Přinášíme vám první část pětidílného seriálu o tom, co vám může přinést verzovací systém Git. Budeme se v něm věnovat jak obecným důvodům, tak okrajovým či unikátním vlastnostem, kvůli kterým stojí za to nad Gitem uvažovat.
Přinášíme vám první část pětidílného seriálu o tom, co vám může nabídnout verzovací systém Git. Budeme se v něm spolu s Karlem Minaříkem, propagátorem tohoto systému v ČR, věnovat jak obecným důvodům, tak okrajovým či unikátním vlastnostem Gitu. V dnešní části se zaměříme na svobodomyslnou povahu Gitu.
V minulém článku jsme ukázali, že Git je nástroj pro správu verzí, který je zároveň velmi jednoduchý i velmi flexibilní. Především nám však nevnucuje pečlivé plánování pracovních postupů a neříká „to jsi nejdřív měl…“ Dnes se podíváme na to, zdali to platí i při práci s větvemi (branch) a jejich slučováním (merge).
Na Gitu nás dosud zajímala zejména jeho jednoduchost a flexibilita při každodenním používání. Nevěnovali jsme však pozornost tomu, co jej definuje: faktu, že se jedná o distribuovaný systém na správu verzí. V tomto článku se tedy zamyslíme nad tím, co to znamená, a jaké důsledky z toho pro naši práci vyplývají.
V minulém článku jsme rozebrali důsledky, které má pro naši práci s repositáři decentralizovaná povaha Gitu. Jedním z nich je možnost upravovat historii — tedy alespoň historii našeho projektu. Pojďme se tedy podívat na to, proč a jak to pro nás může být výhodné.
Náš seriál o Gitu zakončíme netradičně: zeptáme se několika různých uživatelů Gitu, proč si jej zvolili a jaké výhody i problémy jim, podle jejich mínění, přináší. Zároveň pro vás máme i malou soutěž, v níž můžete vyhrát knihu „Pro Git“, která je věnována právě práci s tímto verzovacím systémem.
React s verzí 16.8 přináší zásadní novinku, a tou jsou Hooks, které mají přinést řešení pro hned 3 největší problémy, se kterými se v Reactu potýkáme. Implementace komponent pomocí tříd, sdílení logiky, nepraktický způsob práce s životním cyklem komponent. Představíme vám React Hooks a na konci ukážeme funkční příklad.
Pojednání o tom, jak (ne)obtížné je začít pracovat jako vývojář a jakou cestu očekávat. Není v něm ani jedna ukázka kódu, ale je v něm pár odborných pojmů. Pro lidi, kteří zvažují se naučit kódit/vyvíjet/programovat a pro ty, které jen zajímá, jak taková cesta vypadá.
Konference Machine Learning Prague je největší evropskou událostí o praktickém využití umělé inteligence a strojového učení a přitahuje do Prahy kapacity z celého světa.