WCAG 2.0 – Vnímatelnost a multimedia

Dnešní díl bude věnován jednomu z nejsložitějších a nejnáročnějších aspektů přístupnosti – definování alternativ k multimediálním prvkům na webových stránkách. Navážeme na minulý díl a budeme pokračovat v popisu požadavků prvního principu WCAG 2.0, kterým je Vnímatelnost.

Seriál: WCAG 2.0 (11 dílů)

  1. WCAG 2.0 – začínáme 13.5.2010
  2. WCAG 2.0 – Vnímatelnost a textové alternativy 20.5.2010
  3. WCAG 2.0 – Vnímatelnost a multimedia 27.5.2010
  4. WCAG 2.0 – Vnímatelnost a přizpůsobitelnost 3.6.2010
  5. WCAG 2.0 – Vnímatelnost a rozlišitelnost 10.6.2010
  6. WCAG 2.0 – Ovladatelnost a přístupnost z klávesnice 17.6.2010
  7. WCAG 2.0 – Ovladatelnost a dostatek času 24.6.2010
  8. WCAG 2.0 – Ovladatelnost a navigace 1.7.2010
  9. WCAG 2.0 – Srozumitelnost, čitelnost a intuitivnost 8.7.2010
  10. WCAG 2.0 – Srozumitelnost a pomoc při zadávání dat 15.7.2010
  11. WCAG 2.0 – Robustnost a kompatibilita 29.7.2010

Úvodem si připomeňme, že smyslem prvního principu metodiky WCAG 2.0 je zajistit prezentování informací a součástí uživatelských rozhraní tak, aby je uživatelé byli schopni vnímat všemi relevantními smysly – zrakem, sluchem a/nebo hmatem. V dnešním díle našeho seriálu se podíváme na to, jak definovat alternativy k multimediálním prvkům.

Multimédia dnes tvoří neodmyslitelnou část webu – ať už jsou to živá televizní či rozhlasová vysílání, archivy pořadů, mp3 záznamy ke stažení, atp. Bohužel ne všichni uživatelé mohou v důsledku svého zdravotního postižení plnohodnotně získávat informace, které jsou prostřednictvím multimédií sdělovány – pro nevidomého uživatele je nepřístupný film, který obsahuje jen video záznam bez audio stopy, neslyšící si zase neposlechne mp3 s audio záznamem.

Prostřednictvím multimédií lze prezentovat informace tak, že je uživatel může vnímat několika smysly současně (obraz + zvuk), přičemž informace, prezentované  audio a video stopou, se mohou lišit, respektive doplňovat. Definování relevantní alternativy k multimédiím tak patří k jednomu z nejnáročnějších aspektů přístupnosti jak po stránce obsahové, tak technické. Často je totiž těžké rozhodnout, jak nejlépe alternativu definovat a co vše by měla obsahovat (tzn. které informace jsou ještě relevantní a má smysl se jimi zabývat a které už nikoliv). Po technické stránce pak tvůrci naráží na problémy jednoduchého – a nejlépe strojově zpracovatelného – způsobu, jak alternativy k multimediálním prvkům definovat. V současné době je definování alternativ k multimédiím právě z těchto důvodů vnímáno jako práce navíc, což se samozřejmě odráží na jejich implementaci.

A právě tomuto tématu se věnuje druhé pravidlo metodiky WCAG 2.0.

Pravidlo 1.2

Multimediální prvky závisející na čase: Opatřete multimediální prvky závisející na čase alternativami.

Toto pravidlo obsahuje 9 kritérií úspěšnosti, z nichž 3 mají prioritu A (nejvyšší), 2 AA (střední) a 4 AAA (nejnižší).

Poznámka na okraj: všimněte si, že v názvu pravidla se explicitně nehovoří o alternativách textových, protože alternativy k multimediálním prvkům lze definovat i jinými způsoby (audiopopis, znaková řeč).

Kritéria úspěšnosti s nejvyšší prioritou

Podívejme se nejprve na kritéria úspěšnosti s nejvyšší prioritou – ta nás budou pravděpodobně zajímat nejvíce a jejich splněním také uděláme pro přístupnost maximum.

Předtočené pouze audio nebo pouze video záznamy

První kritérium úspěšnosti požaduje, abychom u multimediálního prvku, který je tvořen pouze předtočeným audiem nebo pouze předtočeným videem, poskytli uživateli relevantní alternativu.

V případě audiozáznamu jsou informace prezentovány prostřednictvím monologu, dialogu, resp. mluveného slova obecně a také pomocí zvuků – ať už přírodních či umělých. Aby se uživatel, který si audiozáznam nemůže poslechnout, dostal k informacím, které jsou v něm prezentovány, je třeba vytvořit textový dokument, jenž je obsahově shodný s audiozáznamem. Obsahuje všechny důležité informace – jak přepis mluveného slova, tak popis zvuků, pokud jsou důležité pro pochopení obsahu sdělení.

Příkladem správného řešení mohou být například textové přepisy audiozáznamů na webu Vlády ČR.

height: 148px; width: 201px;

Videozáznam, který neobsahuje audiostopu, může obsahovat celou řadu vizuálně prezentovaných informací – animace, grafiku, přírodní scenérie, lidi a zvířata v různých situacích, s různými výrazy, atp. Alternativu je pak možné definovat dvěma způsoby. Tím prvním je opět vytvoření textového dokumentu, jehož obsahem je ten samý příběh, který je ve videozáznamu. Dokument slouží jako kompletní popis videozáznamu a obsahuje všechny důležité informace včetně popisu scenérií, akcí, výrazů, atp., které jsou součástí prezentace a jsou důležité pro její pochopení. Druhou možností je pak vytvořit audiostopu s popisem toho, co se ve videozáznamu odehrává.

Ukažme si opět jeden příklad správného řešení. Máme videozáznam, jehož obsahem je animovaný návod, jak správně složit skříň. Video neobsahuje audiostopu, ale posloupnost čísel, doprovázenou názornými ukázkami, které diváka krok po kroku vedou ke správnému výsledku. Video také obsahuje krátké sekvence toho, co se stane, když nejsou díly správně složeny. Vhodnou alternativou, zpřístupňující tento videonávod, může být buď textový, nebo audio návod, jak skříň složit.

Titulky u předtočeného audia

height: 351px; width: 410px;

Smyslem druhého kritéria úspěšnosti je umožnit sledování filmů (tzn. synchronizovaného videa a audia) i lidem, kteří jsou neslyšící nebo mají problémy se sluchem. Titulky (anglicky captions) by v pojetí WCAG 2.0 měly obsahovat nejen dialogy, ale i informace o tom, kdo právě mluví, popis zvuků, hudby, smích, atp.

Autoři, kteří v současnosti chtějí dávat na web multimédia s předtočenou audiostopou, jsou často postaveni před situaci, zda je na web umístit bez titulků i za cenu, že budou nepřístupná pro neslyšící, nebo s jejich zveřejněním počkat do doby, než budou titulky k dispozici. Pokud multimédia nezveřejní, tak sice nemají problém s přístupností, na druhou stranu ale tato multimédia nebudou dostupná pro nikoho – tedy ani pro ty návštěvníky, kteří by je mohli bez problémů shlédnout či si je poslechnout.

V současnosti bohužel neexistuje jednoduchý, veřejně dostupný a automatizovaný způsob, jak titulky k předtočenému audiu přidávat, takže jejich příprava je výlučně ruční záležitostí, která je časově náročná. Navíc stáhnout video z kamery či mobilu a umístit je na web už dnes zvládne kde kdo, opatřit je titulky už je ale úkon nad rámec schopností běžného uživatele.

Naštěstí se i v této oblasti začíná blýskat na lepší časy. Google před časem spustil pro některé kanály na YouTube jako beta službu automatické titulkování, Česká televize zase ve svém iVysílání umožňuje od 21. května 2010 divákům aktivovat téměř u všech přehrávaných pořadů titulky. I v češtině už existují nástroje pro automatické rozpoznávání řeči, příkladem může být NEWTONDictate pro diktování do PC či NEWTONDictate Mobile pro automatický přepis mluvené řeči na mobilní telefon. Zajímavé informace o tom, jak mohou řečové technologie pomoci handicapovaným občanům, si lze přečíst ve stejnojmenném příspěvku z konference INSPO.

Audiopopis či alternativa pro předtočený multimediální prvek

Smyslem tohoto kritéria úspěšnosti je poskytnout nevidomým uživatelům přístup k informacím, které jsou v multimediálních prvcích prezentovány vizuálně a nejsou zřejmé z audiostopy. Opět existují dva možné způsoby řešení. Ten první spočívá v audiopopisu – ten funguje tak, že jsou do pauz mezi dialogy vloženy komentáře, popisující prostředí, postavy či změny scény, které jsou důležité a nejsou popsány či se o nich nemluví v primární audiostopě.

Pokud vás zajímá, jak takové video s audiopopisem vypadá, prohlédněte si ukázku videa s audiopopisem.

Druhý způsob obnáší poskytnutí všech informací, které multimediální prvek obsahuje, v textové podobě. Můžeme si jej představit jako filmový scénář. Jeho výhoda oproti audiopopisu spočívá v tom, že se jeho poskytování nemusí omezovat pouze na pauzy mezi dialogy, ale může být uživateli poskytován synchronizovaně s multimediálním prvkem.

Alternativu ve výše uvedených případech není třeba definovat, pokud je multimediální prvek již alternativou textového obsahu stránky a jako takový je řádně označen.

Kritéria úspěšnosti se střední a nejnižší prioritou

Tato kritéria už si jenom krátce okomentujme, protože uvedení jejich řešení do praxe není pro běžného tvůrce webu úplně triviální a má smysl se jím zabývat pouze tehdy, když vaší primární cílovou skupinou jsou uživatelé, kteří jejich implementaci opravdu ocení (například nevidomí či neslyšící).

Tato kritéria nám přinášejí požadavky na zpřístupnění i živých multimédií (kritéria s nejvyšší prioritou řeší přístupnost multimédií předtočených) a také požadavek na alternativu v podobě znakového jazyka. Ten může pomoci těm sluchově postiženým, pro které je znakový jazyk jazykem mateřským. znakový jazyk může být také užitečný pro ty neslyšící, kterým dělá problémy čtením psaného textu.

Prostřednictvím znakové řeči lze vyjadřovat i intonaci, emoce a další informace, které se do psaného projevu převádějí jen velmi obtížně. Proto je znaková řeč v některých případech vhodnější než titulky.

Ukázka videa ve znakové řeči, které je opatřeno titulky. Toto video obsahuje znakový jazyk a titulky, ale je kvůli způsobu, jakým jsou titulky prezentovány (jedná se o součást videa), nepřístupné pro nevidomé Pro jeho plné zpřístupnění by bylo třeba ještě přidat textovou alternativu či audiopopis.

Závěr

Ukázali jsme si, jaké jsou možnosti definování alternativ k multimediálním prvkům. Opět je důležité si uvědomit, že v řadě případů definováním alternativy pomáháme nejen uživatelům zdravotně postiženým, ale třeba i těm, pro které není jazyk, v němž jsou dialogy vedeny, jazykem mateřským – ti ocení třeba titulky. Textové alternativy jsou také užitečné kvůli robotům vyhledávacích služeb, které mohou takový obsah indexovat a uživatelé jej pak mohou najít.

Jak už jsem psal v úvodu, většímu rozšíření definování alternativ zatím brání nedostatek jednoduchých řešení. Závěrem tedy nezbývá nic jiného než se těšit na to, až definování alternativ půjde co nejvíce zjednodušit či zautomatizovat (například při nahrání videa na YouTube dojde automaticky k doplnění titulků) a budeme se s nimi na webu setkávat co nejčastěji.

Příště se podíváme na to, jak přizpůsobit obsah webové stránky tak, aby byl prezentovatelný více způsoby a současně u něj nedocházelo ke ztrátě informace.

Radek vystudoval informatiku na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1998 se věnuje speciální informatice pro lidi s těžkým postižením zraku.

Věděli jste, že nám můžete zasílat zprávičky? (Jen pro přihlášené.)

Zatím nebyl přidán žádný komentář, buďte první!

Přidat komentář
Zdroj: https://www.zdrojak.cz/?p=3242