7 aspektů, které mají vliv na přístupnost

Přístupnost webových stránek bývá často zužována do roviny technické, respektive na soulad s některou z metodik přístupnosti. V dnešním článku si ukážeme, že toto zúžení přístupnosti není vhodné, jelikož existuje celá řada dalších aspektů zásadně ovlivňujících přístupnost webu.

Přístupnost je často vnímána a omezována pouze na rovinu technickou, tzn. jak kvalitní je kód stránky, respektive zda web vyhovuje pravidlům některé z metodik přístupnosti. Tyto aspekty jsou jistě důležité a přispívají k lepší přístupnosti, je ale velkou chybou přístupnost zužovat pouze na ně. Výsledkem takové snahy jsou sice technicky kvalitně zpracované, ale ne vždy reálně přístupné weby, které by mohli handicapovaní uživatelé opravdu efektivně používat.

V dnešním článku si ukážeme, že existuje celá řada dalších aspektů, které hrají neméně důležitou roli v tom, jak handicapovaný uživatel vyhodnotí (ne)přístupnost konkrétního webu. Ve finále je to totiž on, kdo bude se stránkou za ztížených podmínek pracovat a kdo bude (ne)přístupnost webu posuzovat.

1. Zdravotní postižení uživatele

Nevidomý uživatel

Zdravotní postižení uživatele ve velké míře určuje jeho požadavky na přístupnost. Jiné požadavky má nevidomý, jiné slabozraký,  jiné sluchově postižený či vozíčkář. Z toho vyplývá, že to, co je přístupné pro jednoho, už nemusí být přístupné pro druhého, a naopak. Naštěstí požadavky jednotlivých skupin nejsou úplně disjunktní a existuje celá řada požadavků, jejichž implementací tvůrce webu pomůže více než jedné skupině návštěvníků se zdravotním postižením.

2. Technické zpracování webu

Technické zpracování webu a vyhovění požadavkům některé z metodik přístupnosti je dalším aspektem, který ovlivňuje přístupnost. Avšak žádná metodika nepokrývá všechny přístupnostní požadavky stoprocentně. Proto není dobré ji brát jako dogma, ale spíše jen jako vodítko, které může pomoci web udělat přístupný. Navíc požadavky se v čase mění, každá metodika dříve či později zastará a k řadě požadavků také neexistuje jediné správné řešení. Proto je vhodné některou z metodik přístupnosti použít pouze jako pomocníka – nepřeceňovat ho, ale ani nepodceňovat. Tou nejnovější metodikou je nedávno vydaný WCAG 2.0, který v současnosti asi nejlépe odpovídá aktuálním požadavkům na přístupnost.

3. Zkušenosti konkrétního uživatele s prací s webem

Čím větší má uživatel zkušenosti s prací s webovými stránkami, tím se lépe orientuje i na méně přístupném webu. Na druhou stranu zkušení uživatelé mají zpravidla vyšší nároky na přístupnost, protože různé přístupnostní vychytávky (například skrytý nadpis nad navigační částí) dokáží využít, a pokud na webu nejsou, tak jim chybí. Neméně důležitou roli také hraje to, zda na webovou stránku chodí uživatel opakovaně či zda na ni zavítal poprvé. Pokud na ni chodí pravidelně, dokáže si i s hůře přístupnou stránkou poradit, protože se na ní naučí pohybovat.

4. Zkušenosti konkrétního uživatele s prací s asistivní technologií

Naučit se dobře ovládat screenreader, softwarovou lupu či jinou asistivní technologii, by měla být povinnost každého jejího uživatele. Čím lepší znalosti uživatel má, tím lépe využije její funkce, rychleji se na stránce zorientuje a dostane k požadovaným informacím. Naopak malé či nedostatečné znalosti (uživatel neumí pracovat s formuláři) mohou vyústit v nesmyslné požadavky na přístupnost (místo formulářových prvků požaduje odkazy).

Nastavení screenreaderu

5. Použitá asistivní technologie, její konfigurace a verze

Každá asistivní technologie zpřístupňuje stejnou webovou stránku po svém. Jinak vidí stejnou stránku uživatel screenreaderu JAWS, jinak uživatel Supernovy či ZoomTextu. Velký vliv na získané informace má také konfigurace konkrétního programu (co a jak je čteno) a její verze – ty nové toho umí zpřístupnit výrazně více a lépe. Například nová verze screenreaderu JAWS přinese podporu RIA aplikací, čímž významně posune – alespoň z pohledu nevidomých  – hranice přístupnosti. Proto je v současnosti velmi důležité testovat přístupnost webu ne odškrtáním splnění pravidel některé z metodik přístupnosti, ale za pomoci aktuálních asistivních technologií, které uživatelé s handicapem používají.

6. Použitý prohlížeč

Použitý prohlížeč umožňuje uživateli využít jeho funkce k tomu, aby si webovou stránku zobrazil tak, jak mu to nejlépe vyhovuje, či pomocí doplňků překonal bariéry, které se na stránkách vyskytují. Typickým příkladem může být WebVisum, které uživatelům Firefox pomáhá překonat grafickou CAPTCHA ochranu. Navíc některé skupiny uživatelů (například nevidomí) jsou při používání prohlížečů omezeni jen na ty, které spolupracují s jimi používanými asistivními technologiemi (Internet Explorer, Firefox).

7. Preference a zvyklosti konkrétního uživatele

Nedávný průzkum, provedený mezi uživateli screenreaderů, ukázal, že typický uživatel screenreaderu neexistuje. Určitě se nedopustím velké chyby, když tento závěr zobecním a budu tvrdit, že neexistuje ani typický uživatel jiné asistivní technologie. Nelze proto předpokládat, že handicapovaní uživatelé se budou na webu chovat všichni stejně a nelze je házet do jednoho pytle. Při zpřístupňování obsahu webu je třeba cílit na jednotlivé skupiny handicapovaných uživatelů a uživatelům umožnit používat web dle svých zvyklostí a preferencí (třeba nabídnutím alternativní verze vzhledu či zachováním funkčnosti webu i při vzhledu  op. systému Vysoký kontrast – černá).

Závěr

Web, který je technicky dokonalý či do puntíku v souladu s některou z metodik přístupnosti, tedy ještě nemusí být přístupný. Stejně tak platí, že web, který ve všech ohledech nevyhovuje některé z metodik přístupnosti, je nepřístupný. Za přístupný web lze dnes považovat takový web, který  bude  handicapovaný návštěvník schopen i přes svůj zdravotní handicap, za pomoci prostředků, které má k dispozici, a způsobem, který mu vyhovuje, efektivně používat a dosáhnout svého cíle. A toho v současnosti nelze jen souladem s některou z metodik přístupnosti (a často pouze na základě teoretických znalostí) dosáhnout.

Při tvorbě přístupného webu je tedy velmi vhodné věnovat pozornost i ostatním aspektům, které přístupnost ovlivňují. Jen tak lze docílit toho, že web bude přístupný reálně, a ne jen formálně.

A co vy? Vnímáte přístupnost čistě jen jako technickou záležitost nebo věnujete pozornost i ostatním aspektům? Podělte  se o své názory v komentářích.

Vnímáte přístupnost čistě jen jako technickou záležitost?

Radek vystudoval informatiku na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1998 se věnuje speciální informatice pro lidi s těžkým postižením zraku.

Věděli jste, že nám můžete zasílat zprávičky? (Jen pro přihlášené.)

Komentáře: 24

Přehled komentářů

blizz.boz RE: 7 aspektů, které mají vliv na přístupnost
Martin Hassman RE: jenže to nestačí
Anonymní RE: jenže to nestačí
Martin Hassman RE: jenže to nestačí
Keny To je blábol..
Martin Hassman Re: Tomu říkám odvaha.
Sten Re: To je blábol..
petr_p Re: To je blábol..
TeX{}nosmav{z}ka Světle zelený text na tmavě zeleném pozadí
petr_p Re: Světle zelený text na tmavě zeleném pozadí
Jirka P Re: Světle zelený text na tmavě zeleném pozadí
Radek Pavlíček Re: To je blábol..
Keny Re: To je blábol..
Keny Re: To je blábol..
Radek Pavlíček Re: To je blábol..
Bloumal Re: To je blábol..
Brbla Re: To je blábol..
Martin Hassman Díky
TeX{}nosmav{z}ka Re: To je blábol..
Brbla Re: To je blábol..
vetesnik RE: 7 aspektů, které mají vliv na přístupnost
návštěvník zastoupení v populaci
Brbla Re: zastoupení v populaci
asdasd Z toho by si mel vzit ponauceni ROOT
Zdroj: https://www.zdrojak.cz/?p=2972