Jak se hledají vývojáři?
Nálepky:
Nedávno se objevilo několik článků zabývajících se tématikou náboru vývojářů do firem, které stojí za přečtení.
První příspěvek napsal Rikki Fridrich s názvem Ako korporácie lákajú zamestnancov (a prečo im to nejde). Zmiňuje například:
Na čom nezáleží:
- Veľkosť, stabilita a prosperita firmy. Rok vzniku, počet zamestnancov ani výška obratu nikoho nezaujíma. Že ste veľkí a stabilní sa očakáva automaticky.
- “Zamestnanecké výhody”. Ak to nenapíšete konkrétne, znamená to stravenky, vodu, sickdays. Nič z toho nie je považované za zamestnaneckú výhodu (viď nižšie). Buďte konkrétni
Další článek napsal Martin Malý pod názvem Náborový inzerát, který vaše HR oddělení nenapíše…, kde píše:
Plat je jasná součást práce. Pracuju proto, abych dostal mzdu, nebudeme si nic nalhávat. To, jakou mzdu požaduju, závisí na výše uvedeném – tedy co budu dělat, s kým a jak. Jsou práce, co bych rád dělal, ale s lidmi, kteří tam pracují, bych nedělal ani za zlaté prase. Na druhou stranu jsem ochoten lehce slevit, když mi to zaměstnavatel vynahradí někde jinde. (Dovolenou? Iluzorní… lidé na pozicích, kde dělám já, mají problém s tím si ji vůbec vybrat.)
Před časem jsme se tohoto téma dotkli i tady na Zdrojáku v článku Davida Majdy Jak psát nabídky práce pro vývojáře, kde stojí:
Většina nabídek, které (vývojář) obdrží, obsahuje elementární nedostatky. Pokud dodržíte zásady uvedené v tomto článku, vyhnete se jim a už jen tím překonáte většinu vaší konkurence. Dál vás pak může dostat už jen dobrý copywriting a atraktivita nabízené práce samotné.
A jaké zkušenosti máte vy?
Martin Hassman
Martin Hassman založil a řadu let vedl magazín Zdroják, absolvoval VŠCHT Praha, pořádal řadu konferencí, pomáhal s rozšířením otevřených technologií, byl u založení projektů CZilla, Dáme roušky a dalších. Vymyslel a dva roky vedl dobrovolnický projekt Movapp pod Česko.Digital. Nyní pracuje jako produktový manažer v datové platformě Golemio.cz.
Niekedy sa človek nestačí diviť koho firma pošle na pohovor. Moja osobná skúsenosť z poslednej doby bola, že som zažil na pohovore totálny amatérizmus zo strany firmy. Nakoniec som bol rád, že ma nezobrali, keď som si dodatočne uvedomil, kde by som mal pracovať :) Momentálne to už hodnotím ako ďalšiu dobrú skúsenosť, v budúcnosti ma už asi žiadna firma tak neprekvapí :D
Aj keby ta firma vzala, neznamena to ze tam musis ist robit.
„Před časem jsme se tohoto téma DOTKLY i tady na Zdrojáku v článku Davida Majdy…“
… Doufám, že je to vtip. Apríl už ale byl.
Není to vtip, zprávičky neprochází jazykovou korekturou. Ale díky.
… což mi připomíná, že bych ti měl konečně poslat slíbený článek:-)
S tím prvním bodem nesouhlasim. Při hledání práce jsem si u každé firmy procházel i velmi podrobně její informace o účetnictví. Z toho, co člověk najde na webu, lze třeba zjistit, jaký je tam průměný plat, zda podporují zaměstnávání na ŽL a mnoh dalších informací.
Nesouhlasení se povoluje, poslání článku také 8-)
Na svém blogu jsem publikoval články, které s tématem souvisejí:
Jak dělám Java pohovor
Jak dělají Java pohovor jinde
Geek, který zapadne
Osobně po nikom koho hledám nepožaduji ani jeden z těchto přežitků. Zajímá mě co člověk umí v dané chvíli, jaký je a za kolik je schopný (ochotný) pro mě pracovat. Obecně si myslím, že v dnešní době školy chrlí jednoho nedouka za druhým a naopak existuje mnoho schopných lidí, kteří nemají „minimální vzdělání“ (vysokoškolské vzdělání v IT oboru).
Jaký na to máte názor? Potkal jsem za svůj profesní život tolik neschopných inženýrů, že jsem na přestal věřit na kvalitu českého školství :-)
A ještě jeden článek k tématu:
Měl by mít vývojář portfolio?