Reportáž z jOpenSpace 2017

Právě jsem se vrátil z 9. ročníku vývojářské nekonference jOpenSpace. Tuhle říjnovou akci mám moc rád, jezdím na ní s několika přestávkami už od prvního jubilejního ročníku, který organizoval, jak kdosi poznamenal, “Otec zakladatel” Šraky Michal Šrajer.

V pohodovém hotelu Farma u Pehlřimova (s vynikající kuchyní), kde se jOpenSpace konal už potřetí, se nás sešlo 42. Kromě jOpenSpace “veteránů” jako jsou Dagi, Lukáš Křečan, Filemon, Petr Ferschmann a dalších byla letos asi třetina lidí, kteří byli na jOpenSpace poprvé. Díky tomu jsem se tam cítil výborně – radost z potkávání starých dobrých kamarádů se spojovala s poznáváním nových osobností českého vývojářského světa.

Z přednášek mě nejvíce zaujaly ty o Kotlinu, o němž mluvil Leoš Přikryl a Filip Procházka. Jako Java vývojář jsem se do něj na první pohled zamiloval. Aniž bych se musel vzdát silné typovosti Javy, konečně mám vidinu získat proboha nějakou modernější syntaxi a “elegantní” zápis kódu s novými možnostmi. Kotlin je tak teď pro mě jednoznačná volba pro další tvorbu (alespoň) produkčního kódu. Inspirující byly ale i ostatní přednášky, třeba myšlenku elegantně nahrazovat databázi nebo jiné potřebné služby pro integrační testy v dockeru pomocí TestContainers představil David Vonka. Mrazilo mě z výhledů do budoucnosti, když Novoj mluvil o projektu Neurolink – plánech Elona Muska jak “upgradovat” lidské schopnosti. Zaujalo mne i povídání Kuby Kočího o lineárním L-módu a asynchronním R-módu fungování mozku, včetně tipů, jak lépe využívat síly R-módu. Těch pro mne přínosných talků bylo tolik, že je zmiňovat všechny nemůžu. Dobrá zpráva však je, že video i samotné prezentace všech talků budou zveřejněny na jopenspace.cz, existuje i twitter tag #joscz2017 události.

Jako již tradičně, spousta know-how a inspirace pro účastníky přicházela až ve večerních hodinách, kdy hloučky diskutujících vývojářů postávali, popíjeli a klábosili. Bylo fakt těžké je opustit a jít rozumně spát! Všechny pobavil Petr Ferschmann, který si v sobotu pozdě večer nasadil svůj baťůžek a se všemi se rozloučil. Ještě o hodinu a půl později, ovšem o pár metrů dál a pořád s baťůžkem na zádech, byl spatřen ve vášnivé diskuzi, vcucnut v jiném hloučku :). A takhle to tam prostě chodí, kdo tam byl, zná to moc dobře.

Takže za rok, doporučuju včasnou registraci, bude totiž jubilejní 10. ročník!

Jety

Věděli jste, že nám můžete zasílat zprávičky? (Jen pro přihlášené.)

Zatím nebyl přidán žádný komentář, buďte první!

Přidat komentář
Zdroj: https://www.zdrojak.cz/?p=20527