Výsledky ankety: mezi čtenáři vede klasika – XHTML, PHP a MySQL

Před deseti dny jsme vypsali anketu, v níž jsme se vás, čtenářů, ptali na oblíbené nástroje, postupy a techniky, které používáte při tvorbě webů. Odpovědí došlo přes 1700 – děkujeme. Pojďme se teď podívat na výsledky a probrat se některými zajímavostmi, které se v odpovědích ukázaly.

Úvod – stručné objasnění situace

Když jsme zvažovali, jak anketu uspořádat, přemýšleli jsme především nad tím, jak hlasovací formulář zajistit. Jak zaručit, aby nikdo neodpovídal víckrát, aby někdo výsledky neovlivňoval, aby, aby, aby… Při zvažování, co vše budeme muset kontrolovat a jak budeme muset ochránit vstupní formulář a jak zajistit unikátní hlasování, se začalo zdát, že takovou anketu pravděpodobně snad nelze udělat bez toho, abychom vyžadovali kopie rodného listu a úředně potvrzené odpovědi… Především pak byly jasné dvě věci: Že nikdy neohlídáme vše, a že čím víc toho budeme hlídat, tím víc otrávíme čtenáře, co by rádi zahlasovali, ale všelijaké kontroly je jen otráví.

Nakonec jsme se rozhodli přistoupit k věci z přesně opačného směru. Protože vítězové ani hlasující nic nevyhráli, odpadl jeden z hlavních důvodů k falšování hlasů. Další důvod, tedy „změřit síly se zabezpečením“, padl tím, že jsme otevřeně oznámili, že žádné zabezpečení není a že spoléháme pouze na fair play. Byli jsme smířeni s tím, že pokud se objeví nějaký exces, tak výsledky zkrátka zahodíme a nanejvýš poděkujeme těm poctivým.

Poměrně riskantní hra nakonec vyšla. Během týdne se v anketě nashromáždilo 1723 odpovědí, a ačkoli jsme, po zkušenostech z komentářů a jiných anket, očekávali leccos, výsledek nás – nutno říci že příjemně – překvapil. Vše se totiž obešlo naprosto bez vulgarit, bez urážek či naštvaných vzkazů, odpovědi dávají smysl a nic nenapovídá tomu, že by jimi někdo záměrně manipuloval. Surová data v té podobě, v jaké jsme je získali, si můžete stáhnout přímo ze stránek Google Docs: HTML, CSV, XLS.

Je tedy na místě poděkovat všem hlasujícím za účast a za přístup. Vysoká účast nás těší a výsledky nás přesvědčují o tom, že naše práce má smysl. Pojďme si teď výsledky projít, ukázat si situaci a vypíchnout některé zajímavosti. Pokud bude situace příznivá, zopakujeme tuto anketu za rok, abychom viděli případné trendy a změny v preferencích.

Technologie: vítězí klasika

V oblasti použitých technologií se žádné překvapení neodehrálo. Mezi hlasujícími suverénně vítězí PHP, MySQL, XHTML. (Na tomto místě je důležité připomenout, že nejde o autoritativní průzkum situace v ČR, ale o hlasování našich čtenářů.)

Po PHP je druhým nejpoužívanějším jazykem Java a JavaScript (graf je zkreslen tím, že někteří hlasující napsali JavaScript do kolonky Další). S lehkým odstupem pak následují Python, C# a Ruby. Stále se poměrně vysoko drží Perl, zbývající jazyky měly zastoupení v jednotkách hlasů.

Mezi značkovacími jazyky pro vytváření prezentační části vede XML serializace HTML4, známější jako XHTML. HTML4 mělo proti XHTML poloviční zastoupení. HTML5 se na HTML4 dotahuje a k naší velké radosti suverénně překonal možnost „nevalidního HTML“. Mezi čtenáři získal Flash 110 hlasů, Silverlight 57, zbytek byly jednotky hlasů pro jazyky jako XUL či SVG.

Naši čtenáři nejčastěji vytváří webové aplikace a prezentační weby. Mobilní aplikace či webové hry tvořily jen zlomek odpovědí. V onom „longtailu“, skrytém v možnosti „Jiné“, se tentokrát objevil velký rozptyl možností, nejčastěji variací na slovo „intranet“, „eshop“ či „CMS“. Zazněly ale i Facebook aplikace, enterprise aplikace, komunitní weby, …

V databázích je stále suverénním vítězem databáze MySQL, následovaná PostgreSQL, MS SQL a Oraclem. V kategorii NoSQL databází jsou síly CouchDB a Mongo velmi vyrovnané – a kupodivu počtem příznivců převažují nad těmi, co používají SQLite (pokud se tedy SQLite neskrývá pod „jiná SQL“.

Frameworky: Nuda, nuda, šeď…

Tedy nikoli že by frameworky byly nudné, ale výsledky byly předvídatelné: V PHP vede u čtenářů Zdrojáku Nette, a nemalou zásluhu na tom má neutuchající evangelizační činnost jeho tvůrce. Druhý nejpoužívanější je Zend, s velkým odstupem pak Symfony, CodeIgniter, CakePHP… Ovšem mezi první Nette a druhý Zend se vklínila možnost „vlastní framework“ a počet lidí, kteří používají „vlastní framework“, je přesně mezi počty uživatelů Nette a ZF. Jako by se potvrzovalo rčení, že každý PHP programátor si vytvoří vlastní framework, a kdo říká že ne, ten ho píše dosud. Mezi dalšími možnostmi se nejčastěji objevoval framework Kohana.

U Pythonu či Ruby je situace podstatně jednodušší. Python rovná se (alespoň v naší anketě) Django. Ostatní frameworky jsou ryze marginální. U Ruby zase skoro „není frameworku kromě Rails“. Ale poměrně výrazné zastoupení má miniframework Sinatra (třetina počtu uživatelů Rails).

V JavaScriptovém světě vede jednoznačně jQuery. Druhý v pořadí, tandem Prototype/Scrip­taculous, má pouhou desetinu hlasů oproti jQuery. Následují s mírnými odstupy MooTools, Dojo, YUI – a vlastní sady knihoven.

CSS frameworky moc populární nejsou. Kodéři volí většinou vlastní řešení či používají pouze části (v odpovědích jste uváděli např. „Reset z YUI, grid z 960, zbytek vlastní“. Nejpopulárnější byl jQuery UI CSS (zde jsme na pochybách, zda se jedná opravdu o jQuery UI CSS framework, nebo zda hlasy patří spíš jQuery „jako takovému“). Druhé místo získávají frameworky Blueprint a „vlastní“, na třetím je framework 960. Z možnosti „jiný“ jste nejčastěji jmenovali Hartija a Boilerplate.

Webové služby: vede Google a online repozitáře

Cloudy a online služby jsou jednoznačně tématem současnosti, i když ne nutně v ČR. Takže přes 200 hlasů pro Google App Engine je velmi příznivých a povzbudivých, i když se v celkovém počtu jedná „jen“ o nějakých 12 procent hlasujících. Na druhém místě mezi cloudy skončil Amazon AWS.

U otázky, zda používáte „cloudově hostované javascriptové knihovny“ (tedy nejrůznější CDN pro jQuery a další) jsme očekávali silnou nedůvěru vůči „čemukoli, co nemáme u nás“. Projevila se – téměř 550 uživatelů nepoužívá knihovny hostované v cloudech. Přes 430 hlasů zaznamenala možnost „Používáme Google AJAX API“ – zde je možná na pováženou, zda hlasy opravdu patří hostovaným knihovnám, nebo zda pod označením hlasující nerozuměli např. i Google Maps API a další JS API pro služby Googlu. Pro příště je to pro nás ponaučení: přesněji formulovat podobné možnosti, které mohou svádět k vícero výkladům. Ostatní metody hostování JS knihoven (Yahoo Front CDN, vlastní CDN, …) měly jednotky hlasů, možnost „různé CDN“ pak téměř 60.

Propagátoři Gitu odvádí v ČR dobrou práci. Svědčí o tom nejen druhé místo Gitu mezi verzovacími nástroji, ale i suverénní vítězství GitHubu mezi online repozitáři. Proti Google Code, druhému v pořadí, získal GitHub dvojnásobný počet hlasů. Poměrně slušnou pozici si stále udržuje Sourceforge. Úložiště jako Assembla či Bitbucket skončily až za možností „vlastní“.

V online pomůckách pro prototypování JS kódu získal vítěz, jsFiddle, 89 hlasů – obecně tedy nelze o nějakém masivnějším využívání podobných služeb ani mluvit. Na druhém místě se umístil nástroj Gist z GitHubu. „Ostatní“ nástroje zahrnovaly širokou škálu nejrůznějších webových služeb s jedním, dvěma hlasy pro každou.

Vývojářská práce: konzervativní přístup

Dvě povzbudivá zjištění z kapitoly „Verzovací nástroje“: Git dotahuje velmi výrazně (zatím) první SVN a zastaralý CVS je zjevně na ústupu.

Před samotným psaním si většina dělá klasické náčrtky na papíru. S téměř 1100 hlasy suverénně vedou před jinými (modernějšími) metodami, jako jsou mindmapy, wireframy či „počítačové modely“ – mockups. Dále se v odpovědích objevovala často možnost UML či „mám to v hlavě“.

V oblasti organizace práce, která s předchozí poměrně úzce souvisí, jsme se dočkali překvapení (nebo se žádné překvapení nekonalo, jak se to vezme): naprostá většina respondentů si práci nijak neorganizuje, jejich vlastními slovy „prostě sednou a pracujou“. Téměř stejně velká skupina si dělá poznámky, úkoly, připomínky do kalendářů apod. Metodiky organizace práce, a to jak soukromé (GTD), tak týmové (Agile), využívá jen 15–20 % hlasujících.

Stran používání testovacích nástrojů či obecně nějakých standardizovaných, formalizovaných, strojových či opakovatelných testovacích postupů zvítězil heuristický přístup „přeložím – zkusím – uvidím – opravím“ Sice poměrně těsně (s rozdílem stovky hlasů), ale zvítězil. 

Pokud bychom z ankety měli vybrat oblast, kde je nejvýraznější rozdíl oproti současným doporučením, bylo by to právě zde. Podle výsledků ankety je stále valná většina čtenářů nucena pracovat sice „lety prověřenými“, ale neefektivními a zkostnatělými postupy. Návrh vznikne na papíru, pak si „prostě sednou a pracujou“, a to, co udělají, ověří metodou „kouknu a vidím“. Takto jistě lze weby psát, ale člověk se neubrání pocitu, že se přitom mrhá časem a výkonem vývojářů, že se znovupoužitelností takového kódu to nebude až tak horké a s efektivitou práce už vůbec ne. Ostatně nasvědčují tomu i odpovědi, co se v anketě vyskytovaly stran použití cizích knihoven – napíšeme si to všechno sami, máme vlastní knihovny, všechno si vyvíjíme… Jako by vlastní čas byl stále pro velkou část lidí zadarmo.

Licence: stále trochu nejasno

Mezi licencemi zvítězila možnost „vlastní / closed source“. Na druhém místě zůstala GPL, o třetí se dělí Creative Commons s opravdu volnými licencemi typu BSD. Nerozlišovali jsme mezi „nechci používat open source licence“ a „nemohu je použít, protože o licenci rozhoduje zaměstnavatel“.

Na tomto místě je potřeba připomenout, že překvapivě velké množství hlasujících neví, k čemu licence jsou. Odpovědi jako „Licence jsou na nic“ či „Prostě to dám na GitHub a licence neřeším“ svědčí o naprostém nepochopení účelu podobných licenčních ujednání. Proto znovu a opět připomínáme: pokud „jen někam nahrajete kód a licenci neřešíte“, tak pro váš kód, ať se vám to líbí nebo ne, platí autorský zákon, který zakazuje komukoli jinému jeho využití či úpravy. Váš kód tak nebude moci nikdo použít bez vašeho výslovného souhlasu. Vy se, coby autor, svých práv nemůžete vzdát. Pokud chcete, aby vaše kódy mohli ostatní používat, musíte k tomu dát svolení. A právě k tomu slouží otevřené licence: je to svolení, kterým dáváte ostatním právo použít, změnit apod. vaše dílo; svolení, které vyžaduje zákon. Bez tohoto svolení by ten, kdo by váš kód použil, porušil ustanovení zákona.

Ještě jednou: Pro váš kód vždy platí ustanovení autorského zákona, i když vás osobně nějaký zákon nezajímá. Pokud jste přesvědčeni, že dát kód někam na web znamená vzdát se svých práv k němu, mýlíte se, a výsledkem není to, co jste si přáli, tedy aby ho mohl použít kdokoli jakkoli, ale přesný opak – nesmí jej nikdo použít. Teprve licence dává dle zákona svolení k tomu, aby jej mohl kdokoli jakkoli použít. Tak prosím – pokud chcete, aby lidé vaši práci mohli použít, tak řešte licence

Co se čte?

Mezi zahraničními magazíny vede Smashing Magazine, následovaný NetTuts+ a Ajaxianem. Kromě výběru se nejčastěji vyskytovaly dzone a The Server Side, ostatní měly počty hlasů v jednotkách. Z českých vede Lupa, Živě a osobní weblogy (a Zdroják, ten jsme do výběru nedávali, předpokládáme, že nás čtete, když hlasujete v naší anketě). Z dalších zdrojů pak Root, Weblogy, Vývojář.cz a ABC Linuxu. Zbývající zdroje měly opět jen jednotky hlasů.

Často se vyskytovala i možnost Twitter. Naopak skoro vůbec se nevyskytovaly nástroje pro sdílení odkazů typu Delicious či Reddit.

Závěrem

bychom ještě jednou chtěli poděkovat všem hlasujícím za jejich odpovědi a za jejich čas. Protože jsme tuto anketu vyhlásili poprvé, nelze z výsledků vyčíst nějaké trendy, ale jistě bude zajímavé po čase anketu zopakovat a porovnat výsledky.

Při porovnání výsledků s obdobnou anketou na serveru DailyJS je vidět, že výsledky jsou si poměrně podobné. Zajímavý rozdíl je třeba v preferovaných jazycích: Java, u nás druhá, skončila v jejich anketě na třetím místě, na druhém bylo Ruby – to u nás zůstalo až za Pythonem.

Zájemcům o konkrétní tipy doporučíme projít si výsledky a pročíst odpovědi. I my v redakci si z nich vezmeme tipy a náměty do dalšího roku a o některých zajímavých věcech budeme průběžně psát.

Komentáře: 35

Přehled komentářů

Jakub S Re: Výsledky ankety: mezi čtenáři vede klasika - XHTML, PHP a MySQL
Timy _ Re: Výsledky ankety: mezi čtenáři vede klasika - XHTML, PHP a MySQL
Martin Malý Re: Výsledky ankety: mezi čtenáři vede klasika - XHTML, PHP a MySQL
mat triada
Pan Inkognito Re: triada
jos Re: triada
JoHnY2 Re: triada
Libcha Zdroják vs. Root
Rivon Re: Zdroják vs. Root
xpm Obliba GITu
tdvorak Re: Obliba GITu
Inkvizitor Re: Obliba GITu
ondra.novacisko.cz Jako by vlastní čas byl stále pro velkou část lidí zadarmo
Martin Malý Re: Jako by vlastní čas byl stále pro velkou část lidí zadarmo
Zax vlastní čas vs. cizí frameworky
tdvorak Re: vlastní čas vs. cizí frameworky
Martin Malý Re: vlastní čas vs. cizí frameworky
josefrichter Re: vlastní čas vs. cizí frameworky
Michal Zahradnicek Re: vlastní čas vs. cizí frameworky
kverulant Re: vlastní čas vs. cizí frameworky
František Kučera Re: vlastní čas vs. cizí frameworky
Michal Zahradnicek Re: vlastní čas vs. cizí frameworky
bauglir Re: vlastní čas vs. cizí frameworky
Martin Malý Re: vlastní čas vs. cizí frameworky
František Kučera Re: vlastní čas vs. cizí frameworky
Martin prekvapeni Java
Martin Malý Re: prekvapeni Java
balki Re: prekvapeni Java
jehovista Re: prekvapeni Java
Martin Malý Re: prekvapeni Java
balki Re: prekvapeni Java
Martin Malý Re: prekvapeni Java
Honza autorstvi se nelze vzdat
Martin Malý Re: autorstvi se nelze vzdat
bauglir Re: autorstvi se nelze vzdat
Zdroj: https://www.zdrojak.cz/?p=3390