už je pro některé uživatele fakt moc.
Proč většina uživatelů pracuje s Wordem a v Writeru je ztracená? Já si s tím poradím… jsem programátor, ale ani jeden z těch programů jsem nepsal.

jay

Jestli se nepletu, tak takové sporáky, no přesněji varné desky, už Siemens vyrábí :-))

Honza

Sklokeramická deska, tlačítko +, – a tlačítko na změnu plotny. Je to docela opruz, ale používat se to dá.

keff

… ale určitě byste nechtěl aby si tohle uživatelé říkali o vaší aplikaci :)

Martin

Takhle dnes bohuzel funguje i rizeni topneho systemu v autech.
Desim se, co budu delat, az me o muj vuz s bowdenovym ovladanim topeni pripravi koroze.

Ivan Nový

jak to tak vypadá. Klasické aplikace z 90.let se snažily o uživatelsky příjemný přístup. Je to dané architekturou klient server.

Christof

Proč by se uživatelé nemohli hlásit svým jménem?
Protože po čase by museli psát „Jan Nový z marketingového oddělení“, „Jan Nový z účtárny“ a po chvíli „Jan Nový z marketingového oddělení, ale ten, který nastoupil až v roce 2009“
Ale celkem příjemné asi je, když už se ráno přihlásí k počítači, aby nemusel znovu zadávat stejné heslo do tří dalších firemních systémů.

František Kučera

+1
jméno není jedinečný identifikátor, navíc jméno jde napsat více způsoby (Miroslav/Mirek, diakritika, velká písmena…). Dobré je proto jako přihlašovací jméno použít e-mailovou* adresu – tu si člověk beztak musí pamatovat, protože kdyby si ji nepamatoval nebo pamatoval špatně, nemohl by ostatním říct, kam mu mají napsat.
*) zvlášť když je to přihlašovací formulář k webmailu.

Timy

Já to pochopil tak, že jde o to, abych se mohl registrovat pod jakýmkoliv loginem, tzn. ne jen (např.) [a-zA-Z0–9]+, jak to někdy bývá. Ta věta „proč by se uživatelé nemohli hlásit svým jménem“ je pak pouze praktickým důsledkem tohoto přístupu, nijak neříká, že by jméno člověka bylo unikátní. Pokud přijde k systému druhý Jan Novák, který se bude chtít registrovat s loginem „Jan Novák“, tak bude mít prostě smůlu a zvolí si jiný login, třeba „Novák Jan“ nebo „uchylny.deda“. Nevidím v tom problém.


Diakritika a velká písmena se dají přece odstranit a login se tak může kanonizovat, tj. místo „Jan Novák“ si uložím „jan novak“ nebo „jannovak“ a uživatel se pak bude moct přihlásit pod jakýmkoliv tvarem, nebude si muset pamatovat, jestli náhodou při registraci nebyl na anglické klávesnici bez diakritiky apod. Co se týče „Miroslav/Mirek“, tak si tím nejsem moc jistý, ale tipl bych, že většina takových lidí používá v běžném světě jeden ustálený tvar. Nebo se běžně podepisujete jako Franta i František? :-)


Souhlasím s tím, že email jako login je dobrý nápad, nemusím si pamatovat, jestli jsem registroval jako „nick“, „nick_alter“, „nick_cz“ apod. Ideálně aby se šlo přihlásit pod loginem („Jan Novák“) i emailem – věřím, že spoustě uživatelů by se nechtělo vypisovat celý email, když mohou napsat krátký login.

František Kučera

jo, takhle to má třeba Forpsi – moje uživatelské jméno vypadá nějak takhle: 231867y02, ale možná to jde změnit.

Tomas.Haubner

Proc by se nemohli oba hlasit jako „Jan Novak“? Podle hesla by system poznal, ktery Novak se prihlasil. Je to jen programatorska lennost ;-)

Timy

To není lenost, to mě v tu chvíli nenapadlo ;-).

František Kučera

A když bude volat na telefonickou podporu, tak jim bude muset taky říct heslo, aby věděli, který, který Jan Novák to je? Nebo jim řekne: „Jan Novák z Prahy“ a oni už si ho v databázi najdou?

Cechjos

…a když budou mít stejné heslo, tak si systém hodí kostkou?

František Kučera

To vyústí v naprosto roztomilou hlášku při zakládání účtu: tato kombinace uživatelského jména a hesla už existujte, zadejte prosím jiné jméno nebo heslo. A uživatel bude vědět, že trefil na heslo někoho jiného a jelikož je systém „inteligentní“ a normalizuje* přihlašovací jména, může se hned přihlásit na cizí účet :-)
*) Jan Novák je pro něj totéž co jaN NOVAK.

Martin

A jeste bychom mohli zrusit prijmeni. Proste jenom Janek kovar, Janek horejsi, Janek dolejsi, Janek cerny…

pari

K závěrům tohoto skvěle napsaného článku by měl časem dojít každý vývojář. Nejpozději ve chvíli, kdy něco ‚odflákne‘ v aplikaci pro hoooodně uživatelů. Pak si dá práci k každým blbým dialogem, než aby musel 100× odpovídat na jeden a ten samý dotaz. Myslím, že kauza ‚Caps Lock‘ jest toho typickým důkazem.

TomNodoby

Jde o to, že někdy člověka prostě nenapadne, co všechno může uživateli přijít nesrozumitelné, co všechno může napáchat, atd., není to o odfláknutí práce.
Zároveň taky nejde dělat aplikace naprosto blbuvzdorné, kdo by se v nich pak pro samé helpy a pomocníky vyznal? Nějaké znalosti a ochotu učit se zkrátka uživatel mít musí, pokud ne, tak sbohem a šáteček.
Ideální je /imo/ reagovat s těmito vymoženostmi až na základě četnosti dotazů zmatených uživatelů.

keff

… a proto by každý programátor měl strávit aspoň měsíc na supportu své vlastní aplikace :)

Pepek

Mám takovou perlu, vystavili jsme demovezi webove služby jednoho nejmenovaného bankovního ústavu. Odkaz na ni byl umístěn jinde, než je odkaz na ostrou verzi služby. Dále, aby se klient dostal na toto demo, musel kliknout na položku demoverze, která je ergonomicky uplně někde jinde, než je příhlášení do ostré. Když se demoverze služby spustí, upozorní se alertem, že to je demo atd. I přes tohle všechno se najdou lidi, kteří volají na call centrum, že ovládají cizí účet a neví proč. Jsou schopní v tom demu zaplatit účet za telefon a pak se divit, že jim operátor stále vyhrožuje odpojením… Prostě se to nakonec stejně muselo řešit a upravovat, aby už nevolali. Bylo to pár případů na tisíce přihlášení. To se snad ani nedá pochopit.

Pepa

problém je v tvým přístupu „to se snad ani nedá pochopit“. a k webovým službám bankovních ústavů bych se taky veřejně nehlásil, protože to je z hlediska UX totální tragédie.

Tomas.Haubner

Problem je v tom, ze VZDYCKY se najde nekdo, kdo si s vasim systemem neporadi. At se budete snazit sebevic, dokonaly system (nebo UI) PRO KAZDEHO nevytvorite.

keff

Ať žije absolutizace! Problém je v tom, že se VŽDYCKY najde někdo, kdo myšlenku článku nepochopí. Ať se budete snažit sebevíce, dokonalý článek PRO KAŽDÉHO nevytvoříte!
PS: napadlo vás, že je lepší když si se systémem poradí 99% uživatelů, než 35%?

M D

Je jista hranice, od ktere uz uzivatel musi rozumnet pocitaci. Jestlize ho pri zadavani hesla upozornite na caps lock, budete mu v dalsim napovednem textu snad vysvetlovat, co ze je to ten caps lock a co je to pocitacova klavesnice? Nejde vytvorit aplikaci pro vsechny uzivatele v rozsahu „od nejvyssiho IQ po opici“. Takze bych to s tim vymýšlením uzasneho rozhrani, ktere mysli na vsechno, neprehanel, je to marna snaha.

Martin Adamek

A vi bezny uzivatel, ze demonstrace je neco jineho nez chuze s transparenty po ulici? A ze demo = predvedeni, potazmo ukazka?
Jestli jste 3x po sobe zopakovali jedno stejne slovo, jehoz vyznam uzivatel nezna, muze to byt tim. „Demo“ je IT slang. Zhorsovani produktu tak, aby vyhovovaly tem, kdo toho s nimi moc neumi a moc od nich nechteji (napr. menu Office 2007+; nedostupnost zkladnich ukonu napr. pro praci s textem ci okny v tabletech) mi bytostne vadi, ale na druhou stranu bych zas po uzivateli nechtel, aby vedel, co znamena „demo“, to uz je slang, to neni zakladni lidska znalost.

Pepa

to prostě není práce programátora. to je jako když projektant navrhuje barák bez architekta – dopadne to většinou strašně.
pokud je to mikrotým programátor+de­signer, tak by to měl dělat designer. ten má k UX mnohem blíž.

Pavel

řekl bych že docela dost. jen né každý má chuť tady u těch pár protestantů vyvracet pseudoargumenty

honza.skypala

Výborný článek a fakt výživná diskuze k pobavení. Přidám pár svých postřehů…
Před dvěma lety jsem absolvoval ve firmě (mezinárodní kolos, 18 tisíc zaměstnanců) školení pro poskytování IT supportu uživatelům.
První a hlavní poučka: Uživateli stačí říci – „nefunguje mi to“. Nemusí nejen popsat chybu, ale nemusí ani popsat aplikaci, která mu chybu hlásí. A víte co? Tak je to správně! Za to není placený. On je placený za něco úplně jiného. A pokud se nedokáže vyjádřit lépe, pak se asi stala chyba někde jinde než u něho. Dost možná nebyl dobře proškolen, nebylo zjištěno, jestli školení pochopil, nebo třeba s aplikací nepracoval delší dobu a tak si již vše nepamatuje. Uživateli stačí na support vzkázat, že mu to nefunguje. Vše ostatní už je úkol pro support, slušně se ho zeptat, a zkusit přes telefon zjistit detaily, a pokud to přes telefon nejde, pak vyrazit na místo.
Druhá poučka: Pokud uživatel volá, že neví co má dělat, a zjistí se, že pouze má zadat jméno a heslo, pak to má asi důvod. Opět je nejpravděpodob­nější, že nejspíš nebyl dostatečně proškolen, případně aplikaci hodně dlouho nepoužil. U něčeho, s čím pracuje denně, se mu to nejspíš nestane.
Poučka třetí: Dobře fungující support se pozná podle toho, že roste (!!!) počet incidentů, s kterými se na něj uživatelé obrací. Protože pokud je support špatný, pak se uživatel raději obrátí na někoho jiného, třeba na kolegu v kanceláři a podobně, protože mu poradí lépe. Když ví, že mu IT support minule dobře pomohl, půjde tam příště znova.
Přirovnání k používání automobilu je velice výstižné, někteří ajťáci zastávají názor ve stylu, jako by auto mohl řídit jedině někdo takový, kdo si dokáže sám vyměnit rozvody. Vždyť není problém najít si, jak se taková věc dělá. Případně mi připadne, že někteří programátoři (a některé i osobně znám) směřují ke stavu, který se dá přirovnat k tomu „postavil si hospodu, ale chodili mu tam lidi.“
Celkově bych to shrnul takto: Uživatel nikdy není blbec. Pokud něco nechápe, pak není chyba na jeho straně. Buď mu to špatně/málo vysvětlili (varianta 1, nejčastější případ, blbec není uživatel, ale školitel, kterého bohužel až příliš často dělá zase programátor), nebo to špatně navrhli, typicky UI (varianta 2, druhý nejčastější, blbec není uživatel, ale návrhář aplikace), případně se ještě může stát, že se snaží aplikaci nasadit u pozice (častější) nebo konkrétní osoby (méně časté), která pro danou aplikaci nemá dostatečnou úroveň, obecně nemá na to ji pochopit a zvládnout – to ale potom zase není uživatelova chyba, ale to je chyba managementu, že něco takového rozhodl (varianta 3, blbec není uživatel, ale jeho nadřízený). Může existovat ještě uživatel záškodník, ale to lze u dobře organizovaného supportu rychle odhalit a řešit.
Článek se mi moc líbil, děkuji za něj.
(A abych článku přece jen něco vytkl ;-), tak samozřejmě v kvalitní aplikaci k uvedenému problému se zapnutým CAPS-LOCKem vůbec nemůže dojít, protože kvalitní aplikace podporuje technologii Single Sign-On, uživatel se do aplikace nemusí přihlašovat vůbec, kdežto aplikace si jeho credentials převezme z operačního systému, kam se již uživatel přihlásil a kde je problém CAPS-LOCK vzorně vyřešen; ale chápu že to je v článku jen teoretický příklad a těchto user unfriendly případů je v dnešním světě habakuk, ať už v tradičních aplikacích, na webu, v mobilních telefonech atd.)

TomNodoby

„Uživatel nikdy není blbec. Pokud něco nechápe, pak není chyba na jeho straně. „
Před léty jsem dělal brigošku na jednom úřadě, takže s tímto závěrem opravdu nemohu souhlasit. Ono často nejde o to, že by „to“ uživateli školitel vysvětlil špatně či nedostatečně, že by „to“ bylo vytvořeno pro laika příliš složitě, ale zkrátka se za vším skrývá obyčejná tupost a HLAVNĚ lenost. Pokud někomu vysvětlíte daný problém 3× a on i ve 4. případě udělá chybu, tak „pardon, ale dál nemám zájem v tomto pokračovat, jste pro mne brzda“. Já chci svůj produkt dále rozvíjet a ne neustále řešit, jestli několik lenochů má neustále potřebu přehazovat svou tupost na někoho jiného. Samozřejmě úřad je jedna věc, ale v soukromém projektu… děkuji, nechci, to raději o takovéhoto „zákazníka“ přijdu, s ním by byly problémy neustále. A nedělejme si iluze, že je proti těmto lidem obrany…není.

Pepa

a zase. pokud ten uživatel, kterýmu to vysvětluješ je cílová skupina té aplikace a má ji denně používat (tj. nejde o případ kdy vysvětluješ uklízečce ovládání jaderného reaktoru), tak případ kdy i po 3 vysvětleních udělá chybu je jednoznačně chyba aplikace. buď je to blbě napsaný, nebo je to prostě příliš složitý a je potřeba to rozdělit na menší dílčí problémy/kroky, atd.
ideální aplikace je taková, která pokud možno nevyžaduje prakticky žádný školení, natož opakovaný vysvětlování stejnýho problému.

TomNodoby

otázka je, zda je dobrý překopávat něco, s čím nemá 90% uživatelů nejmenší problém…

Petr Staníček

Má-li 10 % uživatelů s aplikací problém, tak je to velmi na pováženou. V praxi to totiž neznamená, že 90 % uživatelů s tím problém nemá, ale spíš to, že 89 % s tím má větší či menší problémy má, ale snaží se s nimi poprat sami, zvyknou si, nechtějí otravovat, vyhýbají se potenciálně problematickým místům atd.

TomNodoby

To číslo bylo plácnutí do vody, ale zkrátka na tom úřadě to vypadalo tak, že třeba na oddělení o 30 lidech 28 z nich pracovalo naprosto v pohodě a na nic si nestěžovali, žádné připomínky, zatímco ti dva zbývající byli samý problém a člověk jim to mohl vysvětlovat horem dolem a k ničemu to nebylo… takhle bylo myšleno to, že uživatel vždy nemá pravdu, neboť někdy je to líný blb a kvůli takovým nemá cenu se snažit cokoliv předělávat, je to jen ztráta času.

jira

No podívejte váš přístup – nepochopil nějaký program = líný blb, je za prvé hnusně arogantní a za druhé asi i nepravdivý.
Příčin může být spousta.
1) program je opravdu špatně pochopitelný
2) uživatel nebyl správně vyškolen
3) uživatel prostě nemá na práci s počítačem buńky. To nemá co dělat s inteligencí. Znám spoustu lidí, o jejichž nešikovnosti s počítačem by se mohly vyprávět legendy. Žádní hlupáci, prostě je počítače nezajímají, nemají na to hlavu atd.
Je jim to třeba vysvětlit znovu a lépe. Pokud jim to opravdu nejde, tak jim nakonec dát jinou práci.
4) špatně jste jim to vysvětloval. S tím vaším přístupem byste prostě uživatelskou podporu dělat neměl.
atd,

TomNodoby

ok, napíšu to ve zkratce znovu-
1/drtivá většina s tím problém neměla
2/daný problém byl vysvětlen 3–4×, pokrok nulový (to i ta cvičená opice by si něco zapamatovala)
3/ano, pokud jim to i nadále nejde, je lepší aby oni ZMĚNILI práci a ne aby se kvůli nim totálně překopávalo GUI, to by zase na nějakou dobu zbrzdilo tu drtivou většinu, co s tím normálně pracovala, navíc oni by si určitě znovu něco našli
4/otázka do pranice … myslím si, že kdybyste byl u toho, asi byste změnil názor :-)

pylma

Vyjdeme-li z predpokladu, ze Vas postoj nebyl arogantni a skutecne existovala vyjimka, ktera mela problemy, tak mi prijde, ze jste narazil na pripad 4 z prispevku tohoto vlakna. Neboli „dany clovek nebo pozice na to proste nema“. Opet, idiot neni uzivatel, ale jeho nadrizeny, ktery ho na danou praci nasadil. Proste uklizecka ten jaderny reaktor ridit nemuze.

if.then

V oné zprávičce zmiňujete řešení problému s CAPS-LOCKem stylem capsLock = shift XOR lowerCase; ale to je špatné řešení. Co když bude uživatel zadávat heslo stylem Copy&Paste? Co když použije automatické doplnění hesla prohlížečem? Co když zadá heslo stylem ALT+xxxx (dobře, tohle je už trošku přehnané)? Potom bude detekce CAPS-LOCKu nesprávná a uživatelé začnou volat s tím, že jim webová aplikace detekuje CAPS-LOCK, i když ho nemají zapnutý. Ukazovat to tedy na článku, kde je hlavním poselstvím NEMÁST uživatele a usnadnit jim práci, je zcestné.
Článek se také, jak již bylo naznačeno v diskusi, nezaobírá leností uživatele. Jak bylo poznamenáno, ta kolonka s jménem je také špatný nápad.
Ale jinak dobré, jen tak dál.

Pepa

ale to co je popsáno v článku upozorňuje uživatele, že má zapnutý caps lock, ve chvíli kdy je focus na políčku pro heslo. tj. je to upozornění, ne chybová hláška. a ta je platná i když to tam napastuje nebo mu to tam doplní browser.

Petr Staníček

FYI, Apple to má na systémové úrovni – kdykoli má focus input typu password a je aktivní capslock, zobrazí se tam šipka symbolízující ten CS (stejně je označena i na klávesnici). http://dl.dropbox.com/u/1215663/fb_login.png
Rychle jsem si na to zvykl a přijde mi to velmi užitečné. Zvlášť s mou novou klávesnicí, která má CS s malinkým zpožděním (dobře eliminuje kliknutí omylem, ale je třeba si na to zvyknout) a kde čas od času ten CS zapomenu zapnutej.

H0ax

„já nechci nic vědět“ uživatelé jsou naprosto ideální blbci pro tvorbu botnetů a dalších sraček, protože si chtějí prostě přečíst tu svojí počtu a nic jinýho je nezajímá. Nemám nic proti caps-lock našeptávači, ale když vám volá user, kterýho otravuje neustále zadávat heslo do thunderbirda a není schopnej si pod tím přečíst tu krásnou hlášku o jeho uložení, tak se spíš rozbrečíte. Pokud chcete něco ovládat, musíte o tom něco vědět a to platí pro pračku i auto.

Pepa

ne, neplatí. když si koupím auto nebo pračku, tak chci být schopen je ovládat bez přečtení návodu. to není pilotáž raketoplánu.

H0ax

tak to nechci být poblíž až pojedeš autem bez řidičáku, protože „šlapat na plyn umí každej“

Pepa

myslel jsem to spíš tak, že když do toho auta vlezu, tak bez návodu budu vědět jak se zapínají stěrače, kde se zapínají mlhovky, jak si nastavit sedačku, atd.

Pavel

kde se zapínají mlhovky budeš buď hádat, nebo ti to bude hned jasné, protože výrobce dodrřel některá doporučení, typicky standard. tady je analogie k http autentifikaci, viz diskuze výše. Nic to ale nemění na tom, že když si do paměti sedadla chci uložit nové nastavení a z nějakého důvodu mi to nejde, půjdu si přečíst návod. Popsané totiž není chyba výrobce vozu.

Ales Hakl

Naposledy kdyz jsem potreboval zapnout mlhovky abych zjistil jestli vubec funguji jsem po tom navodu uz malem sahal. Stejne tak bych rad videl automatickou pracku, kterou je schopny uzivatel pouzivat bez precteni navodu.

pylma

A kde nastavim delku programu? (Moje indesitka mi umoznuje prat malo znecistene veci kratsim programem, setrim cas i energii). A kde je nastaveni na jemne pradlo? (Na zaclony a spodni pradlo neocenitelne, normalnim programem bych to videla jako risk, co kdyz se to potrha? Nebo je normalni program jemny a normalni neni?) To si radsi prectu navod pred kazdym zapnutim. (Ano, delam to tak, protoze si pamatuju jen dva nejpouzivanejsi programy, kdyz peru neco neobvyklejsiho, hledam v navodu vhodny program, ale ta variabilita mi za to stoji.)

Martin Adamek

Krasny priklad, a krasne presne opacne postaveny:
Mnohy chlap neumi prat, a tak je rad, ze zmackne tlacitko a pracka to nejak zaridi. Pak k tomu prijde zena, ktera toho o prani vi mnohem vic, zna rizika jednotlivych variant, vi co chce, a je nastvana, ze ji to pracka neumozni, prestoze to predchozi model umel. A vsechny ostatni modely predtim taky.
Podobne mnoha zena bude rada za automaticke razeni, ze se o nej nemusi starat, a mnohy muz bude nespokojen, ze nemuze radit tak, jak vyzaduje aktualni situace v souladu s jeho zkusenostmi.
A totez se deje se SW v PC i telefonech… ladi se pro cim dal tim neschopnejsi uzivatele, moznosti presneho urceni, co se ma dit, se orezavaji, aby ten, kdo s tim neumi a nikdy poradne umet nebude, to umel aspon trosku, a aby se tomu, kdo s tim umel, svazaly ruce.

Treba klesajici ovladatelnost novejsich verzi SW klavesovymi zkratkami. Lamy je neovladaji, tak proc by tam byly… Ze obsluha skrz ne je 2x nebo 3x rychlejsi nez mysi, to marketaky SW nezajima…
Produkt se neladi pro toho, kdo s jeho drivejsimi verzemi umel nejlepe, ale pro masu, jejiz kvality lze odecist v Gaussove krivce…

Jarda_P

To je vsechno sice pekne, nicmene si dovedu predstavit, ze i BFU sili, kdyz musi po zalogovani do Win XP 3× (slovy trikrat) odklepnout bublinu s hlaskou, ze jsou na plose nepouzivane ikony a ze ma kliknout, aby se spustil nejaky uklizeci nastroj. Co je sakra komu do toho, jestli mam na desktopu chliv?

I/O

Problém nastal v okamžiku, kdy se počítače masově rozšířily a kdy každý druhý BFU propadl dojmu, že počítačům rozumí. A z této posice na to nahlíží, z této posice si o tom vytváří názory a jedná se skutečnými odborníky. Příklad s policistou sice vypadá absurdně, ale co kdyby místo policisty to auto zastavila prázdná nádrž? Když si pořídím auto, tak prostě musím vědět, že do něj musím lít benzín nebo naftu, jinak mi nepojede. Že když do benzínového natankuju naftu, tak ho odepíšu. Že do motoru patří olej WX a do převodovky YZ. A když to nevím, tak se do toho oleje nebudu montovat a nechám to na servis. Budeme nadávat na konstruktéry auta, že debilního řidiče neupozornil na to, že do něj leje naftu místo benzínu? Bude skutečně auto, které na to upozorňuje, lepší, než auto, jež má nižší spotřebu a vyšší životnost?
Už jsem se několikrát setkal s tím, že mi bylo řečeno – chci, aby ten program měl takovéhle okýnko, tam se bude zadávat to a to, ono to bude ukládat a dělat s tím to a to. Chvíli dotyčného poslouchám a pak se ho ptám „a proč? To je úplně na nic“ a vysvětluji mu, že počítač opravdu nemusí na fakturu nahlížet stejným způsobem, jako člověk na papírovou fakturu, prostě proto, že počítač je počítač a ne hromada papírů. Dotyčný nechápe. Je přesvědčen o tom, že počítač by měl kopírovat tu samou činnost, jako jeho sekretářka. Nerozumí očividně tomu, co všechno počítač dokáže, nevidí do toho. Je opravdu správné vyhovět jeho laickým představám, nebo se ho raději pokusit přesvědčit o tom, že nejlepší bude, když mi popíše problém, který má, a nechá na mně, abych navrhnul jeho řešení sám?
Ono by to opravdu mohlo dopadnout časem tak, jak tu kdosi psal s tím autem – přijde zákazník a začne si diktovat požadavky: je třeba, aby mělo aspoň 6 nohou, aby tak bylo rychlejší a mělo větší nosnost, za světly budou dvě dlouhé trubky, aby se do nich vlezly dostatečně dlouhé svítilny (čím delší, tím víc baterek se do nich vejde a tím dál dosvítí)… Zdá se to někomu legrační? Ale ruku na srdce – takhle dnes vzniká VĚTŠINA programů! Místo aby je navrhovali odborníci, tak si nechávají od laiků ti odborníci diktovat, co to má dělat, a oni ty pitomosti akorát implementují. Myslíte, že by BFU někdy přišel na tabulkový procesor? Nebo na obrazovkový editor? Či na relační databázi? Kdyby se požadavky zákazníků bývali řídili programátoři odnepaměti, tak dnes počítač funguje jako psací stroj nebo kartotéka (v níž musím vyhledávat tak, že myší ťukám na složky a očima je mezi sebou porovnávám) nebo obyčejná kalkulačka. Protože BFU prostě neví… Stejně jako k lékaři nechodíme s tím, aby nám provedl takovou a takovou operaci, ale s tím, že máme takový a takový problém a je na něm, aby stanovil diagnózu a navrhnul terapii, tak by i laik měl takto chodit za počítačovým odborníkem. Nepřizpůsobení se představám zákazníka o tom, jak má daný program vypadat, mi přijde stejně absurdní, jako by se po lékaři požadovalo, aby terapii přizpůsoboval tomu, co si představuje zákazník – zákazník je přesvědčen o tom, že má nádor na žaludku, tak musím léčit nádor na žaludku, ačkoli to je zánět slepého střeva.

František Kučera

+1  

Jenda

To znám. Dohadovali jsme se s jedním BFU o návrhu velmi jednoduchého webu (možná by se dalo říct spíše webové vizitky), až jsem ho nechal, aby si web navrhl sám, že já mu to jenom implementuju. Přišel mi tento papír…
Obecně se mi zdá, že si uživatelé pletou web/aplikaci s letákem.

Honza

Správě říkáte, že vnitřnosti má navrhovat odborník. Uživatel, ten chce sexy zdravé tělo – a je mu jedno, že uvnitř jde sousto skrze jícen do žaludku a tak dále. On se jen naučí kousat (a sám přijde na to, že tím samým otvorem se lze i napít).

Analogie s lékařem – pacient popíše potíže a lékař diagnostikuje a nařídí léčbu. Pokud nebude pacient schopen od sebe rozeznat léky, které dostal (mají totožné krabičky, přitom jednu piluli má brát ob den a druhou každé 4 hodiny), tak se asi pacient přijde zeptat a lékař (nebo lékárník) mu krabičky popíše. A ten „mamlas“ si doma omylem vymění obsahy krabiček (při dávkování) a nakonec to stejně vezme špatně a přiotráví se. Ale je to jen jeho chyba?

O tom byl (dle mého soudu) článek. Mít všechny krabičky stejně velké a barevné – to je časová úspora při výrobě a snadnější skladování. Ale blbě se v tom vyzná právě laik, kterému je lék určen ke spotřebě. Pacient nechce zkoumat, kolik mikrogramů účinné látky je v které kapsli. Nechce a nemusí znát biopochody v těle a kontraindikace. Chce na ně být srozumitelně upozorněn, aby neudělal blbost. Chce jen polknout správný prášek ve správný čas.

Když upozornění v letáku nerozumí, jde se zeptat. Proto nemají být zaměnitelné lahvičky očních kapek se sekundovým lepidlem. Proto mají prášky různé barvy, tvary a velikosti. Proto jsou na některých zkřížené hnáty s lebkou. A některé nesou viditelné označení „Nevhodné pro děti, těhotné a kojící matky“. Aby se usnadnilo „ovládání“.

Proto má programátor vymýšlet, jak obsloužit uživatelovy požadavky tak, aby obdržel žádoucí výsledek. Proto nemá zručný chemik na starost výrobu lahvičky, balení či příbalového letáku. On by možná označil přidání barviva do léku za zbytečnost. Stejně tak gelová kapsle jen zvyšuje objem, do krabice se toho vejde méně a výroba se prodraží. Ale „mamlas“, co ty prášky dostane do ruky, je pozná, vyléčí se a neotráví…

Biktop

To máte pravdu. Ale problém je, když přijde šéf s tím, že chce vyrábět oční kapky, a chemik se musí přizpůsobovat jeho (resp. designérovým) představám – mělo by to být průhledné, bledě modrého zabarvení, chutnat nasládle apod.
No a navíc – už jsem to mnohokrát psal v jiných diskusích na podobné téma: musíte mít vždycky na paměti, že jsou věci, které se prostě z principu nedají EFEKTIVNĚ naučit a používat metodou kouknu-vidím a hned to umím. Uživatelsky přívětivá trumpeta prostě nejde udělat – fakt se dotyčný musí několik let učit, než na to zahraje Vejvanovského. Nejde to nijak zjednodušit nebo zpřístupnit, aby to bylo intuitivnější a bylo možné na to hrát hned. Jo – jde udělat trumpetka, na kterou bude umět hrát každý a hned – viz fotbal v JAR. Ale toho Vejvanovského na ni nezahraje ani trumpetový virtuos. Je snad vuvuzela z těchto důvodů lepší nástroj, než klasická trubka? A podobné to je i s jinými technologiemi – jde udělat textový editor, s kterým bude umět pracovat i opice. Ale tím, že z jednoduchých věcí budu dělat věci triviální, se mi bohužel jako vedlejší efekt stane, že z komplikovanějších věcí si udělám věci nemožné. Základní sazba je jistě jednodušeji zvládnutelná v MS Wordu a podobných záležitostech, než v TeXu. Ale u pokročilejších věcí se ten poměr začne obracet. Jistě – opice nikdy nebude dělat pokročilejší věci. Ale proč se mají těm opicím přizpůsobovat ti specialisté? Proč je jedním z hlavních měřítek to, jestli danou věc zvládne používat opice? CAD programy by přece nemusely být navrhovány tak, aby je zvládla opice – CAD má usnadňovat práci inženýrovi a ne cvičené opici. Pak člověk potřebuje nějakou operaci podmínit a provést ve smyčce a zjistí, že to nejde, že musí ručně klikat jak blbec. Ale hlavně že tam jsou v nějakém menu napevno zadrátované funkce na nějaký zjednodušený návrh převodu, který nikdy nepoužiju, protože to potřebuji udělat jinak, ale doprogramovat si to tam nemohu, protože autor předpokládal, že u toho bude sedět poloopice.
Vlastnost programu naučit se ho rychle používat je jistě důležitá, ale v současné době je považována dokonce za důležitější, než vlastnost programu dělat dobře to, co dělat má a možnost používat ten program EFEKTIVNĚ. Typickým příkladem je třeba VIM. To není program dělaný tak, že by autor přemýšlel, jak to udělat co nejintuitivnější, ale jak to udělat, aby se s tím dalo co nejefektivněji pracovat. Přeci jen – učení se něco používat by měl být jen zlomek času strávený s dotyčnou věcí. Naprostá většina by mělo být používání té věci, nebo ne? Je sice krásné, že něco se naučím používat za 5 minut, ale co mi to je platné, když za to zaplatím daň, že kvůli tomu po celý zbytek mé interakce s tím budu svůj čas využívat neefektivně.

gilhad

Problem ovsem nastane, pokud dostanete zakazku na vybaveni symfonickeho orchestru –
bud date vsem vuvuzely, ale pak nezahrajou zadnou symfonii, nebo jim date trubky, housle, klarinety, ale pak musite predpokladat, ze jsou ochotni se s temi nastroji aspon trochu naucit pracovat (napriklad vyndat je pred hranim z futralu, nebo pred pouzitim programu zapnout pocitac). Samozrejme je to treti moznost – kaslat na nastroje a dat tam magnetofon ktery dokaze zapnout i vetsina hracu na vuvuzelu, ovsem nauctovat si za nej dostatecnou palku, abyste nekde jinde slozil vlastni symfonicky orchestr a pozadovane skladby na nej predem nahral …
(Nic proti hracum na vuvuzelu, dokud se mi drzi z doslechu, ale pri zakazce na vybaveni symfonickeho orchestru je odmitam brat v uvahu)

Biktop

Myslím, že nemáte úplně pravdu. Měl byste ji, pokud by zákazník věděl, co chce. Ale on to ve VĚTŠINĚ případů opravdu NEVÍ. On jde do obchodu s hudebními nástroji, považuje vuvuzelu za hudební nástroj a hráče na ni za muzikanty. Řekne, že chce trumpetu a vy mu podáte trumpetu. Načež zjistí, že je to nějaké komplikované, že na to takhle z fleku nezatroubí a řekne si, že to je shit oproti vuvuzele. A pak vidíte, jak sestavuje orchestr z vuvuzel, pro každý tón jeden hráč s trumpetkou vyluzující tón o jiné výšce, protože jeho omezené znalosti o muzice mu nedovolují představit si, že se to takhle fakt nedělá a že se to dá udělat jednodušeji – ovšem za cenu složitějšího učení a použití tří hráčů s tím „shitem“ se třemi klapkami a pokroucenými trubičkami mezi nimi, na který se musí nějakou dobu učit hrát. Pak se začne ukazovat, že na trhu začíná být nedostatek „trumpetistů“ (jak by ne, když jeden ensamble jich spotřebuje několik desítek) a že nezvládají zahrát ani to, co kdysi v pohodě a nesrovnatelně lépe zahrál jeden člověk. Argumentuje se tím, že trumpetistů ovládající hru na klasickou trubku je příliš málo a jsou drazí (člověk z marketingu o tom samozřejmě taky nic neví, takže si vycucne z prstů, že jeden „klasický“ trumpetista nahradí 3 vuvuzelisty, což je samozřejmě pitomost). Tohle šílenství samozřejmě postihne i výrobce nástrojů – jakmile to není nástroj, který dokáže každý „intuitivně“ zvládnout v okamžiku, kdy ho poprvé drží v ruce, je to špatné. Housle se stanou překonanými, piáno, varhany, kytara, flétna – to všechno jsou překonané nástroje, lidi se na ně museli učit spoustu let hrát. To by dnes nebylo možné, protože ty současné nástroje se rok co rok „inovují“ a „vylepšují“, sestavují se orchestry se stovkami – ano, ba i tisíci hráči – což by si dnes už samozřejmě nikdo s použitím „starých“ nástrojů a „klasických“ muzikantů nedokázal ani představit.
Stručně a krátce – neřekl bych ani popel, kdyby přišel fotbalový fanoušek s tím, že chce vuvuzelu na dělání randálu a punkt. Jenže on přijde člověk s tím, že chce nějaký nástroj, aby si na něj mohl zahrát, ale jakmile mu nabízím něco jiného, než vuvuzelu, jsem špatný já, protože to není dostatečně primitivní, aby on nemusel vyvinout žádné úsilí.
Myslím si, že nebudu přehánět, když prohlásím, že 80% lidí v IT tam je jen pro to IT, tj. jejich mentální schopnosti jsou tak omezené, že je třeba přijmout další lidi do IT, aby dokázali plodit takové věci, které ti omezenci budou schopni používat, a další hromadu lidí na to, aby po nich opravovala to, co zpackají. Zkrátka moloch, který čím víc bobtná, tím víc potřebuje vody. Ale dobrého je v tom po málu. Kvalita je zde nahrazována kvantitou, stojí nás to všechny obrovské peníze, ale za daných okolností je obtížné dostat se z toho blázince ven. Aby ne, když razíme filosofii, že průměrný pitomec je tím nejvyšším arbitrem, byť se jedná o odborné záležitosti.

Brbla80

Ano, stává se, že uživatel neví co chce. A stává se, že si navzdory doporučení prodavače koupí nevyhovující výrobek. Takové zákazníky označuji za nevěřící Tomáše a u nich nastupuje trest přirozenými následky. A nelze než souhlasit s panem Malým, že plebs si žádá vuvu – tak mu ji dejme. A že takových zákazníků bude většina.

Vaše analogie trubky jakožto specializovaného nástroje a CADu jakožto nástroje pro inženýra je hezká, leč místy drhla. Pokud přijde trumpetista a chce trubku, prodejte mu ji, neb na ni umí a umožňuje mu práci. Pokud mu ale prodáte saxofon či tubu s tím, že je to přeci také hudební nástroj, lze na to krásně hrát a když chce být muzikant, musí se naučit pracovat s dodaným nástrojem, nastává problém.

Inženýr umí rýsovat, rozumí statice i dynamice, soustředí se na řešení svého úkolu. Je to odborník ve svém oboru. CAD je pro něj nástroj, umožňuje mu zaznamenávat a kodifikovat výsledky jeho práce. Trumpetista má zas rozsah tónů, které dokáže vyloudit trubkou, smysl pro rytmus, zautomatizovanou hru na trubku. Pokud dostane do ruky saxofon či tubu, bude nadávat. Když mu podáte vuvuzelu, rovnou vás s ní přetáhne po hřbetě (tělocvikářskou píšťalkou by to alespoň tolik nebolelo).

Stejně tak inženýr vám nabídku Malování pod Windows patrně hodí pod nohy. A rýsovat v Corelu se mu nebude chtít – byť by to šlo. Chce nástroj, který zná, který mu umožňuje pracovat efektivněji – a ne nástroj, který mu neumožňuje se soustředit na svou odbornost a nutí jej učit se něco, co souvisí nikoliv s návrhem nového mostu, ale s obsluhou nešťastně navrženého UI.

Programátor zvládne naprogramovat CAD, ale jeho uživatelské rozhraní, terminologie, zkrátka rozložení ovládacích prvků by mělo vycházet z potřeb a požadavků inženýra – nikoliv ze znalostí programátora který pak bude argumentovat, že když ten uživatel chce s tím programem pracovat, musí se to naučit.

Stejně tak nástrojař si musí zjistit jak ta trubka vlastně vypadá – má výhodu, že UI má předem dané – a udělat ovládání, které hráč zná. Pokud vymyslí inovativní kroucení trubek a zachová ovládání a funkčnost, bude to hráči šumák. Ten chce foukat, mačkat své tři knoflíky a slyšet tóny, které hraje.

Jediným problémem je vlastně to rozhraní. U trubky je dané a jiné ovládání nebude nikdo vydávat za trubku. Bude to paskvil, v lepším případě nový nástroj, ale nebude to trubka. S UI programů to tak snadné není. CAD s jiným ovládáním je stále CAD. Je to jako kdyby různé nástroje uměly vyluzovat stejný zvuk a měly zcela jiné ovládání. Z toho by hráči na trubku šíleli. A co chudáci inženýři, kteří se musí učit stále na nové a nové nástroje, místo aby dělali to, co studovali?

A nyní si upřímně řekněme – Lze se ve světle těchto okolností divit, že se uživatelé občas nevyznají v UI? Že se ptají, když neví jak nacvakat to čemu rozumějí do systému s programátorskou logikou ovládání? Vždyť takový nástrojař, který vyrobí trubku s pěti knoflíky mačkanými prsty na nohou u trumpetistů též příliš úspěchů nesklidí.

gilhad

Pokud dostanu zakazku na vybaveni symfonickeho orchestru, tak poridim vybaveni pro symfonicky orchestr, nikoli rehtacky a vuvuzely a predpokladam, ze si objednavatel najme hrace schopne cist noty.
Pokud dostanu zakazku na vybaveni materinky ramusidly, pak sahnu po rehtackach, bubincich a tamburinkach a predpokladam, ze si objednavatel nebude stezovat na obtize pri hrani slozitych symfonickych del.
Nechapu co je na tomto pristupu nepochopitelneho. Kazdy dostane to, co si objedna a taky zaplati.
Pokud je jako cilovy uzivatel zakaznikem specifikovan „stredoskolak se znalosti prace na PC“ a je od zakaznika vyvyjen tlak na rychle a levne reseni, tak budu predpokladat, ze uzivatel dokaze alespon cist v materstine a placeny cas budu venovat zabezpeceni spravneho vypoctu mzdy pri praci prescas ve svatek v ukolu s rizikovymi priplatky (neb to se tam opravdu resilo) a ne tomu, ze uzivatel odmita cist a je treba ho nutit aby delat to, co ma v popisu prace. Pokud uzivatel neni schopen precist vetu z obrazovky, neni vhodnym adeptem na zpracovani mezd velkeho podniku.
Pokud by byl jako cilovy uzivatel zakaznikem specifikovan „idiot, co odmita pracovat a neumi cist“, pak by ten mzdovy program mohl byt zpracovan formou interaktivni obrazove knizky, stal by stokrat tolik a psal bych ho dodnes. Ale tak zadani vazne neznelo. A aby nase firma financovala vyvoj neceho zcela jineho a stokrat drazsiho ackoli to po ni zakaznik nechce a take to nezaplati, to snad nemyslite vazne.
To neni o nepochopeni programatora, to je o realnem svete a skutecnych penezich. Nevim co je na tomto k nepochopeni.

Martin Adamek

„A nutí snad někdo trubkového virtuoza, aby troubil na vuvuzelu?“
– prave ze mnohdy ano, a to je z meho pohledu (z meho pohledu coby uzivatele) to nestesti
Protoze se vuvuzely prodavaji vice, tak marketaci rozhoduji, ze trubky se jim musi pomalu priblizovat, a skutecna trubka pak neni ke koupi.

harvie

nejdrive bych rad rekl, ze hlidani capslocku v password inputech je JEDNOZNACNE problem prohlizece, nikoli webu.
IMHO je nekolik schudnych cest:
1.) capslock v passwordboxech uplne ignorovat, at si uzivatel zmackne shift
2.) capslock při vstupu do boxu pokaždé vypnout (ať si ho user zapne znova, jestli ho opravdu chce), při odchodu z boxu je možné ho opět aktivovat, pokud byl při vstupu aktivní
3.) passbox muze zmenit barvu, nebo NAPADNE zvetsit font VSECH hvezdicek/kolecek pokud je capslock skutecne aktivni. je treba zvetsit vsechny kolecka, aby nikdo nerozpoznal mala/velka pismena.
4.) hvezdicka/kolecko velkeho pismena muze na pul sekundy po napsani mit vetsi font a pak se zase zmensit, aby to nikdo neopsal
5.) zobrazovat stupidni popupy, jak to vymysleli v microsoftu

František Kučera

Ta 5) mi nepřijde až tak stupidní – možná dokonce jako nejlepší řešení – prostě vlezu kurzorem do políčka pro heslo a vyskočí bublina, která mě upozorní, že je CAPS LOCK zapnutý (pokud je tedy zapnutý). Každopádně to musí být nerušivé, tzn. nesebrat focus, aby člověk mohl normálně psát a odentrovat a nemusel bublinu třeba ručně zavírat, to by bylo na zabití.
Každopádně souhlasím s tím, že je to věc prohlížeče (případně OS), nikoli aplikace – řešit to na úrovni aplikace je nesystémové.

gilhad

no, ja bych byl s takovym chovanim znacne nespokojen:
1) pokud CAPSLOCK dela vsude velka pismena, tak pravem ocekavam, ze vsude a ne ze jen tam, kde si to muzu vizualne zkontrolovat.
2) tohle me vzdycky desne stavo ve Windows – prepnul jsem se z jednoho okna do druheho a zmenilo se mi rozlozeni klavesnice pod rukama – kdyz si neco zapnu, mam tendenci predpokladat, ze to zustane zapnute, dokud to nevypnu, nikoli ze se mi to bude pod rukama naprosto neocekavane menit

Jakub

Vždy, když se toto někde téma objeví, tak se diskuze většinou točí kolem schopností uživatelů a ochotě programátorů jim vyjít vstříc. Fakta jsou ovšem taková, že tyto „vychytávky“ uživatelského rozhraní běžné nejsou a programátoři masově o práci nepřicházejí – myslím tedy, že jádro problému leží jinde.
Nechat programátora řešit hodinu uživatelskou vstřícnost přihlašovacího formuláře totiž stojí klienta stejné peníze jako když bude tento programátor hodinu řešit integraci s ekonomickým systémem. V praxi pak vidím, že zejména v místních (ČR) podmínkách je extrémní snaha náklady srazit na minimum. Uživatelské testování a řešení použitelnosti pak patří mezi první, které klient vědomě „hodí přes palubu“.

prezdivka je povinna

To prirovnani k uradu nebo policistovi je naprosto smesne :D …
Podle toho prirovnani bych mel uzivateli sdelit asi tohle: „Zadal jste spatne heslo, Vase heslo je: 123“ nebo co treba: „Uzivatel s timto jmenem nenalezen, pravdepodobne jste se dopustil preklepu, zde je vypis vsech uzivatelu v tomto systemu, vyberte sve uzivatelske jmeno a po kliknuti na tlacitko OK budete prihlaseni.“
A argument, ze se pocitace prizpusobuji lidem a ne lidi pocitacum je taky usmevny, ono totiz prakticky nelze tvrdit ani jednu vec. Protoze:
Rict, ze pocitace se prizpusobuji lidem je prkotina. Kterym lidem? jako vetsine lidi? ze oni maji ten a ten nazor? Staci prehodit tlacitka na levou stranu u jedne nejmenovane linuxove distribuce a hned si vsichni stezuji, ze je to neprakticke a jini zase tvrdi, ze tim usetri pohyb mysi a ze jeden nejmenovany ovocny operacni system to tak ma taky. Kdo se v tomhle pripade prizpusobil komu ? Pocitac cloveku, ze mu nabidl tlacitka na druhe strane nebo se bude prizpusobovat clovek pocitaci a bud si to prehodi (i to je prizpusobeni se pocitaci) nebo si zvykne.
V IT neni potreba hledat kompromisy, ale najit reseni s minimalnimi naklady a nejvetsim ucinkem, takove je totiz objektivne nejlepsi. A myslim ze to jsou napriklad hvezdicky misto vypisovani hesla. Oceni a pochopi to naprosto kazdy a kdyz se nekdo obcas splete, tak ho proste napise znovu.
Tohle ale mozna neni pripad CAPS-LOCKu, kdyz si vezmeme ze vetsina BFU (at uz si pod tim predstavite cokoliv) se stejne neumi divat na obrazovku a zaroven psat text, takze takova hlaska je dobra zaregistrovat jeste pred tim, nez BFU vubec zacne neco psat a to tak aby to videl, ale aby to nemusel odkliknout. Kdyz se mu to objevi az po vypsani hesla, jako ze to muze byt tim, ze ma zapnuty CAPS-LOCK, tak je to uplne zbytecne.

plastique

Souhlasím s ním, pěkně napsáno.

ZAJDAN

super článek
naprostá pravda…i moje máma kosmetička si jednou za rok sedne ke stroji a s tím loginem už se taky potrápila…takže doufám, že si z toho vemou tvůrci poučení

Tommi

Počítač je složité zařízení, které vyžaduje určitou úroveň znalostí pro jeho obsluhu. Nechci tu příliš machrovat s příměry, ale i nůž se musíte naučit ovládat o automobilu nemluvě. Počítač je záležitost řádově složitější než nůž i automobil, proto i příprava uživatele počítače a množství znalostí je řádově větší. Mnoho lidí není sto zvládnout ovládání automobilu a mnohem více lidí nikdy nezvládne obsluhovat počítač. Není na tom nic divného. Jediné, co je divné, že se lidé snaží vlastnit věc, kterou neumí ovládat.

David

Zpracování potravy v lidském těle (např.) je taky docela složitá záležitost řekl bych… a stejně vám stačí otevřít pusu a nasypat obsah, tělo už si s tím poradí :-D V mozku se děje jistě spousta důležitých věcí, ale jako uživatel jenom zadám příkaz k otevření pusy – a že je to docela intuitivní :-D Koordinace pohybu taky není zrovna jednoduchá a přitom i to nejmenší dítko to zvládne samo.
Takže – ano, mnoho lidí není sto zvládnout ovládání automobilu, ale otázka je. Jsou primitivní lidé, nebo nástroje?

gilhad

Tak to vam zavidim, mym detem trvalo docela dlouho, nez se naucily aspon chodit. Fakt jsem ochoten odprisahnout, ze neslo o hodiny, dny, dokonce i radu tydnu po narozeni jim stale ta chuze jeste nesla. Ostatne ani to mluveni ne :)

David

Já věděl, že tam tu chůzi nemám dávat :-D Přecejenom tam hraje roli trochu víc faktorů. Kdyby tu byl nějaký odborník na biologii, tak by možná dokázal dát nějaký trochu trefnější příklad. Spíš jsem chtěl poukázat na to, jak by to asi vypadalo, kdyby se Bůh (pro jasnost příkladu) rozhodl, že někteří např. nebudou moct dýchat, dokud nebudou dostatečně způsobilí. Dýchání, tlukot srdce, to jsou (možná) taky zajímavé příklady. Zaprvé se o to ani vědomě nemusíte starat i když jsou to životně důležité funkce a zadruhé když vám začne docházet vzduch, tak nemusíte spěchat pro návod, co máte dělat. Tady to naráží samozřejmě i na další věc, že je to záležitost celého prostředí (tzn. hardware apod.), které se spolu prolínají. Ale pořád je to věc návrhu a přizpůsobení. Řekl bych, že lidské tělo je docela použitelný nástroj.

David

A možná Bůh ani není vhodný příklad. Spíš si myslím, že se postupně zkoušelo to co funguje a co nefunguje (dodnes viditelné slepé střevo), a přizpůsobovalo se to tak, aby to co nejlépe vyhovovalo aktuálním potřebám (i v případě, že byl nějaký původní návrh, první verze). Dnešní tělo je výsledek mnoha a mnoha let práce. A dost pravděpodobně to neskončilo. Stejně jako vývoj sw nikdy neskončí. Je to o neustálém přizpůsobování. Docela vtipný příklad je i to, že přes všechnu rozdílnost mají všichni lidé např. dvě nohy (tři nohy jsou považovány za defekt) a celkem jim to, řekl bych, vyhovuje.

grepe

Uzivatelia nie su tlaceny k tomu „byt tak trochu programatori“ len nechapavymi vyvojarmi software, ale prave aj tym, ze ty vyvojari casto vedia lepsie co tie pocitace maju robit a ako to spravit aby to bolo vyhodnejsie aj pre beznych uzivatelov. Uzivatelia, ktory si do toho nenechaju kecat typicky platia viac za SW ktory funguje horsie, a tak sa ciste vyberovym efetktom v sucasnej informacnej dobe presadzuju _bezni uzivatelia_ ktory sa v pocitacoch vyznaju viac, ako ostatni. Tlak je z oboch stran a ide o to najst rovnovahu.

Jarda

bych vytetoval na ocni bulvu oposumum, kteri programovali interface SAPu …

stilett

Hlavní rozdíl mezi programátorem a uživatelem v chápání aplikace je znalost principů. Programátor chápe princip (jak to funguje) a díky tomu si dokáže spoustu věcí domyslet a řešit lépe. Pro uživatele je výhodné principy chápat, ale někdy by to nemělo být nezbytné. Věcí je hodně a člověk nemůže rozumět všemu.
Přemýšlel jsem, kde je hranice nutnosti rozumět principu u softwaru. Došel jsem k závěru, že je rozhodující, zda software slouží k nějaké tvůrčí činnosti, nebo ne. Když člověk něco vytváří a nerozumí podstatě toho, co dělá, výsledek stojí za houby. Například textový procesor – jestliže uživatel nerozumí tvorbě a formátování dokumentu, tak jeho dokumenty budou špatné. V tomto případě software může těžko zabránit, aby uživatel neudělal dokument špatně (centroval mezerami, nepoužíval styly). Kdyby se o to program pokusil (zakázal vložit dvě mezery po sobě, neumožňoval formátovat jinak než přes styly), tak by byl stejně těžko označen za uživatelsky přívětivý.
Jenže někteří uživatelé chtějí dělat všechno a neučit se nic. To prostě nejde. Nevidím například důvod, proč by uživatel musel vědět, co je kodek, když si chce jen přehrát video. Ale měl by vědět, co je kodek a bitrate, když video vytváří. Utilitky na konverzi video pomocí dvou kliknutí existují, ale výsledek není tak dobrý, jako když se nejprve nastaví vhodné parametry. Ono totiž neexistuje univerzálně dobré nastavení (takové H.264 má v poměru k velikosti videa sice hezký obraz, ale nepřehrajete ho na svém letitém DVD přehrávači). Tady musí nastoupit uživatelovy znalosti a úsudek.

Náhodně kolemjdoucí BFU

Pěkný článek. Přečetl jsem ho čirou náhodou, když jsem hledal něco jiného. IT vůbec nerozumím, ale čas od času mě dovede pěkně vytočit arogance ajťáků, kteří si myslí, že jsou bohové, když rozumí své práci zatímco neodborníci ne. Několikrát jsem se pokoušel začít s Linuxem, ale vždycky jsem se při problému, se kterým jsem si nedovedl sám poradit, od nějakého chytrého pana IT dozvěděl, že „když tomu nerozumím, nemám k tomu lézt“. Zajímalo by mě, co by ten chytrý pan IT dělal, kdyby přišel k lékaři pro radu a ten by ho místo poučení, jak ve své nemoci postupovat, zavalil hromadou nesrozumitelných latinských výrazů…

Tuhraklen

S tím fontem na obrázcích provokujete záměrně?

Tomas.Brukner

IMHO problém je v tom, že lidé se snaží používat aplikaci intuitivně – nikoho nebaví číst tlustý manuál. Proto je nutné buď udělat aplikaci pro „cvičené opice“, nebo poskytnout způsob, jak opici poučit tak, aby to zvládla i ona.
Potom nevidím důvod, proč neudělat aplikaci tak, aby byla srozumitelná pro toho, kdo jí navrhuje (tj. jako programátor ví, že „Chyba!!!“ není ta nejlepší chybová hláška…), a dodat dobře dostupnou nápovědu? Pokud by například při neplatném přihlášení uživateli vyskočil box s tím, jaké jsou nejčastější chyby při zadávání (Caps lock, anglická/česká klávesnice…), tak by formulář byl dobře funkční jak pro programátora, tak pro uživatele.

Jan Tichý

<i>IMHO problém je v tom, že lidé se snaží používat aplikaci intuitivně</i>

Vím, že zrovna Vy jste to tak nemyslel, ale pro drtivou většinu diskutérů výše je tahle věta poměrně vystihující – oni opravdu skutečnost, že se uživatelé snaží jejich aplikaci používat intuitivně, místo aby si pročetli a nastudovali jejich úžasný tlustý manuál, považují za problém

Tomas.Brukner

Já bych k tomu měl dva poznatky:
1. Jsou líní vůbec manuál vytvořit.
2. Já se snažím naznačit, že je možnost vytvořit aplikaci přívětivě a intuitivně pro programátora (do určité míry; třeba anglické chybové hlášky, kterým programátor rozumí, ale uživatel ne), ale dát k dispozici způsob, jak to nechat pochopit i ty ostatní (nepříliš invazivním způsobem, třeba tou výše zmíněnou nápovědou). Jenže bohužel začínám mít pocit, že i tohle je pro některé problém a práce navíc…
Já mám pocit, že postupovat intuitivně je přirozené; a že možná někteří programátoři nemusí chápat, že ostatní nemají takové zkušenosti a znalosti, aby jejich a uživatelské intuitivní postupování bylo stejné…

David

Myslím, že v tomto případě je výstižný klasický citát: „Vývoj jde od primitivního, přes složité, k jednoduchému.“ :o)

Samozřejmě, ideální je, když si uživatel přečte jak s programem zacházet. Nevím jak ostatní, ale já jsem spíš zvyklý na to, že v návodu najdu hromadu zbytečných věcí a budu rád, když se mi podaří objevit způsob jak udělat to co potřebuji. Možná kdyby dotyční přestali házet opicemi na všechny strany a snažili se je pochopit, tak by třeba dokázali i napsat návod, který by někdo „četl“ ;o) Navíc, tak racionální lidé by měli přece pochopit, že lidé jdou cestou nejmenšího odporu a spíš než že změní ostatní, můžou změnit přístup.

Nechápu proč bych měl potřebovat byť jakoukoliv znalost k tomu, abych si ohřál jídlo v mikrovlnce. Nebo bych na to taky měl potřebovat průkaz? Proč by člověk, který nezná princip řešení kvadratické rovnice nemohl znát její výsledek, pokud to potřebuje? Neříkám, že je to nutné, ale podle mě je směšné vydávat nedokonalost za ctnost. Pro mě za mě, ať se každý cítí jako programátor extratřída, ale špatný návrh zůstane špatným návrhem. To, že počítače nemůže používat každý, není kvůli neschopnosti uživatelů učit se, ale kvůli neschopnosti programátorů pochopit uživatele. Nevidím nejmenší důvod, proč by počítač nemohlo používat třeba i batole, když bude (počítač) umět mluvit jeho řečí. Pomůcky jsou od slova pomáhat, ne překážet. Pomůcka je jako prodloužená ruka (vidíte, ne prodloužený klacek, ale prodloužená ruka), která pomáhá splnit nějaký cíl. V ideálním případě je neviditelná. Nikdo se ani nepozastaví nad tím, že je tam nějaká pomůcka, protože to vypadá naprosto přirozeně.

Ano, lepší věc zabere více času, a na uživatelské testování nejsou peníze atd. atd., ale slyšeli jste někdy o pravidlu 80–20? 80% celkového výsledku je způsobeno 20% příčin. Tady vůbec nejde o to, že by člověk měl navrhovat dokonalé rozhraní atd. Jde o to, přemýšlet nad tím, co dělám. (jinak je jenom otázka času, kdy mě nahradí automatizace). Ne, to neznamená přemýšlet jestli dát tlačítko formuláře nalevo. Ale možná se zamyslet nad tím, co do toho tlačítka napsat. Pokud mám málo času, tak je lepší udělat méně věcí lépe, než nechat více věcí jen tak napůl. Když mám málo času, tak udělám pořádně to co je nejdůležitější a ten zbytek se může dodělat později. A ne, důležitější není přidat ještě jednu konfigurační volbu, ale udělat použitelné to co je teď.

Pro obhájce názoru – „Pomalejší ze stáda vždycky zahynuli, jinak je to ztráta pro celek.“ mám jiné moudro a to ekonomické. Říká se tomu dělba práce a naopak říká, že pokud každý dělá to co umí nejlépe, tak mají oba víc. Aplikováno na tuto diskuzi to znamená – programátoři programují a uživatelé používají. Pochopím, pokud programátor řekne: „Tohle všechno ale nezvládnu, na to potřebuju ještě někoho dalšího, aby se o to staral.“ nebo „Bylo by to dobré, ale ještě to neumíme.“ Takhle je to naprosto v pořádku. Ale vykřikovat, že nebýt BFU, bylo by na světě líp, je nekompetentnost.

Myslím si, že to, že existují lidé, kteří si vyskakují na BFU je přirozené. Je to dáno také trhem. Až bude software apod. obyčejná komodita a konkurence bude tvrdá, tak ti, co si myslí, že přizpůsobovat se opicím je podřadná činnost hold půjdou z řemesla ;o)

Nejvtipnější na tom ovšem je, že si osobně myslím, že přehnanou konfigurovatelností nějak nezískávají ani takzvaní uživatelé-programátoři. Možná jim to připadá magičtější, když se mohou cítit jako, že ovládají důležitý stroj, ale o efektivitě práce a splnění toho co potřebuji bych možná polemizoval. Je sice hezké když si někdo pamatuje, kterou položku v menu kde má, ale je otázka, jestli není jednodušší nepřemýšlet a prostě kliknout na to co ihned uvidí ;o) Nevím jestli tady nejde spíš o hru – „Nejsem přece tak blbý, aby mi někdo musel pomáhat.“

abrakafredos

Nedávno jsem v nejmenované firmě dával dohromady několik set hesel pro různé portály, odejitý zaměstnanec je pomstychtivě zlikvidoval a zálohu něměli. Proto si myslím, že navržený formulář v článku stále ještě není dostatečně přívětivý. Navrhoval bych místo labelu „Jméno“ label „Jméno nebo Email“. BFU nemá roboform, a pokud na jednom počítači dělá více uživatelů nenechávají zapamatovat hesla. V mnoha případech je jeho jméno nebo nick již obsazen, normální uživatelé namají příliš mnoho emailových schránek a navíc pokud je input běžně pojmenován většinou běhá i autocomplet browseru. Tady na zdrojáku je to sice řešeno chytře, lze zjistit zapomenuté uživatelské jméno, ale na druhou stranu musel jsem si vygenerovat maily dva – první na username a druhý na heslo, přičemž v tom druhém mi to username přišlo taky. Takže ten první úkon byl zbytečný.
Druhá věc co mě v pobavila v diskusi. Působil jsem ve ne IT firmě, kde ajťák byl vynikající síťař, ale MS produktům atp. zrovna moc neholdoval, takže mi spadla správa nechtěně do klína. Ze třiceti počítačů bylo 90% něčím napadeno atd., ale co bylo pro všechny společné – všichni měli nějakým způsobem poškozený word a excel, takže na všech startovali doc a xls odklikáváním několika alertů, které prostě nečetli. Dělali to stokrát za den a vůbec jim to nevadilo. Když jsem ty závady odstranil koukali na to jako na zázrak. Tak se potom nedivte, že je skolí http autentizace no prostě to odkliknou a čekají co bude dál. Mám tak nějak pocit, že jakýkoliv alert by se měl zobrazovat jen pokud si to uživatel přeje. I v tom starým IE6 si to musí člověk zapnout, když chce hledat chyby v javascriptu.

Jan Bednařík

Zaujalo mne, kolik čtenářů v diskusi řeší problém s klávesou Caps Lock a vymýšlí všelijaká více či méně obskurní řešení, jak dát uživateli vědět, že má zapnutý Caps Lock. A jistě je to problém, na kterém si vylámalo zuby spousty špičkových návrhářů UI.
Některé problémy ale UX specialista prostě nevyřeší a musíte k nim pustit toho programátora, co myslí „jinak“. Programátor obvykle hledá především efektivní řešení, které mu zabere co nejméně práce. A programovat nějaké upozornění na Caps Lock je z jeho pohledu ta nejzbytečnější práce, co by mohl dělat.
A proto ho napadne při ověření uživatele prohodit velikost písmen v zadaném hesle (případně i v uživatelském jméně) a otestovat obě dvě varianty. Uživatel se tak bez problémů přihlásí s Caps Lockem i bez něj. A ve výsledku je to více uživatelsky přívětivé, než jakékoliv řešení s upozorněním na zapnutý Caps Lock.

Tom

Problém není v tom, že všichni musí být programatoři. Problem vidím v tom, že lidi chtějí perfektně obsluhovat nějakou věc a přitom nemají ani nejmenší tušení jak funguje. Já taky nejsem automechanick ani konstruktér aut a vím jak fungují a z čeho se skládají. Nejsem ani fotograf, ale když chci používat foťak něco si o tom prečtu. Stejně tak nemám žádné přirodovědecké vzdělání (a nikdy mě to ani nezajímalo), ale přesto jsem si dokázal nastudovat zakladní metabolické procesy v těle a porozumět alespoň základům výživy ve sportu. Prostě a jednoduše nelze používat efektivně nástroj, když nemám nejmenší představu jak funguje a obviňovat za programátory je docela ubohé. Každopadně souhlasím, že vše se dá dělat lépe a hůře, ve všem máme spoustu rezerv, nejdřive bych ale hledal problém ve své neznalosti, než obviňovat někoho kvůli chybějícímu vodítku. Každopadně chápu, že ekonomické důvody nutí firmy vyvívej software pro lidi co nejsou většinou ochotni rozšiřovat si kvalifikaci, proto se často mi programátoři musíme zabývat komplikovaným uživatelským prostředím na úkor propracovano jádra aplikace.

cavo

tak som si spomenul na jeden podareny text, ktory dokazuje, ze aj ked je program urceny pre programatorov, ani tu nie je vhodne prehanat s pristupom „toto-nie-je-pre-BFU“.
!varovanie – neslusne slova!
http://www.tu-ke.com/forum/o-nicom/vtipy-a-flipy/4110/?wap2

Guest

trapny clanok !!! priklady su poriadne pritiahnute za usi. proste grc

Iv

Než sa tu všetci pobijú do krvi, som rád že niekto rozmýšla aj takto (napríklad aj tá firma s jablkom v znaku) ide o to že obal predáva, a keď mi ten obal povie že bacha máš zapnutý capslock na ktorý v pracovnom zápale ani nepomyslím tak nemusím reštartovať počítač, ani volať na hotline, že čo mi spravili s heslom, a nech mi ho zmenia aby som sa prihlásil…
beriem takéto vylepšenia a dávam palec hore autorovi článku

IV

Len pre info pre BFP (bloody fucker programators) tiež programujem a som rád za takéto upozornrnia.
Ide o to, aby sa to čo najlepšie používalo, a nie o to aby bol kód čo najkratší, alebo najzrozumitelnejší.
Sám si vystačím s CLI, ale prečo by to malo stačiť mojej sestre, ktorá to chce v ružovom, so skákajúcimi ninja korytnačkami…

pitldc

super postřeh, nezbívá než jen a jen souhlasit. Sám se stýkám s několika přáteli, kteří se ve světě kompů pohybují už dobrých deset let a zrovna takovádle nad slunce jasná věc, jim stále né a né dojít .-)

Přezdívka je povinná

Dobrý den Martine, asi chápu co chcete touto glosou říci, ale nedá mi to a musím reagovat na přirovnání a příklady které jste použil.
Vezměme si třeba toho policistu. Proč si může (měl by) dovolit specifikovat chybu (přestupek) kterou děláte? Protože si je vědom, komu tu informaci sděluje. Když na to samé místo přijede jiné auto, které si přelepí SPZku a policista mu to sdělí co bylo špatně u auta se shodnou SPZkou, bude ven vynášet informaci. To je hodně nebezpečná věc.
To samé je s použitým příkladem přihlašování. Mohu uživateli sdělit, že uvedené jméno neexistuje, že heslo je špatně, ale tím vynáším ven informaci o existenci účtu. A to prosím pro kohokoliv, kdo se dostane k přihlašovacímu formuláři. Kdokoli pak může u např. emailové služby pouhým zkoušením jmen získat databázi platných emailových schránek (odhlédněme prosím od aliasů).
Abych to shrnul: Správné a úplné hlášky ano, ale jen pokud přesně vím, komu je sděluji.
Pěkný den.

Martin Adamek

Ono je docela diskutabilni, jak je to s tim prizpusobenim clovek->pocitac , vs naopak, okolo ktereho se to cele toci.
Treba Word se uz od zacatku 90. let ovladal jasnym zpusobem, ktery platil az do verze 2003.
Pak rekli „mnoho lidi s tim neumi, prekopejme to“. Tenhle moment asi UX nadsenci budou povazovat za okamzik, kdy se pocitac prizpusobi lidem. Ale z meho pohledu je to naopak okamzik, kdy se ja musim prizpusobit novemu vymyslu pocitace (resp. marketaku v MS), a kdyz jsem byl schopen efektivne ovladat Word standardnim normalnim zpusobem a znal jsem napr. sekvence klav. zkratek v menu u nekterych funkci, tak najednou se Word zkouril, zblaznil, a ja s nim neumim…

Prirovnavam to k situaci, kdy na cyklistickem tabore s 8mi detmi v oddile vedouci v čele skupiny zabloudi a vsichni omylem stoupaji na spatny kopec… Kdyz se na to cestou prijde, tak se to otoci, jede se dolu, a ti, kdo byli vzadu, jsou prvni, a ti, kdo byli vpredu, jsou totalne mimo.
Na kolech na tabore je to dobry zpusob, jak utahat ty, kdo maji vic energie, ale v pracovni praxi je to na zabiti. Ja proste Microsoftu z toho kopce sjizdet nebudu, at si s novou trasou trhne nohou, stara byla ok, a nevidim duvod se vracet do udoli… tedy az do okamziku, kdy mi nekdo posle docx, ktery si otevru ve wordu 2010…
A kdo se ted komu prizpusobuje?
Clovek pocitaci (zkuseny uzivatel avantgardnim umelcum v Microsoftu), prestoze to cele je deklarovano jako presne opacny pripad.
A co na to Ux designeri? Oni na to obvykle, ze nejsem typicky referencni vzorek, ze se mnou se nepocita… Umi s tim? Zastrelit, pro nej to neni.
Auto, mobil, PC SW, deje se to dnes ve vsem. Nove systemy (jejich tvurci) si arogantne mysli, ze danou situaci (na kterou ty systemy nemaji cidla, lidske komplexni mysleni, ani znalosti a zkusenosti) vyresi lepe, nez ridic, a kdejaky ukon provedou jinak, nez si ridic preje. A pak to jeste marketingove oddeleni hlasa do sveta jako strasne cool UX vec…

Enum a statická analýza kódu

Mám jednu univerzální radu pro začínající programátorty. V učení sice neexistují rychlé zkratky, ovšem tuhle radu můžete snadno začít používat a zrychlit tak tempo učení. Tou tajemnou ingrediencí je statická analýza kódu. Ukážeme si to na příkladu enum.

Pocta C64

Za prvopočátek své programátorské kariéry vděčím počítači Commodore 64. Tehdy jsem genialitu návrhu nemohl docenit. Dnes dokážu lehce nahlédnout pod pokličku. Chtěl bych se o to s vámi podělit a vzdát mu hold.