WCAG 2.0 – Srozumitelnost, čitelnost a intuitivnost

V dnešním dílu seriálu o WCAG 2.0 začneme povídání o třetím principu, který je zaměřen na srozumitelnost webové stránky. Podíváme se na první a druhé pravidlo tohoto principu, která se zabývají vším, co souvisí s čitelností textového obsahu a intuitivním ovládáním.

Seriál: WCAG 2.0 (11 dílů)

  1. WCAG 2.0 – začínáme 13.5.2010
  2. WCAG 2.0 – Vnímatelnost a textové alternativy 20.5.2010
  3. WCAG 2.0 – Vnímatelnost a multimedia 27.5.2010
  4. WCAG 2.0 – Vnímatelnost a přizpůsobitelnost 3.6.2010
  5. WCAG 2.0 – Vnímatelnost a rozlišitelnost 10.6.2010
  6. WCAG 2.0 – Ovladatelnost a přístupnost z klávesnice 17.6.2010
  7. WCAG 2.0 – Ovladatelnost a dostatek času 24.6.2010
  8. WCAG 2.0 – Ovladatelnost a navigace 1.7.2010
  9. WCAG 2.0 – Srozumitelnost, čitelnost a intuitivnost 8.7.2010
  10. WCAG 2.0 – Srozumitelnost a pomoc při zadávání dat 15.7.2010
  11. WCAG 2.0 – Robustnost a kompatibilita 29.7.2010

Uživatelé se zdravotním postižením přistupují k textovému obsahu mnoha způsoby – někteří jej vnímají zrakem, jiní sluchem, další hmatem. Řada uživatelů může mít velké problémy při čtení či porozumění psanému textu v případě, kdy se jedná o rozsáhlé dokumenty a jejich obsah je předčítán hlasovým výstupem či prezentován ve znakovém jazyce. Pro některé uživatele také může být obtížné pochopit význam slova či fráze z kontextu – obzvlášť, když je slovo nebo fráze použita neobvyklým způsobem a je jí dán specifický či méně obvyklý význam. Smyslem Pravidla 3.1 je proto umožnit uživatelům i za pomoci asistivních technologií číst textový obsah a zajistit, aby všechny informace, které jsou nutné k jeho porozumění, byly k dispozici.

Pravidlo 3.1 Čitelné

Zajistěte, aby textový obsah byl čitelný a srozumitelný.

Pravidlo 3.1 obsahuje 6 kritérií úspěšnosti. My se podíváme na dvě nejdůležitější – jedno s nejvyšší a jedno se střední prioritou.

3.1.1 Jazyk stránky (Úroveň A)

Výchozí jazyk (=řeč, nikoli programovací) každé stránky lze programově určit.

Určení výchozího jazyka webové stránky je velmi užitečné pro uživatele screenreaderů nebo jiných technologií, které převádějí text do syntetické řeči. Stejně tak může posloužit i při použití vizuálních prohlížečů, kdy dojde ke korektnímu zobrazení znaků a skriptů, či u přehrávačů multimédií, kdy je díky správné definici výchozího jazyka zobrazena správná verze titulků.

jak výchozí jazyk definovat? V HTML 4.01 uveďte do značky <html> atribut lang se správnou zkratkou výchozího jazyka. V XHTML posílaném jako application/xhtml+xml uveďte pouze atribut xml:lang, v XHTML posílaném jako text/html kvůli zpětné kompatibilitě a aktuální situaci na poli screenreaderů použijte oba atributy.

Pokud se na webové stránce vyskytují texty ve více jazycích, je za výchozí považován ten, který je použitý nejvíce. Pokud je zastoupení jednotlivých jazyků rovnoměrné, pak by měl být definován jako výchozí první použitý jazyk. Případy, kdy je použito více jazyků, se podrobněji zabývá kritérium 3.1.2.

3.1.2 Jazyk jednotlivých částí (Úroveň AA)

Jazyk (=řeč, nikoli programovací) každé pasáže či fráze lze programově určit. Výjimku tvoří vlastní jména, odborné termíny, slova neurčitého jazykového původu a zavedené fráze nebo slova mající význam v rámci svého nejbližšího kontextu.

Cílem tohoto kritéria úspěšnosti je zajistit, aby přístupové prostředky na straně klienta byly schopné korektně prezentovat vícejazyčný text. Jak asistivní technologie (screenreadery či braillské řádky), tak běžné přístupové prostředky na straně uživatele mohou uživateli poskytnout uživateli text srozumitelněji, pokud lze identifikovat jazyk každé jeho části. Screenreadery mohou pro danou pasáž textu použít vhodný syntetizér či pravidla výslovnosti pro konkrétní slovo či slova. Vizuální prohlížeče mohou opět odpovídajícím způsobem zobrazit jednotlivé znaky a skripty. Toto je obzvlášť důležité v případech, kdy dochází ke změně z jazyka, který se čte zleva doprava na jazyk, který se čte zprava doleva, či kdy je použit jazyk, používající jinou abecedu.

Uživatelé se zdravotním postižením tak mohou lépe porozumět každé části textu.

Jednotlivá slova či fráze jednoho jazyka se často stávají součástmi jazyka jiného. V takovém případě samozřejmě není nutné u každého slova definovat změnu jazyka. Stejná situace je i u vlastních jmen, odborných termínů či slov neurčitého jazykového původu.

Více jsem se této tématice věnoval před časem na svém blogu, případné zájemce tedy odkazuji na článek Vyznačování změny jazyka obsahu webové stránky, jehož součástí je i mp3 ukázka automatického přepínání hlasů.

Pravidlo 3.2 Intuitivní

Zajistěte, aby vzhled a ovládání vašich webových stránek byl intuitivní.

Řada uživatelů se zdravotním postižením může mít problémy při práci s webem, pokud jeho ovládání není intuitivní a web se nechová předvídatelně. Pro uživatele screenreaderů, kteří pracují s webovou stránkou sekvenčně, může být problém porozumět souvislostem mezi jednotlivými bloky obsahu. Pro uživatele s poruchami učení a soustředění může být nepříjemné, pokud se stejné bloky obsahu (například navigace) objevují na různých stránkách stejné webové prezentace na různých místech. Stejně tak ocení konzistentní layout uživatelé softwarových lup, kteří při práci s webovou stránkou vidí jen její část bez okolního kontextu – pokud ví, že navigace je umístěna v levé části stránky, nemusí ji na každé stránce znovu složitě hledat. V neposlední řadě je konzistentní layout užitečný i pro uživatele s motorickým postižením rukou, kteří tak mohou vykonat to, co na webu potřebují, s co nejmenším počtem stisků kláves.

Pravidlo 3.2 obsahuje pět kritérií úspěšnosti – my se opět podíváme na ta, které mají nejvyšší a střední prioritu.

3.2.1 Focus (Úroveň A)

Jestliže prvek získá focus, nezpůsobí to změnu kontextu.

Jakýkoliv prvek webové stránky, který získá focus, nesmí způsobit změnu kontextu. Změnou kontextu jsou myšleny změny na straně přístupových prostředků klienta, viewportu, focusu či obsahu, který změní význam sdělení stránky. Ke změně kontextu tedy smí dojít pouze v případě, pokud uživatel provede akci, která je k takové změně jasným impulsem – například potvrzení odkazu či odeslání formuláře.

Obvyklé akce uživatele, které nespočívají v aktivaci nějakého prvku (např. pohyb kurzoru po stránce či označení textu), mohou způsobit pouze takovou dílčí změnu ve webové stránce, která nezpůsobí její přeformátování – např. zobrazení/skrytí nějakého prvku, jehož viditelnost nemá vliv na formátování a pozici okolního obsahu (např. pozicovaný rámeček s detailními informacemi, zobrazení podnabídky atd.).

Typickými příklady problematického chování jsou situace, kdy prvek získá focus a 

  • dojde k odeslání formuláře.
  • dojde k otevření nového okna prohlížeče.
  • focus je okamžitě přesunut na jiný prvek.

Takovému to chování je tedy vhodné se vyvarovat a změnu kontextu provést pouze ve chvíli, kdy k tomu dá uživatel jasný impuls a uživateli je zřejmé, k jaké změně kontextu dojde.

3.2.2 Při akci uživatele (Úroveň A)

Jestliže uživatel provede změnu v nastavení určité položky uživatelského rozhraní, nevyvolá to automaticky změnu kontextu nebo je na změnu předem upozorněn.

Cílem tohoto kritéria úspěšnosti je zajistit, aby se formulářové prvky při zadávání dat chovaly předvídatelně. Například změna stavu některého prvku zůstane zachována i poté, co uživatel s tímto prvkem už nepracuje. Například zaškrtnutí zaškrtávacího políčka či zadání textu do editačního pole je změna nastavení v duchu tohoto kritéria, potvrzení odkazu či tlačítka nikoliv. Ke změně kontextu by mělo opět docházet pouze v případě, kdy je zřejmé, že k této změně dojde a uživatel je o ní předem informován.

Příkladem vhodného řešení může být situace, kdy formulář obsahuje tři samostatná editační pole pro zadání telefonního čísla po trojicích. Formulář se chová tak, že když uživatel dokončí zadávání trojice čísel v prvním editačním poli, focus se automaticky přemístí do dalšího pole. Toto chování usnadňuje uživateli práci (nemusí se do dalšího pole přesouvat pomocí tabulátoru) a jelikož je uživatel o tomto chování informován na začátku formuláře, je takto vytvořený formulář v souladu s tím kritériem úspěšnosti.

3.2.3 Konzistentní navigace (Úroveň AA)

Navigační mechanismy, které se opakují na více stránkách v rámci webu, jsou pokaždé zobrazeny ve stejném relativním pořadí, pokud změnu zobrazení pořadí neprovede uživatel.

Konzistentní layout a umístění bloků navigace na stejná místa v rámci webové stránky pomáhá řadě uživatelů. Přičemž umístěním není myšleno jen rozložení vizuální, ale i umístění v kódu stránky (to je důležité například pro uživatele screenreaderů).

Je také důležité připomenout, že fráze stejné relativní pořadí neznamená, že by nebylo možné používat nejrůznější lokální navigace či navigace jednotlivých sekcí webové prezentace. Naopak, cílem tohoto kritéria úspěšnosti je uživatelům pomoci s navigací na webových stránkách, na kterých se některý jejich obsah opakuje, a umožnit jim, aby požadovanou část stránky (navigaci, vyhledávání) nalezli co nejrychleji.

Příklady vhodných řešení mohou být

  • formulář pro vyhledávání, který je umístěn na každé stránce v pravém horním rohu a současně na konci stránky z pohledu kódu, takže uživatelé jej mohou velmi snadno najít.
  • odkazy pro přeskočení na hlavní obsah stránky a navigaci, které jsou vždy první dva odkazy na stránce. Uživatel je tak na dalších stránkách najde vždy na stejném místě a může je v případě potřeby použít.

3.2.4 Konzistentní identifikace (Úroveň AA)

U prvků se stejnou funkcí je použito jednotného způsobu jejich identifikace.

Prvky, které mají v rámci webu stejnou funkci, jsou stejně označeny a stejně se i chovají. Pokud by byla stejná funkce v rámci webu označena různě – či by se stejně označená funkce chovala na různých stránkách webu různě – byl by web obtížněji použitelný například pro uživatele s poruchami učení a soustředění. Stejně tak by tato nekonzistence mohla dělat problémy například uživatelům screenreaderů, kteří se kvůli svému způsobu práce s webem spoléhají na to, že stejně označené funkce budou dělat to samé. 

Příkladem situace, která vyhovuje tomuto kritériu úspěšnosti, je například použití ikony dokumentu v rámci webové prezentace. Alternativní popisek této ikony vždy začíná slovy Ke stažení, za nimiž následuje zkrácený název dokumentu. Použití různých textových alternativ k označení jednotlivých dokumentů není v tomto případě pochopitelně chybou, ale naopak konzistentním řešením textových alternativ. Podobným příkladem mohou být například ikona pro uložení či ikona pro tisk, jejíž popisek se opět liší v závislosti na tom, co se bude po jejím potvrzení tisknout. Ani v tomto případě se nejedná o porušení tohoto kritéria úspěšnosti.

A to je pro dnešek vše. Závěrem nezbývá než připomenout, že i tato dvě pravidla mají velký přesah nad rámec přístupnosti pro uživatele se zdravotním postižením – každý uživatel webu určitě ocení, když se web používá intuitivně, navigace je stále na stejném místě či stejně označené prvky poskytují v rámci jedné webové prezentace tu samou funkcionalitu.

Příště se podíváme na poslední pravidlo třetího principu, které se zabývá pomocí uživatelům vyvarovat se chyb nebo opravou chyb v případě potřeby.

Radek vystudoval informatiku na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1998 se věnuje speciální informatice pro lidi s těžkým postižením zraku.

Věděli jste, že nám můžete zasílat zprávičky? (Jen pro přihlášené.)

Zatím nebyl přidán žádný komentář, buďte první!

Přidat komentář
Zdroj: https://www.zdrojak.cz/?p=3275