Kódujme sémanticky s mikroformáty: náměty a problémy

Dnes náš seriál o používání mikroformátů zakončíme. Zmíníme témata, na která nebyl v předchozích dílech prostor a popíšeme některé problémy, na které můžete při používání mikroformátů narazit. Na řadu přijde i Sémantický web a rozsáhlý seznam nástrojů, které s mikroformáty pracují.

Seriál: Kódujme sémanticky s mikroformáty (11 dílů)

  1. Kódujme sémanticky s mikroformáty: úvod 15.10.2008
  2. Kódujme sémanticky s mikroformáty: 1. část – rel 22.10.2008
  3. Kódujme sémanticky s mikroformáty: 2. část – XFN 29.10.2008
  4. Kódujme sémanticky s mikroformáty: 3. část – hCard 5.11.2008
  5. Kódujme sémanticky s mikroformáty: hCard (dokončení) 12.11.2008
  6. Kódujme sémanticky s mikroformáty: 4. část – hCalendar 19.11.2008
  7. Kódujme sémanticky s mikroformáty: hCalendar (dokončení) 26.11.2008
  8. Kódujme sémanticky s mikroformáty: hAtom 3.12.2008
  9. Kódujme sémanticky s mikroformáty: hResume 10.12.2008
  10. Kódujme sémanticky s mikroformáty: náměty a problémy 17.12.2008
  11. Kódujeme sémanticky s Mikroformáty: Value Class Pattern 2.12.2009

Seriál Kódujme sémanticky s mikroformáty je překladem anglického originálu, který na svém blogu A Blog Not Limited vydává webdesignerka Emily Lewis.

Dle toho, co jsem si naplánovala v úvodu do tohoto seriálu, jsme na konci naší strhující cesty do světa mikroformátů. A po­té, co jsem se zaobírala specifickými mikroformáty a jejich implementací na A Blog Not Limited, jsem nechtěla celý seriál ukončit bez nějakého shrnutí.

Ale čím víc jsem o tom přemýšlela, tím víc jsem si začala uvědomovat, že nejsem připravena tento seriál ukončit. Stále existuje spousta mikroformátů, které se možná rozhodnu na svém blogu (nebo jiné stránce) implementovat a budu o tom chtít zase něco napsat.

Takže jsem se rozhodla, že tento článek není zakončení, ale spíše sbírka různých témat a problémů, které jsem zaznamenala během svého výzkumu mikroformátů. 

Půjdu pořádně do hloubky a trošku i do filosofie. Dobře, ne tak docela. Jen vás prostě trošku škádlím.

Rekapitulace seriálu

Předtím než začnu, pojďme se podívat na to, čím jsem se již zabývala:

Když jsme si to hezky zrekapitulovali, můžeme se do těch témat a problémů pustit.

Téma: sémantika

V každém článku tohoto seriálu jsem zmínila, že sémantika je jedním z hlavním důvodů, proč jsem fanoušek mikroformátů.

Nechápejte mě špatně. Miluji ty parsery, vyhledávače, rozšíření prohlížečů a další věci, které z mikroformátů dělají ještě užitečnější věc.

Ale pro mne, XHTML specialistu, je sémantika ohromně důležitá. A mikroformáty mi umožňují být ještě sémantičtější.

Sémantický web

Nemyslím si ale, že každý rozumí sémantice tak, jak se aplikuje na web.

Takže co je Sémantický web:

… převážná většina informací na webu je designovaná pro pochopení lidmi, a … struktura dat není pro robota prohlížejícího web jasná. … naproti tomu Sémantický web je snaha o vývoj jazyků, které popíšou informace v takové formě, aby jim robot porozuměl.

Tim Berners-Lee

V podstatě je tedy Sémantický web prostě takové rozšíření našeho současného webu, ale s lepšími informacemi a významem (sémantikou), které umožní počítačům/strojům a lidem spolupracovat mnohem efektivněji.

A ačkoli mikroformáty nejsou jednou z oficiálních specifikací Sémantického webu, podporují jeho cíl – spolupráci člověka a stroje. Vlastně jedna ze zásad mikroformátů zní „navrženo nejprve pro lidi, až pak pro stroje“.

Sémantický kód

Poté je tu ta sémantika, ke které se obyčejně odkazuji, pokud o sémantice mluvím: sémantický kód, což je kód, který popisuje co něco je místo toho, jak něco vypadá.

To je správný přístup k vývoji pomocí webových standardů: oddělení informací o struktuře od informací o vzhledu.

A abychom mohli mluvit pěkně „geekovsky“, vymyslela se tomu dokonce zkratka: POSH.

Navzdory té „úžasné“ zkratce je ten koncept oddělení struktury od prezentace (ještě vylepšený validací) jedním z mých nejoblíbenějších pojetí web designu.

Proč to mám tak ráda? Mno, kromě toho, že dodržuji standardy (miluji pravidla, když dojde na web), sémantický kód popisuje samotný obsah. Ne to, jak to bude vypadat, ale to, co to je.

Seznam je  <ul>, odstavec je  <p>, nadpis  <h1>. Jsem od přírody organizátor/ka­tegorizátor, takže mi to prostě dává smysl. Tímto způsobem přemýšlím, takže také tímto způsobem píšu svůj kód.

Ale kromě mého uspokojení to má samozřejmě i jiné výhody, včetně jednoho spjatého se Sémantickým webem: počítače totiž vůbec nezajímá, jak vaše stránka vypadá.

Počítače se zajímají o data a informace na stránce a jsou schopny identifikovat určitá data jako například nadpisy (což nabízí přidanou hodnotu přirozeného vylepšování SEO).

Takže, s úctou k této koncepci sémantiky, mikroformáty ji berou na další level tím, že do kódu přidávají metadata a atributy a poskytují tak ještě větší sémantickou hodnotu webovému obsahu.

Sémantické CSS

A ještě lépe, protože hodnoty class  jsou to, co definuje mikroformáty (pár výjimek vztahujících se k rel  a atributu  title  pot­vrzuje pravidlo), mikroformáty podporují sémantické konvence pro pojmenovávání tříd v kaskádových stylech, čehož jsem horlivým zastáncem.

Z mého pohledu, pokud už se obtěžujete sémantickým kódem, neměli byste také zvážit sémantické pojmenovávání v CSS?

Například proč dávat class="rightcolumn",  když je zde možnost, že v budoucnosti se prezentace může změnit a element už vůbec nebude vpravo? Namísto toho můžeme dát  class  jméno, které popisuje, co je obsahem (například  class="relatedcontent") a použít CSS selektory k definici jeho prezentace.

Mikroformáty přesně tohle dělají. Vlastnosti a podvlastnosti mikroformátů jsou hodnoty  class, které popisují, co daný element znamená. Například entry-title  v hAtom.

Problém: zbytečný kód

Diskuse o sémantickém kódu je krásný dodatek k problému, který mnoho lidí zmiňuje jako důvod, proč nepoužívat mikroformáty: zbytečný kód.

Tento „problém“ byl předmětem nedávného článku Andy Clarka: A tribute to Microformats (odpovědi na čtenářské dotazy). (Volně přeloženo jako Hold mikroformátům.)

Čtenář poznamenal k mikroformátům: „Mně připadají jako přehnané množství značek a tříd.“

A pokud se podíváte na příklad na Microformats wiki, čtenář je absolutně přesný:

<div class="vcard">
  <a class="fn org url" href="http://www.commerce.net/">CommerceNet</a>
  <div class="adr">
    <span class="type">Work</span>:
    <div class="street-address">169 University Avenue</div>
    <span class="locality">Palo Alto</span>,
    <abbr class="region" title="California">CA</abbr>
    <span class="postal-code">94301</span>
    <div class="country-name">USA</div>
  </div>
  <div class="tel">
     <span class="type">Work</span> +1-650-289-4040
      </div>
  <div class="tel">
    <span class="type">Fax</span> +1-650-289-4041
  </div>
  <div>Email:
    <span class="email">info@commerce.net</span>
  </div>
</div> 

Fuj! Divovitost! Spanovitost!

Ale jak Andy hbitě vysvětluje (a jak jsem já, alespoň doufám, demonstrovala ve všech mých příkladech v seriálu), „[mikroformáty] můžete konstruovat za pomoci elementů, které jsou vhodné v kontextu obsahu, který publikujete.“

A ještě dodává ke čtenářově poznámce o přehnaném množství tříd:

… v případě zralých a široce adoptovaných mikroformátů, jako jsou hCard a hCalendar, žádná z hodnot těchto atributů nepochází z barvité fantazie vynálezců mikroformátů, ale byla převzata z existujících příbuzných standardů jako jsou vCard nebo vCalendar. Vlastně jsou tyto hodnoty atributů v těchto mikroformátech zcela stejné, a to je to, co například umožňuje psaní takových skriptů, jako je X2V od Briana Sudy.

Takže argument, že přehnané množství tagů a tříd převažuje and všemi výhodami mikroformátů, není v podstatě argument. Je to jen projev ignorance, která je naneštěstí propagována velmi špatnými příklady implementace mikroformátů.

Problém: přístupnost

Další téma, které se často objevovalo v tomto seriálu, je přístupnost a fakt, že některé části různých mikroformátů nejsou přístupné pro odečítače obrazovky.

Designový vzor pro datum a čas

Designový vzor pro datum a čas jsem zmínila již několikrát v souvislosti s hCard, hCalendar a hAtom, stejně jako obavy o přístupnost spojené s designovým vzorem abbr.

Ale potřebujeme to prodiskutovat ještě jednou, protože problémy s přístupností jsou jedním z hlavních důvodů, které lidé uvádějí na otázku, proč nepoužívají mikroformáty.

Za prvé, co to vůbec je designový vzor pro datum a čas?

Je to doporučený přístup pro definici informací o datu/čase v mikroformátech a používá designový vzor abbr:

<abbr class="dtstart" title="2008-11-20T09:00:00">November 20</abbr>–<abbr class="dtend" title="2008-11-22T18:00:00">22</abbr> 

Můžete vidět, že obalující element je <abbr>  a obalené informace jsou „November 20“ a hodnota atributu  title  je „2008–11–20T09:00:00“.

Tento vzor byl vymyšlen tak, aby podporoval jednu ze základních myšlenek mikroformátů: navrhnout nejprve pro lidi, až poté pro stroje. A dohromady poskytovat informaci čitelnou jak pro lidi, tak pro stroje.

Logika věci je taková, že stroje — jako třeba webové aplikace — použijí hodnotu atributy  title, zatímco prohlížeče zobrazí lidem obsah obalený  <abbr>.

hPřístupnost (hAccessibility)

Jak moc hezky to vypadá, ale má to své problémy.

Již více jak před rokem publikoval The Web Standards Project článek hAc­cessibility, který popisuje významné problémy s přístupností u designového vzoru pro datum a čas s použitím designového vzoru abbr: čtečky obrazovky budou číst hodnotu  title.

Takže u  title, kde designový vzor předepisuje strojově čitelnou hodnotu data/času ve formátu ISO 8601, čtečky obrazovky budou číst tuto hodnotu doslovně.

Představte si, že pokaždé když vaše čtečka obrazovky narazí na <abbr title="2008-11-20">, uslyšíte toto: „dva tisíce osm pomlčka jedenáct pomlčka dvacet“. A je to ještě mnohem horší pro delší hodnoty s informacemi o čase.

Tohle pravděpodobně není pro takové uživatele příjemné.

Problém zatím nebyl vyřešen. Zvláštní jednotka WaSP, která se zabývá přístupností, na­vrhla alternativy k de­signovému vzoru abbr, včetně této, která mi celkem dává smysl:

<span class="dtstart" title="20070312T1700-06">March 12, 2007 at 5 PM, Central Standard Time</span> 

Mít pravdu vs. zachovat se správně

Dodnes nebyl tento problém vyřešen. A čím víc toho vím o mikroformátech, tím méně chápu proč.

Mně, jako venkovnímu pozorovateli, to připadá, že je zde daleko větší důraz na otázku „kdo má pravdu“, místo snahy o vyřešení problému. Jen si přečtěte některé komentáře k článku WaSP.

Uznávám, že zcela rozumím argumentům, že <abbr>  je ten správný sémantický element, který bych měla použít, protože title  atributu  <abbr>  nabízí rozšířenou verzi obsahu značky.

Ale přístupnost na webu (i v životě) je prvořadý cíl. Je to správné, prosté a jednoduché, že lidé s postižením mají rovnocenný přístup k obsahu.

Tohle, plus fakt, že tyto problémy s přístupností jsou pro mikroformáty jednou z hlavních bariér k širšímu užívání, jsou důvody k tomu, aby byl celý problém promptně vyřešen (vlastně si myslím, že už měl být dávno vyřešen). Bohužel to vypadá, že se tak hned tak nestane.

A to mikroformátům jenom ubližuje.

Téma: nedostatek nástrojů = nedostatek výhod

Další téma, na které jsem v tomto seriálu narážela (a další důvod, proč lidé neimplementují mikroformáty): nouze o nástroje, které mikroformáty využívají.

Nikdy, když jsem tento argument zaslechla, jsem jej nebrala vážně. Prostě proto, že jsem si vědoma existence mnoha užitečných nástrojů, které agregují, extrahují, vyhledávají atd. mikroformáty:

Nástroje pro prohlížeče

  • Opera rozpoznává mikroformát rel-home, pokud je použit v <link>  a ten v  <head>  dokumentu. Funkce prohlížeče Navigation Toolbar, pokud je povolena, umožňuje navigaci uživatelů na domovskou stránku.
  • cmSiteNavigation Toolbar 0.8 pro Firefox (1.5–2.0) rozpoznává rel-home a zobrazuje v toolbaru související stránky a tím pomáhá navigaci.
  • Rozšíření Ope­rator pro Firefox rozpoznává několik různých mikroformátů (rel-tag, hCard, hCalendar) a poskytuje k nim obsahově specifické hledání na různých stránkách na internetu včetně Amazon, YouTube a Flickr.
  • Tails Export 0.3.5 pro Firefox identifikuje mikroformáty na stánce (hCard, hCalendar, hReview, xFolk, rel-license) a poskytuje různé možnosti exportu. Pro hCard a hCalendar exportuje obsah mikroformátu do souborů .cvf respektivě .ics, které mohou být importovány do vašich elektronických adresářů nebo kalendářů.
  • rel-lint je bookmarklet založený na JavaScriptu, který kontroluje známé hodnoty XFN a označuje ty, které nerozpozná.
  • Safari Microformats plugin je užitečný pro uživatele Safari pro nalezení mikroformátu hCard a uložení informací z něj do elektronického adresáře.
  • Na prohlížeči nezávislý Microformats Bookmarklet na­podobuje plug-in pro Safari a poskytuje stejnou funkcionalitu.
  • Michael Kaply vytvořil uživatelský skript hAtom pro rozšíření Firefoxu – Operator. Tento skript přidává funkcionalitu pro bookmarkování výskytů  hentry.
  • Mapanui je beta verze bookmarkletu, který využívá mikroformáty k nalezení adresy na mapě aniž by člověk opustil stránku.

Vyhledávače a roboti

  • SearchMonkey open platform od Yahoo! předělává extra­hovaný obsah z RDF a mikroformátů pro vývojáře třetích stran.
  • Social Graph API od Google indexuje webové stránky s XFN a dělá web více sociálním a hledání svých přátel v nových místech webu snažším.
  • Creative Commons Search od Yahoo! filtruje obsah na základě rel-license.
  • Google také nabízí hledání filtrované dle rel-license: „Usage Rights“ search.
  • Rubhub je sociální vyhledávač, kde můžete zadat adresu vašich stránek a ty jsou poté zaindexovány a porovnány s dalšími stránkami v indexu Rubhubu a naleznou se tak sociální vztahy mezi stránkami/lidmi.
  • Plaxo’s Open Social Graph má robota, který začne se zadaným URL a poté hledá odkazy s  rel="me"  a pomáhá tak sjednocování identit.
  • XFN Graph vytváří pavučinové diagramy toho, jak na sebe stránky odkazují a poskytuje vizuální reprezentaci různých sociálních vztahů mezi autory stránek/blogů.
  • Technorati Microformats Search prohledává hCard a další mikroformáty, včetně hCalendar a hReview.

Nástroje k vytváření

  • XFN 1.1 Creator je webový pomocník, který vytváří odkazy se správnými hodnotami XFN a je dostupný v několika jazycích.
  • MT Blogroll 2.12 Manual je plug-in pro Movable Type, který umožňuje definovat vztahy XFN v blogrollu.
  • XFN Link Creator je další pomocník, který umožňuje vytvářet odkazy s hodnotami XFN. Také vám umožňuje specifikovat kód, stejně jako hodnoty title  pro odkazy.
  • WordPress Links Manager je nakonfigurován tak, aby vám umožnil definovat vztahy XFN v odkazech v blogrollu,
  • WP Microformatted Blogroll 0.2 je plugin pro WordPress, jehož výstupem jsou mikroformáty označkované odkazy na vašem blogu.
  • hCard creator je jednoduchý generátor, který generuje hCard ze zadaných informací.
  • hCard microformat validator vás nechá odeslat URL, které obsahuje hCard, a poté zvaliduje použité vlastnosti a podvlastnosti.
  • hCalendar Creator, pozornost od komunity okolo mikroformátů, je formulář, který generuje kód hCalendar z informací, které zadáte.
  • Jak pnh_mf plugin tak JMC_­Event_Manager vám dávají jednoduchou cestu k přidání mikroformátů na vaše stránky, které pohání Textpattern.
  • WordPress má také několik pluginů, které vám umožní přidat mikroformáty na vaše stránky: Structured Blogging (který je také dostupný pro MovableType) a WP-Microformats.
  • Pozorností od WaSP je Dreamweaver microformats extension, které bylo vytvořeno pro DW 8, ale tvůrci tvrdí, že bude fungovat i v MX a vyšším.
  • Conference Schedule Creator vám pomůže vytvořit kompletní časový rozvrh konference se všemi událostmi označenými pomocí hCalendar.
  • WordPress Sandbox theme je kostra tématu, která může být použita jako základ pro vlastní téma do WP s podporou hAtom.
  • Frances Berriman vytvo­řil hAtom PHP WordPress loop, která může být přidána do existujících WP témat.
  • hResume creator generuje ze zadaných informací hResume.
  • The hResume Project vytvořil hResume plugin pro WordPress.
  • CV Antix je dynamický, webový generátor resume/CV.

Parsery a extraktory

A to je pouze vzorek zdrojů, které jsem našla. Je toho totiž ještě mnohem víc.

A co takhle balíček pro BFU?

Takže zcela prokazatelně zdroje jsou.

Ale pak jsem si udělala malý neformální průzkum mezi kamarády webdesignery a vývojáři, abych zjistila jejich názor na mikroformáty.

Několik lidí poukazovalo na to, že ačkoli je mnoho nástrojů, které usnadňují impelementaci mikroformátů a dělají z nich užitečnou věc pro geeky, v současné době zde není nic, co by z nich udělalo užitečnou věc i pro obyčejné lidi.

Když se na to podívám z tohoto pohledu, nezbývá mi než s tímto argumentem souhlasit. Je to pravda. Moje sestra nemá o mikroformátech ani ponětí a i když bych jí ukázala rozšíření pro Firefox, nikdy by je nepoužila a ani by se o něj nezajímala.

Navzdory tomu budu stále mikroformáty používat při každé příležitosti. Protože věřím, že tento nedostatek toho, čemu budu říkat „běžná inovace“, je částečně spojen s faktem, že mikroformáty zatím nejsou široce rozšířeny.

Pokud by je na webových stránkách používal každý (a správně), poté by se rozhodně soustředilo větší úsilí na vývoj a demonstraci jejich výhod všem komunitám (geekům i obyčejným lidem),

A ačkoli ten film absolutně nesnáším, napadá mě text „pokud to postavíš, oni přijdou“ z Field of Dreams. Pokud bude více lidí používat mikroformáty, tím více nástrojů se pro ně vyvine.

Vlastně si myslím, že nedávné vydání Oomph Microformats Toolkit je krok tímto směrem.

Nedávno jsem Oomph recenzovala a přišla jsem na to, že je to jedno z prvních rozšíření, které ukazuje přítomnost mikroformátů na stránce každému uživateli, nehledě na jeho prohlížeč či jeho rozšíření.

K tématu: Kdo způsobí zlom v historii mikroformátů? Microsoft aneb penetrace začíná.

Téma: RDF vs. mikroformáty

Ačkoli jsem RDF nezmínila ani jednou během celého seriálu, bylo by nefér nepoukázat na to, že existuje skupina lidí, která tvrdí, že RDF je lepší než mikforormáty a basta. Ale když jsem se tím tématem více zabývala, uvědomila jsem si, že tato skupina jsou pouze lovci senzací a „všeználci“, tedy mor našeho průmyslu.

Potřebují se o něčem přít a cítit se nadřazeně a debaty RDF vs. mikroformáty jsou pro takové věci dobré místo… navíc když se tito lidé ani nesnaží porozumět jeden druhému.

Základy RDF

Pojďme si jen rychle říct něco o RDF:

  • RDF je specifikace W3C pro popis informací na webu, jako například titulku, autora, data úpravy, obsahu a informace o copyrightu.
  • RDF bylo vytvořeno jako běžný způsob pro popis těchto informací a tak aby mohlo být čteno a pochopeno stroji a nezobrazovalo se uživateli na obrazovce.
  • RDF se píše v XML, takže informace mohou být vyměňovány mezi různými typy počítačů, které používají různý operační systém a jazyky aplikací.

To je jen takový nejpovrchnější popis, ale je zřejmé (alespoň mě), že RDF a mikroformáty sdílí pouze jednu společnou věc: popisují informace.

RDF se mnohem více zaměruje na vizi jménem Sémantický web.

Porovnání s mikroformáty

Mikroformáty nikdy nebyly a nejsou zamýšleny jako náhrada RDF. Mají své vlastní místo a účel: přidávají metadata webovému obsahu za pomoci existujících technologií a standardů (XHTML a CSS).

A jsou dostatečně jednoduché na to, aby umožňovaly své široké rozšíření. RDF narozdíl od nich není vůbec jednoduché … alespoň z mého úhlu pohledu.

Mikroformáty se také více starají o sémantický kód než o Sémantický web. Ačkoli věřím tomu, že používání sémantického kódu může jednoho dne hrát roli v Sémantickém webu tím, že představí metadata více lidem.

Takže i když si můžete všimnout různých diskusí RDF vs. mikroformáty, uvědomte si, že je to zcela nelogické porovnávání jablek a hrušek.

RDF a mikroformáty jsou dvě různé věci. RDF je datový formát pro Sématnický web, zatímco mikroformáty jsou designovým vzorem pro sémantický kód.

Oba slouží svému účelu. Oba mají svou hodnotu.

Problém: komplikované informace

Během výzkumu pro tento seriál – a to nezmiňuji čas strávený implementací různých mikroformátů – jedna věc, která mě neustále trápila, byl zdrcující nedostatek jednoduše pochopitelných informací, hlavně v Microformat­s Wiki.

Dotkla jsem se této své frustrace v 6. části seriálu, ale hodlám ji zmínit ještě jednou.

Ale předtím, než si budu stěžovat na tento relativně minoritní problém, musím uznat, že wiki je neocenitelná. Její autoři a spoluautoři jsou ve velké míře zodpovědní za můj zájem o mikroformáty a mou schopnost je implementovat.

Bohužel shledávám převážnou většinu obsahu wiki na mikroformáty příliš technickou. A příklady (jak jsem již zmínila) nereprezentují zrovna nejlepší příklady sémantického kódu.

Mikroformáty jsou záměrně jednoduché. Ale obsahu wiki se povedlo, že vypadají mnohem komplikovaněji, než je nutné.

A wiki je také prolezlá zastaralými informacemi a nefunkčními odkazy. Dobře, no, tak to uprav. Je to přece wiki… Pravda, měla bych si tu vzít trošku zodpovědnosti. Ale mám sotva čas napsat tyto články.

Možná jsem naivní, když předpokládám, že lidé stojící za Wiki by měli mít nějakého moderátora nebo kontrolu kvality, ale nemůžu si pomoci a prostě to cítím tak, že mají odpovědnost za zajištění toho, že informace na Wiki jsou aktuální a správné a že reprezentují nejlepší příklady implementace mikroformátů (hlavně co se ukázek kódu týče).

Nemám na tento problém žádné jiné řešení, než povzbudit další lidi k tomu, aby psali o svých zkušenostech s mikroformáty, jako jsem to udělala já. Praktické příklady a konverzační tón je udělají mnohem stravitelnější, než to dělá wiki.

Wiki prošla nedávno upgradem, takže možná se nyní na tento konkrétní problém zaměřují.

K tématu: Mikroformáty tentokrát v knižním vydání.

Téma: Miluji mikroformáty

Hlavní věc, kterou jsem postřehla při psaní tohoto seriálu, je, že opravdu miluji mikroformáty a plánuji je používat kdekoli a kdykoli bude příležitost, protože:

  • používají to, co již znám (XHTML a CSS)
  • jednoduše se implementují
  • přidávají sémantický význam mému obsahu
  • mají potenciál pro budoucí technologie

Argumenty proti nim — nedostatek přístupnosti a služeb je využívajících — jsou sice formálně v pořádku, ale pro mě to nejsou pořádné argumenty.

Jsou to jen překážky, přes které se mikroformáty musí dostat a nejsou žádným důvodem k tomu, aby člověk nemohl strávit trochu času a úsilí jejich implementací.

Co bude dál?

Teď si dám pauzu od těchto časově náročných článků o mikroformátech (ne moc dlouhou, slibuji). Ale vím, že jich ještě pár napíšu.

Je zde několik dalších mikroformátů, které mě velice zaujaly, včetně hReview, xFolk a XOXO. Takže se budu poohlížet po možnostech pro vyzkoušení těchto mikroformátů. A samozřejmě si pak nebudu moct nechat ujít příležitost něco o nich napsat.

Pozn. překladatele: Tímto také prozatím končí náš pravidelný středeční seriál „Kódujeme sémanticky s mikroformáty“. Pokud autorka napíše další díl, buďte si jisti, že jeho překlad zase na Zdrojáku najdete.

Tento článek je překladem textu Getting Semantic With Microformats, Part 7: Themes & Issues, jehož autorkou je Emily Lewis a je zde zveřejněn s laskavým svolením autorky.

Myslíte si, že mikroformáty mají budoucnost?

Věděli jste, že nám můžete zasílat zprávičky? (Jen pro přihlášené.)

Komentáře: 4

Přehled komentářů

Jencek V jednoduchosti je síla
Skeptik Ochrana udaju ?
Martin Hassman Re: Ochrana udaju ?
ic Myslíte si, že mikroformáty mají budoucnost?
Zdroj: https://www.zdrojak.cz/?p=2896