Přejít k navigační liště

Zdroják » JavaScript » Webpack: Balíme si na dovolenou v produkci

Webpack: Balíme si na dovolenou v produkci

Články JavaScript

Umíte nastavit Webpack pro produkční prostředí? Nemusí to být zrovna jednoduché. Proto jsem připravil podrobný návod, jak všechno nastavit tak, abyste mohli vyrazit bez starostí na dovolenou.

V tomto článku bych se rád podíval hlouběji na použití Webpack v produkčním prostředí. Prošel si jeho nastavení, hezky krok po kroku. Vysvětlil, co a jak udělat, aby naše produkční prostředí, ve srovnání s vývojovým prostředím, nestrádalo.

Předcestovní příprava

V produkčním prostředí potřebujeme neprůstřelné verzování všech souborů. Abychom nemuseli řešit, že nějaký prohlížeč návštěvníka webu si nestáhl naše poslední logo, nebo má stále starší Javascript kód a jeho aplikace se chová jaksi podivně. Stejné nepříjemnosti platí pro CSS soubory, které bychom rádi měli samostatně ve statickém souboru. Zrychlí se tím jeho vydávání ze serveru a prohlížeč si jej bude moci uložit do lokální cache.

Javascript třetích stran, jako jsou knihovny a frameworky, obvykle neměníme tak často, narozdíl od kódu naší aplikace. Bude lepší tento kód vyčlenit do samostatného souboru. Navíc tento kód bývá rozsáhlý – klidně několik megabajtů Javascriptu – je proto zbytečné, aby jej návštěvník stahoval s každou drobnou změnou aplikace znovu.

Javascript i CSS budeme samozřejmě servírovat minifikovaný. Statické soubory jako obrázky, fonty budeme také verzovat, abychom zajistili jejich správné vydávání ze serveru.

Protože máme svůj server rádi, ušetříme mu ještě jednu starost. Statický obsah, u kterého to má smysl, proženeme při sestavování aplikace gzip kompresí a uložíme do samostatných souborů. Server tak bude moci rovnou vracet připravené soubory a nebude se zdržovat s jejich kompresí.

Úrazové pojištění

Pro správu balíčků využijeme Yarn a začneme jeho nastavením. Abychom se na serveru vyhnuli zbytečnému stahování npm balíčku, zprovozníme si lokální Offline mirror. Vytvořte soubor .yarnrc, do kterého vložte následující kód:

yarn-offline-mirror "./offline"
yarn-offline-mirror-pruning true

Adresář offline pak bude obsahovat lokální zálohu všech použitých balíčků. Složku můžeme sdílet mezi servery, nebo ji uchovávat či verzovat v git. Další výhodou je, že už nebudeme tolik závislí na dostupnosti yarn registru.

Cestovní dokumenty

Jdeme na věc. Budeme potřebovat webpack a celou řadu loaderů a pluginů, babelpostcsscssnext a webpack-dev-server. Začneme instalací potřebných balíčků:

yarn add babel-cli \
         babel-core  \
         babel-loader \
         babel-plugin-add-module-exports \
         babel-plugin-transform-runtime \
         babel-preset-env \
         babel-runtime \
         compression-webpack-plugin \
         css-loader \
         expose-loader \
         extract-text-webpack-plugin \
         file-loader \
         html-webpack-harddisk-plugin \
         html-webpack-plugin \
         postcss \
         postcss-cssnext \
         postcss-easy-import \
         postcss-import \
         postcss-loader \
         preload-webpack-plugin \
         raw-loader \
         style-loader \
         url-loader \
         webpack \
         webpack-bundle-analyzer \
         webpack-dev-server

Hotovo! Do package.json si přidáme následující skripty:

"scripts": {
  "server": "webpack-dev-server -d --progress --hot --inline --colors",
  "watch": "webpack -d --progress --watch",
  "build": "webpack -d",
  "build:production": "webpack"
},

Skripty se nám budou později hodit, abychom mohli pomoci yarn run build spustit build aplikace nebo nastartovat webpack-dev-server pomocí příkazu yarn run server. Webpack budeme spouštět z řadou parametrů, jejich význam najdete v dokumentaci.

Než začneme s Webpackem nastavíme si ještě babel. Vytvořte si soubor .babelrc s následujícím obsahem:

{
  "presets": ["env"],
  "plugins": ["babel-plugin-add-module-exports", "transform-runtime"]
}

A ještě přidejte konfiguraci postcss do souboru postcss.config.js:

module.exports = {
  plugins: {
    'postcss-import': {},
    'postcss-cssnext': {
      browsers: ['last 2 versions', '> 5%'],
    },
    'postcss-clean' : {},
  },
};

Tak a jdeme se konečně ponořit do konfigurace Webpacku.

Balíme si zavazadlo

Nakonfigurovat Webpack tak, aby vyhovoval požadavkům, které jsme si stanovili na začátku, není úplně triviální. Začneme vytvořením souboru webpack.config.babel.js – všimněte si přílepku *.babel.js , tím zajistíme, aby Babel náš konfigurační soubor za letu přeložil do ECMAScript 5 a my budeme moci vesele používat při konfiguraci novější ECMAScript 6 syntax.

Úvodem konfiguračního souboru naimportujeme potřebné knihovny. Bude se jednat o Path  z Nodejs, WebpackCompressionPlugin pro gzip kompresi, HtmlWebpackPlugin pro generování vstupního index.html a ExtractTextPlugin, který nám pomůže uložit výsledky do souborů.

import path from  'path';
import webpack from 'webpack';
import CompressionPlugin from 'compression-webpack-plugin';
import HtmlWebpackPlugin from 'html-webpack-plugin';
import ExtractTextPlugin from 'extract-text-webpack-plugin';

Dále si definujeme dvě konstanty (isDev a isHot), které nám pomohou určit kontext prostředí:

const isDev = !Boolean(process.env.NODE_ENV === 'production');
const isHot = path.basename(require.main.filename) === 'webpack-dev-server.js';

Jdeme konfigurovat Webpack. Jednotlivá nastavení budeme postupně přidaávat do konstanty app:

const app = {};
module.exports = [app];

Nastavíme si context a entry.

const app = {
  context: path.resolve('.'),
  entry: { 
    app: './src/app.js',
    // backend: './src/admin.js'
    // main: './src/css/main.css'
  },
}

Vstupním bodem naší aplikace bude soubor ./src/app.js. Těchto bodů může být definováno víc, klíčem se pak definuje chunk [name]. Toto [name] následně použíjeme při definování názvů souborů na výstupu:

const app = {
  // ... 
  output: {
   path: path.resolve(__dirname, './public/'),      
   publicPath: isDev && isHot ? 'http://localhost:5000/' : '/',
   filename: isDev ? 'js/[name].js' : 'js/[name].[chunkhash].js',
   chunkFilename: isDev ? 'js/[name].js' : 'js/[name].[chunkhash].js'
  },
}

Všimněte si, že filename a chunkFilename se pro produkční a vývojové prostředí různí. Řetězec [chunkhash] bude Webpackem nahrazen za jedinečný hash odpovídající sestavení dané části. Díky tomu bude zajištěno efektivní cachován v prohlížeči. Stejně tak bude různá publicPath, pokud bude Webpack spuštěn pomocí dev serveru. Dev server si můžeme také rovnou nastavit:

const app = {
  // ....
  devServer: {
    contentBase: [path.join(__dirname, 'public')],
    compress: true,
    host: 'localhost', // 0.0.0.0 || 127.0.0.1 || localhost || example.dev
    port: 5000,
    noInfo: true,
    overlay: true, // zobrazeni chyb
  }
}

Nastavíme performance tak, aby nás Webpack pouze varoval, že překračujeme doporučené limity. A upravíme si pomocí stats, jaké informace nám bude Webpack vypisovat.

const app = {
  // ....  
  performance: {hints: isDev ? false : "warning"},
  stats: isDev ? 'verbose' : 'minimal',  
}

Prostřednictvím resolve sdělíme Webpacku, ve kterých složkách má hledat importované soubory:

const app = {
  // ....
  resolve: {
      modules: [path.resolve(__dirname, 'src'), 'node_modules']
  }
}

Nastavíme module loadery pro JS, CSS, HTML a další statické soubory:

const app = {
  // ....
  module: {
    rules: [
      
      // Javascript  loader
      {
        test: /\.js$/,
        exclude: /(node_modules)/,
        use: {loader: 'babel-loader'},
      },
      
      // CSS loader
      {
        test: /\.css$/,
        // povšimněte si použití ExtractTextPluginu, budeme jej ještě nastavovat dále
        use: ExtractTextPlugin.extract({ 
          fallback: "style-loader",
          use: ['css-loader', 'postcss-loader']
        })
      },
      
      // Angular HTML template loader
      {
        test: /\.html$/,
        use: {
          loader: 'file-loader',
          options: {name: 'partials/[name].[hash:8].[ext]'}
        }
      },
      
      // images & fonts loader 
      {
        test: /\.(jpe?g|png|gif|webp|eot|ttf|woff|woff2|svg|)$/i,
        use: [
          {loader: 'url-loader', options: {limit: 1000, name: 'assets/[name].[hash].[ext]'}}
        ]
      }
    ]
  }
}

Za povšimnutí stojí nastavení parametru name u file-loaderu pro HTML šablony Angularu a stejný parametr pro url-loaderu, zpracovávající statické soubory.

Abychom se vyhnuli případným konfliktům v názvech souboru (např. stejně pojmenované obrázky) přidáme k názvům souboru [hash] a pomocí [ext] zachováme původní příponu zpracovávaného souboru.

Na závěr konfigurace nám už jenom stačí nastavit Webpack plugins. Pro produkční a vývojové prostředí se bude sada pluginů lišit. To vyřešíme pomocí Javascriptu snadno:

const app = {
  //...
  plugins: [
    // ZDE vložíme všechny společné pluginy
  ].concat(
    // a přidáme k nim plugny pro ... 
    isDev ? [ /* vývojové prostředí */ ] : [ /* a popřápadě produkční prostředí */ ]
  )
}

Společné pluginy budou vypadat takto:

const app = {
  //...
  plugins: [        
    new HtmlWebpackPlugin({
          inject: 'head',
          filename: 'index.html',
          chunksSortMode: 'dependency',
          template: '!!raw-loader!./src/index.html'
        }
    ),
    // ...

Plugin HtmlWebpackPlugin bude generovat index.html, tedy vstupní bránu do naší aplikace. Vygenerovaný HTML soubor bude obsahovat odkazy na všechny vygenerované soubory. Všimněte si nastavení chunksSortMode: 'dependency', tímto parametrem určíme jak budou jednotlivé části sposkládány a seřazeny v HTML hlavičce vygenerovaného souboru. Jako předlohu použijeme soubor src/index.html.

    // ...
    new webpack.optimize.CommonsChunkPlugin({
      name: 'vendor', // zde definujeme [name]
      minChunks: ({resource}) => (
          resource &&
          resource.indexOf('node_modules') >= 0 &&
          resource.match(/\.js$/)
      )
    }),
    new webpack.optimize.CommonsChunkPlugin({
      name: 'manifest',
      minChunks: Infinity
    }),
    // ...

Plugin webpack.optimize.CommonsChunkPlugin použijeme hned dvakrát. Poprvé pomocí tohoto pluginu oddělíme všechny Javascripty importované z node_modules do souboru vendor.*.js. Podruhé přesuneme do samostatného souboru manifest.*.js kódy, které nám generuje Webpack. Kód generovaný Webpackem se totiž mění prakticky neustále a šel by proti naší snaze zlepšit a prodloužit cachování kódu, který se nemění tak často.

S tímto pluginem se dá udělat řadu dalších kouzel o kterých se dočtete v Kapitole Bundle Spliting v knize Survive Webpack.

    // ...
    new webpack.ProvidePlugin({
      '$': 'jquery',
      'jquery': 'jquery',
      'jQuery': 'jquery',
      'window.$': 'jquery',
      'window.jQuery': 'jquery' // jQuery pluginy no ... ¯\_(ツ)_/¯
    }),
    // ...

Plugin webpack.ProvidePlugin zařídí, abychom nemuseli sáhnout do starých kódu a všude přidávat import jQuery. Pokud Webpack při zpracování narazí na jQuery, provede to automaticky za nás. Toto nastavení je rovněž volitelné, pokud jQuery již nepoužíváte.

    // ...
    new ExtractTextPlugin({
          filename: isDev ? 'css/[name].css' : 'css/[name].[contenthash].css',
          disable: isHot,
          allChunks: true
        }
    ),
    // ...

Jak jsme již psal v úvodu, kód CSS budeme chtít oddělit do statického souboru. Tohle za nás zařídí plugin ExtractTextPlugin. Nastavení pluginu má jedno specifikum, tím je [contenthash] – chceme totiž, aby soubor měl jedinečné jméno generované na základě jeho aktuálního obsahu.

    // ...    
    new webpack.NoEmitOnErrorsPlugin()
  ].concat(isDev ? [/* ... */] : [/* ... */])
}

Posledním společným pluginem bude webpack.NoEmitOnErrorsPlugin(), který zamezí generování nových souborů, pokud dojde k nějaké chybě. Další nastavení a pluginy se budou pluginy řídit aktuálním prostředím:

const app = {
  //...
  plugins: [ /* ... */].concat(
    isDev ? [
      new webpack.NamedModulesPlugin(),
    ] : [
      new webpack.HashedModuleIdsPlugin({hashFunction: 'sha256'}),
   
      // gzip results
      new CompressionPlugin({
        asset: '[path].gz[query]',
        algorithm: 'gzip',
        test: /\.(js|css|html)$/
      }),
   
      // minify js
       new webpack.optimize.UglifyJsPlugin({
        compress: {warnings: false},
        mangle: {
          except: ['$', 'jQuery'] // nepřejmenuj jQuery
        }
      }),
    ]
    )
}

Pluginy webpack.NamedModulesPlugin a webpack.HashedModuleIdsPlugin určují, jak si bude Webpack označovat při skládání jednotlivé části kódu.

Na začátku jsme si řekli, že budeme komprimovat a minifikovat obsah, kde to jen půjde. Tohle za nás vyřeší CompressionPlugin a webpack.optimize.UglifyJsPlugin.

CSS kód budeme minifikovat pomocí postcss-clean, který jsme přidali prve do postcss.config.js. To je vše. Teď stačí spustit yarn run build nebo yarn run build:production, popřípadě yarn run server, pokud se vrhneme do dalšího vývoje naší aplikace.

Odletáme na dovolenou

Náš release skript bude velmi jednoduchý. Nejprve získáme poslední soubory:

git fetch origin && git reset --hard master
git clean -df -e offline # složku offline chceme zachovat

Sestavíme aplikaci a připravíme nové soubory:

yarn install --prefer-offline && yarn run 'build:production'

Na závěr přeneseme vytvořená data do složky /var/www/web/public:

rsync -avh ./public /var/www/web --delete-after

Hotovo. Aplikace běží a my můžeme konečně na dovolenou.

PS: Všechny kódy jsou veřejně dostupné na https://github.com/OzzyCzech/webpack-the-right-way/

Komentáře

Subscribe
Upozornit na
guest
6 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
zvedavec

preco git fetch origin && git reset --hard master namiesto obycajneho git pull ?

shemale

To sice ano, ale pokud někdo změní něco na serveru a nedá to zpětně do gitu, tak je to hlupák. Neexistuje racionální odůvodnění, proč obhajovat podobné věci. Uznávám, že praxe je trochu jiná, ale je to špatně. Já mám například deployment přes Docker a jákoliv změna na serveru, která není zpětně komitnuta do Gitu je předem ztracena.

Martin Hassman

Mít „hlupákproof“ postup nemusí být nutně racionální, ale pragmatické.

Petr

reset –hard bezpecnejsi… zajimavy cist :) .. Kazdopadne vazne nekdo releasuje na produkci takhle!? Zadny tooling na vytvoreni package/image? Chapu, ze to neni jadro clanku, jen me to zarazillo….

Jarda

A o čem je celý ten článek než o vytvoření package/image? Vždyť přeci na konci máš hotový produkční artefakt a pak už je jen na tobě co s ním uděláš. Buď ho můžeš automaticky použít pro nějaké staging/beta/produkční prostředí, nebo ho můžeš zkopírovat někam do nějakého úložiště artefaktů, nebo cokoliv chceš. Ale přeci nemůžeš chtít aby každý článek, který Zdroják napíše popsal všechny možnosti. Tady máš popsáno jak vyrobit produkční artefakt pomocí webpacku. Co s tím dál už je na jiný článek.

Enum a statická analýza kódu

Mám jednu univerzální radu pro začínající programátorty. V učení sice neexistují rychlé zkratky, ovšem tuhle radu můžete snadno začít používat a zrychlit tak tempo učení. Tou tajemnou ingrediencí je statická analýza kódu. Ukážeme si to na příkladu enum.